Marta
Drottnerová
26. 8. 1941
Zlín
tanečnice, pedagožka, choreografka

Žačka E. Gabzdyla. Angažmá v Ostravě 1954–59, kde tančila např. Kateřinu v Kamenném kvítku (1958), Marnivou princeznu v Soli nad zlato (1958); ND Praha 1959–91 (od 1966 sólistka). Stáž v Moskvě u J. P. Gerdtové zakončila 1962 rolí Marie v Bachčisarajské fontáně. Stoupající umělecká výkonnost se projevila v prestižních pozváních k hostování (Londýn 1963). V ND Praha ztvárnila desítky významných rolí, např. Julie v Romeovi a Julii (1962), Širín v Legendě o lásce (1963), Odetta-Odilie v Labutím jezeře (1963, 1971), Mášenka v Louskáčkovi (1964), Svanilda v Coppélii (1965). Taneční projev stavěla na dokonale zvládnuté klasické technice, vytříbeném smyslu pro stylově čisté formy a schopnosti hlubokého procítění role. K jejím vrcholným kreacím patřila tit. role v Giselle (1969). Od poloviny 70. let rozšiřovala svůj převážně romantický repertoár o role dramatické, např. Carmen ve Vášni G. Bizeta/R. Ščedrina (1975), tit. role v tanečně provedeném melodramatu J. A. Bendy Medea (1979) a v Ptákovi Ohnivákovi (1987), z komických rolí např. Čertice ve Stvoření světa (1975). Hostovala na předních evropských scénách ve Francii (s Ballet Classique de France), Španělsku a Švýcarsku, na Kubě. Studovala taneční pedagogiku na GITIS v Moskvě 1982–85, pedagogicky působila na TK HAMU 1989–93. Po odchodu ze scény 1991 se věnovala choreografii (Sylfidy, Ostrava 1991; Esmeralda, Plzeň 1992; Notre Dame de Paris, Olomouc 1994 aj.). Soutěže: 1. cena Rio de Janiero 1961, Varna 1964 stříbrná medaile, Varna 1966 zlatá medaile. Autorka publikace Minuta absolutního štěstí (spolu s manželem Jiřím Blažkem, Praha 1988). Národní umělkyně 1975. Cena Thálie 2000 za celoživotní mistrovství.

Literatura

Holeňová, J.: Marta Drottnerová, Taneční listy 1974, č. 8/příloha • V. V.: Drottnerová Marta in Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia Praha 1988


Vznik: 2001
Zdroj: Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima, ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 60–61