Turková, Anna

Anna
Turková
23. 11. 1853
Kutná Hora
7. 4. 1909
Praha
Herečka.

Otec byl kontrolorem pozemkové reformy v Čechách, v době jejího narození korektorem v tiskárně Gottlieb Haase a synové, později okresním tajemníkem v Dolních Kralovicích. 1877 hostovala v PD a byla angažována, se souborem zemské scény přešla 1883 do ND. 1890 se provdala za dramatika a dramaturga ND L. Stroupežnického (22. 5.), po sňatku vy­stupovala pod jménem Stroupežnická. Kon­cem 1891 onemocněla a v březnu 1892 byla penzionována, t. r. ovdověla. Po manželově smrti žila jako soukromnice (majitelka domu). Zemřela v zapomenutí, pochována je s chotěm na Olšanských hřbitovech. Značnou část své­ho jmění odkázala spolku Svatobor s přáním, aby byla založena nadace na podporu vdov a sirotků po českých literátech.

Během patnáctiletého angažmá vystupovala T. ve více než dvou stech inscenacích, přede­vším ve vedlejších a epizodních úlohách. Větší role hrála jen ojediněle, když narychlo zastou­pila jejich interpretku nebo je po ní převzala (např. po M. Pospíšilové Julii z Ostrovského Výnosného místa, 1883; Oberona v Shakespea­rově Snu noci svatojanské, 1884). Její první výkony kritika označovala za rutinované a zku­šeně předvedené a oceňovala u mladé adeptky jistotu v pohybu i gestu, čistou deklamaci se smyslem pro hlasové nuance i schopnost klást přirozené akcenty. Úroveň dobře zvládnutého řemesla však T. nepřekonala. Jejím hlavním oborem byly salonní dámy (kritika vyzdvihla výkon v roli Baronky de Préfont v Ohnetově Majiteli hutí) a jinoši, které hrála až do konce své kariéry a k jejichž ztvárnění jí dopomá­hal zvučný a příjemný hlas, štíhlá postava, tmavé vlasy a výrazný, netuctový profil. Před­stavovala mladíky různých věkových katego­rií, typů i sociálních statutů (Boleslav ve Vrch­lického Drahomíře, Edward v Shakespearově Životě a smrti krále Richarda III., též Obe­ron ve Snu noci svatojanské, chlapecké role ve Stroupežnického historizujících žánrových obrázcích, Pepík Cikán v Šamberkově Palacké­ho třídě čís. 27). Od poloviny osmdesátých let se uplatňovala v menších rolích realistického repertoáru (Jirsačka v Šubertově Janu Výra­vovi, Kristýna ve Stroupežnického Našich fu­riantech, Baronka v Preissové Gazdině robě).

Role

PD

Vikomt (J.-F.-A. Bayard, Dumanoir: Vikomt z Leto­riéru aneb Jak se přízeň získá), Josef (K. Haffner: Pražští studenti na prázdninách), Klára (A. Elz: On nežárlí) – vše j. h. 1877; Markéta (E. Scribe, E. Legouvé: Povídky královny navarské) j. h., Jacinta (P. Calderón, ú. K. A. West: Don Gutierre, lékař své cti), Margot (F. Schiller: Panna Orleanská), Doňa Fenisa (A. Moreto: Doňa Diana, i ND 1885) – 1878; Valentina (A. Dennery, E. Cormon: Nevinně odsouzen), Růžena (S. H. Mosenthal: Deborah aneb Křesťan a židovka), Athenais (E. Scribe, E. Le­gouvé: Adrienne Lecouvreur), Hedvika (O. F. Berg: Hrbáček), Leonie (H. Meilhac, L. Halévy: Manžel debutantky), Zdeněk (F. B. Mikovec: Záhuba rodu Přemyslovců) – 1879; Zulika (J. K. Tyl: Strakonic­ký dudák, i ND 1885) – 1880; Paní de Valfontai­ne (V. Sardou: Cyprienna), Gibraltar (V. Sardou: Fernanda), Marie (V. Vlček: Milada), Hermina (J.-F.-A. Bayard, Dumanoir: Vicomte z Letoriérů), Marie (F. V. Jeřábek: Služebník svého pána, iND 1885) – 1881; Hraběnka Karola (V. Sardou: Odet­ta, i ND 1885), Boleslav (J. Vrchlický: Drahomíra, i ND 1888), Pepička (F. F. Šamberk: Podskalák), Lady Georgina Clarencová (Ch. Birch-Pfeiffero­vá dle C. Bell: Sirotek lovoodský, i ND 1890) – 1882; Růžena (A. Berla: Cikán), Baltis (J. Zeyer: Sulamit), Edward, králevic Walesský (W. Shake­speare: Život a smrt krále Richarda III.), Madlenka (Ch. Birch-Pfeifferová dle G. Sand: Diblík z hor, i ND 1885) – 1883.

ND

Vojtěch Levý (B. Adámek: Salomena) – 1883; Hypolita (W. Shakespeare: Sen v noci svatojan­ské), Donalbain (týž: Makbeth), Janoš (J. J. Kolár: Královna Barbora), Prokop (J. K. Tyl: Paličova dcera), Markéta (W. Shakespeare: Mnoho povyku pro nic za nic), Boleslav (L. Stroupežnický: Velký sen), Baronka de Préfont (G. Ohnet: Majitel hutí) Oberon (W. Shakespeare: Sen v noci svatojanské) – 1884; (L. Stroupežnický: Velký sen), Kedruta Zdeněk Lorecký z Elkuše, později Paní Žofka (týž: Paní mincmistrová), Šebestian (W. Shakespeare: Večer tříkrálový), Mariana (Molière: Lakomec), Georgetta (F. Ruth: Sestřenka), Věra Iljinišna Še­velová (A. N. Ostrovskij: Vinný bez viny) – 1885; Don Ramiro de Coloma (L. Stroupežnický: Krištof Kolumbus), Tonda (V. K. Klicpera: Divotvorný klo­bouk), Jirsačka (F. A. Šubert: Jan Výrava), Jiřík (L. Stroupežnický: V panském čeledníku) – 1886; Irma (A. Valabrègue: Manželské štěstí), Michálek (L. Stroupežnický: Zvíkovský rarášek), Kristýna (týž: Naši furianti), Rosa Guerinová (O. Feuillet: Pa­řížský román), Nina (V. Sardou: Staří mládenci)– 1887; Johanka (V. Sardou: Rodina Benoitonova), Titanie (W. Shakespeare: Sen v noci svatojanské), Františka (K. Pippich: Ve veřejném životě) – 1888; Pepík Cikán (F. F. Šamberk: Palackého třída čís. 27), Baronka (G. Preissová: Gazdina roba) – 1889; Signora Gaspari (E. Bozděch: Náramek) – 1890; Fanchetta (P.-A. C. de Beaumarchais: Figarova svatba), Antonia (V. Sardou: Theodora) – 1891.

Prameny a literatura

AMP: Sbírka matrik, JCH N24, matrika naroze­ných fary u sv. Jindřicha 1850–1857, s. 170; JIL O13, matrika oddaných fary u sv. Jiljí 1884–1893, s. 128. NA: fond Policejní ředitelství I, konskrip­ce, kart. 570, obr. 1 [Stroupežnicka Anna, 1861], obr. 3 [Stroupežnický Anna, 1856]. ■ J. N. [Ne­ruda], Národní listy 22. 8. 1877 [tit. role, Vikomt z Letoriéru]; 6. 9. 1877 [Klára, On nežárlí]; 9. 2. 1978 [Markéta, Povídky královny navarské]; 8. 1. 1879 [Valentina, Nevinně odsouzen], vše → České divadlo V, 1966; š. [J. Kuffner], Národní lis­ty 13. 6. 1884 [Janoš, Královna Barbora]; M. A. Š. [Šimáček], Světozor 18, 1884, příl. č. 29 [Janoš, Královna Barbora]; tamtéž 19, 1884/85, s. 62 [Baronka de Préfont, Majitel hutí]; s. 318n. [Zde­něk, Paní mincmistrová; Šebestian, Večer tříkrá­lový]; s. 830 [Doňa Fenisa, Doňa Diana]; tam­též 21, 1887, s. 399 [Kristýna, Naši furianti]; s. 719 [Rosa Guerinová, Pařížský román]; tam­též 22, 1888, s. 63 [Nina, Staří mládenci]; s. 225 [Johanka, Rodina Benoitonova]; J. Arbes: Přípra­vy ku hrám v Národním divadle, Česká Thalia 4, 1890, s. 54; Národní listy 7. 4. 1909, več. [úmrtí, odkaz]; L. Novák: Stará garda Národního divadla, 1937, s. 250n.; M. Szabo: Pražské hřbitovy. Olšan­ské hřbitovy III, 2011, s. 57, obr. 47. ■ NDp, PD-rep

 

Vznik: 2015
Zdroj: Česká činohra 19. a začátku 20. století. Osobnosti, II. N–Ž, ed. Eva Šormová, Praha: Institut umění – Divadelní ústav  –  Academia 2015, s. 1111–1112

Autor: Topolová, Barbara