Psán Zehnmarkt, též s chybným příjmením Zehner. – Studoval v Brně, Olomouci i Vídni, po univerzitních studiích působil od 1776 jako profesor na mimořádné stolici literární historie na olomoucké, později na brněnské univerzitě. 1782–84 žil v Brně jako soukromník, 1784 se stal profesorem světových dějin ve Lvově. Při příležitosti slavnostního otevření univerzity byla v tamějším divadle provedena jeho hra Die zween Freunde [Dva přátelé, 3. 11. 1784]. Pořádal i soukromé přednášky. Napsal řadu popularizujících literárněhistorických, historických a filozofických spisků a úvah. Pro nedbalost a nepořádnost při plnění služebních úkolů a dluhy byl 1788 napomenut děkanem, 1792 a 1797 dokonce z Vídně. Penzionován 26. 7. 1811.
Z dramatické tvorby Z. vešla ve známost zejména truchlohra Salvini und Adelson (Die zween Freunde), napsaná dle F. T. Arnauda. Podle šablony anglického měšťanského dramatu jde o konflikt dvou přátel o dívku s únosem a italskými bandity jednajícími zcela podle Lessingovy Emilie Galotti; příběh končí na popravišti. Jednoaktová veselohra dle Voltaira Das soll ein Geheimniss bleiben [Má to zůstat tajemstvím] byla údajně uvedena koncem 1779 v Brně (⇒ D’Elvert 1852). Jako dramatik nebyl Z. hodnocen nepříliš kladně, údajně mu scházela fantazie a technické nadání. Pro divadlo překládal hlavně z italštiny, ale i z řečtiny (Theokles, Vídeň 1774).
Spolupráce Z. s brněnským městským divadlem na Zelném trhu spadá do období ředitelského působení R. Waitzhofera (1778–84), který v singspielové úpravě uvedl řadu italských komických oper (např. P. Anfossi: Die verfolgte Unbekannte [Pronásledovaná neznámá], 1781; G. Paisiello: Die eingebildeten Philosophen [Domnělí filozofové], 1782; N. Piccini: Das Fischermädchen [Rybářka], 1784; G. Sarti: Unter zwei Streitenden freut sich der Dritte [Když se dva hádají, vyhraje třetí], doloženo až 1794/95), a to pravděpodobně v Z. překladech. Provedeny byly také singspiely s původními Z. texty Der Wunsch der Mädchen [Dívčí přání, h: K. Hanke, 1781] a Was erhält die Männer treu? [Jak udržet mužskou věrnost?, h: J. M. Ruprecht], jímž Waitzhofer 21. 1. 1781 zahájil své samostatné podnikání (ve vídeňském divadle Burgtheater byl tento singspiel proveden 1780), a kompozice tehdejšího člena brněnského divadelního orchestru W. Müllera Die Reisenden in Salamanka [Cestující do Salamanky, 1782]; Das verfehlte Rendezvous [Promeškané dostaveníčko, 1783]. Z. mohl být též překladatelem Gluckovy opery Orpheus und Euridice, uvedené Waitzhoferem 1779 vůbec poprvé s německým textem. Další Z. překlady a jevištní úpravy uváděl následující brněnský divadelní ředitel J. B. Bergobzoom (⇒ Kleines Neujahrsgeschenk 1785), např. 1784 italské buffy Alessandriho Die verstellte Prinzessin [Domnělá princezna], Salieriho Die Gastwirthin [Hostinská] a Goldoniho Der Tischler [Tesař, autor hudby neudán].
Edice
Salvini und Adelson, ein Trauerspiel von Ludwig Zehnmark, Wien 1774; Theokles, aus dem Griechischen übersetzt, Wien 1774; Das soll ein Geheimnis bleiben, oder die Schüllerin des Plato, ein Lustspiel in einem Aufzuge… nach einer Erzählung des Hr. Voltairs, Brünn 1779; Die zween Freunde, ein Trauerspiel in fünf Aufzügen…, Brünn [1781]; Das verfehlte Rendezvous oder die Jäger, ein Original-Singspiel, Brünn 1783.
Prameny a literatura
MZK, sign. ST 1-27.024: Was erhält die Männer treu? Ein Originalspiel in zwey Aufzügen vom Herrn Professor Zehnmark. Die Musik ist vom Herrn Ruprecht, Mitgliede der k. k. Nationalschaubühne. Aufgeführt auf der Brünner Schaubühne…, libreto [1781] ⇒ Dokoupil; SOA Třeboň, pracoviště Český Krumlov, Schwarzenberská hudební sbírka, sign. No 12 K I: Was erhält die Männer Treue, rkp. orch. hlasy, bez uvedení autora [1790]; BSB München, sign. Slg. Her 3208: Die Reisenden in Salamanka, Brünn [1782], libreto. • Historisch-Kritische Theaterchronik (Wien) 1, 1774/75, díl 1, s. 87; nesign.: Nachrichten vom Brünner Theater, Litteratur- und Theater-Zeitung (Berlin) 6, 1783, s. 650; Kleines Neujahrsgeschenk oder: Brünner Theater-Taschenbuch… seit Ostern 1784 bis zum ersten Jenner 1785, Brünn [1785], s. [24], [26–29]; nesign. [F. Kratter]: Briefe über den itzigen Zustand von Galizien I, Leipzig 1786, s. 40, 95, 273; Ch. d’Elvert: Historische Literaturgeschichte von Mähren und Oesterreichisch-Schlesien, Brünn 1850, s. 243; D’Elvert 1852, s. 89; A. Rille: Aus dem Bühnenleben Deutsch-Oesterreichs. Die Geschichte des Brünner Stadttheaters (1734–1884), Brünn 1885, s. 39, 59; G. Wolf: Geschichte der Lemberger Universität von ihrer Gründung bis 1848, Wien 1892, s. 9, 13; L. Finkel–S. Starzyński: Historya uniwerzytetu Lwowskiego, Lwów 1894, s. 69; A. Kraus: Německá literatura…, Československá vlastivěda VII (Písemnictví), Praha 1933, s. 310; O. Michtner: Das alte Burgtheater als Opernbühne, Wien 1970, s. 80n.; J. Trojan: Hudební Brno za doby Mozartovy, Opus musicum (Brno) 23, 1991, s. 9; I. Röskau-Rydel: Kultur an der Peripherie des Habsburger Reiches. Die Geschichte des Bildungswesens und der kulturellen Einrichtungen in Lemberg von 1772 bis 1848, Wiesbaden 1993, s. 173, 177, 192, 239; J. Got: Das österreichische Theater in Lemberg im 18. und 19. Jahrhundert, Wien 1997; M. Kłańska: Die deutschsprachige Literatur Galiziens und der Bukowina von 1772 bis 1945, Deutsche Geschichte im Osten Europas – Galizien, ed. I. Röskau-Rydel, Berlin 1999, s. 387; viz Edice. • ADB, Rieger, Wurmová, Wurzbach
Vznik: 2007
Zdroj: Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla, ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 674–675
