Psán též Vaßbach, Faßbach, s křest. jménem Franz. – Ženat s Barbarou, roz. Fölklovou, z Vídně (asi 1758–1804). Divadelní dráhu začínal pravděpodobně 1779 jako nápověda a herec u principála F. Scherzera ve vídeňské čtvrti Josefstadt v tzv. Bauernfeindovském sále. 1781 byl v týchž funkcích členem souboru ředitele K. von Pallestrazziho v Olomouci, kde jeho manželka hrála vedlejší role, a 1786/87 ve spojených vídeňských dvorních divadlech. 1787 byl angažován jako herec v brněnském divadle za ředitelství J. B. Bergobzooma, 1788–91 hrál v souboru K. Wahra v Nosticově divadle v Praze. Poté byl zprvu s F. Spenglerem krátce jedním ze dvou spoluředitelů Wahrova nástupce V. Mihuleho, pak členem Mihuleho pražského souboru. 1793 se postavil do čela souboru Vlastenského divadla, hrajícího v českém a německém jazyce, a jako Mihulův podnájemce provozoval Divadlo u Hybernů. Neprosperující podnik koncem 1794 opustil. Spolu s A. Pellichovou a manžely Majoberovými odjel do divadla v Liberci, kde pak sestavil vlastní společnost, do níž v březnu 1795 přibyl ještě M. Stuna. Itinerář následné cesty této společnosti je znám neúplně. 1796–7 hrála v Plzni a Chebu, 1799 v Ingolstadtu, Plzni, Kremži, Českých Budějovicích a Ambergu, 1800 v Táborském kraji a ve Freistadtu, 1802/03 v Linci, 1803 ve Steyru, 1803/04 ve Vídeňském Novém Městě, 1805 a 1806 opět ve Steyru (odtud v obou letech bezúspěšně žádal o povolení pro Ráb [Győr]), 1806/07 v Záhřebu, 1807/08 v Lublani, pak ještě 1812 v Celovci (Klagenfurt).
V. byl osvědčeným komikem. V Olomouci hrál komické starce, pedanty, sedláky a komické role v singspielech. U Wahra byly jeho oborem role sluhů, sedláků a Židů. Prvním komikem souboru zůstal vždy i za svého principálství. V souboru Vlastenského divadla hrál patrně hlavně německy. Do jeho prvního ředitelského působení v Praze spadá česká premiéra Mozartovy Kouzelné flétny (p: V. Thám, Divadlo u Hybernů, 1. 11. 1794) a první uvedení několika překladů P. Šedivého. V Plzni s ním dramaturgicky spolupracoval místní dramatik J. N. Komareck. V. další dráha procházela řadou provinčních městských scén a byla poznamenána klesající úrovní souboru.
Prameny a literatura
NA, fond ČG-Publ 1786–95, sign. 34/1–234, kart. 1056–1058; ÖNB, sign. *28 M 96: Theater-Almanach der Franz Scherzerischen… Gesellschaft, ed. F. V., Wien 1779; SVK Olomouc, sign. 47445: Theater-Taschenbuch Von 21. Jenner bis Ende Dec. 1781 aller von der allhiesigen deutschen Schauspielergesellschaft in Ollmütz aufgeführten Schau- und Singspielen Zum Neuen Jahrs-Geschenke zusammengetragen, Olmütz [1782]; NMk, sign. 97 D 216 (dnes nezvěstná), přív. 32: Theater-Taschenbuch vom 27ten März 1788 bis 27ten April 1789… Direction und Unternehmung des Herrn Carl Wahr… nebst dem Personale der Gesellschaft…, Prag [1789]; odd. zámeckých knihoven, fond Radenín, sign. 1119, přív. 1: Die Dorfparade. Eine ländliche Oper in zwei Akten, von J. N. K. [Komareck] Zum erstenmale aufgeführt von der Vasb[a]ch’schen Gesellschaft, Pilsen 1797 (s obsazením). • Vollständiges Verzeichnis der National-Schauspiele… in beiden K. K. Hof-Theatern nächst der K. K. Burg und nächst dem Kärntnerthor…, Wien 1786, s. 4; Theaterspiegel aller Trauer- Schau- Sing- und Nachspielen, Balleten und Nebenvorstellungen, welche auf dem kön. Brünner städtischen Theater… aufgeführt worden sind…, Brünn 1788, s. 10, 12; Schematismus (Prag) 1789, s. 266; GTK 1782, s. 237; 1783, s. 273; 1791, s. 229; 1792, s. 299n., 301n.; 1800, s. 277–279; AEJ 1794, sv. 2, s. 187–189; Neue Annalen des Österreichischen Kaisertums (Wien) 2, 1808, sv. 2, příl. Intelligenzblatt, s. 66–68; Materialien zu einer Geschichte der Prager Schaubühne, Prager Theater-Almanach 1808, s. 77n.; F. B. Mikovec: Zur Geschichte des Prager ständischen Theaters, Bohemia 4. 12. 1859; Teuber I 1883, s. 225; P. v. Radics: Die Entwicklung des deutschen Bühnenwesens in Laibach, Laibach 1912, s. 76–79; R. Huyer: Das hundertjährige Jubiläum des Stadttheaters in Budweis, Budweiser Zeitung 24. 12. 1919; E. Blümml–G. Gugitz: Alt-Wiener Thespiskarren, Die Frühzeit der Wiener Vorstadtbühnen, Wien 1925, s. 277, 279, 471, 477n.; R. Haas: Alte Singspielvorstellungen in Eger, Der Auftakt 9, 1929, s. 41–45; R. Hrdlička: Kočující divadelní společnosti v kraji táborském v letech 1788–1830, Staré a nové letopisy táborské, seš. 23, Tábor 1931; F. Lám: Győri német színészet története 1742–1885, Győr 1938, s. 40; R. M. Prosl: Zur Geschichte des Bühnenwesens in Niederdonau, Niederdonau (St. Pölten) 6, seš. 33/34, 1941, s. 43; F. Baťha: Matěj Stuna, autor Sedlského vzbouření, Listy filologické 75, 1951, s. 30–33 + Matěj Stuna, Lidová demokracie 24. 2. 1955; G. Brachmann: Zur Geschichte des Theaters in Freistadt, Oberösterreichische Heimatblätter (Linz) 18, 1964, s. 33; F. Fuhrich: Theatergeschichte Oberösterreichs im 18. Jahrhundert, Wien 1968, s. 74; O. Rudan: Das ständische Theater in Klagenfurt, Klagenfurt 1973, s. 40; A. Scherl: Typičnost životní dráhy Václava Tháma, Vznik českého profesionálního divadla, sborník referátů, ed. F. Černý, Praha 1988, s. 78; D. Link: National Court Theatre in Mozart’s Vienna, Oxford 1998, s. 425. • NDp, Pies, Vondráček I
Vznik: 2007
Zdroj: Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla, ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 626–627