Novotná, Anděla

Prvorozená z pěti dcer pražského řezníka, snila od útlého mládí o herecké kariéře, kterou však otec neschvaloval. Po dokončení měšťanky se N. věnovala péči o domácnost. 1912 se začala učit herectví u M. Hübnerové, později docházela na soukromé hodiny k M. Laudové. Brzy začala pohostinsky vystupovat s ochotnickým souborem v Intimním divadle na Smíchově, v divadle Uranie, Malostranské besedě a Zlaté studni. Na doporučení M. Hübnerové získala 1917 angažmá v Českém národním divadle v Brně. Za čtyřicet let kariéry neopustila brněnské divadlo, přestože na začátku 20. let údajně dostala nabídku z Vinohrad. Nikdy se neprovdala a neměla děti. Mezi její přátele, kteří si ji pamatovali jako dobrosrdečnou, laskavou a skromnou, patřili K. Höger, R. Nasková aj. Zemřela náhle na srdeční infarkt, na smutečním obřadu v Janáčkově divadle promluvil umělecký šéf činohry a vedoucí Divadelní fakulty JAMU M. Hynšt.      

Její první rolí byla postava Čabelického ze Soutic ze Stroupežnického hry Sirotčí peníze, kterou secvičily se spolužačkami ve třetí třídě měšťanské školy. Na ochotnických jevištích později působila pod pseudonymem Anděla Letenská. 1915 hrála v benefičním představení, jehož výtěžek podpořil fond na údržbu hrobu J. Šmahy, na který přispěla i finančně. Opakovaně se účastnila přednášek a charitativních akcí ženského spolku Vesna a dalších organizací: recitovala, četla, přispívala. Její první rolí na profesionální scéně byla titulní úloha v dramatu bratří Mrštíků Maryša, kterou sehrála 1917 na jevišti Českého národního divadla v Brně. Prvním výraznějším hereckým úspěchem se stala 1918 Leonora (J. Mario: Torquato Tasso), kterou ztvárnila po boku E. Vojana stejně jako Gertrudu (W. Shakespeare: Hamlet) a Hero (W. Shakespeare: Mnoho povyku pro nic). Hrát po boku svého hereckého vzoru v rámci tzv. Vojanova týdne v Brně bylo pro N. velkou ctí (druhou její hereckou inspirací byla H. Kvapilová). Již tehdy kritika poukázala na zastřenost hlasu a minimalismus v použití gest, což se stalo pro N. signifikantní po zbytek kariéry. Jedna z největších rolí se jí naskytla v podobě Mary Douleové v Syngeově Studnici světců (hru údajně nechal J. Mahen přeložit přímo pro ni). Proměnlivý a vyvíjející se charakter žebračky ztvárnila především pomocí gest a zabarvení hlasu. S odchodem dramaturga Mahena ustoupila N. do pozadí a nadále hrála spíše menší, až epizodní role. Kromě trpících žen (Mahenova Klára Drábková v Nebe, peklo ráj a Cecílie Béllangerová v Bataillově Amazonce, obojí 1919) byly v jejím repertoáru od počátku také typy žen krutých a nelítostných (Mešjanovka v Gazdině robě Preissové a Kabanicha v Ostrovského Bouři). Kritika velmi brzy vyhodnotila nevhodnost hereččina typu pro role lehkých žen (na počátku dráhy např. Rosa v Dykově Revoluční trilogii a Cilka v Blatného Kokoko-dák!, ke konci Leonora v Bernardově Malých všetečkách a Mona v Lonsdalleově Generálním pořádku). Zejména ze začátku její dráhy bylo zmiňováno nevhodné, příliš mladistvé maskování v rolích starších žen (Mešjanovka v Gazdině robě a Gertruda v Hamletovi). Výrazně pracovala s hlasem a jeho odstíněním, ačkoli z počátku kariéry byl jednou z příčin, proč nedostávala velké úlohy nebo byla již od mládí obsazována do rolí starších žen. Pozdější úspěšné účinkování v rozhlase svědčí o tom, že pro svou práci s hlasem zajímavé barvy nakonec našla uplatnění. Dokázala vyniknout i v malých rolích, jak potvrdila např. v inscenaci Láska bdí. Jednu ze svých životních rolí sehrála jako obětavá, starostlivá a pečlivá Olga v Čechovových Třech sestrách. K silným úlohám patřila i nemocná a pokorná Klára Sangová v Björnsonově hře Nad naši sílu, záporné role rytmistrovy ženy Laury ve Strindbergově Otci a Ftatateety, tvrdé a nelítostné služebné postupně podrobené mocnou Kleopatrou (Shaw: Caesar a Kleopatra). Výjimečně prokázala též smysl pro karikaturu, a sice v Anně Stuartovně (Achard: Malborough do boje táhne). Často obsazována byla také v dětských představeních. Kritika ocenila její recitaci na Večeru o Vergiliovi pořádaném Filologickou jednotou 1928. V průběhu 30. let se začala dostávat role žen-matek. Jednou z posledních úloh trpících žen se stala Paní profesorová v Čapkově Loupežníkovi, stále však hrála i role žen krutých (Lízalku v Maryše ještě 1943). Její herecký výraz se stával čím dál úspornějším, jednodušším, jasným (Madeleine Petrovna, hraběnka Gelcerová v Krležově V agonii, paní Dudgeonová v Shawově Pekelníkovi a chalupnice Černá ve Svobodových Směrech života). Během okupace se pro ni stal civilní, nekomplikovaný výraz charakteristický (Kociánová v Kvapilově Oblakách a hospodyně Selma ve Weissově a Woedtkově Jak to povíme dětem).  Pasivitu, slabost a bolest Babičky z Maryši vyjádřila jemně a se soucitem. Poslední větší rolí se stala chůva Antonovna (M. Gorkij: Děti slunce) v polovině 50. let. V obou těchto rolích vyvrcholilo N. charakterizační umění využívající skromné prostředky. 1959 získala ocenění zasloužilé umělkyně.

Pseudonymy, šifry

Anděla Letenská (do 1917)

Role

Kroužek přátel dramatického umění

Paní Podolská (B. Viková-Kunětická: Holčička), Natálie Štěpánovna (A. P. Čechov: Námluvy) – j. h. 1905.

Malostranská beseda

Jevlampije Petrovna Pilkina (V. V. Bilibin: Mlčení) – j. h. 1915.

Zlatá studna      

? (K. Mašek: Šenkýřova dceruška) – j. h. 1915.

Intimní (Švandovo) divadlo

Macecha (K. Semerádová: Zlatý pták) – j. h. 1914; Nina (E. Brod: Hluboké duše), Helena (S. Przybyszewski: Pro štěstí) – j. h. 1915; Marchesa di Sansavelli (F. Schöntan: Renaissance), Julie Komarovská (O. Faster: Večer) – j. h. 1916.

Pištěkovo divadlo v Praze

Královna Runa (J. Zeyer, h. J. Suk: Radúz a Mahulena) – 1917.

České národní divadlo v Brně

(Národní divadlo v Brně 1919–31, 1945–46; Zemské divadlo v Brně 1931–41; Zemské národní divadlo v Brně 1946–47; Státní divadlo v Brně 1947–90)

Zkrácený seznam rolí NDB

Maryša (A. a V. Mrštíkovi: Maryša), Stará panna (V. Skoch: Hovory lásky), Mešjanovka (G. Preissová: Gazdina roba) – 1917; Rosa (V. Dyk: Revoluční trilogie), Josefina Bonaparte (P. Bertou: Krásná Marsejanka), Leonora (J. Mario: Torquato Tasso), Hero (W. Shakespeare: Mnoho povyku pro nic), Gertruda (W. Shakespeare: Hamlet), Josefína (E. Bozděch: Světa pán v županu), Paní Bartíková (V. Skoch: Libellula), Bušková (L. Stroupežnický: Naši furianti), Darina (F. Urbánek: Rozmarjín), Hraběnka Capuletová (W. Shakespeare: Romeo a Julie), Markyta (J. Mahen: Mrtvé moře), Matka Země (A. Fischerová: Vesnin hřích), Hraběnka z Eguzona (A. de Caillavet – R. de Flers – E. Rey: Rozkošná příhoda) – 1918; Cecilie (H. Bataille: Amazonka), Hipolyta (W. Shakespeare: Sen noci svatojánské), Klára Drábková (J. Mahen: Nebe, peklo ráj), Paní komoří (J. A. Larsen – E. Rostrup: Bunkovy předhistorie), Princezna Elisa (V. Sardou: Madame Sans Gêne) – 1919; Belina (Molière: Zdravý nemocný), Elška (K. E. Sokol: Nesmrtelný), Emma (F. Šamberk: Jedenácté přikázání), Kabanicha (A. N. Ostrovskij: Bouře), Kyselá (M. Gorkij: Na dně), Mary Douleová  (J. M. Synge: Studnice světců), Paní Muškátová (F. Molnár: Liliom) – 1920; Beatrix z Aragonie (A. de Musset: Barborka), Hatheburch (A. Jirásek: Gero), Jaosien (J. Zeyer: Bratři), Královna Isabella (V. Hugo: Torquemada), Královna Marie Antoinette (P. Hervieu: Žena a revoluce), Strouhalka (A. a V. Mrštíkovi: Maryša), Terentia (A. Tresić-Pavičić: Vyhnanství Ciceronovo) – 1921; Cikánka (F. Langer: Noc), Cilka (L. Blatný: Kokoko-dák!), Gilda Klostermannová (M. Brod: Půl srdce), Ingrid van Hanchová (J. A. Larsen – E. Rostrup: 500 %), Lacinová (F. X. Svoboda: Ořechy), Leonora (F. Bernard: Malé všetečky), Lesana (J. K. Tyl: Strakonický dudák), Paní Motesová (G. Hauptmann: Bobří kožich), První jepice (J. a K. Čapkovi: Ze života hmyzu), Troníčková (F. Šrámek: Léto), Zuzana Lazebnice (A. Dvořák: Král Václav IV.) – 1922; Ines (P. Calderón de la Barca: Sudí zalamejský), Isabella (H. Bernstein: Zloděj), Josefina (E. Bozděch: Světa pán v županu), Malvína (H. Kottow – Beda: Paní Róza), Miss O’Brien (M. Glass – Ch. Klein: Potash a Perlmutter), Paní Pigeletová (Y. Mirande – G. Montignac: Keťas Bourdin) – 1923; Anna Daňková (R. Jesenská: Devátá louka), Arina Pantělejmonovna (N. V. Gogol: Ženitba), Cidlina (J. J. Kolár: Žižkova smrt), Eva z Losů (J. J. Kolár: Magelona), Kristina (A. Strindberg: Slečna Julie), Lady Plymdalová (O. Wilde: Vějíř lady Windermeerové), Lola Langhuberová (A. Schnitzler: Komtesa Mici), Paní Henčlová (G. Hauptmann: Forman Henčl), Rosa Theveninová (A. France – P. Chaine: Bohové žíznějí), Žofie Bernierová (G. A. de Caillavet – R. de Flers: Láska bdí) – 1924; Elmíra (Molière: Tartuffe), Jana Bennetová (J. Klapka Jerome: Lady Fanny a její služebnictvo), Jy-pei (Klabund: Křídový kruh), Marjána (A. H. Horáková: Páni), Martenová (G. Kadelburg: Cesta do pekel), Olga (A. P. Čechov: Tři sestry), Paní Mercennierová (F. Crommelynck: Dětinní milenci) – 1925; Anna Stuartovna (M. Achard: Malborough do boje táhne), Hattie (E. O’Neill: Všechny boží děti mají křídla), Hortense de Beaujolais (O. Sonnenfeld: Pohádka lásky), Ježková (R. Walter: Marčino vítězství), Klára (B. Björnson: Nad naši sílu (I.)), Královna (V. Baldessari-Plumlovská: Jura), Lesana (J. Skorkovská: Pohádka o princezně Zlatovlásce), Slečna Bernicková (H. Ibsen: Opory společnosti), Smrt (W. Wandurski: Smrt na hrušce) – 1926; Královna (K. Semerádová: Zlatý pták), Lady Makduffová (W. Shakespeare: Makbeth), Laura (A. Strindberg: Rytmistr), Madame Süssová (R. Bernauer – R. Österreicher: Rajská zahrada), Miriam z Nazaretu (S. Lom: Kající Venuše), Mona (F. Lonsdale: Generální pořádek), Navrátilová (J. Kollman-Cassius: Jak nás poznamenala), Paní Seifertová (E. Rosenow: Kocour ušák), Rejčka Polská (O. Fischer: Přemyslovci) – 1927; Alina Solnessová (H. Ibsen: Stavitel Solness), Ftatateeta (G. B. Shaw: Caesar a Kleopatra), Marie (L. Hatvany: Souboj lásky), Praxagora (Aristofanés: Ženský sněm (Antické komedie)), Strouhalka (A. a V. Mrštíkovi: Maryša), Žofie (A. Fischerová-Kučerová: Štědrý večer) – 1928; Dagmar Lorneová (B. Veiller: Jest Mary Duganová vinna?), Fana (L. Pirandello: Čapka s rolničkami), Klytaimnestra (Aischylos: Oresteia), Tereza (K. Michaëlis: Erling se houpá) –  1929; Stará Řehačka (M. A. Šimáček: Svět malých lidí) –1930; Královna pohádkové říše (M. Lipan: Kulihrášek v pohádkové říši), Lízalka (A. a V. Mrštíkovi: Maryša) – 1931; Dobromila (A. Klimeš: Kulihrášek štěstí nosí), Kadla (E. Konrád: Kvočna), Kitty Leoyneová (G. S. Kaufman – E. Ferber: Královská rodina), Lenora (A. Klimeš: Kulihrášek prohání lenochy), Mater Gloriosa (J. W. Goethe: Faust), Terezka (L. Stroupežnický: Naši furianti) – 1932; Amálka (J. Horňák: Jarmarečník), Císařovna Eusebie (H. Ibsen: Císař a Galilejský), Darja (Dolly) Alexandrovna (L. N. Tolstoj, dram. J. Bor: Anna Karenina), Villonova matka (R. Friml: Král tuláků) – 1933; Kateřina (V. Štech: Ohnivá země), Královna Nyola (J. Zeyer, h. J Suk: Radúz a Mahulena), Lízalka (A. a V. Mrštíkovi: Maryša), Madeleine Petrovna (M. Krleža: V agonii), Marie (V. Werner: Medvědí tanec), Paní Klinkáčková (J. K. Tyl: Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka), Paní Levinová (J. Hilbert: Sestra), Paní Mery (O. Scheinpflugová: Houpačka) – 1934; Luisa (E. O’Neill: Smutek sluší Elektře), Marie Luisa Francouzská (J. Götzová: Marie Antoinetta), Paní Mörschlová (H. Fallada: Občánku, co teď?), Sofja Andrejevna (F. M. Dostojevskij, dram. F. Götz: Výrostek) – 1935; Frgovová (J. Jovkov: Co dovede milion), Paní Draha (B. Nušić: Dr.), Teta Máli (V. Werner: Lidé na kře) – 1936; Manéfa (A. N. Ostrovskij: I chytrák se spálí!), Olga (K. Holter – L. Hansen: Medvědí národ), Paní Stockmannová (H. Ibsen: Nepřítel lidu) – 1937; Tereza (F. X. Svoboda: Dědečku, dědečku...), Terezka (L. Stroupežnický: Naši furianti) – 1938; Černá (F. X. Svoboda: Směry života), Háta (J. K. Tyl: Chudý kejklíř), Královna víl (V. Baldessari-Plumlovská: Pohádka o třech princeznách), Paní Dudgeonová (G. B. Shaw: Pekelník) – 1939; Česalová (J. Štolba: Na letním bytě), Eurykleia (V. Skoch: Penelopa vyšívala), Kociánová (J. Kvapil: Oblaka), Syra (T. M. Plautus: Kupec) – 1940; Královna Nyola (J. Zeyer, h. J. Suk: Radúz a Mahulena), Stará paní Matušová (J. Hilbert: O boha) – 1941; Amalie Macková (V. Petrovičová: Růžové dopisy), Dorota z Radkovic (V. Müller: Rybnikář Kuba), Gesina (A. Hinrichs: Za ranního kuropění), Lízalka (A. a V. Mrštíkovi: Maryša), Selma (H. Weiss – F. Woedtke: Jak to povíme dětem), Voršila (J. Bor: Zuzana Vojířová) – 1943; Eleonora (A. Benedetti: Třicet vteřin lásky) – 1944; Baba (J. Mahen: Mrtvé moře), Marja Vasiljevna Vojnická (A. P. Čechov: Strýček Váňa), Márová (A. Radok: Vesnice žen) – 1945; Háta (J. K. Tyl: Jan Hus), Madame de Bréville (G. De Maupassant: Kulička), Marfa Petrovna (K. Simonov: Ruští lidé), Moiškerca (M. Pucová: Svět bez nenávisti) – 1946; Kadla (E. Konrád: Kvočna), Marie Josefa (F. G. Lorca: Dům doni Bernardy) – 1947; Josefína (J. Giraudoux: Bláznivá z Chaillot), Matka Markéta de Jésus (E. Rostand: Cyrano z Bergeracu), Naja (O. Neumann: Ač mluví lidským jazykem) – 1948; Hannah Thomas (P. Green – R. Wright: Syn černého lidu), Hraběnka Chrjuminová (A. S. Gribojedov: Hoře z rozumu) – 1949; Andula (I. Prachař: Hádajú sa o rozumné), Maryšina babička (A. a V. Mrštíkovi: Maryša), Matka Valešova (V. Gabriel: Jan Želivský) – 1950; Páša (A. Štejn: Čestný soud), Roučková (J. Klíma: Štěstí nepadá s nebe) – 1952; Galčicha (J. Čepurin: Stalingradci), Hraběnka Vronská (L. N. Tolstoj, dram. N. D. Volkov: Anna Kareninová), Orgonova matka (Molière: Tartuffe) – 1953; Tetka Evina (G. Preissová: Gazdina roba) – 1954; Brüllová (B. Polách: Případ X), Maryšina babička (A. a V. Mrštíkovi: Maryša) – 1955; chůva Antonovna (M. Gorkij: Děti slunce), Lucie (I. Vojnović: Ekvinokce) – 1956; Carmela (E. D. Filippo: Lež má dlouhé nohy), Starší dvorní dáma (B. Brecht: Galileo Galilei) – 1957; Matrjona (N. Hikmet: Stanice) – 1958.

Prameny

MZMd: pozůstalost (dopisy).

Archiv NDB: složka Anděla Novotná (fotoalbum, výstřižky, parte, výpůjční knížka, strojopis, nesign. rukopis: Vysíláno dne 9. dubna 1956 v relaci „Morava hovoří“, 1956).

Literatura

á, Vinohradské listy 29. 7. 1905 [ref. Natálie Štěpánovna, Námluvy]; nesign., Čas 24. 5. 1915 [ref. Paní Podolská, Holčička]; Jk, Pražské noviny 3. 6. 1916 [ref. Julie Komarovská, Večer]; s, Mladoboleslavské listy 18. 11. 1917 [ref. Mešjanovka, Gazdina roba]; -a, Jizeran 17. 11. 1917 [ref. Stará panna, Hovory lásky; Mešjanovka, Gazdina roba]; a, Lidové noviny 15. 1. 1918 [ref. Rosa, Revoluční trilogie]; nesign., Moravská orlice 22. 3. 1918 [ref. Lady Brachnesllová, Triviální komedie pro seriosní lidi] ● ref. Leonora, Torquato Tasso: V, Moravská orlice 3. 5. 1918; a, Lidové noviny 7. 5. 1918 ● J. Mahen, Svoboda 7. 3. 1919 [ref. Klára Drábková, Nebe, peklo, ráj]; nesign., Moravská orlice 21. 3. 1919 [ref. Kabanicha, Bouře] ● ref. Paní komoří, Bunkovy předhistorie: L. Blatný, Moravská orlice 28. 9. 1919; E. Sokol, Lidové noviny 27. 9. 1919 ● ref. Cecilie, Amazonka: E. Sokol, Lidové noviny 17. 10. 1919; nesign. Moravská orlice 18. 10. 1919 ● L. Blatný, Moravská orlice 4. 1. 1920 [medailon] + tamtéž 22. 1. 1920 [ref. Luisa, Tanec před zrcadlem] ● ref. Mary Douleová, Studnice světců: E. Sokol, Lidové noviny 13. 4. 1920; J. B. Svrček, Rovnost 15. 4. 1920; L. Blatný, Moravská orlice 15. 4. 1920 ● K. E. Sokol, Účet herecký, Lidové noviny 22. 7. 1920 [medailon] + tamtéž 8. 9. 1921 [ref. Jaosien, Bratři]; F. Götz, Socialistická budoucnost 1. 3. 1922 [ref. Cilka, Kokoko-dák!]; -kr-á-, Prostějovský rozhled 17. 7. 1922 [medailon]; F. Götz, Socialistická budoucnost 9. 2. 1923 [ref. Isabela, Zloděj]; Ch.D., Stráž socialismu 21. 10. 1924 [ref. Žofie Bernierová, Láska bdí]; J. B. Svrček [ref. Paní Mercennierová, Dětinní milenci], Rovnost 25. 9. 1925; E. Sokol, Lidové noviny 11. 9. 1926 [ref. Klára Sangová, Nad naši sílu]; J. Chaloupka, Ruch 23. 9. 1926 [ref. Anna Stuartovna, Malborough do boje táhne]; P. Buzková, Moravskoslezský deník 16. 2. 1927 [ref. Mona, Generální pořádek]; P. Buzková, Moravskoslezský deník 30. 4. 1927 [ref. Laura, Rytmistr]; E. Sokol, Lidové noviny 2. 7. 1927 [ref. Paní Seifertová, Kocour ušák] + tamtéž 2. 2. 1928 [ref. Večer o Vergiliovi]; J. Chaloupka, Ruch 9. 3. 1928 [ref. Ftatateeta, Caesar a Kleopatra]; Schulz, Lidové noviny 14. 5. 1929 [ref. Klytaimnestra, Oresteia]; P. Fraenkel, Národní osvobození 17. 10. 1931 [ref. Lízalka, Maryša]; J. Götzová: Profily českých herců, Praha 1931, s. 50–51, 76; P. Fraenkel, Národní osvobození 17. 1. 1933 [ref. Darja (Dolly) Alexandrovna, Anna Karenina] ● ref. Matka Kullabak, Eskimo Osakrak: p., Brněnská svoboda 5. 2. 1933; P. Fraenkel, Národní osvobození 7. 2. 1933 ● J. Krejčí, Národní politika 20. 6. 1933 [ref. Polly Haringtonová, Hra radosti]; P. Fraenkel, Národní osvobození 27. 1. 1934 [ref. Paní Levinová, Sestra] ● ref. Madeleine Petrovna, V agonii: Č. Jeřábek, Lidové noviny 12. 10. 1934; P. Fraenkel, Národní osvobození 13. 10. 1934 ● jr, Národní listy 9. 7. 1940 [ref. film]; Z. Vašíček, Brněnská svoboda 29. 11. 1935 [ref. Paní profesorová, Loupežník]; Č. Jeřábek, Lidové noviny 4. 9. 1936 [ref. Frgovová, Co dovede milión] ● ref. Paní Stockmannová, Nepřítel lidu: P. Fraenkel, Národní osvobození 1. 5. 1937; Č. Jeřábek, Lidové noviny 16. 4. 1937 ● R. Habřina, Venkov 4. 3. 1939 [ref. paní Dudgeonová, Pekelník]; J. Herben, Lidové noviny 15. 4. 1939 [ref. Chalupnice Černá, Směry života]; I. Liškutín, Národní listy 3. 7. 1940 [ref. Česalová, Na letním bytě]; -lp-, Moravské slovo 11. 12. 1940 [ref. Kociánová, Oblaka]; I. Liškutín, Národní listy 6. 2. 1941 [ref. Stará paní Matušová, O Boha]; K. Tauš, Polední list 8. 7. 1943 [ref. Selma, Jak to povíme dětem]; K. B., Moravské noviny 4. 10. 1943 [ref. Dorota z Radkovic, Rybnikář Kuba]; jč, Lidové noviny 19. 11. 1943 [ref. Amalie Macková, Růžové dopisy]; -sn, Čin 4. 9. 1947  [ref. Violeta, Případ Winslow]; rp, Národní obroda 25. 10. 1947 [ref. Marie Josefa, Dům doni Bernardy]; J. B. Svrček, Práce 7. 9. 1949 [ref. Dorota, Kutnohorští havíři]; os, Nová politika 24. 12. 1950 [ref. Babička, Maryša]; J. B. Svrček, Lidová demokracie 16. 2. 1955 [ref. Brüllová, Případ X]; K. Bundálek, Rovnost 7. 7. 1956 [ref. chůva Antonovna, Děti slunce]; J. Telcová-Jurenková, Před oponou 13, 1958, č. 3–4, s. 17–19 → 40 let herecké práce, Brno 1958, s. 17–19 ● odchod z divadla: J. T., Státní divadlo Brno, č. 5-6, 1958, rkp.; lk, Lidová demokracie 10. 7. 1958; M. Seeman, Divadelní noviny 1, 1958, č. 19-20, s. 10; lk, Lidová demokracie 19. 7. 1958 ● úmrtí: k, Lidová demokracie 31. 1. 1960; nesign., Práca 31. 1. 1960; nesign., Pravda 31. 1. 1960; nesign., Práce 31. 1. 1960; nesign., Zemědělské noviny 31. 1. 1960; nesign., Rovnost 31. 1. 1960; nesign., Svobodné slovo 31. 1. 1960; nesign., Večerník 1. 11. 1960 ● pohřeb: rt, Rovnost 2. 11. 1960; lk, Lidová demokracie 4. 11. 1960; K. Bundálek., Rovnost 4. 11. 1960; r, Svobodné slovo 4. 11. 1960 ● nekrology: M. Seeman, Odešla vzácná herečka, rkp., [1960] ● A. Ryšavá: Anděla Novotná, dipl. práce, FF UJEP Brno 1961; vpa, Ryzí herečka, Svobodné slovo 29. 1. 1970; Z. Srna: Program Státního divadla v Brně 48, 1976, č. 1, s. 11–13 → Skromný herecký život, Brno 1976, s. 11–13; E. Dufková, KAM 20, 1976, č. 8, s. 13 → Vzpomínka na herečku A. N., Brno 1976, s. 13; ● výročí 100 let od narození: yk: Neokázalé herectví, Svobodné slovo 8. 4. 1986; nesign.: 8. 4., Tvorba 2. 4. 1986; nesign., Vlasta 31. 3. 1986 ● -jn-, KAM 7, 2001, č. 4, s. 7–8 → Z divadelní historie, Brno 2001, s. 7–8.

Encyklopedie.brna.cz, Otto, PBJ

Vznik: 2024