Pocházel z opavské německé rodiny. 1701–06 studoval na jezuitských školách v Opavě, v Brně a na Starém Městě pražském, kde dosáhl doktorátu filozofie. 1707–10 vyučoval na jezuitské koleji v Jihlavě, 1711–14 studoval na teologické fakultě v Olomouci, poté vystřídal jako učitel řadu jezuitských kolejí (1715 Telč, 1716 Chomutov, 1717 Český Krumlov, 1718 Litoměřice, 1719–20 Vratislav). 1721 byl povolán do jezuitské koleje v pražském Klementinu, kde vedle dalších funkcí zastával místo profesora rétoriky, od 1727 pak prefekta humanitních studií.
Z. je jedním z mála autorů jezuitských dramat z českých zemí, jež známe jménem. Dramatické texty psal jednak v rámci svých školských povinností, jednak pro laické kongregace, jejichž organizátorem prokazatelně byl za svého působení v Českém Krumlově, ve Vratislavi i v Praze. Znám je především díky své literární účasti na představení Sub olea pacis et palma virtutis conspicua orbi regia Bohemiae Corona [Pod olivou míru a palmou ctnosti před celým světem nádherně se skvoucí koruna Čech], které připravila pražská staroměstská kolej pro slavnosti korunovace císaře Karla VI. 1723 českým králem. Hudbu k tomuto emblematickému holdovacímu melodramatu složil J. D. Zelenka. Dílo dovozující právo císařského páru na svatováclavskou českou královskou korunu zdůrazňovalo prospěšnost jejich panování pro české země: život v míru, vybojovaném údajně panovníkovou válečnou statečností. Akcent na historickou kontinuitu české státnosti zároveň zdůvodňoval i existenci samostatné jezuitské provincie v Čechách.
Z. latinský text je budován složitou souhrou emblematických příměrů, což dovolovalo sevřít do uceleného pásma pohled na celou dosavadní historii českých zemí. Syntéza textové, hudební i scénické složky, kterou text předjímá, svědčí o divadelních zkušenostech autora, který v některých epizodách prokázal i schopnost oživit děj překvapivými konkrétními detaily. Podle autobiografie F. Bendy se Z. na přípravě inscenace podílel také jako režisér (⇒ Lorenz 1967). Jeho autorství odhalil až 1895 ze zatím neznámého pramene F. Menčík.
Z ostatních Z. dramatických děl je jen z periochy známa hra Stella matutina serenae diei nuntia in Mariae presidio, depulsa funestae mortalitatis nocte ante lucis perpetuae auroram fulgore innubi exoriens devotis manibus almae sodalitatis Beatissimae Virginis… [Jitřní hvězda, zvěstovatelka jasného dne, na místě Marie, vzcházející po zapuzení neblahé noci smrtelnosti v panenském lesku před jitřenkou věčného světla, veřejně představená oddanýma rukama blahodárného bratrstva Blahoslavené Panny…], uvedená 1721. Hra byla napsána nejspíše formou alegorické deklamace (jitřní hvězda jako předobraz Panny Marie). Alegorické a emblematické hry byly pro Z. dramatickou tvorbu zřejmě typické. Lišil se v tom od svého řádového kolegy K. Kolčavy, který svá dramata osnoval častěji na dějovém základě.
Prameny a literatura
SVK Olomouc, sign. 23.520: Stella matutina serenae diei nuntia in Mariae praesidio, depulsa funestae mortalitatis nocte ante lucis perpetuae auroram fulgore innubi exoriens…, Pragae [1721], periocha; Strahovská knihovna, sign. AB XII 15/3, AO II 39 (jiná vyd. libreta: NK, sign. 52 A 19/7; NMk, sign. 42 a 21): Sub olea pacis & Palma Virtutis Conspicua Orbi Regia Bohemiae Corona…, Pragae [1723]; NK, sign. XXIII C 137: Contenta hujus libri rectores coll. s. Clementis praepositi… ab anno 1723 que desiit P. Joannes Miller, rkp. (datum úmrtí Z.). • Menčík 1895, s. 142, 146; Autobiographie Franz Bendas (1763; Vlastní životopis…, přel. J. Čeleda, Praha 1939), in F. Lorenz: Franz Benda und seine Nachkommen, Berlin 1967, s. 140n. (Die Musikerfamilie Benda I); J. Tříška: Studie a prameny k rétorice a k universitní literatuře, Praha 1972, s. 164, 267; I. Čornejová–A. Fechtnerová: Životopisný slovník pražské univerzity. Filozofická a teologická fakulta 1654–1773, Praha 1986, s. 542n.; A. Fechtnerová: P. M. Z., Hudební věda 32, 1995, s. 375–379 + Das Leben M. Z., Zelenka-Studien II, ed. W. Reich–G. Gattermann, Sankt-Augustin 1997, s. 417n.
Vznik: 2007
Zdroj: Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla, ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 679–680
