Používal vlastenecké jméno Budislav (od 1815), některé své práce podepisoval pouze tímto jménem. Uváděn též František Josef. – Absolvoval Akademické gymnázium na Starém Městě a stal se úředníkem pražského magistrátu. Už během studií se stýkal s vlastenci a přispíval do českých časopisů. Psal příležitostné, milostné a satirické básně a drobnou zábavnou prózu, vyznačující se živým a přirozeným jazykem obohaceným lidovou frazeologií. Věnoval se také hudbě (vydal sborníček deseti českých písní pro zpěv a kytaru) a v desátých letech hrál v českých představeních ochotnicky provozovaných ve StD. Po 1819, zřejmě pod vlivem aféry kolem své satirické básně Tak to chce tento svět! (Hyllos – Dobrozvěst, 1819), která způsobila odvolání redaktora V. R. Krameria, a s ohledem na postavení státního zaměstnance, omezil tvorbu na oblast náboženskou a lidovýchovnou. Patrně z téhož důvodu také všechny své práce pro divadlo vydával anonymně.
Přeložil a tiskem vydal několik německých zábavných her (A. v. Kotzebuea, K. F. Henslera), které se vyznačují spojením humoru s výchovnou tendencí. Lokalizoval je do českého prostředí a přetlumočil je živým jazykem. Na pražské scéně se hrál opožděně, až v první polovině třicátých let, pouze jeden V. překlad, Kotzebueova jednoaktová fraška Dcera faraonova. Historický význam mělo uvedení překladu Kotzebueovy hry se zpěvy Kníže na honbě v brněnském městském divadle 22. 7. 1822. Šlo o vůbec první zdejší českojazyčné celovečerní představení; zasloužil se o ně herec a zpěvák V. Michalesi za ředitelství H. Schmidta.
Šifra
W***
Překlady
A. v. Kotzebue: Dcera faraonova, t. in sb. Rozmanitosti 1819, sv. O, s. 3–31, studenti ve Slaném 1820, StD 1832; [K. F. Hensler]: Netopýr, t. Hradec Králové 1819; A. v. Kotzebue: Incognito nebo Na zapřenou, t. Hradec Králové 1819, s tit. Kníže na honbě aneb Na zapřenou MD Brno 1822; týž: Kvakerové, t. Hradec Králové 1819.
Prameny a literatura
Vondráček I [mylně jako J. Veverka]; Dějiny české literatury II, 1960, s. 661. ■ Jungmann, LČL, Wurzbach; Laiske, Wurmová
Vznik: 2015
Zdroj: Česká činohra 19. a začátku 20. století. Osobnosti, II. N–Ž, ed. Eva Šormová, Praha: Institut umění – Divadelní ústav – Academia 2015, s. 1137–1138