Vávra, Jan (1)

Jan
Vávra
19. 10. 1843
Praha
27. 11. 1900
Praha
Prozaik, dramatik.

Ojediněle užíval též jména J. Vratislav Vávra, po otcově smrti jeho přídomek Lomnický. – Byl synem profesora bohemistiky, poslance a překladatele Jana V. Lomnického a vnukem nakladatele J. H. Pospíšila. Po studiích na reál­ce a obchodní škole v Praze pracoval několik let jako úředník v pojišťovně, od 1868 po zbytek života byl ředitelem Záložního úvěrního ústa­vu v Hradci Králové. Zde se aktivně účastnil vlasteneckého života, zasedal v obecním za­stupitelstvu, spoluzaložil Obchodní akademii a Filharmonickou jednotu, založil a redigo­val regionální týdeník Hradečan (1871–72). Zemřel na rakovinu žaludku, pochován je na Olšanských hřbitovech.

Od poloviny šedesátých let přispíval V. po­vídkami, fejetony a cestopisnými črtami do re­gionálních periodik (Hradečan, Ratibor), ka­lendářů a sborníků (Národní kalendář, Švanda dudák, Pomněnka na velkou slavnost národní, aj.). Výhradně z českých dějin, zejména z ob­dobí vlády Přemyslovců a Jagellonců, čerpal náměty prozaických děl (povídky Opatovic­ký klášter aneb Pomsta vypovězence, Mladší král, Ratmír, Konšelova dceruška). Dramatic­ké tvorbě se věnoval od začátku osmdesátých let. Vedle nenáročných frašek (Cylindr, Svatba na velocipedu, Pan vrchní porotce), uváděných často ochotnickými spolky, nebo činohry pro děti Němý sirotek se pokoušel o společenské veselohry, ve kterých s použitím obligátních milostných příběhů a situačních zápletek po­stihoval nešvary soudobého veřejného života.

Velké panstvo karikuje touhu zchudlého stat­káře uchovat si za každou cenu zdání vyšších majetkových poměrů. Praktiky maloměstského politikaření před volbou purkmistra spolu s tro­jí milostnou zápletkou jsou námětem Konkursů pana notáře. Drama Nataša je vystavěno na pa­ralele s příběhem románu čteného postavami hry. Historické drama Pod krovem otcovským líčí tragický návrat pobělohorského exulanta do katolické šlechtické rodiny. Kritika poukazo­vala na šablonovitost a historická zkreslení, na­opak vyzdvihovala obratné a moderní dialogy. V literární pozůstalosti se dochovaly rukopisy her Diplomaté v lázních, Hroznětínské uhelné doly, Královy námluvy, Krčma, Pokoj v domě Vacínově, Ve veřejné hovorně a Větroplavci.

Hry

Cylindr, t. 1880, ochotn. Ml. Boleslav 1881; Němý sirotek, tamtéž 1886, t. 1888; Konkursy pana no­táře, Švandova spol. ND Brno 1889, i t.; Nataša,t. 1889, tamtéž 1890; Pan vrchní porotce, t. 1889, ochotn. Rakovník 1909; Velké panstvo, Kratochví­lova spol. 1890, i t.; Svatba na velocipedu, Aréna na Smíchově 1891, i t.; Spekulanti aneb Úterek a pátek, t. 1891, ochotn. Polička 1903; Pod krovem otcovským, t. 1891, ochotn. Rakovník 1893.

Prameny a literatura

LA PNP: osobní fond, inventář → E. Bílková, 1993 [obs. i rkp. her]. ■ abc., ref. Cylindr, Urbánkův Věstník bibliografický 1, 1880, s. 272; nesign., ref. Němý sirotek, Hlídka literární 6, 1889, s. 195●; ref. Konkursy pana notáře: V. Vítězný, Literární listy 10, 1889, s. 380n.; nesign., Moravská orlice 10. 2. 1889; F. V. [Vrána], Česká Thalia 3, 1889, s. 222; nesign., Jitřenka 8, 1889, příl. Místní ozna­movatel, s. 66●; ref. Nataša: J. M., Moravská orlice 15. 2. 1890; K. Š. [Štěpánek], Česká Tha­lia 4, 1890, s. 235●; ref. Velké panstvo: P., Hlídka literární 7, 1890, s. 451n.; Astur [H. G. Schauer], Literární listy 12, 1891, s. 33n.●; ref. Pod krovem otcovským: π., Literární listy 13, 1892, s. 108–110; V. Beneš, Hlídka literární 10, 1893, s. 283n.●; ne­krology: Národní listy 29. 11. 1900; Moravská orlice 29. 11. 1900; Divadelní listy 2, 1900/01, s. 16; + [K. B. Mádl], Zlatá Praha 18, 1900/01, s. 60; Zvon 1, 1900/01, s. 132●; V. Budil: Z mých ředi­telských vzpomínek II, 1920, s. 201. ■ Komenský, LČL, Masaryk, Otto, Otto-m, Rieger; Brno

 

Vznik: 2015
Zdroj: Česká činohra 19. a začátku 20. století. Osobnosti, II. N–Ž, ed. Eva Šormová, Praha: Institut umění – Divadelní ústav  –  Academia 2015, s. 1131

Autor: Trávníčková, Markéta