V matrice zapsán s křest. jm. Jozef Johann Nepomuk, německé práce podepisoval Joseph Wenzel Žák. – Otec byl zahradníkem. Ž. získal základní vzdělání v Týně n. Vltavou a v hlavní škole u chrámu P. Marie před Týnem v Praze. Po čtyřech letech studia na pražské polytechnice se od 1828 učil typografem v Arcibiskupské knihtiskárně v Praze. 1830 byl odveden na vojnu, pro onemocnění byl předčasně propuštěn. Od 1834 pracoval jako sazeč, od 1836 v Arcibiskupské knihtiskárně jako sazečský faktor (vyjma 1846, kdy řídil tiskárnu L. Gáje v chorvatském Záhřebu), 1849 přešel do tiskárny Synové B. Haase. Živě se zajímal o literární a kulturní život, přátelil se mj. s V. Štulcem a J. K. Tylem. 1857 získal místo faktora v táborské pobočce Landfrasova nakladatelství (t. r. se stal ředitelem Společnosti divadelních ochotníků J. K. Tyla v Táboře), 1859 přesídlil do pobočky v Jindřichově Hradci, kde zastával rovněž místo faktora, ale de facto byl nakladatelským redaktorem. Po odchodu z Landfrasova podniku (asi 1866) pracoval v tiskárnách po celých Čechách (České Budějovice, Plzeň, Klatovy, Příbram, Jičín) a v Praze, naposledy u firmy Steinhauser&Novák. Byl činný v profesním spolku Typografická beseda, v časopise Veleslavín uveřejňoval články o dějinách knihtiskařství a tiskařské praxi. 1868–69 redigoval týdeník Šumavan. V šedesátých letech se pokusil i o prozaickou tvorbu (příběh z uherských dějin Bohumil, vychovanec cikánský, 1862), z rukopisů připravil k vydání několik nenáročných próz V. R. Krameria, pro děti sestavil rádce společenského chování Malý dvorný soudruh (1864) aj.
Těžiště Ž. literární práce spočívalo v překládání divadelních her nejrůznějších žánrů (fraška – J. F. Jünger, rytířské drama – Ch. R. Maturin, konverzační hra s historickým námětem – F. Kratter, obraz ze života se zpěvy a tanci – T. Megerleová, hry pro děti – Ch. F. Weiße aj.) především z němčiny, ale i z italštiny a angličtiny. Texty zároveň upravoval pro potřeby českého jeviště. Větší autorský podíl lze předpokládat u čtyřaktové národní báchorky Zlodějská straka, která vznikla adaptací Chmelenského překladu libreta Rossiniho opery La gazza ladra, které je dílem G. Gherardiniho. Ž. text pořízený 1851 inscenovala pod názvem Zlodějská straka aneb Bůh nevinnost chrání a mstu trestá ochotnická družina v Táboře. Ojediněle překládal i z chorvatštiny, např. tragédii I. Kukuljeviće Sakcinského Pirát (1847), která nebyla provedena na profesionální scéně a text překladu je dnes nezvěstný. V rukopisech se zachovaly původní činohry Přenáhlené a Jen s pravdou ven (1849) a překlad Kotzebuova dramatu Nesvorní bratři (druhá polovina 40. let).
Šifry
J. V. Ž., J. W. Ž.
Překlady a úpravy
J. F. Jünger: Do všeho se plete aneb Veverka v almaře, StD 1839, t. 1840; I. F. Castelli: Hubička na poukázání, t. 1842, StD 1845; F. Kratter: Děvče z Marienburku aneb Vítězství lásky, StD 1845, t. s tit. Děvče z Marianova 1849; Ch. R. Maturin: Zlý Krolo aneb Nešťastná příhoda na vrchu Svatobernardském ve Švejcařích, StD 1845; T. Megerleová: Selská rodina, Pštroska 1855; G. Gherardini: Zlodějská straka aneb Bůh nevinnost chrání a mstu trestá, ochotn. Tábor 1858, ukázky t. in alm. Thalia, Týn n. Vl. 1858; F. L. Schröder: Tichá voda břehy ryje, t. 1861; A. Cosmar: Ztracený syn, t. 1863; Ch. F. Weiße: Dívka podle módy, t. 1863; týž: Sanice, t. [1864]; týž: Zvedené dítky, radost rodičův, t. [1864].
Prameny a literatura
SOA Tábor: Sbírka matrik, Veselíčko 1, matrika narozených 1804–1822, s. 5, obr. 7; pozůstalost, inventář → H. Hubáčková, 1998. ■ Nesign., ref. Do všeho se plete, Česká včela 6, 1839, s. 388; nesign. [J. K. Tyl], ref. Děvče z Marienburku, Květy 12, 1845, s. 511 → Divadelní referáty a stati, 1960●; nekrology: Národní listy 8. 6. 1874; Veleslavín 2, 1874, č. 23 ●; J. Karásek: Zpráva o Landfrasových rukopisech, Český lid 12, 1903, s. 117–119; F. Strejček: Jak se probouzel Jindřichův Hradec, Jindř. Hradec 1930, s. 153; K. Pletzer: Landfrasův faktor J. V. Ž., Výběr z prací Historického klubu při Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích 30, 1993, č. 1, s. 28–32. ■ LČL, Wurzbach
Vznik: 2015
Zdroj: Česká činohra 19. a začátku 20. století. Osobnosti, II. N–Ž, ed. Eva Šormová, Praha: Institut umění – Divadelní ústav – Academia 2015, s. 1226–1228