Křtěna Adleta Františka. – Pocházela z rodiny zámožného barvíře Kajetána V. Otec však přišel o majetek a po jeho smrti se rodina ocitla ve velké tísni. V. od mládí snila o herecké kariéře a příležitost k vystoupení se jí naskytla v rodném městě za pobytu divadelní společnosti E. Rotta (1860) a poté F. J. Čížka (1862), u něhož 1. 3. 1865 nastoupila první angažmá. 1867–69 byla členkou Švandovy společnosti, s níž hrála v zimě v Plzni, v létě v českých venkovských městech. Několik měsíců působila u J. E. Kramuela (v létě 1869 v Aréně v Kravíně), načas se vrátila ke Švandovi, v lednu 1870 opět ke Kramuelovi. Po skončení letní sezony v Aréně v Kravíně 1870 přijala nabídku J. Hofa, který řídil hereckou společnost H. Viceny. Úroveň souboru ji neuspokojila,v květnu 1871 přešla zpět ke Švandovi a s jeho společností hrála střídavě v Plzni a na Smíchově. 1873 byla angažována do PD, z úsporných důvodů dostala koncem 1874 výpověď, znovu byla přijata 1877. Mezitím působila opět u Švandy. Se souborem PD přešla do ND, které opustila na vlastní žádost 1899, v necelých třiapadesáti letech. Věnovala se pak studiu cizích jazyků, překládala z francouzštiny, ruštiny a angličtiny (mj. Twainovu prózu Princ a chuďas) a psala paměti. 1880–1907 vedla ochotnické divadlo v klášteře sv. Anny, pro které napsala několik her (Apríl, Očarovaná pradlena, Štědrý den sirotků, Malí diplomaté, Ševčíček a pradlenka, Krása duše vítězí). Dožila se vysokého věku, pohřbena byla na Olšanských hřbitovech.
Od počátku své divadelní činnosti projevovala nejen značný talent, ale i velmi odpovědný přístup k herecké tvorbě. Brzy překonala začátečnické obtíže a venkovské společnosti o ni jevily velký zájem. Nejdříve byla obsazována do rolí mladých dívek, příležitostně i do chlapeckých rolí, v nichž uplatňovala živý temperament a bystrý smysl pro humor. Mnohé z těchto rolí hrála průběžně po celou dobu své herecké kariéry (např. Vojtěcha v Tylově Paní Marjánce, matce pluku, jímž se rozloučila s ND). Toužila po tragických rolích, ale drobná postava a buclaté, zdravě ruměné tváře neodpovídaly dobové představě o vzezření heroiny. Bohaté uplatnění jí poskytovala hojně uváděná francouzská dramatika (komedie mravů, salonní hry), v níž za pobytu u Švandy hrála hlavní hrdinky. Při druhém nástupu do PD (1877) byla již zkušenou a vyzrálou herečkou, vědomou si svých schopností a předpokladů. S příkladnou uměleckou kázní vytvářela vedlejší role čiperných služek, starosvětských hospodyň, maloměstských paniček, povídavých klepen, upracovaných dělnic, rázovitých selek i komických tchyní. V době doznívajícího romantismu navázala na realistické tendence herectví M. Hynkové a M. Ryšavé. Postavám, často drobného rozsahu, dávala životní přesvědčivost a trefnou charakteristiku, dotvářenou bystře odpozorovanými detaily. Stala se rovnocennou partnerkou J. Mošny, „velkého herce malých rolí“, s nímž vytvořila řadu úspěšných dvojic (po prvních zkouškách Štolbovy Závěti autor inspirován jejich výkony připsal postavám další výstupy). Ač hrála v řadě her cizích, zejména francouzských autorů (Molière, Sardou ad.), její doménou se staly postavy v českých hrách z vesnického a maloměstského prostředí. Komediální nadání uplatňovala zejména ve veselohrách, konverzačních komediích a fraškách F. F. Šamberka, L. Stroupežnického, J. Štolby, K. Pippicha ad. V poslední etapě herecké dráhy vynikla jako představitelka dobrosrdečných českých panímám a laskavých, chápavých matek (např. ve Svobodových Směrech života či v Kvapilově Princezně Pampelišce).
Role
Čížkova spol.
Diana (J.-F.-A. Bayard, Dumanoir: Malý Richelieu na prvním potýkání), Růžena (S. H. Mosenthal: Debora), Lesana (J. K. Tyl: Strakonický dudák), Liduška (týž: Paní Marjánka, matka pluku), Miloslava (V. K. Klicpera: Blaník) – 1865.
Švandova spol.
Kolinetka (V. Sardou: Paragrafy na střeše, i Kramuelova spol. 1869), Václav [Karel] (V. Vlček: Eliška Přemyslovna), Marie (F. V. Jeřábek: Veselohra), Zulika (J. K. Tyl: Strakonický dudák), Jessika (W. Shakespeare: Kupec benátský) – 1867; Katynka (F. F. Šamberk: Blázinec v prvním poschodí), Helena (W. Shakespeare: Sen v noci svatojanské), Marie (F. Kaiser: Dráteník), Hana (S. H. Mosenthal: Debora), Anežka de Champrosé (E. Bozděch: Z doby kotillonů) – 1868; Fleuretta (Honoré: Sirka mezi jiskrami), Žofie (G. Raeder: Kos a Masojídek aneb Veselí darebáci), Hraběnka (Ch. Birch-Pfeifferová dle B. Auerbacha: Vesnice a město), Johanna (A. Delacour, Lambert-Thiboust: Slepá nevěsta) – 1869.
Kramuelova spol.
Berta (W. Marsano: Hrdinové), Eliška (K. A. Görner: Vychovatel v čepci), Viktorin (I. F. Castelli: Sirotek a vrah), Klára (R. Benedix: Moda tyranka), Hospodská (T. Hell dle V. Ducangea: Tři dny ze života karbaníka aneb Marnotratný syn), Háta (J. K. Tyl: Jan Hus, kazatel betlemský), Dorotka (F. Hopp: Statek Záhvozd), Amalie (F. Raimund: Marnotratník), Lízinka (J. K. Tyl: Bankrotář a kramářka) – 1869; Barbora (F. Vicena: Barbora Ubryková), Růžena (H. Clauren: Ženich z Ameriky) – 1870.
Hofova spol.
Markéta (J. W. Goethe: Faust), Vojtěch (J. K. Tyl: Paní Marjánka, matka pluku, i PD 1880, ND 1899) – 1870/71.
Švandova spol.
Božena (Ch. Birch-Pfeifferová: Sedlák Zlatodvorský), Mařenka (K. Světlá, dram. E. Pešková: Kříž u potoka), Prokop (J. K. Tyl: Paličova dcera, i PD 1878), Mařenka (Ch. Birch-Pfeifferová dle B. Auerbacha: Vesnice a město) – 1871; Josefina (F. V. Jeřábek: Služebník svého pána) – 1872; Rebeka (A. Dumas ml.: Žena Claudiova), Adrienne (E. Gondinet: Christiane, dcera dvou otců), Karolina (L. Angely: Ze sedmi ta nejškaredější) – 1873.
PD
Verunka (Ch. Birch-Pfeifferová dle G. Sand: Diblík z hor) j. h., Filipina (F. V. Jeřábek: Cesty veřejného mínění) j. h., Titanie (W. Shakespeare: Sen v noci svatojanské) – 1873; Madlenka (J. K. Tyl: Zlatohlav a tvrdohlavá žena), Marie (W. Shakespeare: Večer tříkrálový aneb Cokoli chcete), Stanislav (J. Nestroy: Rozpustilí kluci ve škole) – 1874.
Švandova spol.
Raymonda (A. Dumas ml.: Pan Alfons), Alice (T. Barrière, A. Regnault de Prebois: Hraběnka Somerive), Milada (J. Rosen: Rodina podle mody), Fernanda (V. Sardou: Fernanda), Andrea (týž: Andrea), Betty (O. F. Berg: Pražská paní pekařka), Mercy Merriková (A. v. Winterfeld dle W. W. Collinse: Kající Magdalena) – 1875; René z Lomenie (F. Halm: Fučík), Princezna Lydia (P. Nevsky [P. de Corvin], A. Dumas ml.: Daniševi), Dorotka (J. K. Tyl: Strakonický dudák), Leonora princezna Falconieri (O. Feuillet: Dalila), Verunka (A. Lang: Marie Terezie a její věk) – 1876; Vikomt z Letoriéru (J.-F.-A. Bayard, Dumanoir: Vikomt z Letoriéru), Mína (G. v. Moser: Zlatohlávek, i ND 1887) – 1877.
PD
Irma (F. F. Šamberk: Osudná kule) – 1877; Jaroslav (J. Rosen: Malí velikáni) – 1878; Eva (V. K. Klicpera: Veselohra na mostě, i ND 1884), Ingeborg (B. Bjørnson: Redaktor) – 1879; Baruška (K. Pippich: Z české domácnosti, i ND 1883) – 1880; Františka (F. F. Šamberk: Jedenácté přikázání, i ND 1884), Josefa (V. Sardou: Cyprienna, i ND 1888), Julietta (E. Bozděch: Z doby kotillonův, i ND 1884) – 1881; Veronika (J. J. Kolár: Mravenci), Boženka (F. F. Šamberk: Podskalák) – 1882; Marie (O. Feuillet: Pařížský román, i ND 1888), Pavlína (H. Meilhac, L. Halévy: Frou-Frou, i ND 1884) – 1883.
ND
Choť Peisserova (B. Adámek: Salomena) – 1883; Paní Rosa (V. Hugo: Marion Delorme), Marotte (Molière: Směšné koketky) – 1884; Frosina (týž: Lakomec), Růžena (H. Murger: Horácova přísaha), Annuška (A. N. Ostrovskij: Vinný bez viny), Veronika (J. J. Kolár: Pražský žid) – 1885; Kárníková (F. A. Šubert: Jan Výrava) – 1886; Kateřina [Šumbalová] (L. Stroupežnický: Naši furianti), Kalousová (J. K. Tyl: Jiříkovo vidění) – 1887; Aurelie Cafourková (J. Štolba: Vodní družstvo), Kateřina (týž: Maloměstští diplomati), Kordula (J. K. Tyl: Strakonický dudák), Ulita (A. N. Ostrovskij: Les), Voršila (J. K. Tyl: Lesní panna), Pepa Rimbautová (E. Pailleron: Myška), Paní Čiperná (W. Shakespeare: Jindřich IV.) – 1888; Barča (J. Štolba: Závěť), Tetka Evina (G. Preissová: Gazdina roba) – 1889; Bětka (A. Jirásek: Vojnarka), Paní Bonivardová (A. Bisson, A. Mars: Překvapení z rozvodu), Láblová (M. A. Šimáček: Svět malých lidí), Fortnýřka (F. Hervé: Mamzelle Nitouche), Avdóťa Mironovna Bělová (A. I. Palm: Náš přítel Něklužev) – 1890; Marcelína (P.-A. C. de Beaumarchais: Figarova svatba), Stará Vostřebalka (Ch. Birch-Pfeifferová dle G. Sand: Diblík), Hebenstreitová (H. Sudermann: Čest), Kateřina (F. F. Šamberk: Josef Kajetán Tyl), Maří (A. Jirásek: Kolébka) – 1891; Anastazie (F. V. Jeřábek: Cesty veřejného mínění), Černá (F. X. Svoboda: Směry života) – 1892; Zikánová (týž: Rozklad), Paní Ellrichová (H. Sudermann: Domov), Vdova Jedličová (J. K. Tyl: Paličova dcera) – 1893; Veronika (J. Nestroy: Lumpacivagabundus aneb Ludrácký trojlístek), Horačka (A. a V. Mrštíkové: Maryša), Voršila (F. F. Šamberk: Výlet pana Broučka z měsíce na výstavu), Bibiana (L. Stroupežnický: Pan Měsíček, obchodník)– 1894; Amaranthe (Ch. Lecocq: Angot), Lehmannová (G. Hauptmann: Osamělé duše) – 1895; Paní Danešová (J. Kvapil: Bludička), Řeháková (J. Štolba: Mezi umělci) – 1896; Tereza (F. X. Svoboda: Dědečku, dědečku), Kata (I. Vojnović: Ekvinokce), Paní Mařáková (J. Hilbert: Vina), Máma (J. Kvapil: Princezna Pampeliška) – 1897; Kateřina (V. Štech: Ohnivá země), Kocianová (B. Viková-Kunětická: Neznámá pevnina) – 1898.
Hry
Moderní dítě, t. in Švábovy humoristické večery I [1906]; Apríl, t. [1911]; Očarovaná pradlena, t. [1914].
Překlad
G. N. Gresser: Po stopě zločinu, ND 1897, t. 1898.
Teatralia
Svému rodišti, 1913.
Prameny a literatura
SOA Třeboň: Sbírka matrik, Jindřichův Hradec N17, matrika narozených 1842–1846, s. 339, obr. 348. Pozůstalost v NMd. ■ Divadelní referáty a anonce, in Plzeňské noviny; nesign.: Aréna v Kravíně, Česká Thalia 3, 1869, s. 101; J. N. [Neruda], Národní listy 4. 10. 1878 [Jaroslav, Malí velikáni]; Cfč [C. L. Frič], Jeviště 1, 1885, s. 123 [Růžena, Horácova přísaha]; V. Štech: A. V., Zlatá Praha 16, 1898/99, s. 118n.; P. [K. Šípek]: K odchodu A. V., Světozor 33, 1898/99, s. 119n.; K. M. [Mašek]: Divadelní poznámky, Národní listy 9. 5. 1917; F. Šorm: Umělecký profil hereček Národního divadla, 1918, s. 11n.; M. Laudová: Mladá osmdesátnice A. V., Venkov 9. 10. 1926; O. Fischer: Činohra Národního divadla do roku 1900 (Dějiny ND V), 1933, s. 47, 253; M. B. K.: A. V., Modní svět 58, 1936, příl. Lada, s. 629; J. Kvapil: A. V., Národní divadlo 14, 1936/37, č. 3, s. 2; L. Novák: Stará garda Národního divadla, 1937, s. 236–245; Národní politika 27. 2. 1940 [nekrolog]; A. Javorin: Tylův nejvěrnější žák, rkp., b. d., DÚk, s.73n., 76, 83, 245; J. Knap: Umělcové na pouti, 1961, s. 55, 71, 216n., 221n.; J. Šmaha: Dělali jsme divadlo, ed. F. Černý, Hradec Králové 1982, s. 46n. ■ NDp, Otto; Buchner, NAlb [jako Wolfova], PD-rep
Vznik: 2015
Zdroj: Česká činohra 19. a začátku 20. století. Osobnosti, II. N–Ž, ed. Eva Šormová, Praha: Institut umění – Divadelní ústav – Academia 2015, s. 1174–1177
