Psán též Bachman. Významný představitel první (ambulantní) družiny pražských šantánových zpěváčků. Krátce působil u několika divadelních společností. Od 1878 provozoval v restauraci U Medvídků na Perštýně patrně první stálou zpěvní síň v Praze. Vystupoval i v německých podnicích. Od 1880 spolupracoval zejm. s dalším zpěvákem a autorem F. Franklem, původně malířem pokojů. Pro svou společnost se pokusili převzít módní označení tingl-tangl, obvyklé u německých podniků. Vzdor reklamnímu sloganu „Prvý český tingl-tangl, který řídí Bachman a Frankl“, se však název neujal, podobně jako jiná později navrhovaná cizojazyčná označení (orfeum, elysium), a od 1886 byl zvolen název Pražský humor. B. záhy podlehl tuberkulóze a Frankl pokračoval v činnosti v původních intencích.
Pro zpěvní síně a zpěváčky psal B. kuplety a deklamace podle vzoru extemporovaných kupletů z arénních frašek s žertovnými, erotickými nebo zastřeně politickými náměty. Šlo o práce původní i o překlady z němčiny, event. francouzštiny. B. je též autorem „komických scén pro pána a dámu“, jež byly původně zachovány v rukopisných sbornících, pak vycházely v edici Vybrané sólové výstupy, komické scény a popěvky, kterou vydával J. M. Srp, později též v ediční řadě Švábovy knihovny (Vzhůru do Ameriky, 1902, Nevěsta za 60 haléřů, 1908, ad.). Jeho tvorba již nebyla určena pěveckým a ochotnickým divadelním spolkům, ale vznikajícímu zábavnímu průmyslu; přesto se na spolkových zábavných večerech anonymně hojně provozovala.
Prameny a literatura
Jeviště 3, 1887, s. 110 [nekrolog]; K. Nosovský–V. Pražák: Soupis čs. literatury za léta 1901–1925, 1931, I/1, s. 26, I/2, s. 493, 496; V. Pletka–V. Karbusický: Kabaretní písničky, 1961; V. Pletka: Přehledný soupis edic, kupletů a šlágrů […], Hudební věda 1, 1964, s. 317–348; DČD III; J. Kotek: Šantán s červenou lucernou, 1985; J. Kotek: Český kuplet, jeho prostředí a pěstovatelé, Hudební věda 22, 1985, s. 99–133; J. Kotek: Dějiny české populární hudby a zpěvu 19. a 20. stol., I, 1994; J. Meszner: Od zpěvních síní k divadlům malých forem 1860–1930, 1988, rkp. Etnologický ústav AV ČR (hud. oddělení) a Městská knihovna v Praze.
Vznik: 2006
Zdroj: Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 33–34
