Provd. Matysová. Dcera hostinského. Vystudovala 1823–29 konzervatoř a vystoupila již na jejích koncertech a operních představeních. Školu opustila ještě před závěrečnou zkouškou. Od 1829 vystupovala ve StD v německých i českých operních představeních a příležitostně i v české činohře. Když byla 1832 do StD nově angažována vedle K. Podhorské vynikající sopranistka J. Lutzerová, ukázalo se zřejmě, že naděje B. na přední místo na této scéně jsou nereálné. B. změnila angažmá, 1833 se stala první sopranistkou v Hannoveru (Königlich Grossbritannisches Hoftheater) a provdala se za violoncellistu Matyse. 1834 hostovala jako členka hannoverského souboru v Drážďanech. S jednoroční přestávkou (1835) vystupovala v Hannoveru až do 1838. Pak získala po čtyřech pohostinských vystoupeních pětileté angažmá v carském dvorním divadle v Petrohradu (Romeo, Bellini: Die Capuletti und die Montecchi, Isabella, Meyerbeer: Robert der Teufel, Donna Anna, Mozart: Don Juan, Sara, Halévy: Die Jüdin aj.). Její event. další divadelní působení po 1843 nebylo zatím zjištěno.
Kariéru primadony předpovídala kritika B. již po konzervatorních koncertech (např. 27. 3. 1829 v Redutě) a operních představeních, v nichž osvědčila značný rozsah, ohebnost i sílu svého hlasu (Vitellia, Mozart: Titus, 15. a 16. 2. 1828, studoval prof. Gordigiani, Blonde, Mozart: Die Entführung aus dem Serail, 25. a 27. 4. 1829, nastudovala prof. Zomb-Teyberová). Výtky se týkaly jejího českého akcentu v němčině a občas neukázněně živého hereckého projevu, který si přinesla z konzervatoře. Německy debutovala ve StD jako Fatima (Weber: Oberon, 1829), česky jako Blondynka [Blonde] v Mozartově Únosu ze serailu (1829) a brzy jí byly svěřovány i nejnáročnější úkoly z různých oborů, v německých představeních např. Cherubín (Mozart: Figaros Hochzeit, 1829), Donna Elvira (Mozart: Don Juan, 1830, postavu nezvládla), Emilie (Rossini: Othello, 1830), Azema (Rossini: Semiramis, 1832), v českých Zerlina (Mozart: Don Juan, 1830), Thisbe (Isouard: Popelka, 1830), Alína (Bäuerle–W. Müller: Alína, aneb Praha v jiném dílu světa, 1830) nebo Marie (Grétry: Kníže Raoul nazván Modrofous, 1831). Její kariéra v zahraničí obsáhla především první role romantického repertoáru. Pro pražské divadlo, zejména pro českou scénu, představoval její odchod citelnou ztrátu.
Prameny a literatura
Hauptmatrik der Schüler des Conservatoriums, archiv Konzervatoře v Praze. – Cedule StD 1829–33, NMd. • Allgemeine musikalische Zeitung [Leipzig] 30, 1828, sl. 343n., 875–876; Monatschrift des Vaterländischen Museums, 1828, sv. 1, s. 492–496 [Musikalische Leistungen in Prag], 1829, sv. 1, zvl. s. 556, 557; Wiener Zeitschrift für Kunst, Literatur, Theater und Mode 1829, č. 73, s. 590; Allgemeine Theater-Zeitung [Wien] 23, 1830, s. 509; Bohemia 22. 10. 1830; ČČM 4, 1830, sv. I, s. 113; Almanach der deutschen Bühne auf das Jahr 1835, Frankfurt a. M. 1834; Prag in seiner jetzigen Gestalt, Meissen 1835, s. 189; Almanach für Freunde der Schauspielkunst [Berlin], 1, 1836 až 9, 1844; Teuber III, s. 177; Kittl: Opera StD 1824–62; J. Branberger: Konservatoř hudby v Praze, 1911, s. 198; Vondráček II; Laiske: Dramaturgie. • ODS.
Vznik: 2006
Zdroj: Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 53
