Pocházel z rodiny kartáčníka, u otce se vyučil řemeslu. Od 1823 studoval na výtvarné akademii u J. Berglera a F. Waldherra, krátce byl žákem A. B. Piepenhagena. Studium ukončil pravděpodobně 1825. Působil pak jako učitel rytectví na technickém ústavu v Praze, 1858 byl jmenován inspektorem obrazárny Společnosti vlasteneckých přátel umění. Psal výtvarné kritiky a recenze výstav do pražského německého listu Bohemia (1838–76). Zemřel v devětašedesáti letech, pochován je na Olšanských hřbitovech.
Hlavním tématem jeho tvorby se staly architektury v krajině (české hrady) a pohledy na města. Podnikl cesty po Německu (odtud pohledy z Halle, Nisy, Svídnice, Frankfurtu n. Mohanem a ilustrace knihy Ansichten deutscher Städte, vyd. Darmstadt 1852) a Holandsku (1839), které ovlivnily styl jeho kresby a malby, prohloubily smysl pro postižení a detailní propracování krajinných a městských námětů. Svou výtvarnou tvorbou prodloužil, spolu s V. Morstadtem, éru oblíbených biedermeierovských vedut až do sedmdesátých let 19. stol. Kresbami a malbami přispěl k dobovému zmapování architektury staré Prahy. Pracoval též na výzdobě interiérů (kupř. zámek v Hořovicích).
Ve třicátých letech se připojil k mladým začínajícím umělcům, kteří se sdružili kolem J. K. Tyla v Kajetánském divadle na Malé Straně. Pro tuto ochotnickou scénu vytvořil spolu s figuralistou J. Mrňákem základní dekorační fundus, používaný po celou dobu jejího trvání (1834–37). Dekorace se nedochovaly, jejich podoba není známa ani z vyobrazení či z popisu. Lze předpokládat, že W. měl hlavní slovo při vytváření kulis a prospektů s krajinnými a městskými motivy a že v nich uplatnil drobnopisný styl své kresby a malby, jímž se posléze proslavil jako vedutista. Od začátku padesátých let se jeho jméno objevuje na cedulích rodinného divadla Nosticů na zámku Měšice, do 1862 je zaznamenán v sedmi rolích německy hraných představení (mj. Graf Felseck, Körner: Hedwig). O tom, že by pro tuto domácí scénu navrhoval nebo zhotovoval dekorace, doklady nejsou.
Prameny a literatura
NA: fond Policejní ředitelství I, konskripce, kart. 697, obr. 516, 517 [Würbs Karl Friedrich, 1807]. SOA Praha: fond Velkostatek Pakoměřice, inv. č. 372, kart. 72, Gedenkbuch für das Mieschitzer Haus-Theater. ■ A. Hlawatch: Depeschen, Ost und West 4, 1844, příl. Prag, s. 570; Bohemia 25. 2. 1858 [jmenování inspektorem obrazárny]; Politik 7. 7. 1876 [úmrtí a nekrolog]; nesign.: K. W.: Staroměstská radnice, Zlatá Praha 24, 1906/07, s. 414; F. X. Jiřík: Vývoj malířství českého ve stol. XIX., Dílo 6, 1908/09, s. 160; Vondráček II; DČD II; V. Hlavsa: Praha očima staletí, 1984, s. 228, obr. 121n., 145n., 153; DČVU III/1, 2. ■ Masaryk, Nagler, Otto, Rieger, Thieme-Becker, Toman, Wurzbach
Vznik: 2015
Zdroj: Česká činohra 19. a začátku 20. století. Osobnosti, II. N–Ž, ed. Eva Šormová, Praha: Institut umění – Divadelní ústav – Academia 2015, s. 1186–1187
