Deyl, Rudolf

Narodil se jako čtvrté dítě prosperujícího pražského podnikatele Václava Deyla a Kateřiny, rozené Jakoubkové. Otec byl jirchář, který svoji živnost úspěšně rozšířil až k vlastnictví kožedělné továrny. Po absolutoriu na obchodní akademii (1894) v ní byl D. krátce zaměstnán. Touha po herecké dráze jej však přivedla ke kočovným společnostem a 1897 ke studiu na vídeňské Ottově dramatické škole. Po několikaletém působení ve Slovinsku a v plzeňském divadle nalezl domovskou scénu v Národním divadle v Praze, kde působil celých čtyřicet let. Záhy po svém odchodu do penze (1942) byl jako umělecká i morální autorita donucen před shromážděním herců Národního divadla pronést v červnu 1942 kritiku atentátu na R. Heydricha. Po válce v divadle několikrát hostoval, věnoval se psaní pamětí, cestoval po republice s pásmy poezie, monologů a vzpomínkových večerů na své herecké kolegy.

Z manželství s herečkou Otylií Spurnou (1878–1938) měl děti Rudolfa (1912–1967) a Evu (1910–1987), z nichž se též stali herci. Za první republiky získal Státní cenu (1928) a Národní cenu (1939), v poúnorových poměrech obdržel Řád práce (1953) a titul národního umělce (1968). Je pohřben na vyšehradském hřbitově.

Dětské přátelství se synem J. Mošny i vliv domácího učitele, básníka K. Hlaváčka, vzbudily v D. zájem o divadlo. Nejprve vystupoval v nepatrných úlohách ve smíchovské Aréně. Po studiích prošel v druhé polovině 90. let společnostmi O. Červíčka, J. V. Suka a P. Švandy ml. Při studiu herectví ve Vídni jej učil mj. A. Strakosch. Po absolutoriu přijal angažmá v Zemském divadle v Lublani (1898–1902), kde hrál obor milovníků. Jazykově nadaný D. patřil mezi přední herce souboru a jeho cizí přízvuk byl sotva patrný. Stal se dokonce prvním slovinským představitelem Romea v Shakespearově tragédii (1902). Několik pohostinských rolí tehdy nastudoval i v divadle v Záhřebu. Po letech zhodnotil, že šlo o významnou hereckou zkušenost, ačkoliv úroveň slovinského divadla přirovnal k českým venkovským společnostem. Během divadelních prázdnin jezdil domů a hrával v ochotnických souborech v Berouně či v Českém Brodě. Po odchodu ze Slovinska se krátce přidal k Sukově společnosti a po otevření nového kamenného divadla v Plzni byl ředitelem V. Budilem angažován (1902–05). Budil jej využíval k úlohám společenským a konverzačním, ale neupíral mu ani repertoár tragický. Z Plzně byl v listopadu 1905 přijat do pražského Národního divadla, kde zůstal až do penze.

V činohře Národního divadla, kde měl vedle J. Kvapila značný vliv především E. Vojan, který hrál obdobný repertoár, k němuž chtěl D. směřovat, se zprvu obtížně prosazoval. Trvalo několik sezon, než byl uznán za plnohodnotného herce; zpočátku dostával role němé či několikavěté. Prvními většími úlohami byl Prozorov ze Tří sester (1907), Claudio z komedie Mnoho povyku pro nic (1907), kterého D. nastudoval za onemocnělého F. Matějovského, či Osvald ve Strašidlech (1909). Překvapil výkonem v Rozkošné příhodě (1914), jímž osvědčil i veseloherní polohu. Kvapil mu postupně svěřoval postavy v shakespearovských inscenacích: Cassia (Othello, 1908), hraběte Orsina (Večer tříkrálový, 1912), Demetria (Sen noci svatojanské, 1912), Romea (Romeo a Julie, 1913), Edgara (Král Lear, 1914), Laerta (Hamlet, 1915), Malcolma (Macbeth, 1916). Po smrti E. Vojana a s příchodem K. H. Hilara se D. postavení nezlepšilo, neboť Hilar chtěl pracovat s mladými, generačně spřízněnými herci. V Národním divadle D. zůstal vždy mírně upozaděn za kolegy staršími i mladšími. Stál na pomezí generace vojanovské a štěpánkovské. Když vojanovská herecká garda odcházela, dědil D. její role, což se s příchodem Hilara opět změnilo.

Největší D. devizou byl zvučný, melodický hlas, který lehce obsáhl i velké divadelní sály. Herec byl proto vyhledávaným recitátorem a deklamátorem při různých vzpomínkových a tematických večerech v Národním divadle. Jeho mluva nesla stopy deklamační tradice 19. století stejně jako nadnesená gestikulace. Vynikal obrovským temperamentem, až elektrizující energií. Urostlou postavou byl předurčen k tragickým a hrdinským rolím. Jeho doménou se stali složití, intelektuálně založení muži plní vnitřních rozporů, kteří od svého okolí udržovali chladný odstup. Výjimečně dostával i role fanfarónských mladíků a hrdinů konverzačních komedií.

Jímavě zobrazit dokázal rozpor mezi zákonem srdce a osudu, vlastní postavám ibsenovských dramat. Psychicky nestabilní jedince zmítané pudy, až na hraně patologie, podával s empatickou přirozeností (např. Stavitel Solness hrozící se konečnosti, 1927). Vedle dramatiky H. Ibsena mu byly blízké hry A. P. Čechova, L. N. Andrejeva a M. Gorkého. Mezi význačné D. role bývá řazen také Faëthón ze stejnojmenného Theerova dramatu (1917). Toho měl původně hrát E. Kohout, který byl ale odvelen do války, a D. dostal příležitost vykreslit temperamentní a vnitřně jednotnou postavu (na rozdíl od Seveřanů a Rusů); erupci lidství ve vzpouře proti transcendentnu. Vzpoura, temperament, mladická svěžest a erotický náboj vyzařoval i z D. Loupežníka v prvním uvedení Čapkovy hry (1920). Pudově jednající a tragicky končící byl jeho titulní hrdina z Hilbertova Falkenštejna (1918); poháněn dravou cílevědomostí a touhou po moci, neodhadl své schopnosti. Nespoutaný temperament byl vyzdvihován i v D. pojetí Boleslava z Vrchlického Bratrů (1928), vlastní byl i jeho negativním postavám, v nichž herec akcentoval lidské sobectví, tvrdost a neoblomnost charakteru: René (Rybář stínů, 1924), George Crofts (Živnost paní Warrenové, 1926), Kaplan (Stavba, 1927). D. se však dovedl usebrat i k postavám rozjímajícím, lidsky srdečným, prostým fanatismu a schematického hrdinství, jako byl např. Jan Hus z Jiráskova dramatu (1933). Sklon k naturalismu a patosu se ale neblaze odrazil v klíčové scéně před koncilem, kdy se z kazatele stal sténající, uštvaný, teskný slaboch bez špetky hrdosti a odvahy, ačkoliv herec měl ty nejlepší předpoklady zobrazit silnou bojující mravní osobnost.

Druhou velkou linií v D. herectví byli meditativní, přemýšliví, tragicky váhaví a ideově nejednoznační hrdinové: Harry Domin v prvním uvedení R. U. R. (1921), Shawův Caesar (1917) i titulní postavy dramat Neklan (1912), Posel (1919) či Faust (1923). D. charakteristický temperament s věkem slábl a byl nahrazen klidem a duševní převahou. Nad romantickými ideály mladistvých hrdinů vítězila životní zkušenost. S postupujícím věkem směřovaly D. postavy nezřídka také ke komice.

Herec byl označován za reprezentanta realismu. Dramatické postavy budoval na základě drobnokresby jejich zvyků a projevů, dokázal úlohy prožívat. Svůj projev však ještě neopíral o psychologii a studium mysli (tak jako umělci generace následující). Přesto nelze klasifikovat jeho herectví jako čistě popisné. Pronikal do životní pravdy postav intuitivně.

D. byl aktivní i mimo jeviště. Podílel se na výchově nové herecké generace jako profesor přednesu na dramatickém oddělení pražské konzervatoře (1928–35). Dvanáct let byl předsedou Ústřední jednoty českého herectva (1922–34). Své bohaté vzpomínky publikoval nejprve v Lidových novinách (1928–38) a měsíčníku Panorama (1929–30), od druhé poloviny 30. let psal ucelené memoárové monografie – o E. Vojanovi, J. Kvapilovi, V. Budilovi, J. Hašlerovi ad. Za své nejlepší herecké učitele pokládal právě režiséry Budila a Kvapila. V knihách kriticky poukazoval na proměnlivost vkusu obecenstva, které příliš rychle zapomíná na odcházející divadelní hvězdy, takže mnozí herci dožívají v bídě a zapomnění.

D. filmografie není zdaleka tak obsáhlá jako práce divadelní. Hrával spíše menší role generálů, továrníků či různých úředníků; Petra Parléře v němém, faustovsky laděném snímku Stavitel chrámu (1919), Stanislava ze Znojma v Janu Husovi (1954), kancléře v komedii Kvočna (1937), vysokého úředníka v Bílé nemoci (1937) aj.

Role

Společnost Ondřeje Červíčka

Vilém (K. A. Görner: Černý Petr), Josef (V. K. Klicpera: Prsteny) – 1895.

Společnost Josefa Viléma Suka

Kat (M. Boleslavský: Sedm havranů), Adolf z Konopiště (S. Schlesinger: Neumí tančit), Duch Ludrálek, Pan Fučílek (J.  Nestroy: Lumpacivagabundus), Josef (J. Štolba: Staří blázni), Václav (F. A. Šubert: Jan Výrava), Gluck (F. V. Jeřábek: Syn člověka), Antonín (J. K. Tyl: Paličova dcera), Jan (V. K. Klicpera: Jan za chrta dán), Mánek (G. Preissová: Gazdina roba), Václav Hrobčický z Hrobčic (L. Stroupežnický: Václav Hrobčický z Hrobčic) – 1895.

Ochotnický spolek v Berouně

Tomeš (V. Ruth: Písmákova dcera), Konrád (E. Raupach: Mlynář a jeho dítě), Dr. Mayrek (G. Davis: Katakomby), Farář Štěpanovský (L. Stroupežnický: Zkažená krev) – 1897.

Ochotnický spolek v Českém Brodě

Mánek (G. Preissová: Gazdina roba), Jeroným (F. A. Šubert: Jan Výrava), Antonín (F. X. Svoboda: Směry života), Tyl (F. F. Šamberk: J. K. Tyl) – 1898.

Slovinské národní divadlo v Lublani

Lohr (A. Leonov: Vzdělanci), Vilibald, žurnalista (J. K. Tyl: Jiříkovo vidění), Mortimer (F. Schiller: Marie Stuartovna) – 1898; Franz Moor (F. Schiller: Loupežníci), Karel VII. (F. Schiller: Panna Oreleánská), Laertes (W. Shakespeare: Hamlet) – 1899; Fernand de Champlatreux (Hervé – H. Meilhac – A. Milhaud: Mamzelle Nitouche), Cunningham (O. Hall: Gejša), Flemming (O. Ernst: Flachsmann vychovatel) – 1900; Bobčinský (N. V. Gogol: Revizor), Zajíček (G. Moser: Válka v míru), Mojmír (E. Pohl: Sedm havranů), Josef (E. Kasper: Josefovi bratři), Marnotratník (F. Raimund: Marnotratník) – 1901; Romeo (W. Shakespeare: Romeo a Julie), Kristus (G. Hauptmann: Hanička) – 1902.

Městské divadlo v Plzni

Alamír (J. K. Tyl: Strakonický dudák), Abraham Benjuda (F. V. Jeřábek: Syn člověka), Tybalt (W. Shakespeare: Romeo a Julie), Jiří Svoboda (H. Sudermann: Svatojánské ohně), Edmund (W. Shakespeare: Král Lear), Gebhardus Just (J. J. Kolár: Pražský žid) – 1902; Laertes (W. Shakespeare: Hamlet), Demetrius (W. Shakespeare: Sen noci svatojánské), Cassio (W. Shakespeare: Othello), Lucentio (W. Shakespeare: Zkrocení zlé ženy), Kučina (F. X. Svoboda: Poupě), Karlo von der Noot (V. Sardou: Vlast), Valenta (A. Jirásek: M. D. Rettigová), Hernani (V. Hugo: Hernani), Muzon (Brieux: Červený talár), Hošek (J. Hilbert: Vina), Rank (H. Ibsen: Nora), Kašpar Šlik (A. Jirásek: Jan Žižka), Myrtilos (J. Vrchlický: Námluvy Pelopovy), Kristián (E. Rostand: Cyrano de Bergerac), Perin (A. Moreto: Dona Diana), Flemming (O. Ernst: Flachsmann vychovatel), Valer (Molière: Lakomec), Soběbor (V. K. Klicpera: Hadrián z Římsů) – 1903; Karel VII. (F. Schiller: Panna Orleánská), Mortimer (F. Schiller: Marie Stuartovna), Don Carlos (F. Schiller: Don Carlos), Vetheuil (M. Donnay: Milenci), Adam (I. Madách: Tragédie člověka), Siberceaux (J. Prévost: Polopanny), Marcel (V. Sardou: Theodora) – 1904; Oginský (G. Hauptmann: Elga), Hlídač (Sofoklés: Antigona), Hektor (J. J. Kolár: Mravenci), Gran (A. d’Ennery: Děti kapitána Granta), Ogarev (F. Csepreghy: Carův kurýr), Boudoin (G. Bisson: Historický zámek) – 1905.

Národní divadlo

Vévoda Štěpán (J. Vrchlický: Noc na Karlštejně) – 1884; Prokop (M. A. Šimáček: Jiný vzduch) – 1885; Mocný princ z Hispanie (J. Kvapil: Princezna Pampeliška) – 1887; Stanislav Hošek (J. Hilbert: Vina) – 1900; Jan Flemming (O. Ernst: Flachsmann vychovatel), Šlechtic (R. Lothar: Král Harlekýn), Baltazar (W. Shakespeare: Romeo a Julie) – 1901; Georges Vétheuil (M. Donnay: Milenci) – 1903; Le Bret (E. Rostand: Cyrano de Bergerac) – 1904; Mladý panoš, Mladý Syřan, Tigellinus (O. Wilde: Salome), Okelly (F. Schiller: Marie Stuartovna), Bernardo, Herec (W. Shakespeare: Hamlet), Cleomenes (W. Shakespeare: Zimní pohádka), Líný poutník, Matěj (K. Mašek: Betlém), Zoufal (J. K. Tyl: Jiříkovo vidění), Don Mendo (J. Vrchlický: Láska a smrt), Zajíček, Mušketýr (A. Jirásek: Lucerna), Lyngstrand (H. Ibsen: Paní z námoří) – 1905; Josef (F. X. Svoboda: Démon), Vostrý (A. H. Horáková: Ejhle člověk!), Dorante (P. de Marivaux: Hra náhody a lásky), Octavius Caesar (W. Shakespeare: Julius Caesar), Antonin, Aktuar Květný (J. K. Tyl: Paličova dcera), Nino Lovigiani (R. Bracco: Zelené ovoce), Žák (J. W. Goethe: Faust), Lev Čepelák (F. X. Svoboda: Fialka), Zdeněk Lorecký (L. Stroupežnický: Paní mincmistrová), Henry Langlade (E. Arene – A. Capus: Žena proti muži), Jeník (W. Perzeński: Lehkomyslná sestra) – 1906; Vicomte de Naujac (O. Wilde: Ideální manžel), Starý vodník (P. I. Čajkovskij: Labutí jezero), Claudio (W. Shakespeare: Mnoho povyku pro nic), Prozorov (A. P. Čechov: Tři sestry), Josef (A. Guimera: V nížině), Frank (G. B. Shaw: Živnost paní Warrenové), Lord Max Drayton (A. Sutro: Zdi Jericha), Foibos Apollon (Aischylos: Oresteia) – 1907; Krištofl (A. a V. Mrštíkovi: Maryša), Indický princ, Maršálek (O. Nedbal: Z pohádky do pohádky), Parmenion (J. Vrchlický: V sudě Diogenově), Vejda (K. Jonáš: Skvrna), Jaro Labuťka (A. Jirásek: Samota), Petr (J. Mayer: Má jest pomsta), Telagon (J. Vrchlický: Smrt Odyssea), Muž Mariny (L. N. Tolstoj: Vláda tmy), Mladý český vladyka (A. Dvořák: Kníže), Antifolus ze Syrakus (W. Shakespeare: Komedie plná omylů), Lucien de Chaumbalt (P. Bourget – A. Cury: Manželství z rozvodu), Cassio (W. Shakespeare: Othello) – 1908; Osvald Alving (H. Ibsen: Strašidla), Ruben (K. Mašek: Král), Konsul z Réhnů (G. Davis: Katakomby), Justus Gebhardus, Hrabě Mates z Thunu (J. J. Kolár: Pražský žid), Hanuš Jakub Dobler (L. Thoma: Mravnost), Starý Kacíř, Sansculott (I. Madách: Tragedie člověka), Du Bartas (S. A. B. Michaëlis: Revoluční svatba), Hronek (F. X. Svoboda: Čekanky), Jakub (G. F. Esmann: Roztomilá rodina), Lorenzo (W. Shakespeare: Kupec benátský) – 1909; Jan Tönnesen (H. Ibsen: Opory společnosti), Bob Henry (G. Paston: Šaty dělají ženskou), Florestan, Valčík (E. Dohányi: Závoj Pierotčin), Charles (W. S. Maugham: Královská Výsost), Harala (J. Mahen: Janošík), Honza (J. Kvapil: Princezna Pampeliška), Bayerlein (H. Bahr: Děti) – 1910; Vicomte Jeudy-Robour (V. Dyk: Poražení), Petr ze Svojšína (A. Dvořák: Král Václav IV.), André Prégibert (P. Bilhaud – Ch. M. Hennequin: Ze všech nejhodnější), Filip (A. Schnitzler: Kontesa Mici), Banajáš (L. Suchý: David), Prokop Závada, Kněz Martin (A. Jirásek: Jan Žižka), Joe Hammer (E. Konrád: Žluté růže), William Catesby (W. Shakespeare: Richard III.), Kleant, Valer (Moliere: Lakomec), Albert Delpierre (F. Fonson – F. Wicheler: Vdavky slečny Beulemansovy), Václav IV. (A. Jirásek: Kolébka), Justin (J. Hankin: Návrat marnotratného syna), Du Croisy (Molière: Preciosky), Zvonimír (O. Nedbal: Princezna Hyacinta), Champeaux (A. Bisson – A. Mars: Překvapení z rozvodu), Školní inspektor, Číšník, Četník (N. V. Gogol: Revisor), Kamil Stanek (J. Hilbert: Patria), Ugo Ginetti (R. Bracco: Pravá láska), Jan Hus, Jan Wallenrod (A. Jirásek: Jan Hus), Chrysippos, Mluvčí sboru v Argu (J. Vrchlický: Hippodamie), Viktor Michajlovič Karenin (L. N. Tolstoj: Živá mrtvola) – 1911; Orsino (W. Shakespeare: Večer tříkrálový), Ervín Hascher (H. Bahr: Zuzanka), Karel Dohnal (F. V. Krejčí: Redakce), René Liverdun (A. Guinon: Štěstí), Gustav (P. Apel: Cesta do pekel), Neklan (J. Zeyer: Neklan), Bureš (V. Mrštík – B. Mrštíková: Anežka), Fedor, Matěj (K. Mašek: Betlém), Jack Barthwick (J. Galsworthy: Stříbrné pouzdro), Vilém Vchynský z Vchynic (J. Vrchlický: K životu), Pan Pofley (F. Anstey: Třináctý u stolu), Fazio (S. Benelli: Potupný kvas), Mládenec (L. van Beethoven: Prometheus), I. Kněževič (B. Nušić: Semberský vladyka), Alexis (L. Birinskij: Mumraj), Turiščev, Vadim Platonyč (V. A. Ryškov: Šosáci), Uprchlík ze Stodor (F. Langer: Svatý Václav), Dr. Jörgen Herming (H. Nathansen: Průlom), Posel (I. Vojnović: Smrt matky Jugovićů), Demetrius (W. Shakespeare: Sen noci svatojanské) – 1912; Romeo (W. Shakespeare: Romeo a Julie), Hrabě Otton (Lope de Vega: Sedlák svým pánem), Erhard (H. Ibsen: John Gabriel Borkman), Viktor Satran (K. Mašek: Ženy, které potkáváme), Midas (J. Vrchlický: Midasovy uši), Státní zástupce (E. Guirand: Marie Viktorie), Adhémar (V. Sardou: Cyprienna), Dr. Otto Frank (R. Jesenská: Paní z Rosenwaldu),  Artěmij Vasiljevič Mulin (A. N. Ostrovskij: Nevolnice), Stanislav Hošek (J. Hilbert: Vina), Švanda (J. K. Tyl: Strakonický dudák), Poručík Mikhál (F. Molnár: Vlk), Jacques Lehelloy (M. Donnay: Průkopnice), Tranio (W. Shakespeare: Zkrocení zlé ženy), Antonius (L. Holberg: Konvář politik), Otrokář (R. Marenco: Excelsior), Martin Šatinić (J. Kosor: Žena), Neznámý rytíř, Iwein (E. Hardt: Blázen Tantris), Antonín (J. K. Tyl: Paličova dcera) – 1913; Zbyněk Zajíc z Háznburka (A. Dvořák: Král Václav IV.), Edgar (W. Shakespeare: Král Lear), Jakub Hury (P. Claudel: Zvěstování), Julij Kapytonyč Karandyšev (A. N. Ostrovskij: Bez věna), Valentin Le Barroyer (G. A. de Caillavet – R. de Flers – E. Rey: Rozkošná příhoda), Hrabě Almaviva (P. A. C. de Baumarchais: Figarova svatba), Bohdanský (J. Novák: V ohni), Bram (H. Nathansen: Aféra), Hans Christian Andersen (O. Nedbal: Andersen), Beránek (F. X. Šamberk: Jedenácté přikázání), Löhnke (G. Davis: Katakomby), Jack Chesney (B. Thomas: Charleyova teta), Don Luis Mejía (J. Zorrilla: Don Juan Tenorio), Poručík (A. Fredro: Dámy a husaři), Důstojník (V. K. Klicpera: Veselohra na mostě), Hrabě Mojmír (E. Pohl: Sedm havranů), Claudio (W. Shakespeare: Veta za vetu), Freddie Perkins (W. S. Maugham: Paní stará), Macro (E. Tréval: Tiberius), Cajus Valerius Catullus (J. Vrchlický: Pomsta Catullova) – 1914; Natan (S. Wyspiański: Soudcové), Posel (Eurípidés: Hippolytos), Paul Lorsay (M. Donnay: Houpačka), Sant Angel, Pezzo (J. Hilbert: Kolumbus), Roby Megan (J. Galsworthy: Holoubě), Leon Armadal (G. von Moser: Bibliotekář), Mrázek (K. Želenský: Tažní ptáci), Lahirel (E. Pailleron: Choulostivý věk), Napoleon Delphi (Ch. B. Fernald: Co máme rádi), Metelus (G. B. Shaw: Androkles a lev), Cyril (H. L. G. Bernstein: Oklikou), Hraničář (K. Schönherr: Ďáblice), Jeroným (F. A. Šubert: Jan Výrava), Sielski (T. Rittner: V malém domku), Rudolf (V. Štech: David a Goliáš), Laert (W. Shakespeare: Hamlet) – 1915; Adolf (J. K. Tyl: Pražský flamendr), Malcolm (W. Shakespeare: Macbeth), Claudio (W. Shakespeare: Mnoho povyku pro nic), William Catesby (W. Shakespeare: Richard III.), Sicilský šlechtic (W. Shakespeare: Zimní pohádka), Láďa (F. V. Krejčí: Povodeň), Hlavín (F. X. Svoboda: Čekanky), Hrabě de Giray (A. Dumas ml.: Dáma s kameliemi), Jindřich (W. Shakespeare: Jindřich IV.), Valentin Rabov (V. Skoch: Naše babička) – 1916; Caesar (G. B. Shaw: Caesar a Kleopatra), Štěpán (J. Vrchlický: Noc na Karlštejně), Gedeon (S. Lom: Vůdce), Faëthón (O. Theer: Faëthón), Mořic hrabě Saský (E. Legouvé – E. Scribe: Adriena Lecouvreurova), Parmeninon (J. Vrchlický: V sudě Diogenově), René Liverdun (A. Guinon: Štěstí), Oldřich Tomeš (M. Votrubová-Haunerová: Senoseč), Jan Bylanský z Bylan (J. Hilbert: Hnízdo v bouři), Harry Trench (G. B. Shaw: Domácí pán), Gospar Sabo, Kníže Zenno Level (J. Bartoš: Souboj), Marko Tidizi (I. Vojnović: Dubrovnická trilogie), Paul Vest (V. Dyk: revoluční trilogie) – 1917; Vít (J. K. Tyl: Slepý mládenec), Osvald Alving (H. Ibsen: Strašidla), Učitel (S. Čech: Ve stínu lípy), Václav (J. Vrchlický: Drahomíra), Jan (J. Mahen: Mrtvé moře), Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic (B. Adámek: Salomena), Václav, král uherský (O. Fischer: Přemyslovci), Záviš z Falkenštejna (J. Hilbert: Falkenštejn), Lehkomyslník (K. Mašek: Dceruška hostinského), Jan Čapek ze Sán, Bakalář (A. Jirásek: Jan Roháč), Posel (V. Dyk: Posel), Spravil (J. Hilbert: Česká komedie), Julius Baker (G. B. Shaw: Mesaliance), Jan z Husi, Zbyněk Zajíc z Háznburka (A. Dvořák: Král Václav IV.) – 1918; Mistr (K. Mašek: Kašpárkova maminka), Attila (R. Jesenská: Attila), Guigy (E. Rostand: Cyrano de Bergerac), Boris Grigorjevič (A. N. Ostrovskij: Bouře), Jan, Jan z Harašova, Štěpán Vlasák (L. Novák: V záři minulosti), Vnislav Vršovec (R. Krupička: Vršovci), Barbemolle (G. Courteline: Spletitý případ), D’Artelles (C. Farrere, L – Népoty: V předvečer války), Petr Sergejevič Trofimov (A. P. Čechov: Višňový sad), Ondra (V. Dyk: Ondřej a drak) – 1919; Muž (G. B. Shaw: Černá dáma sonetů), Alexandr (D. S. Merežkovskij: Smrt cara Pavla I.), Loupežník (K. Čapek: Loupežník), Hakon Hakonssön (H. Ibsen: Nápadníci trůnu), Ten (L. N. Andrejev: Ten, který dává políčky), Jaroslav Kutovec (V. Štech: Zmatená pohádka), Pavel Jansa (F. V. Krejčí: Jelení skála), Kamil Desmoulins (R. Rolland: Danton), J. B. Teulier (R. Rolland: Vlci), Antonín (J. K. Tyl: Paličova dcera), Cyrano (E. Rostand: Cyrano de Bergerac), Tiberius Bednář (V. Peřina: Jarní svátek) – 1920; Harry Domin (K. Čapek: R. U. R.), Jason (Eurípidés; Sofoklés: Antický večer), Bernard (G. Duhamel: Světlo), Ruy Blas (V. Hugo: Ruy Blas), Tullus Aufidius (W. Shakespeare: Coriolan), Dr. Morevec (J. Mahen: Generace), Polyfonte (V. Alfieri: Merope), On (H.-R. Lenormand: Tournée), Jindřich (F. Zavřel: Dravec), Edgar Anthony (J. Galsworthy: Zápas) – 1921; Jan Rosmer (H. Ibsen: Rosmersholm), Mortimer mladší (Ch. Marlowe: Edvard II.), Nejvyšší sudí (A. Dvořák – L. Klíma: Matěj Poctivý), Markýz z Pozy (F. Schiller: Don Carlos), Konrád z Pottenštejna (F. B. Mikovec: Záhuba rodu Přemyslovců), Vilém Balbz (J. Vrchlický: Soud lásky), De La Gardie (A. Strindberg: Královna Kristýna), Brand (H. Ibsen: Brand) – 1922; Pronas (J. Drinkwater: X = 0), Gran (B. Björnson: Král), Harala (J. Mahen: Janošík), Karel IV., Štěpán (J. Vrchlický: Noc na Karlštejně), Ríša Kostarovič (F. X. Šalda: Dítě), Alfred de Musset (G. Kaiser: Útěk do Benátek), Jeroným Pražský (J. Voborník: Jeroným Pražský), Jiří Conway (W. S. Maugham: Na východ od Suezu), Matouš (E. Vachek: Ubohý blázen), Spravil (J. Hilbert: Česká komedie), Mirtilos (J. Vrchlický: Námluvy Pelopovy), Damis (Molière: Tartuffe), Josef Kubový (E. Konrád: Širočina), Faust (J. W. Goethe: Faust) – 1923; Santangel (J. Hilbert: Kolumbus), Jeroným (F. A: Šubert: Jan Výrava), Želibor (A. Jirásek: Gero), Václav Budovec z Budova (A. Dvořák: Bílá Hora), Anton Ignátič Keržencev (L. N. Andrejev: Rozum), Robert Delorme (G. Berr: Zlámaný žebřík), Václav (J. Hilbert: Druhý břeh), Dunois (G. B. Shaw: Svatá Johanka), Fernand (F. Carco – A. Picard: Klárina), Richard Heyst (B. Winawer: R. H. inženýr), René (J. Sarment: Rybář stínů) – 1924; Kreon (Sofoklés: Antigona), Pan Ponza (L. Pirandello: Každý má svou pravdu), Hrabě de Guiche (E. Rostand: Cyrano de Bergerac), Glaber (O. Fischer: Otroci), Paul Moncel (F. de Curel: Divoška), Jakoubek ze Stříbra (S. Lom: Žižka), Simeon (E. O’Neill: Farma pod jilmy) Filip Dubský (L. Stroupežnický: Naši furianti), Saša Nikitin (J. Kopta: Revoluce) – 1925; George Crofts (G. B. Shaw: Živnost paní Warrenové), Tomáš Perout (F. Šrámek: Léto), Kean (K. Edschmid dle A. Dumase, st.: Kean), Kosmas Vejvoda (J. K. Tyl: Chudý kejklíř), Paul Vert, Ludvík XV. (V. Dyk: Revoluční trilogie), Obierzyňski (A. Grzymala-Siedlecki: Dědic), Adolf (J. K. Tyl: Pražský flamendr), Pan C (E. Konrád: Komedie v kostce), Pan de Montcel (E. Bourdel: V zajetí), Valta, Bezruký (J. Kolman-Cassius: Jak nás poznamenala) – 1926; Ivo Ledinić (I. Vojnović: Ekvinokce), Kadmos (Eurípidés: Bakchantky), Edvin Stanton (J. Drinkwater: Abraham Lincoln), Anatat (F. Zavřel: Nesmrtelná milenka), Patrick Cullen (G. B. Shaw: Lékař v rozpacích), Halvard Solness (H. Ibsen: Stavitel Solness), Felix (A. V. de l’Isle-Adam: Vzpoura), Lucian Gregory (G. K. Chesterton: Kamarád Čtvrtek), Kaplan (P. Kropáček: Stavba), Urban Dufrin (S. A. B. Michaëlis: Na moři) – 1927; Hrabě Neipperg (E. Moreau – V. Sardou: Madame Sans-Gene), Helmer (H. Ibsen: Nora), Ivo Lurič (R. D. Zoulek: Film), Akiba (J. Vrchlický: Bar Kochba), Kvěch (E. Vachek: Lišák Stavinoha), Boleslav (J. Vrchlický: Bratři), Ivan Fedorovič Jepančin (F. M. Dostojevkij: Idiot), Ivan Osipovič Aškin (J. Hilbert: Job), Alfred Güntr (O. Fischer: Kdo s koho), Arkádij Sergejevič Islájev (I. S. Turgeněv: Měsíc na vsi), Druhý delegát sovětu v Penze, Starosta města Kazaně, Druhý důstojník kazaňského štábu (R. Medek: Plukovník Švec) – 1928; Ferrovius (G. B. Shaw: Androkles a lev), Duvivier (P. Nivoix: Jenom žena), Ludvík Svoboda (F. A. Šubert: Velkostatkář), Gloster (W. Shakespeare: Král Lear), Brissot (M. Achard: Život je krásný), Josef Proteus (G. B. Shaw: Americký císař), Radislav (S. Lom: Svatý Václav), Dr. Harvester (W. S. Maugham: Posvátný plamen) – 1929; Václav Strouhal (M. A. Šimáček: Svět malých lidí), James Fraser (J. G. Ervine: Jeho první paní), Lebjadkin (F. M. Dostojevskij: Běsové), Aga Hasanaga (M. Ogrozović: Hasanaginica), Tomáš Percy (W. Shakespeare: Král Jindřich IV.), Walter Craig (G. Kelly: Craigova žena), Fontanella (S. Passeur: Žena, která si koupila muže), Vukašin (D. Dimović: Kralevic Marko) – 1930; Lizeux (R. Gignoux: Profesor angličtiny), Strýc Tomeš (V. Dyk: Zapomnětlivý), Bochenek (A. Nowaczyński: Jaro národů), Charles Battle (W. S. Maugham: Živitel), Generál A. Root (R. Berkeley: Dovolená ve Francii), Coke (F. Bruckner: Alžběta Anglická), Makarov (J. Hilbert: Blíženci), Renoux (A. Birabeau – G. Dolley: Riviera), Michele Delon (D. Niccodemi: Stín) – 1931; Tuzenbach (A. P. Čechov: Tři sestry), Meller (M. Achard: Domino), Kreon (Sofoklés: Král Oidipus), Michal (J. Natanson: Klouček netykavka), Kněz (F. X. Šalda: Zástupové), Štěpán Štefanko (J. Gregor-Tajovský: Úsvit nad Slovenskem), Hrabě de Lieuville (P. Nivoix – M. Pagnol: Obchod se slávou), Arne Kraft (B. Björnson: Pavel Lange a Tora Parsbergová), Duroc (R. Bojer: Walewská a Napoleon) – 1932; Vieuville (H. Duvernois: Jana), Vítek Heřman (R. A. Stemmle: Děti naší doby), Steynitz (G. Hauptmann: Před západem slunce), Jan Hus (A. Jirásek: Jan Hus), Kapitán Mauriac, Joachim Costopoulos (J. Tepa: Slečna doktorka), Leopold (Sil-Vara: Mládí královny Viktorie), Arthur Fenwick (W. S. Maugham: Společenská smetánka), Illo (F. Schiller: Valdštejn), Jiří Armstrong (C. Chesterton – R. Neale: Kouzlo domova), Egeus (W. Shakespeare: Sen noci svatojanské), Cork (J. Klokoč: Aladin), Dubief (J. Deval: Továryš), Livingstone (E. P. Montgomery: Dvojspřeží) – 1933; Rosenberg (A. Slonimski: Čistá rasa), Jay Gould (E. Konrád: Edison), Zahradník Pozděna (J. Mahen: Rodina 1933), Jan Rokycana (R. Medek: Jiří Poděbradský), F. L. Čelakovský (E. Synek: Dvojí tvář), Dr. Arthur Tuttington (E. Wooll: Záhadný případ), Leonard Ardsley (W. S. Maugham: Nedoceněné zásluhy), Jiří Duval (A. Dumas ml.: Dáma s kaméliemi), Oliver Jordan (E. Ferberová – G. S. Kaufman: Večeře o osmé),  Labédoyere (G. Forzano – B. Mussolini: Napoleonových sto dní), Chalífa Harún Ar-Rašid (S. Lom: Námořník Sindibád), Hrabě Michael Bohanský (J. Hilbert: Michael) – 1934; Hrabě Mercy, Hermann (J. Götzová: Marie Antoinetta), Abbé (A. Strindberg: Opojení), Hugo Westcourt (E. Goulding – E. Selvyn: Mamá tančí), Dr. Charles Churchill (B. Dean – M. Kennedyová: Věrná milenka), Král Filip II. (P. Calderón de la Barca: Sudí zalamejský), Pan předseda (L. Hanušová: Žena mnoha možností), Radislav (S. Lom: Svatý Václav), Václav (J. Hilbert: Druhý břeh), Hrabě z Eguzonu (G. A. de Caillavet – R. de Flers – E. Rey : Rozkošná příhoda), Herec (H.-R. Lenormand: Ať žije divadlo), Lord Burghley (M. Anderson: Marie Skotská) – 1935; Dvorní rada z Michalovic (F. V. Jeřábek: Cesty veřejného mínění), Robert Koch (V. Vančura: Jezero Ukereve), Čedrag (A: Jirásek: Gero), Casca (W. Shakespeare: Julius Caesar), Desátník (J. N. Štěpánek: Čech a Němec), Prof. Rovniak (I. Stodola: Bankovní dům), Jaroš z Poděhus (J. K. Tyl: Kutnohorští havíři aneb Krvavý soud), Herbert (G. Jenningsová: Trampoty s rodinou), Arcivévoda Albrecht (E. Vachek: Benedek), Richard de Beauchamp (G. B. Shaw: Svatá Jana), Advokát Galli (Z. Němeček: Zač lidský život?) – 1936; Berthier (F. Bruckner: Napoleon První), Titus Andronikus Fabriczy-Glembaj (V. Krleža: Páni Glembajové), Otec Pimen (A. S. Puškin: Boris Godunov), Hrabě Roveredo-Lanzenfeld (F. A. Šubert: Jan Výrava), Vévoda (W. Shakespeare: Jak se vám líbí), Kněz (F. X. Šalda: Zástupové), Gaius Valerius Catullus (J. Vrchlický: Pomsta Catullova), Karel IV. (J. Vrchlický: Noc na Karlštejně). Pavel Sive (A. Salacrou: Muž jako muž), Alonso (W. Shakespeare: Prospero) – 1937; Jean Petral (Z. Němeček: Most), Hrabě Vitaliano Confalonieri (R. Alessi: Hrabě Orel), President trestního soudu (E. Synek: Velký případ), Jan z Husi (A. Dvořák: Král Václav IV.), Petr Dubský (L. Stroupežnický: Naši furianti), Jan Matouš (J. Kvapil: Oblaka), Bias Brutus Quesnel (R. Rolland: Vlci), Capulet (W. Shakespeare: Romeo a Julie), Dr. Miloš Jůra (V. Werner: Noví lidé), Berald (Molière: Zdravý nemocný) – 1938; František Štěpán Lotrinský (E. Bozděch: Zkouška státníkova), Sir Patrick Cullen (G. B. Shaw: Lékař v rozpacích), Dr. Jeroným Zátvorník (R. Jesenská: Kouzelný darebák), Svoboda (V. Štech: Habada a Jordán), John Hillcrist (J. Galsworthy: Boj na nůž), Důstojník (J. Mahen: Janošík), Emil Horský (F. Tetauer: Ztracená tvář) – 1939; Hrabě Caversham (O. Wilde: Ideální manžel), Ferdinand de Lesseps (M. Hlávka: Panama), Arnošt z Pardubic (S. Lom: Karel IV.), Leonato (W. Shakespeare: Mnoho povyku pro nic), Kosma (P. Calderón de la Barca: Dáma skřítek), De Rochard (E. Sheldon: Romance), Tjaelde (B. Björnson: Bankrot), Brabantio (W. Shakespeare: Othello), Čas (J. Kvapil: Sirotek) – 1940; Otec Šimon Cerasýn (Z. Štěpánek: Nezbedný bakalář), Teiresias (Sofoklés: Antigone), Čas (W. Shakespeare: Zimní pohádka), Kněz (V. Drnák – B. Vrbský: Bloudění Jindřicha od Věže), President Stach (F. Procházka: Večerní návštěva), Biskup Řehoř (F. Grillparzer: Běda lhářům), Schwartze (H. Sudermann: Domov), Bertel Thornwaldsen (O. Nedbal: Andersen) – 1941; Adam z Hradce (J. Bor: Zuzana Vojířová), Aigeus (Eurípidés: Medeia), Maršál Dörfling (H. von Kleist: Princ Bedřich Homburský), Jiří Stefanides (L. Stroupežnický: Na Valdštejnské šachtě), Steynitz (G. Hauptmann: Před západem slunce) – 1942; Petr Dubský (L. Stroupežnický: Naši furianti, i 1953) – 1943.

Divadlo Státní konzervatoře

Ludvík Svoboda (F. A. Šubert: Velkostatkář) – 1930.

Divadlo 5. května

Maxim (A. N. Arbuzov: Daleká cesta) – 1945.

Svaz české mládeže Brno

Účinkující (literární večer: Modlitba za vlast) – 1945.

Divadlo filmového studia

Otec (K. Čapek: Bílá nemoc) – 1948.

Divadlo státního filmu

Arnošt z Pardubic (V. Novák – O. Fischer, dle J. Vrchlického: Karlštejn) – 1950.

Režie

Národní divadlo

I. Vojnović: Smrt matky Jugovićů – 1919; J. K. Tyl: Pražský flamendr – 1926; J. J. Kolár: Pražský žid – 1927.

Teatralia

První slovinský Romeo, Lidová demokracie 8. 10. 1967 ■ Jak jsem je znal, Praha 1937; Sláva – tráva, Praha 1938; Milován a nenáviděn, Praha 1941; Humor plátěného světa, Praha 1942; Za oponou. Vzpomínky a příběhy divadelního života, Praha 1944 [spoluautor]; Opona spadla, Praha 1946; Divadelní všehochuť, Praha 1948; Vojan zblízka, Praha 1953; Písničkář Karel Hašler, Praha 1968; O čem vím já, Praha 1971; Kluk z Františku, Praha 1973; Vavříny s trny, Praha 1973.

Divadelní hry

Hledali tatínka, t. 1894; Po bouři, t. 1896; Odříkaného chleba největší kus, t. 1942; Domečky z karet, t. 1948.

Prameny

Archiv ND: složka R. D.

NMd: korespondence, fotografie.

Matrika narozených, Praha-Staré Město, farnost sv. Haštala, [online, cit. 29. 1. 2023], URL: http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=5A6102A6EF6042C7A91F954D91DE57DE&scan=88#scan88.

Literatura

P. Nebeský: Plzeňské listy 4. 10. 1902 [ref. Syn člověka]; Plzeňský obzor 14. 9. 1903 [ref. Jan Žižka]; MilNý [Miloslav Novotný]: Jubileum R. D., Národní listy 15. 11. 1923; A. Veselý: Hovory s herci, Praha 1926, s. 46–58; M. Laudová-Hořicová: R. D. jubilantem, Venkov 22. 11. 1930; –oš –: Dvacet pět let ve službách činohry Národního divadla, Národní listy 9. 12. 1930; J. Götzová: Profily českých herců, Praha 1931, s. 33–34; M. Hýsek: Herecké vzpomínky R. D., Venkov 3. 4. 1938 [recenze knih Sláva – tráva a Jak jsem je znal]; AMB: Šedesátiny R. D. aneb Krása slova nestárne, Venkov 6. 4. 1938; anon.: Třicet pět let v Národním divadle, Národní listy 12. 11. 1940; K. Koval: Žně R. D., Venkov 17. 11. 1940; J. Teichman: Postavy českého divadla a hudby, Praha 1941, s. 112–114; p.: Herec o herci, Lidové noviny 14. 3. 1942 [recenze knihy Milován a nenáviděn]; K. Engelmüller: O slávě herecké, Praha 1947, s. 192–196; b. m.: Obohacení vojanovské literatury, Rudé právo 16. 2. 1954 [recenze knihy Vojan zblízka]; Z. Štěpánek: Jeho jméno neodejde ze scény, Lidová demokracie 1. 4. 1956; V. Semrád: Osmdesátiny R. D., Literární noviny 5, 1956, č. 14, s. 5; J. Kutina: Plzeňská léta, Pravda 9. 4. 1961; J. Kučerová: Mladý R. D. st., Mladý svět 3, 1962, č. 16, s. 8–9; B. Polan: Budilovi herci, Pravda 28. 11. 1965; J. Vodák: Tváře českých herců: od Josefa Jiřího Kolára k Vlastovi Burianovi, Praha 1967, s. 174–177; Z. Kopáčová: K jubileu Národního divadla. Noví národní umělci, Rudé právo 17. 5. 1968; hey: Pozdrav R. D., Lidová demokracie 6. 4. 1971; –r–, Tvorba 47, 1972, č. 16, s. 2 [nekrolog]; J. Krystýnková: Vavříny s trny (herecké podobizny), in Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity. D – řada literárněvědná, Brno 1974, s. 218–221 [recenze]; J. Hrbas: R. D. st., Záběr 9, 1974, č. 8, s. 4–5; F. Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Praha 1978, s. 237–238; O. Spalová: Sága rodu Budilova, Praha 1978, s. passim; K. Höger: Z hercova zápisníku, Praha 1979, s. 298, 352, 384–387, 391, 412, 427, 433, 437; E. Deylová: Romeovy děti, Praha 1983, passim; DČD IV; B. Bezouška – V. Pivcová – J. Švehla: Thespidova kára Jana Pivce, Praha 1985, s. 55–56, 59, 64, 81, 117, 155, 178 – 179, 203–204, 219, 250, 274, 278, 281, 298, 320; M. Valtrová: Kronika rodu Hrušínských, Praha 1994, s. 31–33, 52, 386; S. Motl: Mraky na Barrandovem, Praha 2006, s. 97, 125 ● M. Turek: Bohéma nebyl jen Štěpánek. Osudový projev R. D. v Národním divadle před hajlujícími herci. [online], cit. 29. 1. 2023, URL: https://dvojka.rozhlas.cz/bohema-nebyl-jen-stepanek-osudovy-projev-rudolfa-deyla-v-narodnim-divadle-pred-7464527.

Biografický slovník českých zemí, Fikejz I, LČL, NDp

Vznik: 2023