Psán též Václav Horomir Špinka, Václav Špinka z Trebníka. Starší slovníkové práce uvádějí narození mylně 13. 8. 1797. – Pocházel ze šlechtické rodiny. Obecnou školu vychodil v Habrech, gymnázium vystudoval v Německém [Havlíčkově] Brodě a filozofické ročníky v Praze, kde nastoupil do arcibiskupského semináře. 1819 opustil teologické studium a stal se tiskařem v Arcibiskupské knihtiskárně vedené J. Vetterlovou, 1832–38 faktorem (zároveň i nakladatelem některých titulů), 1838 si tiskárnu pronajal. T. r. se oženil s Annou Vlčkovou (později provd. Vetterlovou), která po jeho předčasné smrti (zemřel na souchotiny) postoupila podnik firmě Synové B. Haase a pokusila se, spíše neúspěšně, navázat na manželovu práci ve společnostech s názvy Anna ovdovělá Špinková a Anna Špinková.
Za Š. působení se Arcibiskupská knihtiskárna stala největším producentem česky psané literatury a střediskem obrozenských spisovatelů. Proslula zejména vydáním Jungmannova Slovníku česko-německého (jedním z korektorů byli Š.). Vedle současné původní i přeložené prózy, básnických almanachů, literatury pro mládež, naučné literatury a časopisů se soustředila i na vydávání divadelních her, zejména z repertoáru českých představení StD (Štěpánkovy a Macháčkovy překlady a úpravy německých kusů, aj.). Za redakce J. K. Tyla zde 1837–41 vycházela pětisvazková knižnice Česká Thalia s podtitulem Sbírka her divadelních, původních (Tyl) i přeložených (Deinhardstein, Raupach, Castelli, Töpfer), která měla sloužit hlavně ochotníkům.
Š. vlastní literární práce zahrnující poezii a drobné útvary (anekdoty, epigramy) byly tištěny převážně časopisecky (Dobroslav, Hyllos). Vyvíjel překladatelskou činnost, pro divadlo pořídil překlady jednoaktovek Starý vozka Petra Třetího a Liška nad lišku populárního německého dramatika A. v. Kotzebua. Obě byly uvedeny v českých představení StD za Štěpánkovy éry.
Pseudonymy a šifry
Sp-ka
Překlady
A. v. Kotzebue: Starý vozka Petra Třetího, t. 1819, StD 1823; týž: Liška nad lišku [Blind geladen], StD 1833, t. 1854.
Prameny a literatura
Nekrology: Pražské noviny 10. 2. 1842; J. M. [Malý], Česká včela 9, 1842, s. 67n.●; J. B. Pichl: Vlastenecké zpomínky, Česká včela 2, 1877, s. 109n. → Vlastenecké vzpomínky, vyd. M. Hýsek, 1936; V. Zelený: Život Josefa Jungmanna, 1873, s. 294, 315; F. Černý: Kapitoly z dějin českého divadla, 2000, s. 82n. ■ Jungmann, LČL, Masaryk, Otto, Rieger
Vznik: 2015
Zdroj: Česká činohra 19. a začátku 20. století. Osobnosti, II. N–Ž, ed. Eva Šormová, Praha: Institut umění – Divadelní ústav – Academia 2015, s. 1037
