Štědroň, Miloš

Pochází ze známé hudební rodiny původem z Holic ve východních Čechách. Zakladatel, Š. dědeček, hudebník a dirigent František Štědroň (1868–1928) působil od druhé poloviny 60. let 19. století souběžně s profesí advokátního úředníka-koncipienta jako hudebník a organizátor hudebního života v moravském Vyškově. K hudbě přivedl rovněž své syny, Š. otce Miloše (1902–1970), Vladimíra (1900–1982), Bohumíra (1902–1982) a Jana (1907–1981). Hudebně činná byla také Š. matka Jaroslava, roz. Kupková (1910–2000), která absolvovala studium klavírní hry na konzervatoři v Brně. Hudbě se jako skladatel a pedagog věnuje i Š. starší syn Miloš Orson (* 1973), mladší syn Petr (* 1976), dramaturg a překladatel, je od 2013 ředitelem Divadla Na zábradlí.

Š. absolvoval studium bohemistiky a muzikologie na Filozofické fakultě UJEP (Masarykova univerzita) v Brně (promoval 1964). Souvislejší vzdělání v oboru skladby a hudební teorie získal 1965–70 na JAMU, kde studoval u A. Piňose, M. Ištvana, C. Kohoutka a J. Kapra. 1970–72 tamtéž navázal studiem elektronické a elektroakustické hudby. Absolvoval několik studijních pobytů v zahraničí: 1964 v Belgii a Nizozemsku, 1966 v západoněmeckém Darmstadtu, koncem 80. let (1988–89) opět v tehdejším NSR na základě udělení stipendia města Mnichova a ve Vídni. Během univerzitních studií (1963) nastoupil jako odborný asistent hudebně-historického oddělení Moravského zemského muzea, kde při této instituci zároveň vedl Malé divadlo hudby, orientované zejména na pořady týkající se nových hudebních směrů. 1972 sestal interním vyučujícím katedry hudební vědy Filozofické fakulty UJEP, kde působí dodnes a kde byl po docentské habilitaci (1988) jmenován 1994 profesorem. Vyučoval rovněž na Hudební fakultě JAMU.

Š. celoživotním odborným, interpretačním i popularizačním zájmem je osobnost skladatele L. Janáčka. O jeho životě, díle i kompozičním myšlení přednášel a publikoval řadu odborných hudebně-historických a hudebně-teoretických studií a statí. Je autorem historicko-teoretických úvodů k inscenacím Janáčkových oper a průvodních textů k jejich nahrávkám. Některé ze svých závěrů a analýz shrnul v monografii Janáček a hudba 20. století (1998). Jako editor se podílí na Souborném kritickém vydávání Janáčkových děl. Z brněnských skladatelů 20. století je Š. pozornost dále upřena na osobnost a dílo předčasně zesnulého J. Berga; dokončil fragment jeho opery Johanes, doktor Faust (premiéra 1981 ve Státním divadle Brno) a napsal monografii J. Berg (1992). Jako muzikolog se věnuje i starší hudbě, především z dob renesance, manýrismu a baroka. O životě a díle C. Monteverdiho napsal monografii C. Monteverdi (1985). Zde se Š. výzkum úzce dotýká oblasti divadla, mj. v otázce původu hudebně-dramatických žánrů, např. opery. Zabývá se problematikou jejich kulturně-společenských kořenů a všímá si zjevnosti dramatického a divadelního potenciálu, přítomného již např. v teatralizovaných dvorských slavnostech aristokracie, které po stránce společenské, formální i estetické vývoj opery ovlivnily (studie Opera jako dvorská slavnost mezi svatbou a smrtí, 2002). Š. skladatelská tvorba čítá opusy vokální (kantáty, sbory), komorní hudbu, skladby elektroakustické a počítačové hudby nebo díla pro lidové nástroje. Jeho styl charakterizuje důraz na metodu koláže, tj. prolínání starších hudebních postupů, vycházejících z historických slohů s novějšími kompozičními metodami. Nezanedbatelný inspirační zdroj pro Š. představuje lidová hudba, k níž coby skladatel přistupuje vynalézavě, při užití méně preferovaných hudebních nástrojů a instrumentálních obsazení. Opakovaně komponuje na texty moravských básníků 20. století (např. J. Skácela), a to jak hudbu k divadelním inscenacím (např. Na dávném prosu), tak duchovní díla s rezonancí hlubších témat lidské existence (Rekviem pro tenor, staré nástroje a bicí, 1995–96; Missa sine ritu pro mezzosoprán a violoncello, 1994). Š. je též autorem filmové hudby (např. k filmu Hořký podzim s vůní manga, 1983).

Důležitou součástí Š. hudební tvorby je práce pro divadlo. Začal s ní cca ve druhé polovině 60. let. Tvoří ji především scénická hudba k inscenacím velkých i studiových moravských scén (Národní divadlo Brno, Divadlo Husa na provázku, HaDivadlo, Divadlo u stolu) a také původní autorská díla, nejčastěji komorní opery (práce samostatné i spoluautorské např. se skladateli I. Medkem, A. Piňosem a A. Parschem) a muzikály, na kterých od 1975 pracuje v tvůrčím tandemu se spisovatelem, libretistou a dramatikem M. Uhdem.

Š. spoluzakládal Divadlo Husa na provázku (1967–68) a nadále je jedním z jeho kmenových hudebních autorů. Svou hudbu ztotožnil s ideovým, estetickým a dramaturgickým programem divadla, formulovaným a prosazovaným v souladu s dobovým divadelním vývojem ve světě. Stal se i příležitostným autorem námětů a posléze spolutvůrcem scénářů k inscenacím (např. Liška Bystrouška, 1979). Svou tvorbou se podílel na uskutečňování dramaturgických koncepcí trojice zakladatelských režisérů divadla, E. Tálské, Z. Pospíšila a P. Scherhaufera. Š. hudba v těchto inscenacích nebyla pouze doprovodným elementem, nýbrž jejich organickou součástí, jíž jednotliví režiséři ponechávali navzdory provázanosti s ostatními složkami divadelního výrazu vlastní jedinečnost. V inscenacích E. Tálské (spolupráce od Sir Halewyn, 1969), obvykle adaptujících básnické texty a pohybujících se v poetice lyrického, básnivě-metaforického obrazu, Š. hudba pracovala s nuancemi melodičnosti slova a inscenační tvar tím výrazově a interpretačně precizovala (K. H. Mácha: Máj, 1972; M. Cvetajevová: Hodina duše, 1972; V. Vančura: Markéta Lazarová, 1980; J. Skácel: Na dávném prosu, 1985). V inscenacích Z. Pospíšila (spolupráce od Balada pro banditu, 1975), který pokládal hudební složku za původce a tvůrce atmosféry inscenace, Š. spolupráce dospěla propojením dramatického a hudebně dramatického prvku a při inspirací lidovou hudbou k divadlu experimentálního muzikálového typu (Balada pro banditu; Na Pohádku máje, 1976; Liška Bystrouška); stěžejním dramaturgickým bodem útvaru byly vokální písňové sekvence, posouvající dějovou linku nebo nahrazující mluvené slovo citově vypjatějších pasáží tam, kde by jejich verbální provedení mohlo působit nechtěně komicky. V inscenacích P. Scherhaufera (spolupráce od Commedia dell´arte, 1974) Š. hudba ilustrovala, sémanticky dotvářela a sdělně posouvala jejich hravost, skrytou symboličnost, společenskokritickou a morální výpověď (Commedia dell´arte; Mistero buffo, 1977; Chameleon aneb Josef Fouché, 1984).

Námětovým ohniskem Š. spolupráce s M. Uhdem při tvorbě novějších muzikálů pro Městské divadlo v Brně jsou především adaptace děl klasické tuzemské i zahraniční literatury s dramaturgickou reflexí vnímání soustavně aktuálních jevů v lidské povaze a osobnosti, nebo upozorňující na střet jedince a společnosti. Š. hudba se pohybuje na rozhraní škály hudebních žánrů, výrazů a forem, od motivů lidových a folkových, až k inspiracím hudbou popovou a rockovou (Divá Bára, 2012). Charakteristické jsou hudební citace, parafráze známých melodií a nápěvů (Červený a černý, 2007), rytmická originalita, hudebně-vokální pojetí postav jako svébytných dramatických činitelů, přesto však jako přirozených součástí dějového celku.

Š. hudba vychází z autorova vzdělanostního zázemí, daného muzikologickým školením. Je z ní patrná hluboká znalost historických hudebních slohů i cit pro daný žánr. Např. hudba v Commedii dell´arte využila jako prvky evokující vedle „cirkusového“ podtónu také typické znaky dobové produkce commedie dell´arte, založené na zvuku bicích nástrojů, v Baladě pro banditu byla založena na postupech charakteristických pro trampskou a folkovou hudbu, avšak Š. transponovaných do hudebně sofistikovanější, kultivované formy.

Scénická hudba

F. García Lorca: V zahradě jsou s láskou svou Don Perlimplin s Belissou, Divadlo Husa na provázku Brno 1968
M. de Ghelderode: Sir Halewyn, Divadlo Husa na provázku Brno 1969
Ch. Baudelaire, E. Tálská: Smrt, Divadlo Husa na provázku Brno 1970
W. Shakespeare: Romeo a Julie, Státní divadlo Brno 1971 (spolupráce A. Parsch)
O. Zelenka: Babička hodně četla, Divadlo pracujících Gottwaldov 1972
W. Shakespeare: Zkrocení zlé ženy, Divadlo pracujících Gottwaldov 1972
B. Brecht: Muž jako muž, Divadlo pracujících Gottwaldov 1972
A. N. Ostrovskij: Viníci bez viny, Divadlo pracujících Gottwaldov 1972
K. H. Mácha, E. Tálská: Máj, Divadlo na provázku Brno 1972
M. Cvetajevová, E. Tálská: Hodina duše, Divadlo na provázku Brno 1972 (spolupráce F. Vlk)
C. Monteverdi – G. F. Busenello: Korunovace Poppaey, JAMU Brno – Komorní opera 1972 (hudební úprava)
J. Anouilh: Tomáš Becket, Divadlo pracujících Gottwaldov 1973
K. Nový, E. Tálská: Chceme žít, Divadlo na provázku Brno 1973 (spolupráce V. Kramář)
L. Carroll, E. Tálská: Alenka v říši divů za zrcadlem, Divadlo na provázku Brno 1973
E. A. Longen: C. k. polní maršálek, Divadlo pracujících Gottwaldov 1973 (spolupráce A. Parsch)
P. Scherhaufer – M. Pospíšil: Commedia dell´arte, Divadlo na provázku Brno 1974
T. Williams: Tetovaná růže, Divadlo pracujících Gottwaldov 1974
E. Bronteová, E. Tálská: Bouřlivé výšiny, Divadlo na provázku Brno 1974 (hudební spolupráce)
M. Bulgakov, P. Scherhaufer: Divadelní román, Divadlo na provázku Brno 1974 (hudební spolupráce)
I. Vojnovič: Ekvinoce, Divadlo bratří Mrštíků Brno 1975
E. Tálská: Malá Alenka, Divadlo na provázku Brno 1975
M. de Cervantes, A. Volodin: Dulcinea z Tobosy, JAMU 1975
J. Paulů: Babička je formát, Slovácké divadlo Uherské Hradiště 1975 (hudební spolupráce)
I. Olbracht, J. Uher: Nikolka, Divadlo na provázku Brno 1976 (Dětské studio Divadla na provázku)
J. Welzl-Eskimo, M. Pospíšil: Velký vandr, Divadlo na provázku Brno 1976
C. Goldoni: Sluha dvou pánů, JAMU Brno 1976
M. de Cervantes: Zázračné divadlo, Satirické divadlo Večerní Brno 1977
D. Fo: Mistero buffo, Divadlo na provázku Brno 1977 (hudební spolupráce)
J. Dunskij, V. Frid, A. Mitta: Sviť sviť má hvězdo, Divadlo na provázku Brno 1977
V. Petrov, Z. Pospíšil: Než jsem se narodil... A potom, Divadlo na provázku Brno 1977 (spolupráce B. Čajkovský)
B. Vasiljev: Nestřílejte bílé labutě, Státní divadlo Brno 1977
A. Saint-Exupéry, J. Kovalčuk: Hra na Malého prince, Hanácké divadlo Prostějov 1977 (hudební spolupráce)
L. de Vega: Fuente Ovejuna, Divadlo bratří Mrštíků Brno 1977
B. Brecht: Muž jako muž, Realistické divadlo Z. Nejedlého 1977 (hudební spolupráce)
E. Tálská: Jako tako, Divadlo na provázku Brno 1978
B. Brecht: Svatba, Divadlo na provázku Brno 1978 (hudební spolupráce)
P. Oslzlý – P. Scherhaufer – Z. Hejduk – P. Chmielewski – A. Podgorski: Vesna národů/Wiosna ludów, Divadlo na provázku Brno + Teatr 77 Lodž 1979 (spolupráce J. Waclawski)
V. Vančura, E. Tálská: Markéta Lazarová, Divadlo na provázku Brno 1980
Z. Pospíšil: Dlouhá cesta, Divadlo na provázku Brno 1980
B. Němcová, E. Tálská: Svět snů, Divadlo na provázku Brno 1981
B. Brecht: Obchod s chlebem, Divadlo na provázku Brno 1981
A. Goldflam – J. Kovalčuk: Hra bez pravidel, Hanácké divadlo Prostějov 1981 (spolupráce V. Koubek)
B. Brecht: Svatba aneb Nečumte tak, DISK 1981
E. Lear, E. Tálská: Příběhy dlouhého nosu, Divadlo na provázku Brno 1982
H. Krejčí: Hry a hříčky, Divadlo na provázku Brno 1982 (hudební spolupráce)
V. Nezval: Manon Lescaut, Slezské divadlo Z. Nejedlého Opava 1982
E. Tálská: Pohnutedlná čtení o Donu Šajnovi a nevinně soužené hraběnce Genovéfě, Divadlo na provázku Brno 1983
P. Osolsobě: Hra na indiány, Divadlo na provázku Brno 1983 (Dětské studio Divadla na provázku)
W. Shakespeare: Veselé windsorské paničky, Státní divadlo Brno 1984
E. Tálská: Svolávám všechny skřítky! Královna, Divadlo na provázku Brno 1984 (Dětské studio Divadla na provázku)
G. B. Shaw: Caesar a Kleopatra, Divadlo bratří Mrštíků Brno 1984
J. Seifert, E. Tálská: Píseň o Viktorce, Divadlo na provázku Brno 1984
Společný projekt na téma Cesty, Divadlo na provázku Brno + Hanácké divadlo Prostějov + Studio Ypsilon + Divadlo na okraji 1984 (spolupráce I. Bittová, J. Bulis, M. Eben, M. Jelínek, M. Kořínek, J. Pokorný)
J. Mahen: Husa na provázku, Divadlo na provázku Brno 1985 (Dětské studio Divadla na provázku)
J. Skácel, E. Tálská: Na dávném prosu, Divadlo na provázku Brno 1985
Projekt 1985 - Scénické čtení, Divadlo na provázku Brno 1985 (hudební spolupráce)
F. Marceau: Vajíčko, Státní divadlo Brno 1985
D. Alighieri, E. Tálská – P. Oslzlý: Božská komedie, Divadlo na provázku Brno 1986
O. Daněk: Dvojdetail, Státní divadlo Brno 1986
T. M. Plautus: Lišák Pseudolus, Divadlo bratří Mrštíků Brno 1986
P. Oslzlý – P. Scherhaufer – M. Uhde: Prodaný a prodaná, Divadlo na provázku Brno 1987 (hudební spolupráce)
H. von Kleist: Rozbitý džbán, Národní divadlo 1987
E. Tálská: Obnovené obrazy, Divadlo na provázku Brno 1987
G. Feydeau: Brouk v hlavě, Divadlo bratří Mrštíků Brno 1987
E. O´Neill: Smutek sluší Elektře, Státní divadlo Brno 1988 (též s hudbou Donovana a J. Brela)
Molière: Don Juan, Loutkové divadlo Radost Brno 1988
Rozrazil 1/88 – O demokracii, Divadlo na provázku Brno + HaDivadlo Brno 1988 (hudební spolupráce)
P. Karvaš: Vlastenci z města Yo aneb Království za vraha, Státní divadlo Brno 1988
W. Shakespeare: Král Jindřich IV. (druhý díl), Národní divadlo 1988
T. Middleton – W. Rowley: Pitvora, Činoherní klub 1989
Sofokles: Antigona, Divadlo na provázku Brno 1989
W. Shakespeare: Zkrocení zlé ženy, DISK 1989
Rozrazil 2/89 – Občanské fórum, Divadlo na provázku Brno + HaDivadlo Brno 1989
E. Tálská: Za devatero horami, Divadlo na provázku Brno 1989 (Dětské studio Divadla na provázku)
W. Shakespeare: Večer tříkrálový, JAMU Brno 1990
H. v. Kleist, E. Tálská: Katynka z Heilbronnu neboli Zkouška ohněm, Divadlo Husa na provázku Brno 1991
F. Pavlíček: Bajaja, Loutkové divadlo Radost Brno 1991
R. Queneau, P. Scherhaufer: Cvičení stylu, Divadlo Husa na provázku Brno 1991
S. Mrožek: Karel, JAMU Brno 1991
J. Berg – L. Kundera: Faustissimo, Divadlo Husa na provázku Brno 1991
E. Tálská: Studie ke svatebnímu domu, Studio Dům Brno 1992
O. A. Jurjev: Malý pogrom v nádražním bufetu, Divadlo Husa na provázku Brno 1992
Betlém, Studio Dům Brno 1992 (spolupráce L. Foltýnová, A. Strachová, J. Panuš, J. Srba)
E. Tálská: Nešťastné svatby, Studio Dům Brno 1992 (vedení hudby členů souboru)
H. Michaux: Poznámky ze zoologie, Národní divadlo Brno 1993
Ch. Morgenstern, E. Tálská: Šibeniční písně, Divadlo Husa na provázku Brno 1994
W. Shakespeare: Zkrocení zlé ženy, Národní divadlo Brno 1994
T. Wilder: Naše městečko, Městské divadlo Brno 1994
E. Tálská: Svatbičky, Studio Dům Brno 1994 (vedení hudby členů souboru)
C. Goldoni: Sluha dvou pánů, Severomoravské divadlo Šumperk 1994
J. Drda: Hrátky s čertem, Městské divadlo Most 1995
J. Anouilh: Romeo a Jana, Městské divadlo Brno 1995
C. Goldoni: Poprask na laguně, Národní divadlo Brno 1995
G. Vicente, F. Listopad: Vzhůru do pekla, Divadlo Husa na provázku Brno 1995 (spolupráce M. Murais)
A. Přidal: Malé noční hry, JAMU Brno 1995
K. Valentin: Je to všechno v Alotrii aneb Tingl-Tangl, Divadlo Husa na provázku Brno 1995
W. Shakespeare: Bouře, Národní divadlo Brno 1995
F. Bruckner: Alžběta Anglická, Městské divadlo Brno 1995
A. Miller: Smrt obchodního cestujícího, Městské divadlo Brno 1996
A. Mrštík – V. Mrštík: Maryša, po pravdě však Mařka, Divadlo Na zábradlí 1996 (hudební spolupráce)
P. Corneille: Magická komedie, Národní divadlo Brno 1996
J. R. R. Tolkien, V. Novák: Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky, Městské divadlo Most 1996
W. Shakespeare: Král Lear, Divadlo Husa na provázku Brno 1996
H. Ibsen: Hedda Gablerová, Městské divadlo Brno 1996
V. Renč: Císařův mim, Slovácké divadlo Uherské Hradiště 1996
Čtvero pohádek, Národní divadlo Brno 1997
G. Gorin: Kean IV., Městské divadlo Brno 1997
R. Sikora: Vlci, Divadlo Husa na provázku Brno 1997 (spolupráce M. O. Štědroň)
P. Shaffer: Amadeus, Městské divadlo Brno 1998
E. Tálská: Tance krále Leara, Studio Dům Brno 1998
Š. Alejchem, G. Gorin: Šumař na svatbě, Slovácké divadlo Uherské Hradiště 1998
W. Shakespeare: Marná lásky snaha, JAMU Brno 1999
J. Hašek, P. Michálek: Panoptikum, volební kabaret, Městské divadlo Zlín 2000
J. Kopecký, E. Tálská – B. Srba – R. Koryčanský: Komedie o umučení a vzkříšení našeho Pána a Spasitele Ježíše Krista, Divadlo Husa na provázku Brno 2000
W. Shakespeare: Zkrocení zlé ženy, Slezské divadlo Opava 2000
Z. Korčián: Neslyšitelný řev umění, Divadlo klauniky Brno 2001
E. Tálská: Rozum do hrsti, Divadlo Husa na provázku Brno 2001
W. Shakespeare: Zimní pohádka, Městské divadlo Zlín 2001
F. Halas, E. Tálská: Hlad, Divadlo Husa na provázku Brno 2001
E. Tálská: Veselka, Divadlo Husa na provázku Brno 2002
I. Krobot – P. Oslzlý: Švejk a Husa, Divadlo Husa na provázku Brno 2003 (spolupráce Z. Kluka)
Staré pověsti české – Pohanská část, Studio Dům Brno 2004 (spolupráce J. Šťastný, J. Čejka, A. Žert, A. Saavedra, M. Hollan, O. Mišák)
Staré pověsti české – Křesťanská část, Studio Dům Brno 2004 (spolupráce J. Srba, J. Šťastný, V. Knotková, O. Mišák)
W. Shakespeare: Večer tříkrálový, Agentura SCHOK Praha 2005
L. Kundera: Hra o Janáčkovi, Národní divadlo Brno 2005
M. Forman – I. Passer – J. Papoušek, V. Morávek: Lásky jedné plavovlásky, Divadlo Husa na provázku Brno 2007
Balada pro Zdeňka Pospíšila, Divadlo Husa na provázku Brno 2007
Sauna vzpomínek Miloše Štědroně, Divadlo Husa na provázku Brno 2007
K. Bednář – V. Hanka – J. Linda, E. Tálská: Rukopis královédvorský, Divadlo Husa na provázku Brno 2008
T. Bernhard: Německý oběd, Národní divadlo Brno 2009
E. Tálská: Malé pašije, Studio Dům Brno 2012
Rozrazil 5/2013, Divadlo Husa na provázku Brno 2013
E. Ionesco: Král umírá, Divadlo u stolu Brno 2013
Slávy den pánů Milana Uhdeho a Miloše Štědroně, Divadlo Husa na provázku Brno 2013

Muzikálové, operní, operetní a baletní skladby

M. Částek: Romance o lásce, Státní divadlo Brno 1974
M. Uhde: Balada pro banditu, Divadlo na provázku Brno 1975
V. Mrštík, M. Uhde: Na Pohádku máje, Divadlo na provázku Brno 1976
R. Těsnohlídek, M. Štědroň: Liška Bystrouška, Divadlo na provázku Brno 1979 (Dětské studio Divadla na provázku)
A. Saint-Exupéry, M. Štědroň: Kuchyňské starosti, Státní divadlo Brno 1979
M. Štědroň – L. Kundera – P. Scherhaufer – P. Oslzlý: Chameleon aneb Josef Fouché, Divadlo na provázku Brno 1984
M. Štědroň – P. Oslzlý – P. Scherhaufer: Balet makábr, Divadlo na provázku Brno 1986
M. Štědroň – A. Piňos – A. Parsch – R. Růžička: Nelítostné hříčky lásky, Zemské divadlo Brno 1991
Markýz de Sade, M. Štědroň: Justýna aneb Maléry ctnosti, Divadlo Husa na provázku Brno 1993 (druhá verze 1994)
R. Rolland, S. Moša: Hra o lásce, smrti a věčnosti, Městské divadlo Brno 1998
Věc Cage aneb Anály avantgardy dokořán, Centrum experimentálního divadla Brno 1997 (spolupráce A. Piňos, I. Medek; v rámci programu hudebního festivalu Moravský podzim)
Anály předchůdců avantgardy aneb Setkání slovanských velikánů, Brno 1997 (spolupráce I. Medek, A. Piňos)
M. Pivovar: Tance Rudolfa II., Národní divadlo moravskoslezské Ostrava 1998
I. Plumlovský – J. M. Bulin – J. Pekárek: Copak to ale za mozeka hraje aneb Jak Hanáci s operou laškovali, Moravské divadlo Olomouc 2001
E. Zola, M. Uhde: Nana, Městské divadlo Brno 2005
J. Stendhal, M. Uhde: Červený a černý, Městské divadlo Brno 2007
M. Uhde: Leoš aneb Tvá nejvěrnější, Divadlo Husa na provázku Brno 2011
B. Němcová, M. Uhde: Divá Bára, Městské divadlo Brno 2012 (spolupráce L. Kuba)
H. Krejčí: Palackého truchlivý konce, Ensemble Opera Diversa Brno 2013
M. Uhde: MocArt aneb Amadeus v Brně, Divadlo Husa na provázku Brno 2014

Divadelní texty

L Liška Bystrouška, Divadlo na provázku Brno 1979 (Dětské studio Divadla na provázku) (dle R. Těsnohlíka)
L Kuchyňské starosti, Státní divadlo Brno 1979 (dle A. Saint-Exupéryho)
Sc Chameleon aneb Josef Fouché, Divadlo na provázku Brno 1984 (spolupráce L. Kundera – P. Scherhaufer – P. Oslzlý
L Balet makábr, Divadlo na provázku Brno 1986 (spolupráce P. Oslzlý, P. Scherhaufer)
Rozrazil 1/88 – O demokracii, Divadlo na provázku Brno + HaDivadlo Brno 1988 (člen redakční rady)
L Justýna aneb Maléry ctnosti, Divadlo na provázku Brno 1993 (dle Markýza de Sade)

Účinkování

Kuřátko – M. Štědroň – R. Těsnohlídek, M. Štědroň: Liška Bystrouška, Divadlo na provázku Brno 1979 (Dětské studio Divadla na provázku)
Balada pro Zdeňka Pospíšila, Divadlo Husa na provázku Brno 2007
Sauna vzpomínek Miloše Štědroně, Divadlo Husa na provázku Brno 2007
Slávy den pánů Milana Uhdeho a Miloše Štědroně, Divadlo Husa na provázku Brno 2013

Teatralia (výběr z prací o divadle a hudebně dramatických žánrech)

F. Bacon o maskách a triumfálních slavnostech, Opus musicum18, 1986, č. 7, s. 193-195 (spolupráce J. Válka)
Hudba v pražské slavnosti „Phasma Dionysiacum“ 1617, Folia historica bohemica 17, 1994, s. 201-204 (spolupráce M. Študent)
Scénická hudba v brněnské činohře, Program Státního divadla Brno 38, 1966/67, č. 3, s. 6–7
Sametový Fouché aneb Morálně lustrovaný a vyfutrovaný Chameleon to jest. Dobro jistě nakonec zvítězí nad zlem, ale jenom aby se o tom stačilo dozvědět, Svět a divadlo 2, 1991, č. 8, s. 4–5
Je Divadlo Husa na provázku ještě hudebním divadlem?, Hudební rozhledy 49, 1996, č. 11, s. 11
P. Scherhaufer, Dokořán 8, 2003, č. 68, s. 20-24
Z. Pospíšil, Dokořán 8, 2003, č. 73, s. 9-12 

Literatura (výběr)

publikace s bibliografickými soupisy:
K. Steinmetz: Výběrová bibliografie prof. PhDr. M. Štědroně, CSc., Hudební věda 34, 2002, s. 301-308

slovníky a encyklopedie:
G. Černušák – B. Štědroň – Z. Nováček (ed.): Československý hudební slovník osob a institucí. Svazek druhý. M-Ž, 1965
A. Matzner – I. Poledňák – I. Wasserberger a kol.: Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby. Část jmenná. Československá scéna, 1990
J. Tomeš a kol.: Český biografický slovník XX. století. III. díl. Q–Ž, 1999
Český hudební slovník osob a institucí [online], URL: http://www.ceskyhudebnislovnik.cz/slovnik/index.php?option=com_mdictionary&action=record_detail&id=2665

Vznik: 2014