Debutoval 1775 u neudané společnosti v Ambergu. První doložené herecké angažmá získal 1778 v Gothě, kde se zasnoubil se zpěvačkou Augustou Bendovou, dcerou J. A. Bendy, s níž se po roce oženil. Od 1778 hrál spolu s ní v Hamburku a jako člen hamburské scény hostoval v Berlíně. 1780 byli oba manželé angažováni do souboru dvorního divadla ve Schwedtu a po jeho brzkém rozpuštění odešli do Brna, kde působili 1780–83. Zde vydal Z. tiskem několik svých dramat. V květnu 1783 hostoval ve vídeňském Divadle u Korutanské brány. 1784 odešel do Prahy, nejprve se stal řadovým hercem, později členem čtyřčlenného vedení tzv. Druhé Bondiniho společnosti, která tehdy v pražském Nosticově divadle sehrála i několik představení v češtině. Po jejím rozpuštění přešel 1786 nakrátko do drážďanské činoherní společnosti P. Bondiniho, kde se podílel i na dramaturgii. V témže roce nastoupil k M. B. Wäserové, s jejíž společností hrál v Magdeburgu, Vratislavi, Drážďanech, 1788 v Hamburku a Schleswigu, kde 1792 zemřel. V hereckém povolání jej následovala dcera Caroline, provd. Scholzová (*1779 nebo 1780 v Hamburku).
Z. byl převážně činoherním hercem značně širokého oborového rozsahu. V Hamburku se poprvé představil 1778 v milovnické roli Belmonta (H. P. Sturz: Julie und Belmont). Uplatnil se především jako partner slavného shakespearovského interpreta F. L. Schrödera (např. jako Edgar v Králi Learovi, 1778). Byl rovněž ceněným představitelem charakterních rolí, jimž propůjčoval značnou věrohodnost (Flickwort, F. W. Gotter dle Gernevalda: Der schwarze Mann [Černý muž]); Belcour, J. F. Kepner dle R. Cumberlanda: Die Westindier [Obyvatelé Západní Indie]); hejtman Alsing, F. L. Schröder: Fähndrich [Praporčík] – vše 1788), ale občas selhával v memorování textu. Jeho vlastní hry z období brněnského angažmá byly prvními činohrami s pevným literárním textem napsanými v Brně (např. Pickbube, 1782). Kritika pochvalně přijala zejména truchlohru Freundschaft, Liebe und Eifersucht [Přátelství, láska a žárlivost, 1783], v níž ocenila zajímavý děj a důslednost v pojetí charakterů postav. Zápletkou této měšťanské truchlohry ze současnosti je soupeření tří soků usilujících o přízeň místní krasavice. Žárlivost hlavního hrdiny, zločinné intriky jednoho ze soků a mnohá nedorozumění vyústí v tragédii: jeden z nápadníků je zavražděn, druhý hyne sebevraždou, žena upadá do pološíleného zoufalství. Hra souzní s myšlenkami hnutí Sturm und Drang a jeho zálibou v silných hnutích mysli; všechny motivy jednajících osob jsou však úzce osobního rázu.
Prameny a literatura
NMk, odd. zámeckých knihoven, fond Radenín, sign. 1042, přív. 5: Freundschaft, Liebe und Eifersucht, Brünn 1783, text s obsazením; k dalším Z. dramatům v ČR žádné výtisky nezjištěny: Pickbube, Brünn 1782, Die glücklichen Bettler, Frankfurt a. M. 1784, Man hat der Beispiele mehr, Frankfurt a. M. 1785, Die totale Mondfinsternis, Oper in 3 Akten, Frankfurt a. M. 1785. • Chronik des Hamburgischen Theaters, Litteratur- und Theater-Zeitung (Berlin) 2, 1779, s. 439, 477, 523, 814; 3, 1780, s. 139, 236, 245; nesign.: Nachrichten, das eingegangene Hoftheater zu Gotha betreffend, Theater-Journal für Deutschland (Gotha) 1780, část 13, s. 58; J. Ch. Koppe: Gedanken über einige Vorstellungen der Hamburgischen Schauspielergesellschaft, im April und May 1779, 1780, část 16, s. 28–67; GTK 1781, s. 262n.; nesign.: Kurze Geschichte des gegenwärtigen Theaters zu Breslau, Neues Theater-Journal für Deutschland (Leipzig) 1, 1788, s. 41, 44–46, 56n.; M. Hasche: Nachrichten vom Wäserischen Theater zu Dreßden, s. 59–72; J. F. Schütze: Hamburgische Theater-Geschichte, Hamburg 1794, reprint Leipzig 1975, s. 459, 488; Teuber II 1885, s. 308–310; A. Rille: Aus dem Bühnenleben Deutsch-Oesterreichs, Die Geschichte des Brünner Stadttheaters (1734–1884), Brünn 1885, s. 59; K. Goedeke: Grundrisz zur Geschichte der deutschen Dichtung V, Dresden 1893, s. 343; F. L. Büttner: Das deutsche Schauspiel im Kleinen Hoftheater zu Dresden unter der Direktion Bondinis von 1777 bis 1789, dis., Freie Universität Berlin 1961, s. 50, 140, 233, 238. • DČD II, Gallerie, Vondráček I
Vznik: 2007
Zdroj: Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla, ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 680–681
