Psána též Amélie. Absolvovala baletní školu při Teatro alla Scala v Miláně a nejpozději 1885 se stala jeho sólistkou. 1894–97 byla primabalerínou německého divadla v Praze. 1897/98 měla angažmá v dvorní opeře ve Vídni, kde už hostovala 1896. 1899/1900 se objevila v Frankfurtu n. M., 1903 opět vystupovala v milánském divadle La Scala v baletech a tanečních pantomimách J. Bayera.
V německém divadle v Praze se ucházela o angažmá mezi 20. a 30. 9. 1894 (poprvé v roli Heleny-přeludu, Meyerbeer: Robert der Teufel). Ředitel A. Neumann ji ihned angažoval. Vystupovala s hostujícími sólisty, jejím domácím partnerem byl A. Puricelli. Získala přízeň publika jako výrazná interpretka výpravných baletů (celovečerních i jednoaktových), zejména děl J. Bayera, dávaných v Praze již před 1890 v desítkách repríz v pohostinské režii vídeňských choreografů (mj. J. Hassreitera). Během svého angažmá tančila např. Variace, Polku a Grand pas de deux v Bayerově polovečerním baletu Österreichische Märsche (v něm. divadle 1888, nově 1895, ch: O. Bartík). Dalším úspěšným titulem byl balet Die Puppenfee téhož autora, pantomimický divertissement o obchodu s hračkami a mechanickými figurami (v něm. divadle od 1889), který spojuje mimované postavy zákazníků a tančené role loutek; B. vytvářela od 1894 roli „Trommelhase“ [bubeníka], vyhrazenou pro primabalerínu. S A. Puricellim vystupovala i v Bayerových baletech a baletních pantomimách Rund um Wien (pražská prem. 1895) a Sonne und Erde (pražská prem. 1895, ch: Rosa Baron). Ztělesnila centrální postavu v taneční hře Die Lautenschlägerin skladatele R. Heubergera (3 obr., pražská prem. 4. 10. 1896, ch. a r: L. Gundlach) a tančila v jednoaktovém baletu na námět Krysaře Der Spielmann (skladatel Jos. Forster, pražská prem. 9. 12. 1894, ch: A. Puricelli). Účinkovala v mnoha tanečních vložkách oper a v baletních divertissementech a vytvořila i němou roli Fenelly v Auberově opeře Die Stumme von Portici. Ač působila v pražském německém divadle krátce, stala se jeho výraznou interpretační osobností; reprezentovala dobovou virtuózní italskou školu s vynikající technikou a dobrými výrazovými schopnostmi.
Prameny a literatura
Theateralmanach [Prag] auf das Jahr 1895, s. 14 [hostování], 43; 1897, s. 17 [odchod]; Der Humorist [Wien], 1898, č. 3; 1899, č. 4; W. Beetz: Das Wiener Opernhaus, 1869–1955, Zürich 1955, s. 81, 116; G. Gatti: Il Teatro alla Scala, nella storia e nell arte (1778–1963), I–II, Milano 1964, rejstřík ve sv. II; Gremlicová: Taneční umění NDT.
Vznik: 2006
Zdroj: Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 58–59
