-
Alena Ivanovna (F. Dostojevskij, J. Bor: Zločin a trest, Městské divadlo na Královských Vinohradech, 1928), fotograf neuveden. Sbírka Národního muzea, divadelní oddělení, H6p-13/2011, sign. 13 F 61 Alena Ivanovna (F. Dostojevskij, J. Bor: Zločin a trest, Městské divadlo na Královských Vinohradech, 1928), fotograf neuveden. Sbírka Národního muzea, divadelní oddělení, H6p-13/2011, sign. 13 F 61
-
Irma Pištorová (F. Langer: Obrácení Ferdyše Pištory, Městské divadlo na Královských Vinohradech, 1929), fotograf neuveden. Sbírka Národního muzea, Divadelní oddělení, H6p-13/2011, sign. 13 F 57 Irma Pištorová (F. Langer: Obrácení Ferdyše Pištory, Městské divadlo na Královských Vinohradech, 1929), fotograf neuveden. Sbírka Národního muzea, Divadelní oddělení, H6p-13/2011, sign. 13 F 57
-
Věkova matka ( A. Jirásek: F. L. Věk, Městské divadlo na Královských Vinohradech, 1930), fotograf neuveden. Sbírka Národního muzea, Divadelní oddělení, H6p-13/2011, sign. 13 F 54 Věkova matka ( A. Jirásek: F. L. Věk, Městské divadlo na Královských Vinohradech, 1930), fotograf neuveden. Sbírka Národního muzea, Divadelní oddělení, H6p-13/2011, sign. 13 F 54
-
Célie Peachumová (B. Brecht dle J. Gaye: Žebrácká opera, Městské divadlo na Královských Vinohradech, 1930), fotograf neuveden. Sbírka Národního muzea, Divadelní oddělení, H6p-13/2011, sign. 13 F 60 Célie Peachumová (B. Brecht dle J. Gaye: Žebrácká opera, Městské divadlo na Královských Vinohradech, 1930), fotograf neuveden. Sbírka Národního muzea, Divadelní oddělení, H6p-13/2011, sign. 13 F 60
https://encyklopedie.idu.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=155:becvarova-marie&Itemid=108&lang=cs#sigProId947a74c27a
Ze společností, u nichž začínala, byla pro její herecký vývoj určující ta poslední – Budilova v Plzni. Tam v prvních dvou desetiletích 20. st. v novém Městském divadle dosáhla prvního uměleckého vrcholu. Její temperamentní herecký projev a lidově hřejivý humor se dobře uplatňovaly především v dramatice realistického směru. Nový impulz získala ve vinohradském angažmá, kde působila od 20. let doživotně jako bytostná představitelka prostých venkovanek, maloměštek, starosvětských matrón, hospodyní, bytných, vdov a babek.
Rozená Wintrová, křtěna Marie Berta. Nemanželská dcera herečky Anny Wintrové, v tu dobu členky kočující společnosti V. Prokopové. Herečka Augusta Wintrová-Želenská byla její sestřenice. Vyrůstajíc v prostředí kočujících společností příležitostně vystupovala již jako dítě. Profesionální hereckou dráhu nastoupila nejpozději 1895 u společnosti L. Chmelenského, po krátkém angažmá u A. J. Frýdy (1897–98) se v červnu 1898 stala členkou Divadla na výstavě (Uranie). Když spolu s výstavou v říjnu t. r. skončilo, přijala nabídku ředitele V. Budila. V jeho společnosti, působící převážně v Plzni (ve starém městském divadle a v ředitelově letní aréně), setrvala dva roky. Poté co Budil svůj podnik z finančních důvodů dočasně rozpustil, přestoupila do družiny F. Trnky, s níž hrála dvě zimní sezony v Plzni. 1902 byla Budilem angažována do stálého souboru nového Městského divadla v Plzni. 27. 9. 1904 se provdala za Karla B., pokladníka plzeňské Občanské záložny a po sňatku vystupovala pod jménem Bečvářová, nebo Bečvářová-Vintrová. V manželství se narodily děti Vilemína (* 9. 10. 1905) a Jindřich (* 1. 7. 1912). B. se účastnila plzeňského kulturního života, vystupovala na různých akademiích, od 1914 příležitostně spolupracovala s Loutkovým divadlem feriálních osad. Po nástupu ředitele B. Jeřábka byla 1922 propuštěna, získala statut stálého hosta, ale téměř nehrála. I proto přijala angažmá v Městském divadle na Královských Vinohradech (od 1. 8. 1922), které jí bylo nabídnuto po smrti M. Benoniové. Do Plzně zajížděla z Prahy občas hostovat. 1931 utrpěla v divadle vážný úraz, ale brzy se vrátila na scénu. 1934 dostala výpověď, kterou vedení vinohradského divadla po ostré mediální kritice odvolalo. Ani ne šedesátiletá zemřela po záchvatu mrtvice.
Matka Anna Wintrová († 19. 2. 1904), v literatuře někdy mylně označována jako sestra B., pocházela z rodiny královéhradeckého řezníka. Hrála druhé naivky, milovnice a subrety ve společnosti F. J. Čížka (Mína, Putlitz: Afrikánka; Rebeka, Hopp: Kožíšek, perle a kamna; Ganymed, Suppé: Krásná Galathea; Amor Cupido, Offenbach: Orfeus v podsvětí; Komorná Karolinka, Bayard: Musí na venek – 1879) a V. Prokopové (Kačenka, Kneisel: Svatouškové, 1882; Cilka, Kaiser: Nehody pana Pilulky, 1883; Jehud, Kolár: Pražský žid, Vanda, Balucki: Těžké ryby, Efrozina, Tyl: Jiříkovo vidění, 1885). Po smrti Prokopové 1888 zůstala v souboru, který převzal J. Mušek, u něhož působila ještě 1892. Tehdy už zastávala obor matrón (např. Veronika, Kolár: Pražský žid), v němž se uplatňovala také u A. J. Frýdy (Hospodyně, Stroupežnický: Rozbitý medailon). Poslední angažmá měla u J. Pištěka; krátce před smrtí, v lednu 1904, hrála v jeho Lidovém divadle na Královských Vinohradech služku Aldurdu v Nerudově tragédii Francesca di Rimini.
Role
Eliška (A. Anno: Nevěsta z Amsterodamu), Suzanna (G. Ohnet: Majitel hutí), Kristýnka (L. Stroupežnický: Naši furianti, i MD Plzeň 1908), Marie (Molière: Tartuffe), Marta (V. Sardou: Opožděné psaní) – 1893; Anička (M. Halbe: Mládí) – 1895; Tereza (G. v. Moser: Ultimo), Lais + Josefina (T. Barrière, Lambert-Thiboust: Srdce kamenná), Inez (J. Echegaray: Světec či blázen), Klára Danešová (J. Kvapil: Bludička) – 1896; Bětuška (A. Kotzebue: Krejčí Divíšek), Cilka (K. Costa: Bratr Martin), Františka (K. Laufs, W. Jacoby: Nevěřící Tomáš) – 1897; Dosia (C. Savage, dram. L. Chmelenský: Oficielní žena), Emma (R. Benedix: Vyloučení studenti) – b. d.
Frýdova společnost
Kornelie (L. Stroupežnický: Rozbitý medailonek), Hela (M. A. Šimáček: Jiný vzduch, i MD Plzeň 1909), Fanda (J. Štolba: Peníze, i MD Plzeň 1906), Lubočka (I. I. Mjasnickij: Uštvaný zajíc, i Divadlo na výstavě 1898), Emma (F. Cavallotti: Dcera Jeftova), Selma (Ch. Birch-Pfeifferová: Paní jenerálová), Bianca (J. Zeyer: Doňa Sanča) – 1897.
Divadlo na výstavě (Uranie)
Julka (V. Štech, K. Šípek, B. Kaminský: Náš dům v asanaci), Růžena (H. Sudermann: Zápas motýlů, i Budilova společnost 1899), Hetty Griffinová (H. a E. A. Paulton: Nioba) – 1898.
Budilova společnost
Vicomte z Letoriéru (J.-F.-A. Bayard, Dumanoir: Vicomte z Letoriéru) j. h. – 1897; Petřík (L. Stroupežnický: Zvíkovský rarášek), Abigail (E. Scribe: Sklenice vody, i MD Plzeň 1916), Pamela (V. Sardou: Pamela), Ilka (G. v. Moser, F v. Schönthan: Válka v míru) – 1898; Mizi Schlägrová (A. Schnitzler: Milkování), Mercedes (J. Zeyer: Doňa Sanča, i MD Plzeň 1903), Kristyna Winklerova (C. Karlweis: Hrubá košile), Zaza (P. Berton, Ch. Simon: Zaza), Julinka (O. Blumenthal, G. Kadelburg: U bílého koníčka, i MD Plzeň 1909), Lidunka (J. K. Tyl: Paní Marjánka, matka pluku), Boža Pavlasová (L. Archleb: Boža), Pampeliška (J. Kvapil: Princezna Pampeliška, i MD Plzeň 1902) – 1899; Routička (G. Hauptmann: Potopený zvon, i MD Plzeň 1904), Akulina (L. N. Tolstoj: Vláda tmy, i MD Plzeň 1908), Princezna (H. Drachmann: Byl jednou jeden král, i MD Plzeň 1905) – 1900.
Trnkova společnost
Renata (M. Hennequin, A. Valabrègue: Ustupte ženám!), Fenella (D.-F.-E. Auer: Němá z Portici, i MD Plzeň 1908) – 1900; Hermance (Ch. Birch-Pfeifferová: Miláček Štěstěny), Tonča (M. A. Šimáček: Svět malých lidí), Kolombina (R. Lothar: Král Harlekýn) – Plzeň 1901; Jo (H. Heijermans: Naděje), Štefka (J. A. Kisielewski: Karikatury) – Plzeň 1902.
Městské divadlo v Plzni
Dorotka (J. K. Tyl: Strakonický dudák), Bětuška Kyralová (F. A. Šubert: Jan Výrava), Brianda z Luny (J. Vrchlický: Soud lásky), Krivcová (M. Gorkij: Měšťáci), Helena (H. Sudermann: Svatojanské ohně), Milina (J. K. Tyl: Slepý mládenec) – 1902; Toninka (F. X. Svoboda: Čekanky), Puk (W. Shakespeare: Sen v noci svatojanské), Ďábel Kusý (L. Rydel: Začarované kolo), Lupáč (J. K. Tyl: Jan Hus), Máří (A. Jirásek: Jan Žižka), Nasťa (M. Gorkij: V noční útulně [Na dně]), Gisa Holmová (O. Ernst: Flachsmann vychovatel), Kralevic Václav (J. Hilbert: Falkenštejn), Lenka (A. Jirásek: M. D. Rettigová) – 1903; Madlenka (J. K. Tyl: Zlatohlav a tvrdohlavá žena), Athenais (G. Ohnet: Majitel hutí), Kordelie (W. Shakespeare: Král Lear), Marie (N. V. Gogol: Revisor), Královna loutek (J. Bayer: Královna loutek), Jeanne (M. Prévost: Polopanny), Elisa (Molière: Lakomec), Zdeňka Lebdušková (F. A. Šubert: Žně), Emma (G. Hauptmann: Tkalci), Markéta (L. Stroupežnický: Zvíkovský rarášek), Zdeněk Lorecký z Elkuše (týž: Paní mincmistrová), Anna (C. Karlweis: Národní švec), Ismena (Sofokles: Antigona), Emma (V. Štech: Třetí zvonění), Hema (J. Vrchlický: Knížata), Blanche Taverny (P. Veber, M. Soulié: Chudinka Champeray), Emma (K. Želenský: Tažní ptáci), Marie (E. Raupach: Mlynář a jeho dítě), Klárka (F. A. Beyerlin: Čepobití), Johanna (O. Faster: Zelené mládí) – 1904; Phoebe (J. M. Barrie: V tiché uličce), Berta Volfová (J. Štolba: Její systém), Jana (B. Viková-Kunětická: Přítěž), Nerissa (W. Shakespeare: Kupec benátský), Verunka (R. Marenco: Excelsior), Rozára (A. a V. Mrštíkové: Maryša), Markýtka (L. Stroupežnický: Naši furianti) – 1905; Lisarda (Lope de Vega: Sedlák svým pánem), Bettina (L. Fulda: Novella d’Andrea), Boženka (F. F. Šamberk: Podskalák), Pavlína (E. Bozděch: Světa pán v županu), Zerbinetta (Molière: Šibalství Scapinova), Marta (J. Lemaitre: Slečna šafářka), Regina Engstrandová (H. Ibsen: Příšery), Loulou de Chaud-Braisé (M. Soulié, H. de Gorsse: Loulou), Sigmund Korybut (J. J. Kolár: Žižkova smrt), Héda (B. Dowska: Zlaté časy), Prokop (J. K. Tyl: Paličova dcera), Madlena (K. Mašek: Betlém) – 1906; Essie (G. B. Shaw: Pekelník), Paní Obratná (W. Shakespeare: Veselé ženy windsorské), Mago, později Pátek (A. Ludwig dle D. Defoea: Robinson Crusoe), Fedosia (L. N. Tolstoj, dram. H. Bataille: Vzkříšení), Mařka (G. Hauptmann: Forman Henčl), Anna (A. Jirásek: Otec), Hanička (A. Jirásek: Lucerna), Herta (M. Bernstein: Hertiny vdavky), Markéta (W. Shakespeare: Mnoho povyku pro nic za nic), Miquetta (R. de Flers, G.-A. de Caillavet: Miquetta a její máti), Dolly (L. N. Tolstoj, dram. E. Giraud: Anna Karenina), Cecily Cardewová (O. Wilde: Na čem záleží) – 1907; Vivie (G. B. Shaw: Živnost paní Warrenové), Popelka (V. K. Klicpera: Veselohra na mostě), Božena (F. X. Svoboda: Směry života), Fenella (D. F. E. Auber: Němá z Portici), Marjána (A. H. Horáková: Páni), Kostomlatská (V. Štech: Deskový statek), Josette (P. Gavault, R. Charvay: Slečna Josetta má ženuška), Terezka (J. K. Tyl: Lesní panna), Hanička (G. Hauptmann: Hanička), Paní Elvstedová (H. Ibsen: Hedda Gablerová), Ester Ábelová (G. Wied: 2 x 2 = 5) – 1908; Kordelie (W. Shakespeare: Král Lear), Krysta (E. Gettke: V předpeklí), Jacqueline (G.-A. de Caillavet, R. de Flers: Láska bdí), Zdeňka (B. Viková-Kunětická: Dospělé děti), Marta Bernikova (H. Ibsen: Podpory společnosti), Zuzka (A. Jirásek: Pan Johanes) – 1909; Michelina (G.-A. de Caillavet, R. de Flers: Buridanův osel), Leontina (S. Michaëlis: Revoluční svatba), Airopa (J. Vrchlický, h. Z. Fibich: Smrt Hippodamie), Eva Gerndlová (H. Bahr: Koncert), Benjamina (P. Gavault: Čokoládová princezna), Julie (F. F. Šamberk: Jedenácté přikázání), Alvilda (B. Bjørnson: Když réva znovu kvete), Simona (E. Brieux: Simona), Čas jako Chorus (W. Shakespeare: Zimní pohádka), Suzanne (F. Fonson, F. Wicheler: Sňatek slečny Beulemansovy) – 1910; Hesia (G. Zapolska: Morálka paní Dulské), Anna (H. Bahr: Děti), Marie (W. Shakespeare: Večer tříkrálový neb Cokoli chcete), Cigánka (J. Mahen: Jánošík), Honyšová (V. Štech: Habada a Jordán), Little Britain (M. L. Ryleyová: Schovanka), Adrienna (P. Bilhaud, M. Hennequin: Ze všech nejhodnější) – 1911; Elsa (F. Molnár: Ďábel), Nataša (A. P. Čechov: Tři sestry) – 1912; Angelika (Molière: George Dandin), Babbie (J. M. Barrie: Velebníček), Růža (J. Kosor: Požár vášní) – 1913; Kateřina (W. Shakespeare: Zkrocení zlé ženy), Adéla (K. Lindau, L. Krenn: Chudá holka) – 1914; Andulka (J. Šmaha: Premiéra na vsi), Žofie Johansenova (E. Rostrup, A. Larsen: Bunkovy předhistorie), Slečna Růžena (F. Šrámek: Léto), Zuzka (G. Preissová: Gazdina roba) – 1915; Maláňa (V. Krylov: Divoška), Ruměna (V. K. Klicpera: Hadrian z Římsů), Chůva Juliina (W. Shakespeare: Romeo a Julie), Aurelie Cafourková (J. Štolba: Vodní družstvo), Kačenka (J. K. Tyl: Jiříkovo vidění), Strouhalka (A. a V. Mrštíkové: Maryša), Terezka Fialová (L. Stroupežnický: Naši furianti), Corina (F. Hervé: Mamzelle Nitouche) – 1916; Madlenka (J. K. Tyl: Tvrdohlavá žena), Markéta (L. Stroupežnický: Zvíkovský rarášek), Pelageja Ivanovna (M. Gorkij: Barbaři) – 1917; Stará Lišková (V. Skoch: Libellula), Šafářka (F. X. Svoboda: Čekanky), Sirotek Filip Rowly (W. Christmans: Peněžní automat) – 1918; Kašpárek (K. Mašek: Kašpárkova maminka), Rollerová (A. Jirásek: M. D. Rettigová), Pernilla (L. Holberg: Muž, který nemá kdy), Míla (J. Mahen: Ulička odvahy) – 1919; Germaine Bellangerová (S. Guitry: Tatínek měl pravdu), Theano (J. C. Warr dle Homéra: Poslední dnové Troje), Mercedes (P. Louÿs, P. Frondaie: Žena a tatrman), Teta Hata (M. Ogrizovič: Hasanaginice) – 1920; Regan (W. Shakespeare: Král Lear), Frosina (Molière: Lakomec), Panna Pluche (A. de Musset: Se srdcem divno hrát), Nána (K. Čapek: R. U. R.) – 1921; Dorina (Molière: Tartuffe), Mara (I. Vojnović: Dubrovnická trilogie), Slečna Zuzana Poličanská (J. K. Tyl: Jiříkovo vidění) – 1922.
Městské divadlo na Královských Vinohradech
Poklizečka (K. Čapek: Věc Makropulos), Chůva (J. Kvapil: Princezna Pampeliška) – 1922; Hrubešová (F. Šrámek: Plačící satyr), Žena (J. Čapek: Země mnoha jmen), Emilie (W. Shakespeare: Zimní pohádka), Krysařka (H. Ibsen: Eyolfek), Františka (F. F. Šamberk: Jedenácté přikázání) – 1923; Služka (K. Hamsun: Hra života), Kordula (J. K. Tyl: Strakonický dudák), Černá dáma (J. Romains: Knock aneb Triumf mediciny) – 1924; Ramsdenová (G. B. Shaw: Člověk a nadčlověk), Soukupová (M. A. Šimáček: Směry života), Lísková (O. Scheinpflugová: Madla z cihelny), Hrdá (J. Štolba: Mořská panna), Babička (M. Maeterlinck: Modré ptáče) – 1925; Rývová (J. Bartoš: Hrdinové naší doby), Mastílková (J. K. Tyl: Fidlovačka), Háta (týž: Jan Hus), Horačka (A. a V. Mrštíkové: Maryša) – 1926; Františka (K. Scheinpflug: Pod závojem), Karla (O. Scheinpflugová: Zabitý), Klára (N. Coward: Anglická sobota) – 1927; Alena Ivanovna (F. M. Dostojevskij, dram. J. Bor: Zločin a trest), Paní Onoria (L. Pirandello: Nahé odívati), Stařenka (E. Konrád: Olbřím), Mášina matka (L. N. Tolstoj: Živá mrtvola), Fanka (K. Čapek: Loupežník) – 1928; Irma Pištorová (F. Langer: Obrácení Ferdyše Pištory), Kněžna Mjahká (L. N. Tolstoj, dram. J. Bor: Anna Karenina) – 1929; Célie Plumchumová (B. Brecht dle J. Gaye: Žebrácká opera), Bábi (V. Štech: Třetí zvonění), Mariana (L. Pirandello: Rozmysli si, Jakoubku!) – 1930; Matrona (F. M. Dostojevskij, dram. J. Bor: Bratři Karamazovi), Kyselá (M. Gorkij: Na dně), Bába (F. Langer: Andělé mezi námi), Rummy Mitchensová (G. B. Shaw: Major Barbora) – 1931; Marta (J. W. Goethe: Faust), Marie (V. Werner: Komediant Hermelín), Jadwiga (O. Nedbal: Polská krev), Bába (A. Jirásek: Lucerna), Peštová (F. Langer: Velbloud uchem jehly) – 1932; Voršila (R. Fauchois: Pozor na malíře) – 1933; Paní Petiponová (G. Feydeau: Dáma od Maxima) – 1934; Paní Jourdainová (Molière: Měšťák šlechticem), Holice (J. Port, B. Stejskal: České pašije), Kalousová + Slečna Zuzana Poličanská (J. K. Tyl: Jiříkovo vidění), Záhornová (F. A. Šubert: Žně) – 1935; Teta Katy (L. Riley: Osobní kouzlo) – 1936.
Prameny
SOA Zámrsk: sign. 2783 matrika narozených Choceň 1866–1883, s. 295.
Archiv města Plzně: cedule MD 1902–22.
Literatura
P.: K závěru sezony na výstavě, Světozor 32, 1897/98, s. 598; nesign.: Divadlo na výstavě, Radikální listy 5, 1898, s. 343; nb [P. Nebeský], Plzeňské listy 9. 3. 1899 [titulní role in Zaza]; T. Kepková-Novotná: M. B.-Vintrová, Divadlo 3, 1904/05, s. 288; M., Divadlo 6, 1907/08, s. 245 [Boženka, Směry života]; nb [P. Nebeský], Plzeňské listy 2. 3. 1905 [Phoebe, V tiché uličce]; nesign., tamtéž 23. 5. 1905 [Benjamina, Čokoládová princezna]; nb [P. Nebeský], tamtéž 9. 2. 1911 [Hesia, Morálka paní Dulské]; -l-, Český denník 21. 1. 1915 [Karolina, Ach, ta láska]; F. A. Vondruška, Český deník 30. 1. 1921 [Frosina, Lakomec]; M. Majerová: Sylvestr na Vinohradech, Rudé právo 2. 1. 1924; J. Götzová: Profily českých herců, Praha [1931], s. 31–32; R+M: K hereckým přesunům v pražských divadlech, Národní listy 30. 9. 1934, příl. ● nekrology: J. Port, Divadlo 22, 1935/36, č. 11, s. 3–4; H. J. [Jelínek], Lumír 62, 1935/36, s. 498; amp [Píša], Právo lidu 31. 5. 1936; nesign.,Venkov 31. 5. 1936; F. Langer, Lidové noviny 11. 6. 1936; J. Kvapil: O čem vím, Praha 1937, s. 202–203; nesign., in Ročenka Kruhu solistů MDP 14, Praha 1937, s. 7–13 [se soupisem rolí v Městském divadle v Plzni]; B. Jahn, tamtéž, s. 14–19; J. Vodák, tamtéž, s. 20–23 ● R. Vacková: České herečky současnosti, in sb. Žena v českém umění dramatickém, Praha 1940, s. 177; kd [E. Konrád]: Bylo by jí sedmdesát, Svobodné noviny 13. 2. 1948; R. Nasková: G. Wintrová-Želenská, Divadlo 6, 1955, s. 237–238; E. Tetínková: Polní tráva, in sb. Padesát let MDP 1907–1957, Praha 1958, s. 90–93; J. Průcha: Medailónky, Divadelní noviny 2, 1958/59, č. 16, s. 2; J. Malík: Úsměvy dřevěné Thalie, Praha 1965, s. 53; O. Scheinpflugová: Vzpomínkové záběry, Divadelní noviny 11, 1967/68, č. 2; F. Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Praha 1978, s. 169; O. Spalová: Sága rodu Budilova, Praha 1978, s. 203–204, 238; DČD IV; O. Scheinpflugová: Byla jsem na světě, Praha 1988, s. 116–119.
ODS, Teichman; Buchner, Plzeň, MDP 50
Vznik: 2015