Křtěn František de Paula, podepisoval se též Francesco. Příjmení často komoleno: Weba, Wrbna (⇒ Teuber I 1883), Würba, Wrba. Syn učitele v Bezně. Nejpozději 1770 se stal fundatistou v kostele křižovníků s červenou hvězdou v Praze, kde zpíval v chrámovém sboru a pod vedením J. A. Koželucha získal hudební vzdělání. Po mutaci sbor opustil a nastoupil dráhu skladatele taneční a chrámové hudby v Praze. Jako komponista byl 1777/78 angažován v baletu F. A. Göttersdorfa v Divadle v Kotcích. Údajně byl i zdatným tenoristou. Jeho další osudy jsou známy jen torzovitě ze zpráv jeho současníků (⇒ Dlabač): 1778 odjel do Polska, zřejmě s Göttersdorfem, který působil 1781/82 ve Varšavě u ředitele B. Constantiniho a 1782–84 ve Lvově. Jak dlouho ve svazku s Göttersdorfem setrval, není známo. 1788 údajně pod změněným jménem pobýval v Miláně, 1790 byl kapelníkem u generála Sorče v běloruském Mogilevu, 1799 kapelníkem u ruského plukovníka Šifněckého na jeho sídle poblíž Petrohradu.
Do dějin pražského divadla se V. zapsal svými kompozicemi hudeb k pantomimickým harlekynádám provedeným 1777, z nichž se zachovaly jen názvy: Harlekin als Mode-Friseur, oder: Die Feuersbrunst [Harlekýn kadeřníkem aneb Spáleniště]; Wo findet man Sie? Zu Konstantinopel! [Kde ji hledat? V Konstantinopoli!]; Doktor Faust; Harlekin der größte Meister magischer Wissenschaften [Harlekýn velmistrem magických věd]; Harlekin in der Fremde [Harlekýn v cizině]. Ve své době byly jeho divadelní hudby značně oblíbeny; tříaktový pantomimický balet Johann Faust uváděl ještě 1782 v Norimberku F. Berner. Soudobá kritika označovala V. za „Thespida“ baletního oboru. Na stylovou podobu V. divadelních kompozic lze usuzovat pouze na základě jeho dochovaných tanečních skladeb pro cembalo a pro orchestr, které zřetelně tíhly ke klasicismu.
Prameny a literatura
NA, matrika narozených Bezno 4, 1734–71, fol. 181 (1. 5. 1754); SOkA Pardubice (rkp. V. tanečních skladeb); Stadtbibliothek Nürnberg, sign. Nor 1307 2° a sign. Will VIII 570m 2°: cedule Bernerovy společnosti z 28. 10. 1782 (balet Johann Faust ⇒ Niessen 1929). • Taschenbuch von der Prager Schaubühne 1778, s. 117, 119; G. J. Dlabač: Versuch eines Verzeichnisses der vorzüglichen Tonkünstler in oder aus Böhmen, Materialien zur alten und neuen Statistik von Böhmen(Prag–Leipzig) 1794, s. 296; [F. X. Němeček?]: Ueber den Zustand der Musik in Böhmen, Allgemeine musikalische Zeitung(Leipzig) 2, 1800, č. 28–31, cit. dle Mozart auf der Reise nach Prag, Dresden, Leipzig und Berlin, ed. R. Angermüller, Bad Honnef 1995, s. 41; nesign.: Taneční hudba v Čechách na začátku tohoto století, Dalibor 8, 1869, s. 9n.; Teuber I 1883, s. 339, 341; Katalog der Ausstellungen Faust auf der Bühne – Faust in der bildenden Kunst, ed. C. Niessen, Berlin 1929, s. 159; Šebesta 1933, s. 131; O. Kamper: Pražský hudební archiv, Kniha památná na sedmisetleté založení českých křižovníků, Praha 1933, s. 100 + Hudební Praha v XVIII. věku, Praha 1936, s. 189; A. Buchner: Hudební sbírka Emiliána Troldy, Sborník Národního muzea v Praze, řada A (historie) 8, 1954, č. 1; A. Scherl: Pantomimické produkce v Divadle v Kotcích, Divadlo v Kotcích, ed. F. Černý, Praha 1992, s. 97–106. • ČHS, Dlabač (též v hesle Pohl)
Vznik: 2007
Zdroj: Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla, ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 643–645
