Křtěn Vincenc Jan. – Narodil se na statku v Kostelci, otec byl řezník a hostinský. Ve dvou letech osiřel a žil pak v rodině otcovy sestry a dědy. Od 1876 studoval na gymnáziu v Písku, od 1844 na pražské univerzitě klasickou filologii a českou literaturu i historii, filozofii a estetiku, l888 obhájil disertaci Hry starých Čechů. Poté hodně cestoval a studoval na německých, polských a ruských univerzitách, 1892 se habilitoval v oboru kulturní historie prací Dějiny kroje v zemích českých. T. r. nastoupil v knihovně Národního muzea, kde pracoval jako úředník, bibliotékář, od 1927 ve funkci ředitele. 1901 ustanoven mimořádným profesorem. Vydával časopis Český lid (1891 až 1913, 1924–32), zpočátku s L. Niederlem, paralelně redigoval Knihovnu Českého lidu (1891–1906). Od 1899 pracoval v redakci ČČM, 1905–13 ho vedl sám. Od dob studií publikoval v různých časopisech a systematicky se zajímal o literaturu a divadlo 16.–19. stol. 1913 se vzdal redakce ČČM, pro nezájem čtenářů zastavil i vydávání Českého lidu (obnovil je až 1923).
Ze Z. extenzivního zájmu o historii a folklor vzešlo mnoho odborných studií i popularizačních článků, publikovaných v osvětovém, zábavném i odborném tisku a v novinách (Česká Thalia, Divadlo, Loutkář, Národní listy). Získal řadu ocenění v Polsku, Rusku a ve Vídni, udržoval kontakty se slavisty celé Evropy. Divadlu a hrám věnoval mnoho prostoru už v první syntéze svého výzkumu, v knize Staročeské výroční obyčeje, pověry, slavnosti a zábavy prostonárodní. Českou teatrologii obohatil edicemi her a studiemi o starším českém divadle, dramatu, rituálech, obřadech, zábavách a slavnostech.
Pseudonymy, šifry
Dalimil, E. Horský, Emil Horský, Trbiz Horský, Emil Wagner, Em. Trbíz-Horský, Hora, Jan Soulek, J. Basi, J. Basileus, König, K. Raus, Marie Soulková, Max Hroch, Maxmilian Hroch, Maxmilián Hroch, Novák, Trbiž, Václav Soulek, -áče-, -b-, Č.Z., E.H., -r-, Z., Zbt.
Teatralia
O kejklířích u starých Čechův, Světozor 22, 1885, s. 603–606; Jízda „králů“ o letnicích v zemích československých, Český lid 2, 1893, s. 105–116; Chození s klibnou (s koněm) II, tamtéž, s. 349–370; Vynášení „smrti“ a jeho výklady, starší i novější, tamtéž, s. 453–472, 549–560; Staročeské výroční obyčeje, pověry, slavnosti a zábavy prostonárodní, 1889; Z her a zábav staročeských. Příspěvky ke kulturním dějinám českým I, 1889; Listy z českých dějin kulturních, 1891; Skřítek v lidovém podání staročeském, 1891; Dějiny kroje v zemích českých I, 1892; Jak se kdy v Čechách tancovalo, 1895 [obs. i hru Historie kratochvilná o jednom sedlském pacholku a o poběhlém židu]; Veselé chvíle v životě lidu českého I–VIII, 1909–11 [I: Toč se a vrč kolovrátku …, 1909; II: Masopust držíme…, 1910; III: Smrt nesem ze vsi…, Pomlázka se čepejří…, 1910; IV: Králové a královničky, 1910; V: Obžínky, 1910; VI: Den se krátí, nocse dlouží…, 1910; VII: Hoj, ty Štědrý večere…, 1910; VIII. Na tom našem dvoře…, 1911], souborně → 1950; Masopust z Koblihovic a Bachus souzen a pochován. Staročeské hry, kratochvíle a obřady masopustní, 1910; Sladovnické obyčeje, zábavy, slavnosti a pověry v nákladnických domech a pivovárech českých, 1910; Mojžíš, Národní listy 20. a 21. 3. 1917, ráno; Honza Kolonát z Přelouče, Český lid 25, 1925, s. 201–217, 306–320;Enšpiglovská literatura cizí i česká, in J. N. Štěpánek: Eylenšpigel, 1926; Divadelní hry podle folklorních motivů. Československý národopisný rok I–VII, 1928–30.
Edice
Historia o životu doktora Jana Fausta, př. M. Carchesius, 1903; Věk člověka, in Český lid 13, 1904, s. 337–340, 390–405, 454–469; J. K. Tyla Masopust. Kukátko postavené v hluku a tísni Pražského života 1844, tamtéž 19, 1910, s. 233–239; Tobiáše Mouřenína hra: Vejstupný syn 1604, tamtéž, s. 442–444; K. J. Erben: Sládci, 1912; F. Vodseďálek: Nová komedie o Libuši a dívčí válce, in Divadlo 12, 1913/14, s. 2–4, 31n., 64n., 84n., 113n., 142n., 162n.; K. J. Erbena opis hry o selském pozdvižení r. 1775, Český lid 23, 1914, s. 29–37; Lidová hra staročeská Esther, tamtéž, s. 277–296, 353–368; Selské námluvy r. 1819, tamtéž, s. 427 až 436; J. N. Štěpánek: Eylenšpigel, 1926.
Prameny a literatura
Z. Hochová-Brožíková: Literární činnost Č. Z. v letech 1888–1930, Český lid 30, 1930, s. 324–334; A. Dolenský: Bibliografie prací dr. Č. Z., tamtéž 32, 1932, s. 197–255. ■ Ref. Staročeské výroční obyčeje, pověry, slavnosti a zábavy prostonárodní: -c., Světozor 23, 1888/89, s. 348; P. Skřivan, Vlasť 2, 1888/89, s. 637; J. F. Vrba [F. Dlouhý], Literární listy 10, 1889, s. 160; P. Sobotka, Národní listy 21. 2. 1889; V. H. [Houdek], Časopis vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci 6, 1889, s. 40; F. Bar-toš, Hlídka literární 6, 1889, s. 119n.; Fr. Bý[Bílý], Athenaeum 7, 1889/90, s. 53n.; V. J. [Jagič], Archiv für slavische Philologie [Ber-lin] 14, 1890, s. 281●; ref. Z her a zábav staročeských: F. V. Vykoukal, Světozor 24, 1890, s. 552; V. Řezníček, Národní listy 23. 5. 1890●; ref. Jak se kdy v Čechách tancovalo: A. Truhlář, ČČM 68, 1894, s. 598n.; F. V. V. [Vykoukal], Světozor 29, 1894/95, s. 154; K. V. Adámek, Národní listy 28. 1. 1895; [F.] Kameníček, Časopis Matice moravské 68, 1895, s. 187n.; F. Bílý, Hlídka literární 12, 1895, s. 179 až 182; V. Jagič, Archiv für slavische Philologie [Berlin] 20, 1896, s. 309●; ref. Veselé chvíle v životě lidu českého: nesign., Venkov 19. 2. 1909; R., Naše doba 18, 1910/11, s. 870; J. Pevný, Národní listy 8. 1.1911●; k padesátinám: R., Zlatá Praha 31,1913/14, s. 623; nesign., Národní listy 11. 10. 1914; nesign., Český svět 11, 1914/15, č. 4; -k, Topičův sborník 2, 1914/15, s. 48●; k šedesátinám: České slovo 11. 10. 1924; -ský, Tribuna 11. 10. 1924; Národní osvobození 12. 10. 1924; M. Laudová a O. Š. [Šourek], Venkov 12. 10. 1924; F. Páta, Otavan 9, 1924, s. 138; -vb-, Topičův sborník 12, 1924/25, s. 88; R. Tyršová: Kroužek „České chalupy“ na Jubilejní výstavě roku 1891, Český lid 25, 1925, s. 6–9●; ref. Eylenšpigel: Ot. F. [Fischer], Prager Presse 6. 2. 1927; ej., Samostatnost 4. 3. 1927●; J. V. Šimák: Č. Z., 1932; Z. Hochová-Brožíková: Vzpomínáme Č. Z., Lidové noviny 14. 2. 1942; A. Robek: Památce Č. Z., Československá etnografie 3, 1957, s. 1; H. Laudová in Č. Z.: Jak se kdy v Čechách tancovalo, 1960; B. Beneš: Č. Z. dnes, Národopisné aktuality [Strážnice] 2, 1965, č. 1–2, s. 54; B. Osvaldová: Skřítek jako vědecký problém, Tvar 6, 1995, č. 7, s. 8; J. Blüml: Kulturní historie v pojetí Č. Z., in sb. 10 let kulturní historie v Čes. Budějovicích, ed. D. Blümlová, Pelhřimov 2001, s. 29–50; H. Kábová: Kulturní historik a národopisec Č. Z., Akademický bulletin 10, 2002, č. 2, s. 12; sb. Č. Z. a kulturní historie, ed. D. Blümlová, 2003 [přísp. J. Blüml, D. Blümlová, S. Brouček, M. Durčanský, H. Kábová, P. Kodera, M. Ryantová, M. Sládek]. ■ LČL, Otto; NAlb
Vznik: 2015
Zdroj: Česká činohra 19. a začátku 20. století. Osobnosti, II. N–Ž, ed. Eva Šormová, Praha: Institut umění – Divadelní ústav – Academia 2015, s. 1209–1210
