A
B
C
Č
D
E
F
G
H
Ch
I
J
K
L
M
N
O
P
Q
R
Ř
S
Š
T
U
V
W
X
Y
Z
Ž

Jindřich Adámek.
Jindřich
Adámek
27. 10. 1874
Dobruška (CZ)
22. 10. 1955
Dobruška (CZ)
řezbář, betlémář

Kromě betlémů vyřezal řadu loutkových kompletů i celých divadélek pro spolkové i rodinné hraní. Výrazně řezané i malované loutky, esteticky i technicky na profesionální úrovni, byly velmi oblíbeny a užívány v autorově rodném dobrušském regionu.

Autor: Schubertová, Lenka

Lída Baarová jako Magda (H. Sudermann: Domov, Národní divadlo, 1941), fotograf Heinrich. Sbírka Národního muzea, Divadelní oddělení, 52 F 451.
Lída
Baarová
7. 9. 1914
Praha (CZ)
27. 10. 2000
Salzburg (A)
herečka

View the embedded image gallery online at:
https://encyklopedie.idu.cz/index.php?option=com_content&view=category&layout=old-purity_iii:xblog&id=48&Itemid=297&lang=cs#sigProId647ab415ac

Hvězda českého filmu 30. a první poloviny 40. let, které se podařilo uspět i v zahraniční kinematografii. Oslnivě půvabná herečka lyrického typu, těžiště jejího tuzemského divadelního působení spadalo do období 1939–42, zahraničního do let šedesátých.

Autor: Švejda, Martin J.

Zdenka Baldová, reprodukce portrétní fotografie, 1905, autor neznámý, in Divadlo 31, 1945/46, č. 1-6, s. 3.
Zdenka
Baldová
20. 2. 1885
Česká Třebová (CZ)
26. 9. 1958
Praha (CZ)
herečka

View the embedded image gallery online at:
https://encyklopedie.idu.cz/index.php?option=com_content&view=category&layout=old-purity_iii:xblog&id=48&Itemid=297&lang=cs#sigProId264280c0cb

Přední veseloherní herečka první poloviny 20. století. Největší úspěchy zaznamenala od 30. let; byla bravurní komickou epizodistkou, uměla dokonale vystihnout drobné detaily zejména starých ženských figur a jako svébytný typ ženského klauna pečlivě odměřit vtip postaviček napříč repertoárem. Herečtí kolegové obdivovali její pohotový humor, dobrosrdečnost a živost ducha, které si zachovala do vysokého věku.

Autor: Sýbová, Kristýna

Olga Barényi na civilní fotografii neznámého autora. Olga Barényi: Román, Praha: Akropolis 1945, obálka.
Olga
Barényi
4. 7. 1905
Kroměříž (CZ)
3. 8. 1978
München (D)
autorka divadelních her a románů, herečka, tanečnice

View the embedded image gallery online at:
https://encyklopedie.idu.cz/index.php?option=com_content&view=category&layout=old-purity_iii:xblog&id=48&Itemid=297&lang=cs#sigProIdbcd1142cf4

Ve dvacátých letech krátce herecky činná v avantgardních skupinách a v Bratislavě. Za nacistické okupace se intenzivně věnovala literatuře (povídky, psychologické a experimentální prózy, dramata), její hry byly uváděny na pražských scénách. Zároveň si úspěšně budovala falešnou identitu. V exilu psala a publikovala německy (román z pražského povstání 1945 aj.). Její skutečná totožnost byla odhalena až 2015.

Autor: Hübl, Dušan

Jan Bartoš, 1925, fotograf neuveden. LA PNP, fond Jan Bartoš, 81/60.
Jan
Bartoš
23. 2. 1893
Rychnov nad Kněžnou (CZ)
6. 5. 1946
Praha (CZ)
divadelní historik, teoretik a kritik, dramatik, zakladatel Divadelního oddělení Národního muzea

View the embedded image gallery online at:
https://encyklopedie.idu.cz/index.php?option=com_content&view=category&layout=old-purity_iii:xblog&id=48&Itemid=297&lang=cs#sigProId978411a01a

Divadelní historik, jehož činnost byla spjata s vybudováním a řízením Divadelního oddělení Národního muzea. Z bohatých fondů, které shromáždil, čerpal prameny pro knižní studie o dějinách českého divadla druhé poloviny 19. století. Teoretické úvahy o divadle jako svébytném uměleckém druhu soustředil do dvou knih esejí. Jeho četné dramatické experimenty byly poznamenány duševní poruchou; nedosáhly úspěchu u diváků ani kritiky.

Autor: Trávníčková, Markéta

Jarmila Bechyňová na civilní fotografii či v nezjištěné roli, fotograf neuveden. Osobní archiv Magdalény Turnovské.
Jarmila
Bechyňová
27. 11. 1906
Prostějov (CZ)
18. 7. 1992
Praha (CZ)
herečka

View the embedded image gallery online at:
https://encyklopedie.idu.cz/index.php?option=com_content&view=category&layout=old-purity_iii:xblog&id=48&Itemid=297&lang=cs#sigProIdac962894bc

Herečka dívčího vzhledu působila po většinu své kariéry v pražském Národním divadle (1928–40; 1945–51), kde se prosadila ve vedlejších rolích naivek, v dětských úlohách či jako představitelka sklíčených, životem zkoušených žen. Tíhla k výrazově umírněnějšímu, niternému hereckému projevu. Za nacistické okupace byla jako dcera sociálnědemokratického politika Rudolfa Bechyně činného v exilu vězněna v internačním táboře ve Svatobořicích, kde se podílela na divadelních aktivitách.

Autor: Černá, Johana

Marie Bečvářová
Marie
Bečvářová
16. 2. 1878
Choceň (CZ)
30. 5. 1936
Praha (CZ)
herečka

View the embedded image gallery online at:
https://encyklopedie.idu.cz/index.php?option=com_content&view=category&layout=old-purity_iii:xblog&id=48&Itemid=297&lang=cs#sigProId947a74c27a

Ze společností, u nichž začínala, byla pro její herecký vývoj určující ta poslední – Budilova v Plzni. Tam v prvních dvou desetiletích 20. st. v novém Městském divadle dosáhla prvního uměleckého vrcholu. Její temperamentní herecký projev a lidově hřejivý humor se dobře uplatňovaly především v dramatice realistického směru. Nový impulz získala ve vinohradském angažmá, kde působila od 20. let doživotně jako bytostná představitelka prostých venkovanek, maloměštek, starosvětských matrón, hospodyní, bytných, vdov a babek.

Autor: Dubská, Alice

Beneš Buchlovan, Bedřich
Bedřich
Beneš Buchlovan
21. 4. 1885
Tučapy u Buchlovic (CZ)
9. 9. 1953
Uherské Hradiště (CZ)
autor loutkových her

Osvětový pedagog tematicky rozšířil loutkářský repertoár o náměty z mytologie (i antické) a pověstí, historie i současnosti. Adaptoval klasická literární díla; jeho přepisy Shakespearových dramat, značně zjednodušující a leckdy převracející původní vyznění, se nestaly umělecky cenným přínosem loutkovému divadlu. Zdařilejší byly drobné, svěží pohádkové hry pro nejmenší.

Autor: Dubská, Alice

Vojtěch Kristián Blahník, portrétní fotografie, foto: neznámý. Sbírka Národního muzea, Divadelní oddělení, Pozůstalost V. K. Blahníka, H6p-40/63, invent. č. 31/6
Vojtěch Kristián
Blahník
12. 8. 1888
Dobrovice (CZ)
11. 6. 1934
Litoměřice (CZ)
organizátor a činovník ochotnického divadla, divadelní popularizátor, kritik a historik

View the embedded image gallery online at:
https://encyklopedie.idu.cz/index.php?option=com_content&view=category&layout=old-purity_iii:xblog&id=48&Itemid=297&lang=cs#sigProIde11d822815

Přední osobnost českého amatérského divadla, o jehož umělecké pozvednutí usiloval soustavnou organizační, popularizační a vzdělávací činností. Autor čtenářsky přístupných divadelně-historických kompendií.

Autor: Drexler, Otto

Marie Blažková na civilní fotografii či v nezjištěné roli, b. d., fotograf neuveden. Sbírka Národního muzea, Divadelní oddělení, H6E-248994
Marie
Blažková
12. 10. 1885
Královské Vinohrady (Praha-Vinohrady) (CZ)
29. 12. 1975
Svojšice u Kolína (CZ)
herečka

Hlasově i fyzicky disponovaná herečka suverénně ovládla široké spektrum různorodých rolí klasického i moderního repertoáru, od sentimentálních a tragických milovnic přes romantické heroiny po salonní dámy. Jako nepostradatelná síla rozličných lidových scén (společnost A. J. Frýdy, manželova společnost, Uranie, Švandovo /Intimní/ divadlo, Divadlo V. Buriana) osvědčila tvořivou pohotovost pro vystižení charakteru a sociálního zařazení postavy. Dle kritiky její potenciál přesahoval úroveň scén, u nichž působila, a její schopnosti zůstávaly nevyužity.

Autor: Dubská, Alice

Ladislav Boháč na civilní fotografii, b. d., foto V. Rosegnal. Sbírka Národního muzea, Divadelní oddělení, H6E-250948, sign. II F 3288.
Ladislav
BOHÁČ
14. 4. 1907
Uherský Brod (CZ)
4. 7. 1978
Praha (CZ)
herec, režisér, divadelní ředitel

View the embedded image gallery online at:
https://encyklopedie.idu.cz/index.php?option=com_content&view=category&layout=old-purity_iii:xblog&id=48&Itemid=297&lang=cs#sigProId93ab6aee9a

Souputník avantgardních herců a přední člen činohry Národního divadla, patřil k výrazným osobnostem doby. V divadle a ve filmu byl nejprve představitelem civilně pojatých milovníků a neokázalých hrdinů, v průběhu let dospěl díky své inteligenci k neopakovatelnému zevšeobecnění představovaných typů, které závěrem života obohatil o tragikomicky laděný humor. Politicky aktivní, stanul po druhé světové válce v čele Národního divadla (1949–53) a krátce též Divadla za branou (1971–72). Příležitostně se věnoval činoherní a operní režii.

Autor: Petišková, Ladislava

František Bohuslav na civilní fotografii, b. d., foto J. F. Langhans. Sbírka Národního muzea, Divadelní oddělení, H6p-14/2011, sign. 14 F 74
František
Bohuslav
27. 9. 1882
Praha (CZ)
4. 5. 1953
Praha (CZ)
herec, dramatik

View the embedded image gallery online at:
https://encyklopedie.idu.cz/index.php?option=com_content&view=category&layout=old-purity_iii:xblog&id=48&Itemid=297&lang=cs#sigProIdb45eb7765b

Již v kočovných hereckých družinách se rychle dostal do popředí; hrál velké role, uplatňoval se i v operetě, příležitostně v opeře. V Národním divadle v Lublani se stal nejoblíbenějším ze skupiny českých herců. Po válečném zranění oslepl a obrátil se k literární a dramatické tvorbě. Ve dvou z dramat spíše spotřební úrovně (neprosadila se ani do repertoáru kočovných společností a lidových scén) ztvárnil – i herecky – vlastní slepecký osud.

Autor: Dubská, Alice

Tomáš Bok na blíže neurčené civilní fotografii. Reprofoto in 10 let českého divadla v Karlových Varech, Karlovy Vary 1955, s. 24.
Tomáš
Bok
27. 4. 1919
Horušice (CZ)
25. 7. 1981
Praha (CZ)
herec, režisér, šéf činohry, divadelní ředitel

Intuitivní a vnímavý režisér vyhraněného stylu. Preferoval dramata velkých myšlenek a vyostřených konfliktů, v kterých nejlépe uplatňoval bohatost režijních nápadů s použitím rozmanitých inscenačních prostředků. Iniciativně se zapojil do poválečného divadelního dění. Uvědomoval si důležitost práce s hercem i výběru vhodného repertoáru. Z politických důvodů divadlo nedobrovolně opustil.

Autor: Pracná, Sylva

Otto Boleška, fotografie karikatury Karla Nejedlého, b. d., fotograf neuveden. Sbírka Národního muzea, Divadelní oddělení, H6p-15/2011, sign. 15 F 657 (fotografie karikatury)
Otto
Boleška
23. 3. 1880
Praha (CZ)
20. 3. 1917
Praha (CZ)
herec

View the embedded image gallery online at:
https://encyklopedie.idu.cz/index.php?option=com_content&view=category&layout=old-purity_iii:xblog&id=48&Itemid=297&lang=cs#sigProIdd3f651618b

Po krušných začátcích našel svou první hereckou polohu v razantní, groteskní komice. Již v Lublani se ovšem osvědčil i jako představitel tzv. charakterních rolí a vnitřně rozvrácených, psychicky podlomených postav moderní dramatiky. Jeho herectví, naplněné citovostí a dekadentní melancholií a postupně směřující k expresionistickému stylu, souznělo s atmosférou přelomu století. Vrchol zaznamenalo ve vinohradském angažmá (1907–1911).

Autor: Dubská, Alice

Antonín M. Brousil v Karlových Varech na festivalu amatérského loutkového divadla, 1964, foto: autor neznámý. Sbírka Národního muzea, Divadelní oddělení, sign: 245371.
Antonín Martin
Brousil
15. 5. 1907
Dolní Ostrovec u Písku (CZ)
23. 6. 1986
Praha (CZ)
divadelní a filmový kritik, teoretik, pedagog a diplomat

View the embedded image gallery online at:
https://encyklopedie.idu.cz/index.php?option=com_content&view=category&layout=old-purity_iii:xblog&id=48&Itemid=297&lang=cs#sigProIdef27cb488b

Žák divadelního semináře V. Tilleho a generační spřízněnec meziválečné avantgardy, prosazoval svou žurnalistickou i lektorskou činností „zdivadelnění“ divadla a „odliterárnění“ divadelní kritiky. Zajímal se o regiony, ochotníky a loutkáře. Patřil k prvním filmovým kritikům a teoreticky promýšlel vztahy mezi uměleckými žánry. Po válce spoluzakládal FAMU, na níž desítky let pedagogicky působil, z pozice rektora AMU dal podnět k založení loutkářské katedry DAMU. Byl spojencem tvrdé linie v komunistické straně, pro divadlo a film měl ovšem nesporný popularizační a pedagogický přínos.

Autor: Drexler, Otto

Antonín Brož na civilní fotografii, b. d., fotograf neuveden. Sbírka Slezského zemského muzea, sign. JI 442/52.
Antonín
Brož
9. 9. 1895
Kunovice u Uherského Hradiště (CZ)
10. 12. 1983
Ostrava (CZ)
herec, režisér, divadelní ředitel

View the embedded image gallery online at:
https://encyklopedie.idu.cz/index.php?option=com_content&view=category&layout=old-purity_iii:xblog&id=48&Itemid=297&lang=cs#sigProId61ac56f83c

Přední herec ostravského divadla pocházející z herecké rodiny, představitel milovníků a později též charakterově vyzrálých typů. Střídmý, ale výrazově tvárný projev umocňoval znělým hlasem a drobnokresbou povah. V divadle uplatnil i hudební a výtvarné nadání.

Autor: Pracná, Sylva

Terezie Brzková na civilní fotografii či v nezjištěné roli, b. d., fotograf neuveden. Sbírka Národního muzea, Divadelní oddělení, H6p-3515/50, sign. 45 F 604.
Terezie
Brzková
11. 1. 1875
Kolín (CZ)
19. 11. 1966
Praha (CZ)
herečka

View the embedded image gallery online at:
https://encyklopedie.idu.cz/index.php?option=com_content&view=category&layout=old-purity_iii:xblog&id=48&Itemid=297&lang=cs#sigProId3dd9edfca6

Herečka, jež prošla řadou divadelních společností a ovládla široké rozpětí dramatických typů. Uplatnila se především na jevišti Městského divadla v Plzni, kde hrála sentimentální milovnice, postavy realistické a naturalistické dramatiky, démonické heroiny, aristokratky, lyrické hrdinky, ale vynikla i v komediích a konverzační hrách. Na poli moderní dramatiky naopak nalezla hranice svých hereckých možností. V Národním divadle nedostávala odpovídající herecké příležitosti a dobrovolně vyměnila českou první scénu za manželovu cestující společnost. Ke konci své kariéry proslula rolemi moudrých a dobrotivých stařenek, z nichž nejznámější je filmová Babička Boženy Němcové.

Autor: Šormová, Eva

Vlasta Burian na civilní fotografii věnované Viktoru Nejedlému, 1929, fotograf neuveden. Sbírka Národního muzea, Divadelní oddělení, sign. 38 F 39.
Vlasta
Burian
9. 4. 1891
Liberec (CZ)
31. 1. 1962
Praha (CZ)
herec, kabaretiér, dramatik, divadelní ředitel

View the embedded image gallery online at:
https://encyklopedie.idu.cz/index.php?option=com_content&view=category&layout=old-purity_iii:xblog&id=48&Itemid=297&lang=cs#sigProIda3963df4b5

Jeden z nejúspěšnějších komiků první republiky. Po období fluktuace mezi pražskými kabarety různorodé umělecké úrovně založil 1924 vlastní divadelní scénu, kde následujících dvacet let uváděl komedie a frašky, těžící primárně z jeho jedinečné komiky a hvězdného statusu, podpořeného i mnoha filmovými snímky. Po válce a obvinění z kolaborace se marně pokusil včlenit do socialistického divadelnictví a posledních deset let života strávil opět na nejrůznějších štacích jako estrádní komik.

Autor: Bělohoubková, Klára

Karel
Čapek
9. 1. 1890
Malé Svatoňovice u Trutnova (CZ)
25. 12. 1938
Praha (CZ)
dramatik a prozaik, žurnalista, literární a divadelní a výtvarný kritik, filozof

View the embedded image gallery online at:
https://encyklopedie.idu.cz/index.php?option=com_content&view=category&layout=old-purity_iii:xblog&id=48&Itemid=297&lang=cs#sigProIdbcee6fc781

Všestranný spisovatel, prozaik, žurnalista, světově známý dramatik, klíčová osobnost tzv. relativistické či pragmatické generace, jež mezi válkami literárními díly poukazovala na mnohost individuálních i kolektivních pravd, přičemž se politicky identifikovala s liberální demokracií. Českou literaturu spoluformoval zejména osobitým pojetím dramatu, prózy i esejistiky, propojujícím atraktivní žánrové formy (utopie, sci-fi, detektivka ad.) s formulací závažných filozofických a společenských problémů.

Autor: Janoušek, Pavel

Antonín Čepela na civilní fotografii, b. d., fotograf neuveden. Sbírka Národního muzea, Divadelní oddělení, H6p-4/2011, sign. 4 F 196
Antonín
Čepela
5. 6. 1882
Suchdol (Praha-Suchdol) (CZ)
23. 2. 1919
Vršovice (Praha-Vršovice) (CZ)
herec

View the embedded image gallery online at:
https://encyklopedie.idu.cz/index.php?option=com_content&view=category&layout=old-purity_iii:xblog&id=48&Itemid=297&lang=cs#sigProId23e42e2a90

S V. Merhautem vytvořil v Brně komickou dvojici; jako sehraný pár se pak uplatňovali v Národním divadle, kde měl Č. nahradit mezeru v komickém oboru po zemřelých J. Mošnovi a R. Kafkovi. Postavy nezjednodušoval do karikatury ani nevyhrocoval do groteskní nadsázky, ale naplňoval je dobrosrdečným, jímavým humorem. Za komickou tvářností hledal skryté vážnější polohy, dobíral se k obsažnější charakteristice a víceznačnosti postav i k obhajobě jejich lidské důstojnosti. Ovládl vyspělé umění charakterní komiky.

Autor: Dubská, Alice

Anna Červená na civilní fotografii, b. d., foto J. Mulač. Sbírka Národního muzea, Divadelní oddělení, H6p-46/2011, sign. 51 F 276
Anna
Červená
9. 11. 1879
Praha (CZ)
7. 2. 1952
Praha (CZ)
herečka

View the embedded image gallery online at:
https://encyklopedie.idu.cz/index.php?option=com_content&view=category&layout=old-purity_iii:xblog&id=48&Itemid=297&lang=cs#sigProId73b8dcb818

Připravovala se na dráhu koloraturní sopranistky, nezískala však angažmá. To jí nabídl až 1900 G. Schmoranz, a sice do činohry Národního divadla, kde pak zůstala celých 25 let. Uplatňovala se i v operetě, pohybové předpoklady využila v baletních pantomimách. V konkurenci silné skupiny mladých hereček (L. Dostalová, I. Grégrová, A. Suchánková, později A. Sedláčková) se však v Národním divadle zřetelněji neprosadila. Od soudobého trendu niterně psychologického herectví se vzdalovala břitkou charakteristikou a tendencí k překreslování, dosahujícímu až karikaturních prvků.

Autor: Dubská, Alice

 

Zobrazit všechna hesla 

 

Garant: Mgr. Petra Ježková, Ph.D., Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

 

Biografický lexikon Česká činohra 1900–1945 vzniká od roku 2015. Chronologicky i metodou navazuje na projekt završený knižní publikací Česká činohra 19. a začátku 20. století. Osobnosti (ed. Eva Šormová, Praha 2015).

 

V období první poloviny 20. století došlo v dějinách českého divadla proti předchozím historickým etapám k podstatnému rozšíření divadelní sítě, zvláště pak po roce 1918. Do hesláře bylo tedy nutné vybrat takové osobnosti, které měly relevantní podíl při vytváření české divadelní kultury, a to jak v oblasti živého divadla, tak v oblasti kritiky, teorie či historie. Přesto nezůstaly zcela opomenuty ani méně významné osobnosti, dotvářející různorodou škálu dobového divadelnictví.

 

Heslář naleznete ZDE.

 

Hesla herců, režisérů, jevištních a kostýmních výtvarníků, dramatiků, dramaturgů, kritiků, teoretiků a historiků divadla, divadelních ředitelů a podnikatelů a výběrově též loutkářů a kabaretiérů obsahují přehledný popis životní dráhy a profesní kariéry. Pojednávají o divadelní tvorbě jednotlivých osobností v historickém kontextu, charakterizují stylová východiska a jejich proměny, interpretují dílo na pozadí uměleckých proudů doby.

 

Lexikografické zpracování divadla v českých zemích v první polovině 20. století však vyžaduje další práci, která by přinesla dosud chybějící slovníky německojazyčného a hudebního divadla.

 

Seznam užívaných zkratek najdete ZDE. 

 

Citace: Česká divadelní encyklopedie: Česká činohra 1900–1945 (online), Praha, Institut umění – Divadelní ústav. 

Ludmila Chvalová na civilní fotografii, 1941, foto: firma Schlosser a Wenisch. Sbírka Národního muzea, Divadelní oddělení, H6p-4816/50, sign. 52 F 337.
Lída
Chválová
5. 2. 1917
Praha (CZ)
5. 10. 1972
Praha (CZ)
herečka

View the embedded image gallery online at:
https://encyklopedie.idu.cz/index.php?option=com_content&view=category&layout=old-purity_iii:xblog&id=48&Itemid=297&lang=cs#sigProId61715f5f06

Půvabná herečka zvučného hlasu, jež nezískala dostatek příležitostí rozvinout své nadání pro psychologické herectví. Prošla třemi angažmá (Národní divadlo moravskoslezské, Národní divadlo a vinohradské divadlo), v nichž se uplatnila především jako představitelka vedlejších rolí svérázných, energických dívek, ale obsáhla i hlubší, lyričtější typy či ženy zmítané vášněmi. Ze zdravotních důvodů byla nucena hereckou kariéru předčasně ukončit.

Autor: Černá, Johana

Rudolf Deyl st. na civilní fotografii, b. d., foto: O. Dítě. Sbírka Národního muzea, Divadelní oddělení, sign. III F 151.
Rudolf
Deyl
6. 4. 1876
Praha
16. 4. 1972
Praha
herec, režisér, dramatik, pedagog

View the embedded image gallery online at:
https://encyklopedie.idu.cz/index.php?option=com_content&view=category&layout=old-purity_iii:xblog&id=48&Itemid=297&lang=cs#sigProId4a86d037a7

Herec velkého temperamentu s vysokou kulturou jevištní mluvy, který působil v Lublani, Plzni a čtyřicet let v Národním divadle. Stál mezi herectvím Vojanovým a Štěpánkovým. Blízký mu byl zejména ibsenovský repertoár.

Autor: Bělohoubková, Klára

Viktor Dintr jako Arne Niskavuori (H. Wuolijoki: Ženy na Niskavuori, Národní divadlo moravskoslezské, 1938), fotograf neuveden. Sbírka Slezského zemského muzea, sign. JI 697/1.
Viktor
DINTR
11. 8. 1916
Chrudim (CZ)
9. 12. 1944
Praha (CZ)
herec

View the embedded image gallery online at:
https://encyklopedie.idu.cz/index.php?option=com_content&view=category&layout=old-purity_iii:xblog&id=48&Itemid=297&lang=cs#sigProIdb27006a254

Zaujetí divadlem, houževnatost a herecká soustředěnost vytvářely tvůrčí potenciál k prudkému uměleckému vývoji mladého, předčasně zesnulého herce. Přes poměrně krátké období, jež strávil v Národním divadle moravskoslezském v Moravské Ostravě, spoluutvářel profil jeho činoherního souboru.

Autor: Pracná, Sylva

Leopolda Dostalová jako Emilia Marty (K. Čapek: Věc Makropulos, Městské divadlo na Královských Vinohradech, 1922), fotograf neuveden. Sbírka Národního muzea, Divadelní oddělení, sign. 39 F 22.
Leopolda
Dostalová
23. 1. 1879
Praha (CZ)
17. 6. 1972
Praha (CZ)
herečka

View the embedded image gallery online at:
https://encyklopedie.idu.cz/index.php?option=com_content&view=category&layout=old-purity_iii:xblog&id=48&Itemid=297&lang=cs#sigProId78e9547948

Jedinečný solitér českého herectví, vrcholná tragédka a představitelka silných ženských osobností, jejíž umění se z odstupu let jeví jako svorník mezi minulostí a soudobými moderními projevy 20. století. Za 70 let působení na profesionálním jevišti obsáhla svou tvorbou různé stylové proměny českého divadla. Spolu s R. Naskovou byly ve své době jako dědičky kultury krásného mluveného jazyka, pěstovaného H. Kvapilovou, vrcholnými představitelkami tohoto oboru v jeho vývojovém procesu od umění deklamace a vypjaté stylizace až po přirozenou, civilní jevištní mluvu.

Autor: Petišková, Ladislava

Karikatura Antonína Drašara od Bohumila Krsa, Olomouc, 1927. Sbírka Slezského zemského muzea, sign. FI 316/2.
Antonín
Drašar
8. 3. 1880
Studénka u Nové Paky (CZ)
16. 12. 1939
Praha (CZ)
divadelní ředitel a podnikatel

Ředitel, který stabilizoval divadelní provoz v Ostravě, Olomouci i v Bratislavě. Ač kritizován odbornou veřejností z hlediska umělecké stránky, dokázal zajistit plynulý a soustavný chod divadel a podporovat mladé talentované a iniciativní umělce. K rozšíření pravidelné dramaturgie a posílení ekonomické stability divadel organizoval zájezdy i krátkodobé stagiony.         

Autor: Pracná, Sylva

Božena Durasová na civilní fotografii, b. d., fotograf neuveden. Sbírka Národního muzea, Divadelní oddělení, H6p-1/2011, sign. 1 F 164
Božena
Durasová
8. 3. 1885
Humny (Pchery-Humny) u Slaného (CZ)
14. 12. 1961
Praha (CZ)
herečka

View the embedded image gallery online at:
https://encyklopedie.idu.cz/index.php?option=com_content&view=category&layout=old-purity_iii:xblog&id=48&Itemid=297&lang=cs#sigProIdffa755fbb5

Ač převahou své činnosti patřila operetě (v Městském divadle Královských Vinohrad byla první dámou operety, 1907–1919), v činohře se účastnila progresivních inscenačních výbojů. Neovlivněna jevištním psychologismem a impresionismem dostála stylovým požadavkům režií F. Zavřela (nabídl jí berlínské angažmá) a K. H. Hilara, jež předznamenávaly český jevištní expresionismus.

Autor: Šormová, Eva, Ludvová, Jitka

Dalibor C. Faltis na civilní fotografii. Rodinný archiv Martina Vačkáře.
Dalibor C.
Faltis
19. 9. 1906
Korčula (HR)
21. 10. 1984
Praha (CZ)
dramatik, prozaik, básník, hudební skladatel, hudební esejista, referent a kritik

View the embedded image gallery online at:
https://encyklopedie.idu.cz/index.php?option=com_content&view=category&layout=old-purity_iii:xblog&id=48&Itemid=297&lang=cs#sigProIdacc13dd85f

Oblíbený dramatik, jehož hry spoluutvářely umělecky kvalitnější část protektorátní produkce, který však po válce hledal vztah k proměňující se době dosti složitě a někdejší scénické úspěchy již nezopakoval. Pod svým rodným jménem pak úspěšný hudební skladatel: autor široké škály symfonických, koncertních a sólových kompozic a v prvním desetiletí znárodněné kinematografie jeden z nejúspěšnějších tvůrců filmové hudby.

Autor: Janoušek, Pavel

Karel Faltys v nezjištěné roli, b. d., fotograf neuveden. Sbírka Národního muzea, Divadelní oddělení, H6p-2/2011, sign. 2 F 469
Karel
Faltys
17. 4. 1878
Votice (CZ)
19. 3. 1944
Praha (CZ)
herec, zpěvák, režisér

View the embedded image gallery online at:
https://encyklopedie.idu.cz/index.php?option=com_content&view=category&layout=old-purity_iii:xblog&id=48&Itemid=297&lang=cs#sigProId08c556e081

S konverzační jistotou a nenucenou hrou ztělesňoval bonvivány v tzv. společenských hrách. V náročnějších titulech se objevoval zřídka, v psychologicky obsažnějších rolích selhával. Hudební nadání jej brzy nasměrovalo ke zpěvohře, posléze hlavní oblasti jeho působení. Jako operetní režisér se podílel na českých premiérách zahraničních a domácích novinek, často repertoárových hitů. Ve 20. a 30. letech zaujímal čelnou pozici v pražských zábavních podnicích; vedle K. Hašlera a M. Valentové patřil k oblíbeným komikům revuálních pořadů.

Autor: Šormová, Eva, Valtrová, Marie

Bedřich
Feuerstein
15. 1. 1892
Dobrovice u Mladé Boleslavi (CZ)
10. 5. 1936
Praha (CZ)
architekt, scénický a kostýmní výtvarník, malíř, esejista

View the embedded image gallery online at:
https://encyklopedie.idu.cz/index.php?option=com_content&view=category&layout=old-purity_iii:xblog&id=48&Itemid=297&lang=cs#sigProIda4111a2989

Jeden z klíčových představitelů meziválečné scénografie; ve spolupráci s progresivními divadelníky (K. H. Hilar, J. Werich a J. Voskovec, J. Frejka) utvářel moderní podobu českého divadla, založenou na stylizaci, výtvarné zkratce a antiiluzívnosti. Těžiště své tvorby spatřoval v architektuře; divadlo mu však poskytlo větší prostor pro realizaci. Do české scénografie vnesl nové principy, založené na osobité interpretaci avantgardních podnětů, detailní znalosti starších slohů i estetiky východního umění; inspiroval se poetismem a surrealismem.

Autor: Velemanová, Věra

František Flos na civilní fotografii, b. d., fotograf neuveden. LA PNP, fond František Flos.
František
FLOS
27. 7. 1864
Přelouč (CZ)
8. 1. 1961
Praha (CZ)
prozaik, dramatik, redaktor, překladatel

View the embedded image gallery online at:
https://encyklopedie.idu.cz/index.php?option=com_content&view=category&layout=old-purity_iii:xblog&id=48&Itemid=297&lang=cs#sigProId9daf36a0a0

Plodný autor naučných dobrodružných románů a tematicky pestrých her pro mládež, jež pojí vlastenecký akcent a oslava poctivé práce a ctnostného, činorodého lidského jednání. Prosazoval a psal dramata pro dětské publikum zasazená do reálného prostředí; u ochotníků mu nicméně větší oblibu přinesla ta, v nichž se svět skutečný prolíná se světem fantazie. Z pozice pedagoga obhajoval divadlo jako účinný výchovný prostředek.

Autor: Černá, Johana

Jiří Frejka
Jiří
Frejka
6. 4. 1904
Útěchovice pod Stražištěm (CZ)
27. 10. 1952
Praha (CZ)
režisér, teoretik a kritik, pedagog, prozaik, překladatel

Čelný představitel meziválečné režie; kontinuálně rozvíjel program básnického divadla, nejprve jako režisér a zakladatel avantgardních uskupení a posléze jako režisér-syntetik na velkých pražských scénách. Režijní praxi i podněty evropského divadla soustavně teoreticky reflektoval. Jeho kariéra a život se staly obětí komunistické zvůle.

Autor: Petišková, Ladislava

František Fuksa
František
Fuksa
2. 2. 1859
Horní Lhotka u Chotěboře (CZ)
27. 12. 1938
Praha (CZ)
divadelní ředitel

Dlouholetý ředitel vinohradského divadla (1913–35), které za jeho působení dosáhlo uměleckého zenitu tvorbou K. H. Hilara, 1919 se změnilo ve výhradně činoherní scénu. Pro divadelní tvorbu vytvářel příznivé podmínky, do uměleckých otázek se jako laik nevměšoval, bezpečně však rozpoznával skutečné hodnoty, uměl vybírat umělecké spolupracovníky (J. Kvapil) a neváhal svou autoritou podpořit progresivní výboje. Stál též u vzniku pobočné scény, Komorního divadla (1929), a tím u zrodu prvních Městských divadel pražských.

Autor: Šormová, Eva

Ferenc Futurista v nezjištěné roli, b. d., fotograf neuveden. Sbírka Národního muzea, Divadelní oddělení, sign. 23 F 311.
Ferenc
Futurista
7. 12. 1891
Praha (CZ)
19. 6. 1947
Praha (CZ)
kabaretiér, herec, režisér, dramatik, divadelní ředitel, sochař

View the embedded image gallery online at:
https://encyklopedie.idu.cz/index.php?option=com_content&view=category&layout=old-purity_iii:xblog&id=48&Itemid=297&lang=cs#sigProIde696ae8655

Kabaretní a operetní umělec nezaměnitelné tváře s vypoulenýma očima a výraznými zuby, vyhledávaný prvorepublikový komik, který prošel mnoha scénami se satirickými revuálními programy.

Autor: Bělohoubková, Klára

Josef
Gabriel
2. 6. 1902
Praha (CZ)
16. 9. 1970
Praha (CZ)
malíř, scénický a kostýmní výtvarník

Scénograf, který ve 30. letech ve spolupráci s režisérem O. Stiborem spoluutvářel podstatnou etapu olomouckého divadla a po válce patřil k předním levicovým umělcům: působil v Divadle 5. května, inicioval vznik Odborové rady divadelníků, která usilovala o radikální proměnu systému čs. divadelnictví. Počáteční nadšení konstruktivismem sovětské avantgardy a expresionismem opouštěl v 50. letech ve prospěch realismu, až popisnosti. Nakonec se vrátil k východiskům z meziválečného období: k monumentální, dynamické scéně, kompozičně vyvážené, založené na konstruktivisticky a expresionisticky pojaté stylizaci.

Autor: Velemanová, Věra

Vladimír Gamza na civilní fotografii, b. d., foto: ateliér Mika, Nusle. Sbírka Národního muzea, Divadelní oddělení, sign. II F 4946.
Vladimír
Gamza
20. 2. 1902
Petrohrad (RU)
7. 1. 1929
Praha (CZ)
herec, divadelní režisér

View the embedded image gallery online at:
https://encyklopedie.idu.cz/index.php?option=com_content&view=category&layout=old-purity_iii:xblog&id=48&Itemid=297&lang=cs#sigProIda1e7954627

Souputník umělců české meziválečné divadelní avantgardy; experimentálně vyvíjel způsob herectví a režie ovlivněný ruskou divadelní kulturou. Oceňován uměleckým šéfem činohry Národního divadla K. H. Hilarem měl před sebou slibně se rozvíjející uměleckou dráhu, kterou přervalo vážné onemocnění a smrt.

Autor: Petišková, Ladislava

Nataša Gollová jako Finea (L. de Vega: Láska má své klíče, Divadlo na Vinohradech, 1941), fotograf Vilém Ströminger. Sbírka Národního muzea, Divadelní oddělení, H6p-45/2011, sign. 45 F 122.
Nataša
GOLLOVÁ
27. 2. 1912
Brno (CZ)
29. 10. 1988
Praha (CZ)
herečka

View the embedded image gallery online at:
https://encyklopedie.idu.cz/index.php?option=com_content&view=category&layout=old-purity_iii:xblog&id=48&Itemid=297&lang=cs#sigProId7f9260174a

Jedna z největších hvězd českého meziválečného a protektorátního filmu. Stěžejní část své divadelní kariéry strávila na scénách vinohradského divadla. Nevšední, oduševnělou krásu a graciézní a přitom nakažlivě spontánní projev nejlépe uplatnila v rolích současných emancipovaných dívek a křehkých, éterických bytostí.

Autor: Švejda, Martin J.

František Götz na civilní fotografii, 1927, ateliér Antonína Cetla. Sbírka Národního muzea, Divadelní oddělení, H6p-22/2011.
František
Götz
1. 1. 1894
Kojátky u Vyškova (CZ)
7. 7. 1974
Praha (CZ)
dramaturg, literární a divadelní kritik, historik, teoretik, esejista, dramatik, scénárista, překladatel, prozaik, prozaik, časopisecký redaktor

View the embedded image gallery online at:
https://encyklopedie.idu.cz/index.php?option=com_content&view=category&layout=old-purity_iii:xblog&id=48&Itemid=297&lang=cs#sigProId51fc0f4b74

Mnohostranný tvůrce, který na počátku 20. let postuloval českou (moravskou) variantu literárního expresionismu a později pro své hledání spojnic mezi domácím a evropským uměleckým kontextem nacházel prostor v divadle. Českou inscenační tvorbu po desítky let ovlivňoval nejen jako dramaturg, ale i svými překlady, doslovy, publicistikou, odbornými monografiemi a působením na vysokých školách.

Autor: Janoušek, Pavel

Joža
Götzová
19. 3. 1898
Praha (CZ)
25. 4. 1989
Praha (CZ)
dramatička, divadelní historička, překladatelka a redaktorka

Autorka výstižných hereckých medailonů, jež v reprezentativní publikaci Profily českých herců naznačila sociologizujícím a psychologizujícím přístupem nové metody analýzy hereckého stylu. Pozorovatelský talent a kultivovanou otevřenost uplatnila též v cyklu rozhlasových rozhovorů s osobnostmi české kultury.

Autor: Drexler, Otto

Josef Gruss na civilní fotografii, fotograf neznámý. Soukromý archiv Aleny Kožíkové.
Josef
Gruss
9. 3. 1908
Praha (CZ)
12. 4. 1971
Praha (CZ)
herec, autor loutkových her, filmových scénářů, písňových textů a humoristických povídek, příležitostný scénograf, filmový režisér

View the embedded image gallery online at:
https://encyklopedie.idu.cz/index.php?option=com_content&view=category&layout=old-purity_iii:xblog&id=48&Itemid=297&lang=cs#sigProIdd7e24c229d

Všestranný umělec; příslušník generace avantgardních herců, vypracoval se v představitele hravých, komediálních, satirických a intrikánských postav.

Autor: Petišková, Ladislava

Hugo Haas na civilní fotografii, 1926, fotograf neuveden. Sbírka Národního muzea, Divadelní oddělení, sign. II F 975.
Hugo
Haas
18. 2. 1901
Brno (CZ)
1. 12. 1968
Vídeň (A)
divadelní a filmový herec, režisér, dramatik, scénárista, producent

View the embedded image gallery online at:
https://encyklopedie.idu.cz/index.php?option=com_content&view=category&layout=old-purity_iii:xblog&id=48&Itemid=297&lang=cs#sigProId261c58707b

Populární herec českého filmu a přední člen činohry Národního divadla v Praze působil v Československu do 1939. Do obecného povědomí se zapsal zejména divadelními a filmovými rolemi z her K. Čapka, s nímž jej pojilo upřímné přátelství. Jeho životní osud poznamenala emigrace před nacismem, která si vynutila orientaci na filmovou a posléze i televizní tvorbu v USA a v Evropě.

Autor: Petišková, Ladislava

Marianna Hellerová na civilní fotografii z legitimace Svazu československého herectva, b. d., fotograf neuveden. Sbírka Národního muzea, Divadelní oddělení, sign. C-2345-1.
Marianna
Hellerová
5. 8. 1878
Praha (CZ)
11. 6. 1937
Praha (CZ)
herečka, recitátorka

View the embedded image gallery online at:
https://encyklopedie.idu.cz/index.php?option=com_content&view=category&layout=old-purity_iii:xblog&id=48&Itemid=297&lang=cs#sigProId677965526b

V prvních dvou dekádách 20. století vyhledávaná recitátorka, v českých divadlech se uplatňovala jako spolehlivá alternace napříč repertoárem. Hereckým stylem odkazovala k expresionismu německých scén, na nichž v počátku kariéry působila. Ač oblíbená mezi režiséry i kolegy, nezískala za svou kariéru stálé angažmá v žádném z pražských divadel.

Autor: Sýbová, Kristýna

Ljuba Hermanová na civilním snímku. Sbírka Institutu umění – Divadelního ústavu.
Ljuba
Hermanová
23. 4. 1913
Neratovice (CZ)
21. 5. 1996
Praha (CZ)
herečka a zpěvačka

View the embedded image gallery online at:
https://encyklopedie.idu.cz/index.php?option=com_content&view=category&layout=old-purity_iii:xblog&id=48&Itemid=297&lang=cs#sigProId619eec917b

Herečka a zpěvačka, pověstná svou uměleckou i životní vitalitou. Ve 30. letech působila jako subreta na mnoha pražských hudebních a hudebně-dramatických scénách, ve druhé polovině 50. let a v 60. letech se výrazně prosadila jako herečka-šansoniérka v tzv. divadlech malých forem.

Autor: Švejda, Martin J.

Antonín Heythum, b. d., fotograf neuveden. Rozpravy Aventina 3, 1927/28, s. 96.
Antonín
Heythum
23. 5. 1901
Most (CZ)
10. 1. 1954
Rottach (BRD)
scénograf, grafik, architekt, návrhář nábytku

View the embedded image gallery online at:
https://encyklopedie.idu.cz/index.php?option=com_content&view=category&layout=old-purity_iii:xblog&id=48&Itemid=297&lang=cs#sigProId504d46e6d8

Klíčový představitel českého jevištního konstruktivismu, jejž během spolupráce s Osvobozeným divadlem originálně přetvářel v duchu dadaismu a poetismu; často volil variabilní polyfunkční scénu a výraznou výtvarnou stylizaci. Po konstruktivistických experimentech na avantgardních scénách dospěl v Národním divadle či v Českém divadle v Olomouci k stylově méně vyhraněným scénám, jejichž společným znakem zůstala velkorysá výtvarná zkratka.

Autor: Poláček, Vojtěch

Karel Hugo Hilar na civilní fotografii, b. d., fotograf neuveden. Sbírka Národního muzea, Divadelní oddělení, sign. 26 F 13.
Karel Hugo
Hilar
5. 11. 1885
Sudoměřice u Bechyně (CZ)
6. 3. 1935
Praha (CZ)
režisér, dramaturg, divadelní teoretik, ředitel, dramatik, překladatel, publicista, divadelní a literární kritik, básník, prozaik, esejista

View the embedded image gallery online at:
https://encyklopedie.idu.cz/index.php?option=com_content&view=category&layout=old-purity_iii:xblog&id=48&Itemid=297&lang=cs#sigProIdaa731df457

Režisér a dramaturg vinohradského divadla a posléze režisér a šéf činohry Národního divadla, inklinující k odkazu antické kultury, a především formativní tvůrce českého jevištního expresionismu, který povýšil české divadlo na evropskou úroveň. Ovlivnil rozvoj scénografie i proměnu herectví. Vlastní uměleckou i teoretickou prací ustavil pojetí režiséra jako hlavního tvůrce a jednotící prvek inscenace. V dramaturgii prosazoval moderní zahraniční a české autory počátku 20. století.

Autor: Bělohoubková, Klára

Jaroslav
HILBERT
19. 1. 1871
Louny (CZ)
10. 5. 1936
Praha (CZ)
dramatik, divadelní recenzent

Dramatik konzervativní ideové orientace, jenž od přelomu 19. a 20. století usiloval prostřednictvím svých dramat potvrdit platnost tradičních křesťanských hodnot a individuální odpovědnosti k nadosobnímu Řádu, a to zprvu prostřednictvím pokusů o velké moderní drama ibsenovské formy, později pak v žánru historickém a společensko-problémovém. Je také jedním ze spoluzakladatelů české dramatiky konverzační.

Autor: Janoušek, Pavel

František Hlavatý na civilní fotografii, b. d., podpis 1931, fotograf neuveden. Sbírka Národního muzea, Divadelní oddělení, H6p-12/2011, sign. 12 F 189.
František
Hlavatý
1. 3. 1873
Žíželoves (dnes Žíželeves) u Hradce Králové (CZ)
5. 1. 1952
Praha (CZ)
herec, režisér, dramatik

View the embedded image gallery online at:
https://encyklopedie.idu.cz/index.php?option=com_content&view=category&layout=old-purity_iii:xblog&id=48&Itemid=297&lang=cs#sigProId8f910c2423

Spolehlivý představitel menších rolí, schopný realistické kresby a výstižné charakteristiky komických postav. Většinu kariéry strávil ve vinohradském divadle. Všestranně se uplatnil i jako režisér. Psal též veselohry a filmové scénáře, svoji hereckou kariéru shrnul v pamětech Herecké vzpomínky.

Autor: Sýbová, Kristýna

Jaroslav
Hloušek
18. 7. 1875
Karlín (Praha-Karlín) (CZ)
3. 1. 1957
Praha (CZ)
autor her pro loutky a dětské herce

Hry pro dětské herce a pro loutky s didakticko-výchovnou tendencí a jednoduchým, přímočarým dějem usilovaly probouzet cit pro mravní hodnoty. V nejživotnější a nejpopulárnější hře Zvířátka a Petrovští uvedl H. jako jeden z prvních na scénu loutky zvířat. Patřil k iniciátorům a organizátorům Loutkového divadla na Královských Vinohradech, jež zásoboval vlastí tvorbou. Jako jeden z prvních ochotnických loutkářů nastolil otázku reformy loutkového divadla, zdůrazňoval jeho estetickou funkci, potřebu nové režie a moderních výtvarných řešení.

Autor: Dubská, Alice