Příjmení psáno též Rohe, Rowe, di Roy, van Roo apod., křest. jméno Wilhelm, Willem. – Jako herec a principál anglických komediantů procestoval 1640–54 střední, severní a východní Evropu. České místodržitelství vystavilo anglickým komediantům (R., J. Waite, G. Gellius a R. Casse) povolení vystupovat s hereckou společností na Starém Městě pražském 15. 6. 1649. Představení byla velmi početně navštívena, ale vídeňská ústřední správa měla za to, že není vhodné povolovat Pražanům takovou zábavu v době dosud probíhajících jednání se Švédy o jejich odchodu z Čech, a císařským dekretem z 12. 7. 1649 pokračování produkcí zakázala. Pražský arcibiskup kardinál Arnošt Vojtěch Harrach zaznamenal jedno představení konané na banketu švédského generálního zbrojmistra hraběte Arvida Wittenberga v Královské zahradě na Pražském hradě, při němž byla provedena dosud blíže neidentifikovaná Komedie o vévodovi z Mantovy a vévodovi z Verony.
Soubor vedený R. a Waitem byl nástupcem tzv. „starých“ Saských anglických komediantů (Sächsische englische Komödianten), vedených dříve J. Greenem, resp. R. Reynoldsem. R. a Waite v ní působili již 1639/40 ve Varšavě a v Královci. V následujících letech vedl R. jednu společnost v Nizozemí a od 1644 putoval, znovu společně s Waitem, Gelliusem a Cassem, po baltských zemích a Skandinávii, kde tato trupa vystupovala mj. ve Stockholmu před královnou Kristinou.
V návaznosti na pražské letní turné 1649 hrál R. soubor ve Vídni u dvora a ve městě, na konci srpna vystupoval v Norimberku před švédským polním maršálem C. G. Wrangelem. 1650 udělil císař Ferdinand III. jmenovaným hercům (R., Waite, Gellius a Casse) privilegium pro římskoněmeckou říši a dědičné země. Na určitý čas se asi rozdělili, neboť v Bruselu (1650) stál v čele herců Waite. V říjnu 1651 byla společnost znovu v Praze, kde se pokoušela získat koncesi pro vystupování na Starém Městě. Žádost byla zřejmě povolena, ale následná žádost o povolení „duchovních her“ v době adventu byla zprvu odmítnuta. Teprve po dalším pokusu bylo povoleno hrát až do Tří králů 1652, v žádosti herci poukázali mj. i na to, že se mezi nimi nalézají také dva Mistři, stoupenci římsko-katolického vyznání. Pod vedením Waiteho se objevili ve Vídni (1653). V létě 1654 přišel R., který tentokrát podával žádost o povolení produkcí sám, se společností 24 herců do Gdaňska, s počátkem švédsko-polské války (1655–60) se však jeho stopy ztrácejí. Zda se v případě „Angličanů“, kteří vystupovali v Praze a ve Vratislavi 1658, jednalo o R. společnost (⇒ Limon 1985), je vzhledem k izolovaným pramenům spíše nepravděpodobné (J. Faßhauer).
Prameny a literatura
AMP, Liber decretorum, 746/1644–50, fol. 355: povolení produkcí z 15. 6. 1649 (⇒ Mikovec 1857, ⇒ Teuber I 1883); NA, fond SM, T 61/1, fol. 9r–10v: zákaz produkcí – císařský dekret z 12. 7. 1649 (⇒ Teuber I 1883; také NK, sign. XXII.D.36, fol. 630r); fond Kk, sign. 1117: žádost o povolení produkcí z 24. 10. 1651 a dekret z 8. 12. 1651 (⇒ Schottky 1833, ⇒ Cohn 1865, ⇒ Limon 1985); ÖStA, Allgemeines Verwaltungsarchiv, Familienarchiv Harrach, Hs. 455, fol. 145v (Harrachův deník 22. 7. 1649); Císařské privilegium z 10. 11. 1650 (⇒ Schottky 1833, ⇒ Cohn 1865). • J. M. Schottky: Englische Schauspieler in Deutschland, Unterhaltungen für das Theater-Publikum (München) 1, 1833, s. 135–138; J. E. Schlager: Über das alte Wiener Hoftheater, Sitzungsberichte der phil.-hist. Klasse der Kaiserlichen Akademie der Wissenschaften (Wien) 6, 1851, s. 170n.; F. B. Mikovec: Angličtí komedianti v Praze, Lumír 7, 1857, s. 1121n.; M. Fürstenau: Zur Geschichte der Musik und des Theaters am Hofe zu Dresden I, Dresden 1861, s. 128, 230; A. Cohn: Shakespeare in Germany in the Sixteenth and Seventeenth Centuries, London 1865, reprint Wiesbaden 1967, s. Cn., CXVIII; Teuber I 1883, s. 66n.; Schreiben des Kurfürsten Karl Ludwig von der Pfalz und der Seinen, ed. W. L. Holland, Stuttgart 1884, s. 70, 72, 79n.; F. M. [Menčík]: O cizích komediantech v Praze, Národní listy 8. 10. 1890 + Menčík 1895, s. 90; J. Bolte: Das Danziger Theater im 16. und 17. Jahrhundert, Hamburg–Leipzig 1895, s. 68n., 76n., 281; A. v. Weilen: Geschichte des Wiener Theaterwesens (Die Theater WiensI), Wien 1899, s. 52n.; T. Hampe: Die Entwicklung des Theaterwesens in Nürnberg von der zweiten Hälfte des 15. Jahrhunderts bis 1806, Nürnberg 1900, s. 123n., 277n., č. 381–385; E. Herz: Englische Schauspieler und englisches Schauspiel zur Zeit Shakespeares in Deutschland, Hamburg 1903, reprint Nendeln 1977, s. 55n.; J. A. Worp: Die englischen Komödianten Jellifus und Rowe, Jahrbuch der Deutschen Shakespeare-Gesellschaft (Bochum) 46, 1910, s. 128n.; C. Niessen: Dramatische Darstellungen in Köln von 1526–1700, Köln 1917, s. 98, 106; H. Liebrecht: Histoire du Théâtre français à Bruxelles au XVIIe et XVIIIe siècle, Paris 1923, s. 17; A. Konečný: Shakespeare v repertoiru anglických komediantů na půdě české, Zlatá Praha 41, 1924, s. 435; G. E. Bentley: The Jacobean and Caroline Stage II, Oxford 1941–68, s. 406, 441, 613; E. Nungezer: A Dictionary of Actors and of Other Persons Associated with the Public Representation of Plays in England before 1642, Yale 1929, s. 303; H. R. Hoppe: English acting companies at the Court of Brussels in the seventeenth century, The review of English Studies, nová řada (Oxford) 6, 1955, s. 31; W. Flemming: Englische Komödianten, Reallexikon der deutschen Literaturgeschichte I, ed. W. Kohlschmidt a kol., Berlin 1958, s. 347; J. G. Riewald: New Light on the English Actors in the Netherlands, 1590–1660, English Studies(Amsterdam) 41, 1960, s. 65–92, 85–87; D. Ludvik: Zur Chronologie und Topographie der „alten“ und „späten“ englischen Komödianten in Deutschland, Acta neophilologica (Ljubljana) 8, 1975, s. 47–65; J. Limon: Gentlemen of a Company: English Players in Central and Eastern Europe 1590–1660, Cambridge 1985, s. 187; F. Hadamowsky: Wien. Theatergeschichte, Wien–München 1988, s. 107n.; G. Dahlberg: Komediantteatern i 1600–talets Stockholm, Stockholm 1992, s. 123n., 133n.; O. G. Schindler: „Englischer Pickelhering – gen Prag jubilierend“. Englische Komödianten als Wegbereiter des deutschen Theaters in Prag, Deutschsprachiges Theater in Prag, ed. A. Jakubcová–J. Ludvová–V. Maidl, Prag 2001, s. 91–96. • DČD I
Vznik: 2007
Zdroj: Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla, ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 497–499
