Počepický, Jaroslav

Narodil se v rodině knihaře Franze Počepického (původem z Krásné Horky u Sedlčan). Vystudoval státní průmyslovou školu a hned po absolutoriu odešel k divadelní společnosti ředitele F. Kaňkovského. 1897–1900 je doložen jeho pobyt u divadelní společnosti E. Zöllnerové, ve které se uplatnil nejen jako herec především ve zpěvoherním repertoáru, ale už i jako režisér. Od sezony 1900/1901 působil ve společnosti J. Hurta, jehož manželka herečka Marie Počepická byla P. sestra. V Hurtově společnosti se proslavil rolemi v Potopeném zvonu a v Hamletovi. V prosinci 1902 podepsal smlouvu s ředitelem pražského divadla Uranie V. Slukovem. Jako herec a režisér v Uranii setrval až do srpna 1911, kdy se rozloučil Sardouovou historickou hrou Travička, kterou nejen režíroval, ale sehrál i roli Griffarda. Od následující sezony 1911/12 se stal členem pražského Intimního divadla na Smíchově a jednou z jeho prvních úloh v novém angažmá byla titulní role Ohnetovy hry Majitel hutí. V Intimním divadle zaměřeném na divácky lákavý repertoár inscenoval především veselohry s E. Švandovou v hlavní roli. Nedostatek kvalitních režijních a hereckých příležitostí byl zřejmě jedním z hlavních důvodů, kvůli kterým P. po třech sezonách opustil Intimní divadlo i Prahu a v září 1914 přijal angažmá v Plzni.

V Plzni působil osmnáct let za ředitelů K. Veverky, B. Jeřábka a J. Fišera jako herec a režisér i jako učitel dramatického umění na místní Smetanově hudební škole. Se skupinou mladých hereckých talentů vystupujících pod názvem Intimní družina „Mládí“ režijně nastudoval 1916 v plzeňském sále Peklo dramatickou báseň K. Horkého Vodopád Giessbach. 1936 se odebral na odpočinek a odstěhoval se do středočeských Kralup nad Vltavou, kde se zapojil do místního ochotnického divadla. Působil zde jako předseda městské divadelní komise, pořádal kurzy herectví pro divadelní ochotníky a propagoval regionální soutěžní přehlídky ochotnických souborů. Byl aktivním členem Ústřední jednoty českého herectva (od 1906) a 1911 byl zvolen předsedou její dozorčí rady.

Talentovaný herec sympatického a elegantního vzhledu přešel poměrně záhy od rolí milovníků k rolím charakterním, salonním a tzv. intrikánským. Nejčastěji ztvárňoval postavy méně sympatické, které dokázal vykreslit s jemnou dávkou ironie v mluvě i pohybu. Jeho výkony na jevišti Uranie přesahovaly úroveň předměstské divadelní scény (např. role Scarpiho v Sardouově Tosce, vévody de Septmonts z Cizinky A. Dumase ml., úředníka Majky v Markusově hře Trest, Shawova Pekelníka, Flachsmanna v Ernstově hře Flachsmann vychovatel, Zoana v Adámkově dramatu Salomena, alkoholika Coupeau v dramatizaci Zolova románu Zabiják). Pražská kritika oceňovala na jeho herectví především pečlivé a samostatné studium rolí, propracované charaktery ztvárňovaných postav vykreslené až do drobných mimických detailů (starosta v Císlerově Soucitu), které dopilovával i během repríz, či postavy podané se sugestivní působivostí (dr. Trosecký ve hře O. Kendíka Paní plukovníková). Při hodnocení jeho režijní práce se většinou vesměs omezovala na konstatování, že režie byla pečlivá a osvědčená.

V plzeňském Městském divadle P. s úspěchem ztvárňoval postavy nejen v salonních a konverzačních hrách, ale i v soudobém moderním realistickém dramatu (Leopold ze hry J. Sarmenta Miláček Leopold, Lebduška ze Šubertových Žní, hrabě z Loamu ze hry Chlapík Crichton J. M. Barriea, John z Kottowy hry Vlastní silou, Lindquist ve Velikonocích A. Strindberga, farář ve Šrámkově Létu. V režijní oblasti mu plzeňské divadlo oproti pražskému nabídlo vedle komerčně úspěšného veseloherního repertoáru i náročnější úkoly zahrnující jak klasická díla světového dramatu, např. Shakespearova Hamleta s B. Karenem v titulní roli a Ofélií O. Beníškové, Schillerovy Loupežníky, Marii Stuartovnu a Dona Carlose, Wildeova Ideálního manžela, Shawova Čokoládového hrdinu a Svatou Johanku, tak i soudobou českou moderní dramatiku (Čapkova Věc Makropulos, Langerova Periferie a Obrácení Ferdyše Pištory). Velkou odezvu vzbudila 1923 P. razantní dramaturgická úprava a režie Shakespearova Macbetha, přijatá obecenstvem chladně, až odmítavě a kritikou se značnými rozpaky. P. do této inscenace vkládal velké umělecké ambice. Před jejím nastudováním podnikl studijní cestu do Berlína, kde shlédl Shakespearovu tragédii v režii L. Jessnera. Ocenění se nakonec dostalo pouze hereckým výkonům (mezi nimi i P. v roli Makduffa), a zejména výtvarné složce inscenace navržené J. Skupou, s nímž P. spolupracoval již o rok dříve na inscenacích Schillerovy tragédie Marie Stuartovna a Čapkovy hry Věc Makropulos (1922). Součinnost s výrazným divadelníkem zřejmě ovlivnila P. vztah k jevištnímu výtvarnictví do té míry, že se jednak začal autorsky výtvarně spolupodílet na některých svých inscenacích, např. spolu se Skupou na výpravě k Vrchlického hře Marie Calderonová (1923), případně si výpravu pro některé své režie navrhoval sám, např. Shawovy hry Čokoládový hrdina (1923) a Svatá Johanka (1925), Sedlákova hra Bůh, žena a satyr (1925), Shakespearův Večer tříkrálový (1927). Tyto inscenace patřily k P. období režií velkého slohu vyznačujících se pečlivým a obšírným studiem a často výraznou dramaturgickou úpravou. Dobová kritika tyto jeho ambiciózní inscenace částečně odmítala jako příliš dokumentární zkoumání převažující nad uměleckou bezprostředností a velmi často mu vytýkala i neschopnost vystihnout ideový základ hry. Přiznávala však P. nesporné zásluhy o pokrok v plzeňském jevištním výtvarnictví.

Role

Společnost E. Zöllnerové

? (J. Nestroy, upr. R. Kafka: Rozpustilé holky ve škole) – 1897; Vicomt de Navailes (Ch. Lecocq: Malý vévoda) – 1898; ? (? Svatební košile); ? (?: Doktor Konfusius) – 1898; ? (?: Maison Tanepouia) – 1899; Josef (G. Serpette – ?: Stella Estella); ? (G. Serpette – V. Roger: Popelička); ? (K. Světlá, dram. E. Pešková: Kříž u potoka) – 1899; Jiří de Kerlov (P. Decourcelle: Dva tuláci), Poručík Bronoille (S. Jones: Gejša) – 1900; ? (J. Offenbach: Trebizondská princezna) – 1900 Louny; Laurenzo (R. Dellinger: Don Cesar), Petr z Roztok (B. Smetana: Dalibor), Gandol (E. Audran: Miss Helyett), Philocomes (J. Offenbach: Krásná Helena), ? (? Bum-bum), ? (Ch. Lecocq: Giroflé-Giroflá), Macek (J. Offenbach: Velkovévodkyně z Geroldštýnu), ? (H. Einödhofer – L. Held: Bláznivá noc), Bernard Dufresne (R. Leoncavallo: Zaza) – b. d.

Společnost J. Hurta

Petřík (R. Kneisel: Chudý písničkář) – 1901 Kladno; Harlekýn (R. Lothar: Král Harlekýn), Jaromír (K. Laufs – W. Jacoby: Velká kometa), Gaston (K. Kraatz – J. Stobitzer: Mamselle Tourbillon) – b. d.

Lidové divadlo Uranie

Princ Aragonský (W. Shakespeare: Kupec benátský); ? (F. Hermann: Zachycen proudem); Vévoda (A. Dumas ml.: Cizinka), Venclík (F. A. Šubert: Žně); Wildmann (K. H. Hilar: Mračna); ? (J.-F.-C. Delavigne: Ludvík XI.); Galembois (J. Rudloff: Luzetta de Ravey); Bankovní úředník Majka (V. Markus: Trest); Franz (F. Schiller: Loupežníci); Miloš Krása (L. Suchý: Sláva); Domingo (F. Schiller: Don Carlos); Coupeau (E. Zola: Zabiják) – 1905; ? (V. Sardou: Fedora); Karabáčík (F. J. Čečetka: Adamita); Seminarista (J. Feliu y Codina: Ta Dolores); Ludvík XV. (D. Belasco: Madame du Barry); ? (F. Schiller: Ouklady a láska); ? (A. Lindner: Noc sv. Bartoloměje); Šumař Valenta (J. K. Tyl: Paličova dcera); ? (A. a V. Mrštíkové: Maryša); ? (A. Dumas ml.: Princezna Georgesova); ? (V. Sardou: Fernanda); Juriew (A. Lidner: Kateřina II. Ruská carevna); Frank (M. Blank – L. Mayring: Detektiv Frank); Richard (G. B. Shaw: Pekelník ) – 1906; Flachsmann (G. Ernst: Flachsmann vychovatel); Peer (H. Laube: Hrabě Essex); Planus (A. Daudet – A. Belot: Fromont junior a Risler senior); Fabricius (A. Wilbrandt: Dcera páně Fabriciova); ? (L. Stroupežnický: Naši furianti); ? (A. Dumas ml.: Polosvět); Lord Mewill (A. Dumas st.: Kean); Eliáš (A. Strindberg: Velikonoce); Otec Maréchal (E. Goncourt – J. Goncourt: Henrietta Maréchalova); Jean (O. Mirbeau: Špatní pastýři); A. A. Karenin (L. N. Tolstoj, dram. K. Fořt: Anna Karenina) – 1907; ? (W. Shakespeare: Pohádka zimního večera), ? (J. Kratochvíl: Eva ze Závořic); Zoan (B. Adámek: Salomena); Přítel (J. Kvapil: Princezna Pampeliška) – 1908; Napoleon (P. Albin: Napoleon a Walewská); Jindra (G. Hauptmann: Potopený zvon) – 1909; Kníže Panin (G. Ohnet: Kníže Panin); Griffard (V. Sardou: Travička) – 1911.

Intimní divadlo

Moulinet (G. Ohnet: Majitel hutí); ? (V. Sardou: Cyprienna); ? (G. Davis: Katakomby) – 1911; De la Mare, ředitel (A. Bisson: Pan ředitel) – 1912; Starosta (J. Císler: Soucit) – 1913; Dr. Trosecký (O. Kendík: Paní plukovníková) – 1914.

Městské divadlo v Plzni

Napoleon (E. Bozděch: Světa pán v županu) – 1914; Claudius (W. Shakespeare: Hamlet); Petr Lebduška (F. A. Šubert: Žně) – 1916; Lindquist (A. Strindberg: Velikonoce) – 1919; Profesor Urbanec (V. Štech: Zmatená pohádka) – 1920; Pavel Lange (B. Björnson: Pavel Lange a Tora Parsbergová) – 1921; Jaroslav Prus (K. Čapek: Věc Makropulos) – 1922; Makduff (W. Shakespeare: Macbeth); Olivarez (J. Vrchlický: Marie Calderonová); Král Filip (F. Schiller: Don Carlos); Ředitel (L. Pirandello: Šest postav hledá autora) – 1923; Leopold (J. Sarment: Miláček Leopold) – 1929; Farář (F. Šrámek: Léto březen) – 1931.

Režie

Společnost E. Zöllnerové

K. Světlá, dram. E. Pešková: Kříž u potoka – 1899; Ch. Lecocq: Malý vévoda, R. Leoncavallo: Zaza – b. d.

Společnost J. Hurta

K. Laufs – W. Jacoby: Velká kometa – b. d.

Lidové divadlo Urania

Ch. Birch-Pfeifferová: Sedlák zlatodvorský – 1905; M. Blank – L. Mayring: Detektiv Frank – 1906; A. Vildbrandt: Dcera páně Frabriciova – 1907; A. Bisson – J. Berr de Turique: Paví peří – 1908; A. Bisson – B. Jacobson: Baron Toto; M. L. Ryley: Malá Peggy; A. Pierre: Napoleon a Walewská; J. Kren – A. Schönfeld – L. Ely: Jeho děťátko – 1909; P. Nebeský: Lydie; J. K. Kisielewski: Karikatury, E. Wildenbruck: Rabenšteinka – 1910; Ch. Birch-Pfeifferová: Sirotek Lowoodský; F. Carré – P. Bilhaud: Paní Leverdierová; H. Sudermann: Svatojanské ohně; L. Stroupežnický: Černé duše; E. Scribe: Adrienna Lecouvreurová; G. Thurner: Echo Paříže; S. Leinau: Miláček štěstěny; W. Wolters: Leander ve fraku; V. Sardou: Travička – 1911.

Intimní divadlo – Aréna na Smíchově

A. Capus: Zámecká paní; H. Hennequin – P. Bilhaud: Dvě tchýně; G. Davis: Katakomby – 1911; J. M. Barrie: V tiché uličce; A. Dumas ml.: Dáma s kameliemi; ? : Akademie lásky; A. Bisson: Pan ředitel; L. Fulda: Novella d´Andrea; L. Stroupežnický: Na valdštýnské šachtě; E. von Wollzogen: Čistý lístek; V. Sardou: Madame Sans-Gene; G. du Maurier: Trilby; C. Fitch: Stejnou zbraní; F. A. Šubert: Žně – 1912; A. Dumas ml.: Pan Alfons; R. Johnson Joungová: Muž z loterie; H. Sudermann: Dobrá pověst; O. Blumethal – G. Kadelburg: U bílého koníčka; J. M. Barrie: Velebníček; ? Maxwell – ? Paston: Svatá pravda; F. Arnold – E. Bach: Španělská muška; A. Dinter: Vychovatelka; M. L. Ryley: Malá Peggy; A. G. Davis – L. Lüpschütz: Kraječky pana knížete – 1913; M. A. Šimáček: Jiný vzduch; H. Müller: Rozkošný Adrian; F. Herman: Pan major v. v.; H. Bernstein: Na jednu kartu; M. Prévost: Slabé plémě, A. Jirásek: Vojnarka; G. Preissová: Gazdina roba – 1914.

Městské divadlo v Plzni

W. Shakespeare: Kupec benátský; F. Schiller: Loupežníci; E. Bozděch: Světa pán v županu; S. Przybyszewski: Pro štěstí – 1914; K. S. Macháček: Ženichové; F. F. Šamberk: Blázinec v prvním poschodí; E. Tréval: Tiberius; H. Ibsen: John Gabriel Borkmann, Z. Przybylski: Wicek a Wacek; F. Šrámek: Léto; V. Dyk: Zmoudření Dona Quijota; F. Raimund: Marnotratník; F. F. Šamberk: Palackého třída č. 27; V. Krylov: Medvěd námluvčím; W. S. Maugham: Lady Frederick; R. Mařík: Sny štědrého večera; J. Císler: Soucit; B. Björnson: Novomanželé – 1915; M. Dreyer: Sedmnáctiletí; V. Krylov: Divoška; J. Klas: Snoubenci; H. Ibsen: Spolek mladých; F. Langer: Miliony; W. Shakespeare: Hamlet; J. Štolba: Vodní družstvo; J. K. Tyl: Chudý kejklíř; L. Fulda: Láska žen; J. Rosen – O. Blumenthal: Spolubásníci; E. Földes: Lilka Grünova; J. Císler: Vojáci, vojáci, malované děti; J. Hilbert: Jejich štěstí; J. M. Barrie: Chlapík Crichton; R. Bracco: Konec milování – 1916; F. Duquesnel – A. Barde: Matka a dcera; T. Konczyňski: Návrat jara; G. B. Shaw: César a Kleopatra; V. Sardou: Bodří venkované; J. J. Mjasnický – M. Fischer: Zajíc; H. de Balzac: Mercadet; J. Skružný – B. Vrbský: Láska si nedá poroučet; J. Vrchlický: Král a ptáčník – 1917; J. Skružný – B. Ludvík: Kometa Hanzelínova; G. Wied: Láska s lanýži; F. Šorm: Panic; P. Gavault: Čokoládová princezna; V. Sardou: Vlast; J. Štolba: Zlatá rybka; J. Skružný: Románek na horách; J. Mahen: Mrtvé moře; H. Bergström – A. Larsen: Jako v Černém Petru; O. Fischer: Přemyslovci; V. Sardou: Madame Sans-Gene; A. Jirásek: Jan Roháč – 1918; O. Wilde: Ideální manžel, A. Strindberg: Velikonoce; F. A. Sedlák: Žena a smrt; A. Tyrpeklová: Oheň; V. Krofta: Vějíř; M. A. Bisson: Kontrolor spacích vagonů; J. K. Tyl: Chudý kejklíř; R. Krupička: Velký styl; G. B. Shaw: Fannina první hra; R. Bracco: Pravá láska; D. S. Merežkovskij: Smrt Pavla I. – 1919; S. S. Juškovič: Dina Glauková; Homér – Warren: Poslední dnové Troje; M. Maeterlinck: Zázrak sv. Antonína; G. B. Clémenceau: Závoj štěstí; P. Louys – P. Frondaie: Žena a tatrman; V. Štech: Zmatená pohádka; A. Strindberg: Otec; R. Kneisel: Farář a jeho kostelník – 1920; B. Björnsen: Pavel Lange a Tora Parsbergová; M. E. Selfby: Rudoška Innoši; F. Šrámek: Hagenbeck; F. Arnold – E. Bach: Bytová nouze; A. de Lorde – J. Marséle: Napoleonka; É. Verhaeren: Filip II. – 1921; J. Verne – Julien: Dvacet tisíc mil pod mořem; F. Schiller: Marie Stuartovna; K. Čapek: Věc Makropulos; K. Hašler: Pokousaná – 1922; I. Zangwill: Příliš mnoho peněz; J. Vrchlický: Marie Calderonová; F. X. Šalda: Dítě; G. B. Shaw: Čokoládový hrdina; F. Schiller: Don Carlos; L. Pirandello: Šest postav hledá autora – 1923; K. Horký: Baťoh – 1924; G. B. Shaw: Svatá Johanka; F. A. Sedlák: Bůh, žena a satyr; F. Langer: Periferie; A. Schnitzler: Komedie lásky; M. Hennequin – R. Coolus: Poplašný zvonek; F. Wollman: Velká Morava; L. Novák: Bengle; H. Bernstein: Stíny minulosti – 1925; J. Galsworhty: Společnost; W. Shakespeare: Hamlet; A. Picard – F. Carco: Klarina; R. Rolland: Hra o lásce a smrti; A. Bernard – B. Vrbský: Pošetilost náhody a lásky; L. Verneuil: O Adriennu; R. Walter: Marčino vítězství; A. de Lorde – P. Chaine: Náš pan farář – 1926; W. Shakespeare: Večer tříkrálový aneb Cokoli chcete; A. Hermaut: V přepychovém vlaku; J. a K. Čapkovi: Adam Stvořitel; R. Bernauer – R. Oesterreicher: Zahrada rajská; O. Wilde: Vějíř lady Widmerové; R. C. Megrue – W. Hackett: Síla reklamy – 1927; G. Berr – L. Verneuil: Z pekla štěstí; A. Dumas ml.: Dáma s kaméliemi; J. Patrný: Muži nestárnou; J. Vrchlický: Exulanti; E. Vachek: Lišák Stavinoha; L. Hatványová: Souboj lásky; K. Vyskočil: Za čarovným květem; R. de Flers – G. A. de Caillavet: Pan Brottonneau; B. Viková-Kunětická: Holčička; V. Krofta – E. Šimek: Nad Berounkou pod Tetínem; U. Falena: Poslední lord – 1928; F. Arnold – E. Bach: Pod dozorem věřitelů; F. Langer: Obrácení Ferdyše Pištory; J. Sarment: Miláček Leopold; M. Pagnol: Abeceda úspěchů; M. Achard: Život je krásný; F. Arnold – E. Bach: Nesnáze svatební noci – 1929; R. Rolland: Danton; A. Nicholsová: Třikrát svatba; E. Scribe – E. Legouvé: Adrienna Lecouvreurová; E. Konrád: Nahý v trní; H. Rothe: Muž, který změnil své jméno; K. Schindler: Farma v Evropě; F. Arnold – E. Bach: Hurá, máme kluka! – 1930; F. Šrámek: Léto; P. Sturges: Docela nepočestně; A. Jirásek – J. Port – B. Vrbský: Filosofská historie; F. F. Šamberk: Karel Havlíček Borovský – 1931. 

Prameny

NA: Policejní ředitelství I, konskripce, karton 469, obraz 486
http://digi.nacr.cz/prihlasky (online, cit. 1. 11. 2023)

Literatura

Nesign.: J. P., člen divadla Uranie…, Divadlo 2, 1904, s. 40; Dačický: Lidové divadlo „Urania“ v Praze-VII., Divadlo 3, 1905, s. 215–216; J. Borotínský: Lidové divadlo „Uranie“ v Praze-VII., Divadelní list Máje 1, 1905, s. 112–113; Dačický: Divadlo „Urania“ v Praze VII, Divadlo 3, 1905, s. 446–447; J. Borotínský: Lidové divadlo „Urania“ v Praze-VII., Divadelní list Máje 3, 1907, s. 94–95; Dačický: Lidové divadlo „Urania“ v Praze-VII, Divadlo 5, 1907, s. 13, 146, 169–170; K. K.: III. cyklus „Kruhu českých spisovatelů“ v lidovém divadle „Urania“ v Praze VII., Divadelní list Máje 3, 1907, s. 209–210; nesign.: Lidové divadlo „Urania“ v Praze-VII., Národní listy 31. 10. 1907; K. K.: Lidové divadlo Uranie v Praze VII., Divadelní list Máje 3, 1907, s. 49; K. Kamínek: Lidové divadlo Uranie v Praze-VII, tamtéž 4, 1908, s. 179–181; nesign.: Urania, lidové divadlo v Praze VII., Národní politika 3. 8. 1911; nesign.: Intimní divadlo, Národní politika 10. 8. 1911; d.: V Intimním divadle na Smíchově..., Národní politika 19. 3. 1912; H. Jelínek: Soucit. Tragikomedie o 1 dějství, Národní politika 29. 10. 1913 + Paní plukovníková, tamtéž 31. 5. 1914; nesign.: Ochotnický spolek „Jindřich Mošna“ v Karlíně připravuje…, Národní politika 17. 7. 1914; nesign.: Z městského divadla v Plzni, Národní politika 24. 9. 1914; -jb-: Z plzeňského divadla, Český deník 10. 9. 1916; -jb-: Z plzeňského divadla. Chlapík Crichton, tamtéž 17. 11. 1916; B. P.: Zmatená pohádka, Nová doba 3. 11. 1920; F. A. Vondruška: Z plzeňského divadla. Björnstjerne Björnson: Pavel Lange a Tora Persbergová, Český deník 8. 2. 1921; F. Vondruška: Karel Čapek: „Věc Makropulos“, Český deník 22. 12. 1922; J. Počepický: Shakespearův „Macbeth“ v nové dramaturgické úpravě na zdejším divadle, Nová doba 6. 2. 1923; B. P.: Makbeth, Nová doba 9. 2. 1923; Felix Vondruška: Macbeth, Český deník 10. 2. 1923; J. Počepický: Krátká a zdvořilá odpověď na tři kritiky „Macbetha“, Nová doba 13. 2. 1923 + Odpověď na tři kritiky „Macbetha“, tamtéž 14. 2. 1923 + Odpověď na tři kritiky „Macbetha“, 15. 2. 1923; B. P.: O plzeňského „Makbetha“, Nová doba 16. 2. 1923; B. P.: Večer na památku Jaroslava Vrchlického, Nová doba 22. 2. 1923; D. Felix: George Bernard Shaw v Městském divadle, Český deník 4. 9. 1923 + Schillerův „Don Carlos“, Nová doba 20. 10. 1923; B. P.: Kupec benátský, Nová doba 25. 11. 1923; B. Polan: K jubileu J. P., Nová doba 31. 8. 1924; -dk.: „Svatá Johanka“, Český deník 11. 1. 1925; V. Budil: Vzpomínky z plzeňského musea XXI, Český deník 10. 4. 1927 + Vzpomínky z plzeňského musea XXVI, tamtéž 15. 5. 1927 + Vzpomínky z plzeňského musea XXVII, tamtéž 22. 5. 1927 + Vzpomínky z plzeňského musea LXI, tamtéž 15. 1. 1928; Lidové divadlo Uranie v sedmé části Prahy, k oslavě 25. výročí své činnosti, Praha 1928, s. 6, 21, 28; -dk.: Miláček Leopold, Český deník 4. 6. 1929; Ks.: Šrámek stále živoucí, Český deník 6. 3. 1931; B. P.: Večer na upomínku, Nová doba 13. 12. 1932; nesign.: Režisér a divadelní ředitel J. P. zemřel, Český deník 3. 11. 1940; M. K.: In memoriam, Národní listy 14. 11. 1940; J. Teichman: Divadelní slovník, Praha 1949, s. 224; J. Knap: Zöllnerové. Dějiny divadelního rodu, Praha 1958, s. 156, 161; Sto let českého divadla v Plzni, 1865/1965, Plzeň – Praha 1965, s. 91, 297; J. Knap: Čtyři herečky, Praha 1967, s. 88; V. Pecharová – H. Vraná: Divadlo Uranie v dokumentech I.–II., Praha 1971.

EDS, Buchner, Divadlo Uranie v dokumentech, Teichman

Vznik: 2023