Helena Anýžová, foto: Vladimír Svoboda
Helena
Anýžová
28. 4. 1936
Praha (CZ)
23. 8. 2015
Praha (CZ)
kostýmní výtvarnice, příležitostná filmová herečka

Kostýmní výtvarnice, která často spolupracovala s tvůrci akční scénografie (J. Malinou). Nebyla však na tomto trendu závislá, ani na historické věrnosti, kterou dokázala ve zjednodušené, lehce stylizované podobě dodržet.

Autor: Zdeňková, Marie

 

Zobrazit všechna hesla 

 

Výzkum probíhá od roku 2013 a soustředí se v současné době především na monografické pojednání divadelního dění doby.
Roky 1945–1989 představují specifickou etapu dějin českého divadla, ve které bylo divadlo podstatně ovlivňováno politickým a společenským děním v zemi. Divadelněhistorický výzkum proto musí sledovat nejen uměleckou stránku divadla, ale ve zvýšené míře také zohledňovat jeho mimoumělecký kontext. Zkoumané období je výlučné tím, že nadále ovlivňuje charakter současného divadla, pro výzkum je k dispozici obsáhlejší množství pramenného i sekundárního materiálu a pamětníci mohou ještě vydat cenná, unikátní svědectví.

 

Citace: Česká divadelní encyklopedie: Česká činohra 1945–1989 [online], Praha, Institut umění – Divadelní ústav.

Oldřich Daněk na civilní fotografii, b. d., fotograf neuveden. Sbírka Národního muzea, Divadelní oddělení, pozůstalost O. Daňka, H6p-2/2014.
Oldřich
Daněk
16. 1. 1927
Ostrava (CZ)
3. 9. 2000
Praha (CZ)
dramatik, prozaik, filmový a televizní scénárista, divadelní a filmový a televizní režisér, publicista, herec, filmový dramaturg

Český dramatik druhé poloviny 20. století. Jeho rozsáhlou, žánrově i námětově rozmanitou tvorbu spojují témata mravní odpovědnosti jedince vůči společnosti, obtížnosti posuzování viny, boje talentovaných s mocnými, posedlosti jako hnací síly vývoje lidstva. Mezi typické znaky jeho poetiky silně ovlivněné principy antiiluzivního dramatu patří relativizace idejí a demytizace postav, záliba v metafoře, apokryfu a paradoxu. Dramatická podobenství, jež dominují jeho dílu, čerpají látku z historie (Dva na koni, jeden na oslu, Čtyřicet zlosynů a jedno neviňátko, Vévodkyně valdštejnských vojsk, Vy jste Jan, Jak snadné je vládnout aneb Karel IV: autoportrét).

Autor: Trávníčková, Markéta

Jiří Hálek na civilní fotografii, fotograf Miroslav Pokorný, archiv Činoherního klubu
Jiří
Hálek
10. 9. 1930
Praha (CZ)
18. 12. 2020
Říčany – Voděrádky (CZ)
herec

Komediální herec s jemným, inteligentním a múzickým projevem, patřil k prvním členům souboru Činoherního klubu. Stal se představitelem předních rolí v původních hrách L. Smočka a A. Vostré. Do 2002 v Činoherním klubu vytvořil na čtyři desítky groteskních postav.

Autor: Honsová, Petra

Luboš Hrůza na civilní fotografii, cca 2000, fotograf Viktor Kronbauer. Archiv Viktora Kronbauera.
Luboš
Hrůza
28. 3. 1933
Jihlava (CZ)
2. 12. 2008
Praha (CZ)
scénograf

Představitel české a norské scénografie poslední třetiny 20. století, jeden z nejvýraznějších žáků F. Tröstra. Spoluzakladatel Činoherního klubu. Mělký prostor jeho jeviště využil k tzv. reliéfní scéně. Po emigraci do Norska (1968) se stal šéfem výpravy Nationaltheatret v Oslo a formoval moderní skandinávskou scénografii. Získal ocenění za výpravy pro inscenace her norského národního klasika H. Ibsena (1979).

Autor: Velemanová, Věra

Jana (J. Anouilh: Skřivánek, Divadlo na Vinohradech, 1968), foto: Vilém Sochůrek. Institut umění – Divadelní ústav, databáze Divadelní fotografie.
Iva
Janžurová
19. 5. 1941
Žirovnice (CZ)
herečka

Jedna z nejpopulárnějších českých divadelních, filmových a televizních hereček od druhé poloviny 60. let, jejíž profesní kariéra je spjata s Divadlem na Vinohradech (1964–1987) a Národním divadlem (1987 – dosud).  Prosadila se živelným a spontánním herectvím, patří k nečetnému typu českých komických a tragikomických hereček. 

Václav Königsmark na civilní fotografii, b. d., fotograf Hana Smejkalová. Archiv Hany Smejkalové.
Václav
Königsmark
26. 5. 1946
Praha (CZ)
17. 5. 1996
Praha (CZ)
divadelní a literární kritik a teoretik, dramaturg, pedagog

V české divadelní kritice 70. a 80. let 20. století patřil k nejvýraznějším představitelům mladé generace, spjaté s hnutím studiových divadel. V referátech obsáhl celou šíři divadelního spektra (činohra, opera, opereta, loutkové divadlo, pantomima ad.), i bez ohledu na dobové dělení scén na „kamenné“, „studiové“ či amatérské. Teoreticky fundovanými kritikami napomáhal v normalizačním období rozšiřovat zúžený prostor veřejného diskurzu.

Autor: Kunderová, Radka

Miroslav Macháček, režisér inscenace hry bratří Čapků Ze života hmyzu, (Národní divadlo, 1968), foto: J. Svoboda. Sbírka Národního muzea, Divadelní oddělení, H6E- 245689.
Miroslav
Macháček
8. 5. 1922
Nymburk (CZ)
17. 2. 1991
Praha (CZ)
divadelní režisér, divadelní a filmový a televizní herec

Režisér a herec. Působil v pardubickém a českobudějovickém divadle a v Praze v Realistickém divadle, v Městských divadlech pražských a v Národním divadle. Jako režisér projevoval velký smysl pro atraktivnost jevištních obrazů, jejich vizuální efektnost, od počátku 60. let tíhl k syntetičtějšímu tvaru inscenací, v normalizačním období se stal nejvýraznější osobností Národního divadla. Jako herec s vyhraněným citem pro niterná psychologická pnutí člověka ztvárňoval zejména postavy rozporuplných a nevyrovnaných jedinců, kterým dával svůdnou přitažlivost.

Autor: Kaňková, Markéta

Ota Ornest na civilní fotografii, b. d., fotograf neuveden. Archiv Městských divadel pražských.
Ota
Ornest
6. 7. 1913
Kutná Hora (CZ)
4. 8. 2002
Modrý důl v Krkonoších (CZ)
divadelní ředitel, režisér, překladatel, dramaturg, scénárista, herec, básník, textař písní

Ředitel Městských divadel pražských v letech 1950‒72. Svým promyšleným a obratným vedením těchto divadel, která v dobovém kontextu českého divadla představovala ojedinělý zjev, v mnohém navazoval na předválečnou divadelní praxi. Byl zastáncem divadla dramatu, v němž prostředníkem slova i původní autorské intence je především herec. Jeho profesní kariéra vyvrcholila koncem 60. let, kdy repertoár Městských divadel pražských rezonoval s demokratizačním procesem ve společnosti i následnou politickou krizí po okupaci 1968.

Autor: Vodička, LiborValtrová, Marie

Jaroslav Pokorný na civilní fotografii, 1959, fotograf neuveden. Rodinný archiv Ivana Pokorného (syna J. Pokorného).
Jaroslav
Pokorný
13. 11. 1920
Praha (CZ)
23. 9. 1983
Praha (CZ)
dramatik, překladatel, libretista, divadelní historik, teoretik, kritik, dramaturg, divadelní pedagog

Teatrolog, překladatel, dramaturg a dramatik, spoluurčující z pozice vlivného stranického ideologa směřování a organizaci českého divadelnictví po druhé světové válce. Trvalejší hodnotu než teoretické a historické studie i původní dramatická tvorba mají jeho překlady (zejména díla C. Goldoniho). Významný byl jeho autorský i redakční podíl na heslech českých osobností v italské divadelní encyklopedii Enciclopedia dello spettacolo.

Autor: Trávníčková, Markéta

Miloš Štědroň na civilní fotografii, b. d., fotograf neuveden. Soukromý archiv Miloše Štědroně.
Miloš
Štědroň
9. 2. 1942
Brno (CZ)
skladatel, muzikolog, vysokoškolský pedagog

Muzikolog, věnující se zejména osobnosti a dílu L. Janáčka, a skladatel, jehož důležitou součástí tvorby je práce pro divadlo. Komponuje scénickou hudbu k inscenacím velkých i studiových moravských scén (Národní divadlo Brno, Divadlo Husa na provázku, HaDivadlo, Divadlo u stolu) a komorní opery a muzikály (obvykle v tandemu s libretistou a dramatikem M. Uhdem).

Autor: Hanoušek, Martin

Lízinka (J. K. Tyl: Bankrotář, Městské divadlo na Královských Vinohradech, 1934), fotograf neuveden. Sbírka Národního muzea, Divadelní oddělení, H6p-225/42, sign. 39 F 140.
Eva
Svobodová
1. 5. 1907
Královské Vinohrady (Praha, CZ)
3. 1. 1992
Praha (CZ)
herečka

Herečka středních a malých rolí, která byla v letech 1950–82 v angažmá v Městských divadlech pražských. Byla obsazována do postav, ve kterých mohla uplatnit svoji komiku a výřečnost. Hrála nejčastěji energické ženy, které skrývají pod nepřívětivou slupkou dobré srdce, a tzv. ženy z lidu (domovnice, školnice apod.).

Autor: Neureuterová, Jitka

Jiřina Třebická na civilní fotografii, fotograf neznámý, fotografický fond IDU ID=1283_001
Jiřina
Třebická
1. 11. 1930
Praha (CZ)
23. 1. 2005
Praha (CZ)
herečka

Přední členka ansámblu Činoherního klubu a představitelka klíčových postav původních her A. Vostré a L. Smočka i dramatizací A. a J. Vostrých. V autentických hereckých proměnách vytvářela v dramatickém repertoáru vnitřně dynamické, rozporuplné a jímavé postavy, v komických rolích vynikala osobitou groteskní charakterizací a mimickou fantazií.

Autor: Honsová, Petra

Svatopluk Vála na civilní fotografii, b. d., foto: Tomáš Vincenc. Soukromý archiv Boba Pacholíka.
Svatopluk
Vála
21. 10. 1943
Prostějov (CZ)
režisér, dramaturg, scénárista, herec

Zakladatel HaDivadla (Hanáckého divadla) v Prostějově (1974), jemuž svým autorským, režijním, ale i hereckým působením vtiskl charakteristický ráz. Představu „divadla poetické emoce“, podnícenou předchozí činnosti v amatérském divadle poezie, tu až do svého odchodu 1982 uskutečňoval nesyžetovými scénáři (některé vznikly ve spolupráci s J. Kovalčukem) a jejich výtvarně obrazivou, básnivě imaginativní scénickou realizací v ostentativně chudém prostoru a s důrazem na nonverbální výrazivo (Ekkykléma, Ztráty a nálezy, Pouť k milosrdným).

Autor: Lazorčáková, Tatjana

Václav Voska na pravděpodobně civilní fotografii, b. d., foto: J. Heinrich. Sbírka Národního muzea, Divadelní oddělení, H6p-48/2011, sign. 55 F 547.
Václav
Voska
21. 10. 1918
Královské Vinohrady (Praha, CZ)
20. 8. 1982
Valašské Meziříčí (CZ)
herec

Jeden z hereckých protagonistů Městských divadel pražských 50. – 70. let 20. století. Herec intelektuálního zaměření a civilního „anglosaského“ stylu, jehož projev vždy prostupovala noblesa, elegance a nonšalantnost. Kulturu „salonního“ herectví, pěstěný melodický hlas, brilantní mluvu a výrazovou střídmost, které jej předurčovaly ke scribeovským a wildeovským konverzačkám, zužitkovával zejména v rolích rozporuplných a tragikomických jedinců; k nejznámějším patřili Magis ve Vajíčku F. Marceaua a hrdinové Dürrenmattových her Fyzikové, Romulus Veliký a Play Strindberg.

Autor: Neureuterová, Jitka