Divadlo D – tanec a pantomima

Divadlo D – tanec a pantomima
divadlo

V Divadle D, divadle E. F. Buriana, byl od jeho založení (v pražském Mozarteu 1933, od 1939 se sídlem Na Poříčí) tanec integrovanou složkou inscenací směřujících k syntetickému divadlu. Jako pohyboví poradci a choreografové zde působily zejm. výrazné osobnosti české avantgardy. Vedle J. Jenčíka to byl S. Machov, který vedl tréninky, hrál epizodní úlohy, připravoval pohybovou stránku rolí v deseti Burianových inscenacích (např. Lazebník sevillský, 1934; Aristokrati, 1934; Vojna, 1935, obn. 1938 a 1955; Máj, 1935, obn. 1946 a 1956; Mistr Pleticha, 1936; Žebrácká opera, 1936), které nastudoval s malým ansámblem (H. Frenclová, M. a A. Fischlová, Nettlová, M. Weinerová, T. Pexová, H. Kavalírová, N. Jirsíková), uvedl samostatnou produkci Lašských tanců, Moravských tanců, České suity A. Dvořáka (1936). V uměleckých názorech byla s Burianem spřízněna i tanečnice a choreografka N. Jirsíková, např. Lidová suita (1938 a 1947), Don Juan V. Kašlíka, taneční scény v Krysaři (1940 a 1957), balet Paříž hraje prim (1938) a ► Pohádka o tanci Z. Přecechtěla (1941), která měla osudovou dohru v uzavření divadla. Po 2. světové válce byly uváděny večery současného tance, které připravovaly R. Gottliebová, L. Myšáková, J. Smoláková, členky tanečního ansámblu divadla N. Jirsíkové (Tanec v české hudbě, 1949); na repertoáru se objevila mj. Burianova taneční hra Račte odpustit (1956) aj. 1955 byl přijat jako sólista herec, mim a tanečník E. Žlábek, který se po odchodu N. Jirsíkové 1959 ujal vedení mimického sboru a založil 1960 autonomní pantomimický soubor. Hlavním protagonistou byl herec, mim a výtvarník M. Sládek a členy ansámblu např. L. Janečková, M. Lenkvik, H. Rohrlová, Š. Smetanová, M. Rozhoň, F. Vereš, V. Waldhansová aj. První premiérou byla Boule (h. A. Palouček, 1960), celovečerní pantomimická jazzová komedie a taneční revue vázaná na příběh číšnického učně Kefky (M. Sládek). Následovalo mimodrama Hadrář/Hadrrrářř (1961), věnované památce J. G. Deburaua a jeho nejproslulejší hře. Pantomima v D 34 patřila k významným projevům básnivé poetiky studiových divadel a reprezentovala i historizující styl české pantomimy šedesátých let. Pantomimický soubor zanikl 1962, kdy hlavní protagonisté E. Žlábek a M. Sládek odešli do Bratislavy.

Literatura

Česká divadla – Encyklopedie divadelních souborů, Divadelní ústav 2000


Vznik: 2001
Zdroj: Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima, ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 54