Pavlíková, Marie

Provdaná Podhorská, podruhé provdaná Kleinbergová. Narodila se do rodiny správce lihovaru v Tišnově, kde také vyrůstala. Vychodila jednoletou obchodní školu ve Velkém Meziříčí (1921–22) a poté Vesnu v Brně (1922–23). Od dětství hrála ve studentském ochotnickém klubu baráčníků, uměleckou školu jí ale rodiče nedovolili, a tak během studií v Brně tajně docházela na soukromé hodiny k herečkám tamního národního divadla E. Pechové a A. Kuršové. Později už s vědomím rodičů navštěvovala také hodiny zpěvu u M. Fialové, která ji doporučila šéfovi operety brněnského národního divadla O. Novému. Ten P. 1927 obsadil do role Otilie Motejlové v operetě Rozpustilá Lola. Uspěla, získala smlouvu a účinkovala v operetě a vedlejších operních rolích až do 1930, kdy si ji tehdejší šéf činohry J. Honzl vybral do souboru pro obor salonních dam. 30. léta byla pro P. herecky bohatá; hrála Ofélii v Hamletovi s J. Skřivanem v titulní roli či Mladou kněžnu v Jiráskově Lucerně. 1937 se provdala za tehdejšího režiséra a šéfa činohry Aleše Podhorského, s nímž se 1940 rozvedli. Druhým jejím manželem byl od 1941 provozní inženýr Západomoravských elektráren Karel Kleinberg, který v dubnu 1944 podlehl srdečnímu onemocnění způsobenému nacistickým pronásledováním (hereččinou výpovědí o této ztrátě se stala hlavní role v Ortnerově Isabelle Španělské, postavě s podobným osudem). Na začátku 40. let dostala P. nelehký úkol ztvárnit Máju Zemanovou v Kvapilově hře Oblaka, kterou do Brna přijel nastudovat sám autor a jejíž hlavní hrdinku kdysi hrála H. Kvapilová.

Na přelomu 50. a 60. let se P. ocitla ve stínu hereckých kolegyň; dostávala stále menší úlohy: po Jeleně Nikolajevně v Gorkého Dětech slunce (1956) či Paní Hildě v Mahenově hře Otcové a děti (1957) hrála Babičku v Příliš štědrém večeru (1960) nebo Hostinskou v Jindřichu IV. (1964). V 60. letech se uplatňovala i jako pedagožka na JAMU, kde spolu s J. Urbánkovou a J. Kurandovou vyučovala jevištní mluvu. 1966 byl P. udělen titul zasloužilá umělkyně. V sezoně 1966/67 hostovala v Satirickém divadle Večerní Brno ve hře Jezinky a Bezinky. 1976 odešla do penze, v 70. letech ale ještě spolupracovala s Divadlem na provázku na inscenacích Na Pohádku máje (1977), Liška Bystrouška (1979) a jako vypravěčka též na experimentálním pásmu Kytice (1979). Její poslední divadelní rolí byla Adelaida Bruknerová v Kočičí hře, v níž 1996 naposledy vystoupila na jevišti brněnského národního divadla.

V 70. a 80. letech hrála v televizních adaptacích divadelních inscenací, např. v Turgeněvově Podzimu (1970) a ve filmu Dokud jsou ryby němé (1971) podle dramatu F. Karinthyho. Ve filmu získala jen vedlejší role; účinkovala ve čtyřech snímcích J. Vankýska Venca (1972), Přebytečná pravda (1976), Rváč (1979) a Kdo chytá štěstí za pačesy (1979) a ve válečných filmech Paradajs (1970) a Stříbrná šestka (1971). V 80. letech hrála ve společenských dramatech Odchod bez řádů (1982), Komtesa Mary (1983), Obraz (1984) a v komediích Kalamita (1980) a Radostné události (1983). Kromě televizních filmů vytvořila v 80. letech několik rolí v komediálním cyklu Bakaláři, ve svých 96 letech hrála v Četnických humoreskách (2003).

Pro operetu a hudební komedie ji předurčil školený hlas, pro operu trochu úzký a slabý. V činohře využila schopnosti břitké konverzace a suchého humoru, zejména v konverzačních komediích – jako Lady Sneerwellová v Sheridanově Škole pomluv (1955) nebo Lady Bracknellová ve Wildově komedii Jak je důležité míti Filipa (1972). Pro mladé herce byla vzorem dokonalé dikce, precizní výslovnosti a správného dechu; průpravu načerpanou u E. Pechové a A. Kuršové pak předávala studentům JAMU. Hlas dokázala modelovat do rozličných poloh; bylo-li třeba, zdrsněl a nesl hlubokou i krutě bolestnou životní zkušenost. Kromě důrazu na jevištní mluvu se její herectví vyznačovalo noblesou, vybraným vystupováním, půvabem a elegancí. Od 50. let účinkovala v inscenacích režimem protežovaného psychologického realismu, ve kterých představovala i prosté ženy. Nikdy se však nestaly její přirozenou doménou; dle dramaturga I. Osolsobě socialismus mrhal hereččiným talentem, který mohla uplatňovat v rolích dam z vyšší společnosti v salonních hrách. O jejím uměleckém směřování vypovídal i styl oblékání. Zvláště v poválečných letech, kdy móda předepisovala spíše nenápadné, skromné a praktické oblečení, nosila P. elegantní toalety budící pozornost. Zakládala si na následování soudobých trendů, udílela rady i kritiku svým kolegyním; považovala za povinnost herečky ukazovat ostatním ženám, jak se oblékat podle poslední módy.                                                               

Role

Národní divadlo Brno
(Zemské divadlo v Brně 1931–41, 1990–92; Zemské národní divadlo v Brně 1946–47; Státní divadlo v Brně 1947–90)

Corina (Hervé: Mam’zelle Nitouche), Otilie (H. Hirsch: Rozpustilá Lola), Anička Horská (A. Provazník: Polibek lásky), Antonia (E. d’Albert: Nížina), Barbora (J. Strauss ml.: Noc v Benátkách), Estella (L. Fall: Španělský slavíček) – 1927; Třetí sousedka (J. Vogel: Maréja), Marry O’Kenney (R. Piskáček: Tulák) – 1928; Truda (J. Strauss ml.: Casanova), První komorná (A. Messager: Maskovaná láska) – 1929; Jenny (B. Brecht: Žebrácká opera), Wanda (O. Nedbal: Polská krev), Myra Spauldingová (H. Segall: Doris řeší manželství), Děvče, jež odpovídá za pořad (F. Joachimson: Jak získám bohatství a štěstí), Liana (G. Herczeg – K. Farkas: Bar Chic), Nelly (J. Hilbert: Třidič štěrku), Lia Lichtenauová (L. Fall: Cudný Ambrož), Princezna Marie (L. Ascher: Taneček panny Márinky), Phoebe (M. Begović: Americká jachta ve Splitu) – 1930; Klára (P. Calderón de la Barca, ad. E. F. Burian: Chudák ať má za ušima), Viktorie (B. Frank: Bouře ve sklenici), Bellangéra (M. Maeterlinck: Večer starých bájí – Smrt Tintagilova), Pavlíková (F. Fischer – O. Friedmann: Haló Brno! Živé noviny) – 1931; Annie (F. Molnár: Hra na zámku), Tonča (J. Götzová: Pan Fahoun střílí goal), Viktorie (S. Kiedrzyński: Láska bez groše), Birgit Romërová (B. Bjørnson: Zeměpis a láska), Christiana Galvoisierová (J. Deval: Slečna vychovatelka), Ginette (M. Hennequin – P. Veber: Bar na Montmartru), Clary (P. Frank – L. Hierschfeld: Obchod s Amerikou), Lady Mary (F. Bruckner: Alžběta Anglická), Kitty (F. Lonsdale: Sex-appeal), Měšťanská dcerka (J. W. Goethe: Faust), Pepča (V. Dyk: Ondřej a drak) – 1932; Gladys Brabazonová (N. Grant: Mamá se musí vdát), Marcela (J. Romains: Král v masce), Valentina (A. N. Afinogenov: Strach), 1. dcera Trygaiova (Aristofanes: Mír), Královna Karolina (V. Sardou: Madame Sans Gêne), Mrs. Wiloxová (L. Hirschfeld: Švédská sirka), Fernanda (P. Armand – L. Marchand: Pán, který budí důvěru), Pacientka, Služebná, Mici Moppleyová (G. B. Shaw: S pravdou ven) – 1933; Apatura Clythia (J. a K. Čapkovi: Ze života hmyzu), Sarah Bernhardtová (E. Konrád: Čaroděj z Menlo), Jelena (B. Lavreněv: Letadlo nad městem), Prija (J. Zeyer: Radúz a Mahulena), Káťa Šidlíková (F. Langer: Manželství s. r. o.), Písničkářka (J. K. Tyl: Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka), Julie Valtierová (G. Berr – L. Verneuil: Škola poplatníků), Leonora (R. Walter: Neodolatelný don Diego), Staša (J. Hilbert: Sestra), Slečna Matylda (J. Neruda, dram. H. Vetterová: Týden v tichém domě), Elvíra (V. Werner: Zuzana hraje vabank) – 1934; Anna Andrejevna Versilovova (F. M. Dostojevskij, dram. F. Götz: Výrostek), Emma Mörschlová (H. Fallada: Občánku, co teď?), Helena (F. Kožík – B. Polách: Pět procent života), Paní de Brionne (V. Sardou: Rozveďme se!), Hraběnka Camerata (E. Rostand: Orlík), Princezna Lamballe (J. Götzová: Marie Antoinetta), Slečna Morelová (H. Batalie: Něžnost), Slečna z Kestenů (Ch. Winsloe: Děvčata v uniformě), Gwinnie (G. K. Chersteton: Mezi dvaceti a padesáti), Maisy Robinsonová (B. Kaverin: Zkrocení mister Robinsona aneb Ztracený ráj), Zeba (M. Conelly: Zelená pastviska), Zulejhra (L. Favre: Prosper), Hanna (H. Adler – L. Perutz: Zítra je svátek) – 1935; Nelly Rohanová (F. Tetauer: Veřejný nepřítel), Saloem Koťávková (J. Nestroy: Talisman), Zuzka (F. Langer: Velbloud uchem jehly), Paní Baxleyová (J. Pristley: Poctivý tatíček), Jana Karrová (R. Gross-Browne – J. Hardy: Láska v revoluci), Jennifer Doobedatová (G. Shaw: Lékař v rozpacích), Juljaševičová z Dulských (G. Zapolska: Morálka paní Dulské), Laura (S. Kingsley: Muži v bílém), Ofelie (W. Shakespeare: Hamlet, kralevic dánský), Helena (J. Giraudoux: Trojská válka nebude), MUDr. Pavla Junková (V. Werner: Lidé na kře) – 1936; Dcera (K. Čapek: Bílá nemoc), Pavlína (J. Toman: Černé slunce), Mladá kněžna (J. Vrchlický: Lucerna), Neť (V. Dick: Zmoudření dona Quijota), Helena (W. Shakespeare: Sen noci svatojanské), Zanza (M. Begovič: Lela dostane klobouček), Laura (A. Puškin, úpr. K. M. Walló: Kamenný host, Černá madona a další, tzv. Puškinův večer), Gay Wellingtonová (G. Kaufman – M. Hart: Vždyť jsme jednou na světě), Nastasja Ivánovna (M. Saltykov-Ščedryn: Pazuchynova smrt), Lída (I. Kočerga: Hodinář a slepice), Režisérka Havlová (F. Langer: Dvaasedmdesátka) – 1937; Ivana (V. K. Klicpera: Zlý jelen), Jolanda (A. Salacrou: Neznámá z Arrasu), Princeznina chůva (J. Kvapil: Princezna Pampeliška), Hope Cameronová (J. Bridie: Spící kněz), Neť (V. Dyk: Zmoudření Dona Quijota), Isabela Tambozzi (F. Langer: Svět je jen divadlo), Ančička (J. N. Štěpánek: Čech a Němec), Honyšová (V. Štech: Habada a Jordán), MUDr. Pavla Říhová (V. Werner: Noví lidé), Dejanira (C. Goldoni: Naše paní hostinská) – 1938; Božena (F. X. Svoboda: Směry života), Dora (O.  Scheinpflugová: Hra na schovávanou), Eliška (L. Stroupežnický: Zvíkovský rarášek (Mikuláš Dačický z Heslova), Marie (F. X. Svoboda: Čekanky), Telefonistka Sandra (H. Vuolijoki: Ženy na Niskavouri) – 1939; Airopa (J. Vrchlický: Hippodamie), Ema (F. F. Šamberk: Jedenácté přikázání), Polina Karpovna Krická (I. A. Gončarov: Strž), Žanka (M. A. Šimáček: Jiný vzduch), Marta (J. F. Black: Moudrá Penny), Marna (B. Bjørnson: Když réva znovu kvete), Paní Anna (Z. Winter, dram. Z. Štěpánek: Nezbedný bakalář), Mary Fittonová (J. Bezdíček: Shakespeare), Eva (G. Gherardi: Ve znamení ryb), Mája Zemanová (J. Kvapil: Oblaka), Kirké (V. Skoch: Penelopa vyšívala), Harrachová (F. Zavřel: Valdštejn), Kněžna Anna (W. Shakespeare: Richard III.) – 1940; Baronesa Štralová (M. J. Lermontov: Maškaráda), Sandra (H. Vuolijoki: Chléb na Niskavuori), Dora (V. Werner: Půlnoční slunce), Kněžna Olivarezová (F. Schiller: Don Carlos) – 1941; Isabella (H. H. Ortner: Isabella Španělská), Titanie (W. Shakespeare: Sen noci svatojanské) – 1944; Curleyova žena (J. Steinbeck: O myších a lidech), Jelena Andrejevna (A. P. Čechov: Strýček Váňa), Černá Líza (V. Dyk: Krysař) –  1945; Blažena (W. Shakespeare: Mnoho povyku pro nic), Královna Karolina (V. Sardou: Madame Sans Gêne), Madame Carré-Lamadon (G. Maupassant: Kulička), Margot (M. Achard: Život je krásný), Paní Tardová (J. Anouilh: Tereza), Paní Allonbyová (O. Wilde: Bezvýznamná žena), Pompeia (E. O’Neill: Lazarův smích), Ctnostná paní Perellová (L. Pirandello: Člověk, zvíře a ctnost) – 1946; Catarina (B. Shaw: Čokoládový hrdina), Mila (E. Konrád: Kvočna), Vyděšená dáma (N. Pogodin: Kremelský orloj), Yvona (A. Antoine: Píseň Asie), Marianna (F. Welfer: Jakobowski a plukovník), Paní Vodičková (W. Shakespeare: Veselé paničky windsorské), Estrella (P. Calderon: Život je sen), Mirandolina (C. Goldoni: Naše paní hostinská) – 1947; Helena (J. Pristley: Už Adam a Eva), Rollerová (A. Jirásek: M. D. Rettigová), I. dáma (J. Giraudoux: Bláznivá z Chaillot), Matka Isabelly (J. Anouilh: Pozvání na zámek), Xantipa (L. Morstin: Xantipa), Mája Zemanová (J. Kvapil: Oblaka), Kleopatra (M. Gokrij: Nepřátelé) – 1948; Alexandra Ivanovna, Makavejevova žena (L. M. Leonov: Polovčanské sady), Juljašěvičová (G. Zapolska: Morálka paní Dulské), Zpěvačka (K. Isajev – A. Galič: Volá vás Tajmyr), Paní Říhová (V. Vančura: Josefina), Révayova paní (J. Mahen: Jánošík), Kněžna Tugouchovská (A. S. Gribojedov: Hoře z rozumu), Kodešová (A. Zápotocký: Vstanou noví bojovníci), Irina Fjodorovna Griněva (A. Sofronov: Moskevská povaha) –  1949; Doriména, markýza (Molière: Bařtipán), Paraska (A. Kornejčuk: Velká láska), Paní Kitty Warrenová (G. B. Shaw: Živnost paní Warrenové), Křapčena (I. Prachař: Hadajú sa o rozumné), Kačenka (W. Shakespeare: Jak se vám líbí) –  1950; Anna Andrejevna (N. V. Gogol: Revisor), Jenovefa (V. K. Klicpera: Hadrián z Římsů), Lesana (J. K. Tyl: Strakonický dudák), Holanová (J. Nezval, A. Zápotocký: Bouřlivý rok) – 1951; Davisonová (J. K. Tyl: Lesní panna aneb Cesta do Ameriky), Nina Ivanovna (A. Štejn: Čestný soud), Wassermannová (A. S. Čujanov: Pevnost na Volze), Přístavní prodavačka (T. Čang-Čchun: Na jih od 38. rovnoběžky) – 1952; Ignatěvna (J. Čepurin: Stalingradci), Lída Szijjártová (E. Urbán: Křest ohněm), Paní Kapuletová (W. Shakespeare: Romeo a Julie) –  1953; Belina (Molière: Zdravý nemocný), Ferhunde (N. Hikmet: První den sváteční), Dostigajevová (M. Gorkij: Jegor Bulyčov a ostatní), Dora (J. Tajovský: Ženský zákon), Marie Oliviina komorná (W. Shakespeare: Večer tříkrálový), Naděžda Osipovna (J. Paustovskij: Puškin), Bětuška (J. Tyl: Paličova dcera) – 1954; Lady Sneerwellová (B. R. Sheridan: Škola pomluv), Varvara Savišna Velďjuzevová (A. Šachovskij – A. Gribojedov – N. Chmelnickij: Vdaná nevěsta) –  1955; Emilie (W. Shakespeare: Othello), Jelena Nikolajevna (M. Gorkij: Děti slunce), Ftatatyta (G. B. Shaw: Caesar a Kleopatra) –  1956; Sofie Petrovna Berseněvová (B. A. Lavreněv: Přelom), Hilda (I. S. Turgeněv: Otcové a děti /Mezi dvěma bouřkami/), Cristina (E. de Filippo: Lež má dlouhé nohy), Margarita (C. Goldoni: Čtyři hrubiáni) – 1957; Chůva Medeina (Eurípidés: Medeia), Paní Vachová (F. Hrubín: Srpnová neděle) – 1958; Praskovja Ivanovna (V. Škvarin: Obyčejné děvče), Yvetta Michajlovna (A. Arbuzov: V hodině dvanácté) – 1959; Babička (V. Blažek: Příliš štědrý večer), Selka (E. F. Burian: Vojna), Runa (J. Zeyer: Radúz a Mahulena) – 1960; Barbora Jahelková (J. K. Tyl: Tvrdohlavá žena), Paní Higginsová (G. B. Shaw: Pygmalion), Anika (B. Brecht: Kavkazský křídový kruh) – 1961; Elvira von Rundstedtová (J. C. Mourlevat: Zimní bitva), Protagonistka chóru Lític (Aischylos: Oresteia), Pejzlarka (J. Hašek – J. Grossman: Švejk I), Madame (J. Hašek – J. Grossman: Švejk II) – 1962; Andělská matka, Mrs. Noemová, Věštkyně (M. Conelly: Černošský Pánbůh a proroci), Paní Cornamontisová (B. Brecht: Kulatolebí a špičatolebí aneb Boháč boháče si hledá), Povondrova sestra (K. Čapek: Válka s Mloky) – 1963; Božena Pludková (V. Havel: Zahradní slavnost), Paní Čiperská (W. Shakespeare: Jindřich IV.) – 1964; Anna Antonovna Atujeva (A. V. Suchovo-Koblyn: Proces Muromských), Jenovefa (V. Klicpera: Hadrián z Římsů), Paní Higginsová (A. Lerner – F. Loewe dle G. B. Shaw: My Fair Lady), Julia (F. Dürrenmatt: Romulus Veliký) – 1965; Klásková (A. Jirásek: Lucerna), Paní Chauvenetová (M. Chase: Harvey a já), Raisa Pavlovna Gurmyžská (A. N. Ostrovskij: Les) – 1966; Druhá babka (Aristofanes: Ženský sněm – Jezdci) – 1967; Milostivá paní (J. Genet: Služky), Trójanky (Eurípidés: Trójanky), Silvia (L. Lahola: Inferno) – 1968; Matka (M. Kundera: Dvě uši, dvě svatby) – 1969; Babjaková (I. Bukovčan: Než kohout zazpívá…), Čarodějnice (T. Williams: Vytetovaná růže), Žena lékařova (E. Buenaventura: Po pravici Boha Otce), Představená (A. Millaud – Meillhac: Mam’zelle Nitouche) – 1970; Bába, Matka (J. Reed: Deset dnů, které otřásly světem), Kněžna Bělokonská (F. M. Dostojevskij: Idiot) – 1971; Bukinová (K. Čapek: Matka), Lady Bracknellová (O. Wilde: Jak je důležité mít Filipa – 1972; Babička (O. von Horváth: Povídky z Vídeňského lesa) – 1973; Stařenka (G. Preissová: Jenůfa) – 1974; Babička Olegova (A. Fadějev: Mladá garda) – 1975; Marie Josefa (F. García Lorca: Dům doni Bernardy) – 1976; Stařena (Z. Kaloč: V zajetí něžné chiméry) – 1985; Adelaida Bruknerová (I. Örkény: Kočičí hra) – 1996.

Satirické divadlo Večerní Brno

Marta Brewaterová (J. Kesselring: Jezinky a bezinky) – 1966; Naděžda Petrova (N. Erdman: Mandát nebo Z čeho budeme živi, maminko?) – 1971; Luiza (T. Davidová: Zmoudření ženy) – 1975.

Divadlo na provázku

Paní z Ostrovačic (M. Uhde podle V. Mrštíka: Na Pohádku máje) – 1977; Revírníková (R. Těsnohlídek, dram. M. Štědroň: Liška Bystrouška) – 1979; Matka, Vypravěčka (K. J. Erben: Kytice) – 1979.

Prameny

Archiv NDB: Osobní složka M. P.

Literatura

S. Bartůšková: Herecké jubileum P., Rovnost 28. 6. 1963; M. Pavlovský: K hereckým proměnám P.,  Program SDB 37, 1965/66, č. 7, s. 6–7; jv: Slečno, přinesli jsme Vám roli…, Kam v Brně za kulturou 10, 16.–30. 11. 1966, č. 1, s. 6–7; zaps.-ík: Kdo by neznal P., Brněnské profily, tamtéž 29, 16.–31. 11. 1972, č. 2, s. 12–13; Z. Srna: Herečka salónního oboru zasloužilá umělkyně P., Program SDB 44, 1972/73, č. 6, s. 20–22; Z. Srna: Sólo pro P., Kam v Brně za kulturou 20, 16.–31. 1. 1976, č. 1, s. 10–12; K. Bundálek: Herečka věrná Brnu, Rovnost 20. 9. 1977; (PAV): Životní jubileum P. – 75. výročí narození herečky z Tišnova, Tišnovský kulturní zpravodaj 12, 1981, č. 1, s. 6 ● k osmdesátinám: J. Kravka, Brněnský večerník 31. 1. 1986; (mip), Tišnovsko 17, 1986, č. 1, s. 7–8; (mp), Rovnost 31. 1. 1986 ● V. Závodský: Nestorka Moravských herců, Amatérská scéna 29, 1992, č. 1, s. 9; E. Dufková: Blahopřejeme paní P., emeritní člence Národního divadla v Brně, Tišnovsko 26, 1995, č. 1, s. 10–11 ● k devadesátinám: V. Cejpek, Rovnost 23. 1. 1996; VK, Brněnský večerník 23. 1. 1996; J. Suchomelová, Svobodné slovo 23. 1. 1996; V. Závodský, MF Dnes (Jižní Morava), 24. 1. 1996; E. Šlapanská, KAM za kulturou v Brně 40, 1996, č. 1, [s. 40]; V. Závodský, Svobodné slovo 19. 2. 1996 + Divadlo 2, 1996, č. 5–6, s. 63 ● V. Kudělka: P. umí chytit za srdce, Brněnský deník 28. 7. 1997; V. Müller: Brněnská herečka fandí divadelnímu mládí. P. chce přijít za kandrdásky, Rovnost 22. 1. 2000; L. Mareček: Nový o mě nestál, směje se herečka. Vzpomínky M. P., MF Dnes 26. 5. 2000 ● k pětadevadesátinám: ndb, Rovnost 19. 1. 2001; Z. Tichý, MF Dnes 23. 1. 2001; J. Kříž, Právo 23. 1. 2001; J. Švadna, Slovo 23. 1. 2001; L. H. Friedmanová, MF Dnes 26. 1. 2001 ● Mareček: P.: Když herec hraje, žije, MF Dnes 17. 2. 2001; D. Kaprálová: Cesta k vnitřní radosti herečky P., Rozhlas 11, 2001, č. 40, s. 3 ● nekrology: čtk, Lidové noviny 1. 10. 2003; čtk, Večerník Praha 1. 10. 2003; L. Mareček, MF Dnes 30. 9. 2003; čtk, Hospodářské noviny 1. 10. 2003; čtk, Právo 1. 10. 2003; J. Trojan, tamtéž; L. Mareček: Brno se loučilo s P., MF Dnes 8. 10. 2003; MP: Vzpomínka na velkou herečku, VOX 9. 10. 2003; V. Hudec: Divadelní noviny 12, 2003, č. 17, s. 3; mm, KAM v Brně za kulturou, 25. 11. 2003, roč. 11., č. 12, s. 22 ● V. Kudělka: Spjati s Brnem. P., Kam v Brně za kulturou 11, 2003, č. 112, s. 22; Jubileum herecké legendy, Severník 16, 2006, č. 1, s. 3; E. Šlapanská: P. by se letos dožila sta let, Aplaus 7, 2006, č. 2, s. 34; (PAV): Po celý život byla posedlá herectvím, Haló noviny 18. 1. 2006; V. Závodský: P. hrála po celý život jen pro Brno, Rovnost 23. 1. 2006; V. Chramostová: Opožděné dopisy. Milá Mařenko!, Divadelní noviny 15, 2006, č. 6, s. 15; M. Pavlík: Marie Pavlíková, Boskovice 2006.

PBJ, EDS, ČSFD.cz

Vznik: 2023