Roz. Nechvílová. Dcera pardubického měšťa­na. U divadla začínala okolo 1876 jako subreta v menších společnostech, mj. u V. Choděry. U ředitelky T. Knížkové (nejpozději od 1877) poznala svého budoucího manžela, herce Jana Z., kterého okouzlila v roli Ganymeda v Sup­pého operetě Krásná Galathea. 1880 s ním odešla ke společnosti F. Pokorného, kde setr­vala s přestávkami do 1887. V Plzni, u níž Po­korný obsazoval zimní sez. 1881–84 ve starém městském divadle, se 4. 2. 1884 provdala. S manželem pak sdílela až na jednu výjimku všechna následující angažmá. 1887 se stala členkou nové společnosti V. Budila, s níž hrála opět v Plzni, kde si Budil postavil letní arénu a 1889–91 mu bylo zadáno městské divadlo. S Budilem se vrátila také do Brna (1892/93), kde působila už v sez. 1885/86 jako členka družiny F. Pokorného. Mezi 1887–92 se na­krátko objevila u společnosti T. Kratochvíla. 1893 přestoupila k řediteli L. Chmelenskému, s nímž po stagionách v jižních Čechách absol­vovala t. r. zájezd do Dalmácie. Ve Splitu se představila např. v roli Ludmily ve Smetanově opeře Prodaná nevěsta. Od 1896 byla členkou společnosti P. Švandy ml. (zimní sez. 1896/97 v Brně), u níž zůstala i po dobu manželova po­bytu v chorvatském Záhřebu (1897/98), kam jej měla následovat, ale navzdory příslibu an­gažována nebyla. U Švandy manželé zůstali do 1902, kdy byli V. Budilem přijati do stálé­ho souboru nového MD v Plzni. 1904 odešli do ND v Brně k řediteli F. Lacinovi a s ním následujícího roku k Divadlu sdružených měst východočeských. Poslední angažmá získala Z. v novém MD Král. Vinohrad (1907–20). Po převratu příležitostně vystupovala v kabaretu Lucerna (dvorní dáma ve scéně Král se nu­dí, 1919) a v Revoluční scéně (ve hře A. Aver­čenka Konec lásky, 1920). Hrála v několika němých filmech (Macocha, Sivooký démon, Divoká Maryna – 1919), dochoval se pouze jediný (Neznámé matky, 1921). Počátkem dvacátých let ze zdravotních důvodů z diva­dla odešla.

Na počátku herecké dráhy byly doménou Z. operetní role, v nichž poutala pěkným hla­sem, živou hrou i pěknou, ohebnou postavou, díky níž byla obsazována do chlapeckých, tzv. kalhotkových rolí (např. Carlo Braccio, Told dle Scribea: Ďáblův podíl). V operetě se uplat­ňovala hlavně jako subreta a lokální zpěvačka, ale zastávala i hlavní milovnické role (např. Eurydika, Offenbach: Orfeus v podsvětí). V či­nohře hrála povětšině úlohy čiperných, vese­lých a jadrných děvčat, které tvořily protějšek jejích operetních subret. Hereckému naturelu

Z. byly blízké postavy komického založení, s nimiž se dobře snášel její poněkud hrubozr­nější projev. Na základě těchto předpokladů jí začal Budil přidělovat role žen středního věku, ale herečka ještě poměrně mladá se s oborem matron nebyla ochotna smířit a s Budilem se načas rozešla. Charakterní role jí však po­skytly příležitosti k obsažnější povahokresbě a posouvaly její herectví (Anna Andrejevna z Gogolova Revizora, stará Řehačka v Šimáč­kově Světě malých lidí, statkářka Gurmyžská z Ostrovského Lesa). Místo rozverných sub­retních rolí se v jejím operetním repertoáru stále častěji objevovaly altové party matek (Apolonie, Strauss: Jarní vánek; Představe­ná ústavu U Vlašťoviček, Hervé: Mamzelle Nitouche) a stařen (cikánka Czipra, Strauss: Cikánský baron). Postupně se vypracovala v osvědčenou interpretku žen z lidu, venko­vanek a maloměštek (mj. postav Tylových: Kačenka z Jiříkova vidění, Kordula ze Stra­konického dudáka, Jahelková z Tvrdohlavé ženy, Šestákové z Paličovy dcery). Mezi vel­kým množstvím rolí tohoto okruhu zaujímala nepřehlédnutelné místo skupina služek, hos­podyň, domovnic, sklepnic a hospodských. V závěrečné etapě zúročila ve vinohradském divadle rázovitou jadrnou komiku a schop­nost karikaturní nadsázky v sytě kreslených portrétech pradleny Wolfové (Hauptmann: Bobří kožich), guvernantky Prismové (Wilde: Na čem záleží), dohazovačky Tekly (Gogol: Ženitba), panímámy Dubské (Stroupežnický: Naši furianti) či Mastílkové (Tyl – Škroup: Fidlovačka).

Role

Spol. T. Knížkové

Ganymed (F. v. Suppé: Krásná Galathea, i Pokor­ného spol. 1880) – 1877.

Pokorného spol.

Miloslava (R. Benedix: Něžné příbuzenstvo)– 1880; Floretka (H. Müller: Se stupně k stupni), Markýtka (J. Sixt, ú. J. Mošna: Doktor Fousek a Markýtka), Serpoletta (R. Planquette: Zvon­ky cornevillské), Carlo Braccio (F. X. Told dle E. Scribea: Ďáblův podíl), Boccaccio (F. v. Sup­pé: Boccaccio), Juanita (týž: Dona Juanita), Irena (J. Offenbach: Velkovévodkyně z Gerolštýnu)– 1881; Bětuška (F. v. Suppé: Žádný muž a tolik děv­čat, i Budilova spol. 1889), Baronka de Saint-Ama­ranthe (H. Chivot: Nájemníci pana domácího), Ines (G. Verdi: Troubadour), Fatinica (F. v. Suppé: Fa­tinica) – Plzeň 1882; Baruška (A. Anno: Nevěsta z Amsterodamu), Kateřina Černá (L. Feldmann, ú. J. Böhm: Na kovárně) – Plzeň 1883; Fleuretta (F. Ruth: Olymp aneb Jako v nebi), Violeta, hra­běnka Lomelini (J. Strauss: Veselá vojna) – ND Brno 1885.

Kratochvílova spol.

Mařenka (K. A. Görlitz, ú. J. Štolba: Tři páry stře­víců, každý má své) – b. d.

Budilova spol.

Pepa (H. Chivot, A. Duru: Svatba reservistova), Anna Zacharovna (I. V. Špažinskij: Paní major­ka), Bartáková (Ch. Birch-Pfeifferová dle G. Sand: Diblík, šotek z hor), Josefa Šmatolánová (J. Štol­ba: Maloměstští diplomati), Truquetová (E. Grangé, Lambert-Thiboust: Pokuta muže), Ludmila z Kle­pařova (J. Rosen: Deficit), Šumbalová (L. Strou­pežnický: Naši furianti, i Chmelenského spol. 1893), Kačenka (J. K. Tyl: Jiříkovo vidění), Růžena (F. a P. Schönthanové: Únos Sabinek), Vlasta Po­volná (K. Pippich: Svět zásad) – 1888; Ka-ti-sha (A. S. Sullivan: Mikado), Manča (J. Kühnl: Na vejminku aneb Parcelář a český rolník) – 1889; Terezka (L. Stroupežnický: Vojtěch Žák, výteč­ník) – 1890; Brigita (L. Anzengruber: Farář z Pod­lesí), Pagevinová (A. Bisson, J. Moineaux: Kurá­tor marnotratníků), Stará Řehačka (M. A. Šimá­ček: Svět malých lidí, i MD Plzeň 1903) – 1891; Augusta (H. Sudermann: Čest), Paní Rorejsová (O. Blumenthal, G. Kadelburg: Praha je Praha), Anna Andrejevna (N. V. Gogol: Revisor) – Čes. Bu­dějovice 1892; Představená ústavu U Vlašťoviček (F. Hervé: Mamzelle Nitouche, i spol. P. Švandy ml. 1896), Hospodská (S. H. Mosenthal: Debora), Růžena, sklepnice (G. Raeder: Lišák a Smola, veselí tuláci), Natalie Štěpanovna (A. P. Čechov: Námluvy na Rusi), Komorná Josefa (V. Sardou: Cyprienna), Služebná Františka (F. F. Šamberk: Jedenácté přikázání), Marta (E. Raupach: Mly­nář a jeho dítě), Judith Harleighová (Ch. Birch­-Pffeiferová dle C. Bell: Sirotek lowoodský, i MD Plzeň 1904) – ND Brno 1892; Barča (J. Štolba: Zá­věť), Zikánová (F. X. Svoboda: Rozklad), Anděla (A. Fredro: Dámy a husaři) – ND Brno 1893; Raisa Pavlovna Gurmyžská (A. N. Ostrovskij: Les), Ha­rietta (K. Millöcker: Ubohý Jonathan) – Plzeň 1893.

Chmelenského spol.

Komorná Žofie (A. Anno: Nevěsta z Amsteroda­mu), Varvara Antonovna (I. I. Mjasnickij: Uštvaný zajíc), Tona (P. Starý: Magdalena), Josefa Cicvár­ková (G. v. Moser, F. v. Schönthan: Svůdná dív­ka), Baronka de Préfont (G. Ohnet: Majitel hutí), Ludmila (B. Smetana: Prodaná nevěsta) – 1893; Martinka (týž: Hubička) – 1895.

Spol. P. Švandy ml.

Paní Mařáková (J. Hilbert: Vina, i MD Plzeň 1903), Běta (K. Costa, E. Jacobson: Muž z měsíce), Kněžna Alexandra Suramská (V. Krylov: Šotek), Halenačka (K. Jonáš: Oplancija), Paní Danešová (J. Kvapil: Bludička), Jella (G. Davis: Katakomby), Petronella (F. v. Suppé: Boccaccio, i VD 1915), Anna Hronová (J. Jarno, H. Fischer: Krkavčí otec), Pepa Rimbauto­vá (E. Pailleron: Myška), Kordula (J. K. Tyl: Strako­nický dudák, i MD Plzeň 1902), Vjarda (P. A. Wolff, h. C. M. v. Weber: Preciosa), Domovnice (M. A. Ši­máček: Jiný vzduch), Tulpová (G. Hauptmann: Hanička), Marta Sekáčková (Ch. Gounod: Faust a Markétka) – ND Brno 1896; Závojská (J. Ne­stroy: Rozervanec), Kamila (I. V. Špažinskij: Snad­né prostředky), Maršálková d’Estrées (E. Bozděch: Z doby kotillonů), Františka (F. F. Šamberk: Jede­nácté přikázání), Kalpurnia (W. Shakespeare: Julius Caesar), Sara Mathisonová (V. Sardou: Vlast), Šes­táková (J. K. Tyl: Paličova dcera, i VD 1908) – ND Brno 1897; Mílek (E. Pohl: Sedm havranů), Veruna (V. Blodek: V studni) – 1898; Roza (O. Blumenthal, G. Kadelburg: U bílého koníčka) – 1901; Madame Chébe (A. Daudet, A. Belot: Fromont junior a Risler senior) – 1902; Gabriela (G. Feydeau: Dáma od Maxima), Klementina (F. v. Schönthan, F. Koppel­-Ellfeld: Komtesa Kukuč), Sophie (A. Carré: Doktor Jojo) – b. d.

MD Plzeň

Angela (E. Audran: Loutka), Juliina kojná (W. Shake­speare: Romeo a Julie), Akulina Ivanovna (M. Gor­kij: Měšťáci), Kuchařka Stázi (H. Sudermann: Svatojanské ohně), Chůva (J. Kvapil: Princezna Pampeliška), Julietta (S. Jones: Gejša) – 1902; Alma (J. Štoba: Mořská panna), Gudula (V. Sar­dou: Vlast), Dubská (L. Stroupežnický: Naši fu­rianti, i VD 1912), Háta (J. K. Tyl: Jan Hus), Kněž­na Anežka (J. Hilbert: Falkenštejn) – 1903; Paní Zvonečková (G. Raeder: Lišák a Smola), Jahelková (J. K. Tyl: Tvrdohlavá žena), Czipra (J. Strauss: Cikánský baron), Elvira z Rosmersholdů (O. Fas­ter: Krásná Lída), Slečna Zuzana Poličanská (J. K. Tyl: Jiříkovo vidění), Paní de Vouvre (M. Pré­vost: Polopanny), Salome (A. Hoffmann: Pašijové hry), Pechánková (F. A. Šubert: Žně), Hraběnka z Bülowu (V. Sardou, E. Moreau: Madame Sans­-Gêne), Welzlová (G. Hauptmann: Tkalci), Pepička (K. Karlweis: Národní švec) – 1904.

ND Brno – F. Lacina

Crescencie Beroušková (J. Šmaha: Pátá hodina paní Berouškové), Zavrtalová (O. Faster: Kněžna Pepička) – 1904; Valentová (J. A. Kisielewski: Karikatury), Betty Sturhahnová (O. Ernst: Flachs­mann vychovatel) – 1905.

Div. sdružených měst východočeských – F. Lacina

Stará paní Matušová (J. Hilbert: Pěst), Olimpia (F. v. Suppé: Donna Juanita), Klásková (A. Jirásek: Lucerna), Paní Michuová (A. Messager: Michuovic dcerušky), Šenkýřka (J. Kvapil: Sirotek), Kniert­je (H. Heijermans: Naděje), Paní de Moissand (E. Pailleron: Myška) – 1906.

MD Král. Vinohrad

Žena z lidu (J. Vrchlický: Godiva), Lebardinová (A. Capus: Slečinka z pošty) – 1907; Katy (V. Štech: Deskový statek), Uranie Rábová (G. Esmann: Starý domov), Hofmistryně (K. Leger: V zakletém zám­ku), Wolfová (G. Hauptmann: Bobří kožich), Bar­bora Králencová (F. A. Šubert: Drama čtyř chudých stěn), Verunka (L. Stroupežnický: Václav Hrobčický z Hrobčic), Slečna Prismová (O. Wilde: Na čem zá­leží) – 1908; Baumertová (G. Hauptmann: Tkalci), Tekla (N. V. Gogol: Ženitba) – 1909; Marie Ka­pičková (J. Štolba: Na letním bytě), Polingerová (H. Bahr: Koncert), Marta Rullová (H. v. Kleist: Rozbitý džbán), Mabel (O. Nedbal: Cudná Barbo­ra), Helena (F. Lehár: Veselá vdova) – 1910; Kateři­na (V. Štech: Ohnivá země) – 1911; Paní Fielitzová (G. Hauptmann: Červený kohout), Hrdá (J. Štol­ba: Mořská panna), Bába Soukupka (K. M. Ča­pek Chod: Slunovrat) – 1912; Aurora (M. Henne­quin, P. Veber: Paní presidentová), Služebná Kač­ka (J. Štolba: Staré hříchy) – 1913; Klementina (E. Brieux: Měšťák na venkově), Jadwiga Krasiń­ská (O. Nedbal: Polská krev) – 1914; Juno (J. Of­fenbach: Orfeus v podsvětí), Marie šl. Zobotitzová (K. M. Čapek Chod: Výhry a prohry), Stará paní (J. Mahen: Píseň života) – 1915; Zuzana Her­zogová (J. J. Kolár: Mravenci), Mitzi Mülle­rová (O. Nedbal: Vinobraní) – 1916; Mastílková (J. K. Tyl, h. F. Škroup: Fidlovačka) – 1917; Ančka (A. Jirásek: M. D. Rettigová) – 1919; Stařenka Hů­rová (J. Bartoš: Krkavci) – 1920.

Prameny a literatura

SOA Plzeň: Sbírka matrik, Plzeň 080, matrika od­daných 1880–1885, s. 257. NMd: J. Meszner: Jak se Praha bavila. Od zpěvních síní k divadlům ma­lých forem, soubor dokumentů a materiálů, 1988, s. 284, 322, 535. ■ Divadelní kritiky a anonce, in Ohlas od Nežárky 1877; Česká Thalia 1888; Plzeň­ské listy 1888–1890, 1902–1904; Moravská orlice 1892–1893, 1896; Budivoj 1893, 1906; Manželé Zelenkovi, Divadlo 6, 1907/08, s. 152n.; Manže­lé Zelenkovi…, Národní listy 14. 8. 1917, več.; K. M. [Mašek]: Zpráva z kanceláře vinohrad­ského divadla…, tamtéž 19. 8. 1917; V. Budil: Z mých ředitelských vzpomínek I, 1919, s. 10, 54n., 58, 101, 107, 113, 142; II, 1920, s. 194, 226, 268; 16. 6. 1925; M. Laudová-Hořicová: U Zelenků, Di­vadlo 6, 1926/27, s. 25n., 41–44●; úmrtí a nekro­logy: Národní politika 7. a 15. 6. 1927; rv., Lidové noviny 7. 6. 1927; M. R.: Národní listy 8. 6. 1927; J. Zelenka: Vzpomínka na mou ženu A. Z., Ročen­ka Kruhu solistů MD na Král. Vinohradech, 1928, s. 41–43●; J. Zelenka: Vzpomínám…, 1929, passim; A. Javorin: Pražské arény, 1958, s. 237; J. Knap: Umělcové na pouti, 1961, s. 95, 117, 126, 143, 158, 166, 180, 184; O. Spalová: Sága rodu Budilova, 1978, s. 138, 147, 172, 183, 230, 242; DČD III; M. Fikejz: Český film. Herci a herečky III, 2008, s. 850n. ■ PBJ II; Buchner, Plzeň

Vznik: 2015
Zdroj: Česká činohra 19. a začátku 20. století. Osobnosti, II. N–Ž, ed. Eva Šormová, Praha: Institut umění – Divadelní ústav  –  Academia 2015, s. 1200–1203