Otec byl řeznickým mistrem v Pacově. Š. navštěvoval gymnázium postupně v Českých Budějovicích, Jindřichově Hradci a Písku, kde se pod vlivem prof. Ř. Zeithammera národnostně uvědomil. V Praze studoval od 1834 filozofické ročníky, poté práva, zároveň estetiku a klasické literatury, 1843 získal doktorát filozofie. Po absolutoriu působil jako vychovatel ve šlechtických rodinách. 1848–50 byl suplentem na stolici filologie a estetiky na pražské univerzitě, kde jako první přednášel česky, nezískal však soukromou docenturu, o niž usiloval. Od 1851 vyučoval na Akademickém gymnáziu (profesor latiny a řečtiny), pro potřeby gymnázií sestavil Malou mluvnici latinskou (1853). Vedle pedagogické a odborné činnosti se věnoval práci redakční (Bibliotéka klasiků řeckých a římských), spolkovým a veřejným aktivitám. Byl mimořádným členem KČSN a členem Umělecké besedy. V mládí psal básně, které publikoval jen časopisecky (v České včele, Kytce, ČČM a Osvětě). O jeho zájmu o divadlo svědčí účast v porotě Náprstkovy soutěže na původní české drama. Zemřel po silném ataku mrtvice, pohřben byl na Vyšehradském hřbitově.
Š. je autorem prvních překladů Sofoklových tragédií Antigona a Oidipus král, v rukopisech zůstaly Oidipus na Koloně a zlomky Elektry. Překlad Antigony měl být 1867 uveden v PD s Mendelssohnovou hudbou, ale inscenace se neuskutečnila. Dialogy, zřejmě s ohledem na nepřirozené znění časomíry na jevišti, překládal Š. přízvučně, lyrické části ale stále časoměrně. Tuto praxi překládání řeckých dramat, která se udržovala po celou druhou polovinu 19. stol., změnil až J. Král.
Překlady
Sofokles: Antigona, t. 1851; Euripides: Fénisky, ukázka t. in Jahresbericht des k. k. akad. Staatsgymnasium zu Prag 1854, s. 7–9 [od v. 1627 do konce]; Aischylos: Sedmero u Théb, ukázka t. tamtéž [od v. 984 do konce]; Sofokles: Edip král, t. 1856.
Prameny a literatura
J. Malý: Přehled literární činnosti Čechů od r. 1848 až do nynější doby, ČČM 26, 1852, sv. 4, s. 15; V. N. [Nebeský], ref. Antigona, ČČM 25, 1851, sv. 3, s. 147–149; nesign., ref. Edip král, Lumír 6, 1856, s. 791n.●; nekrology: Budivoj 20. 6. 1878; Jvk., Světozor 12, 1878, s. 365n.●; K. Štětina: Dr. F. Š. (k 100. výročí nar.), Osvěta 46, 1916, s. 658–665; K. Svoboda: Antika a česká vzdělanost od obrození do první války světové, 1957, s. 121–123; Z. K. Vysoký: Euripides v českých překladech, Listy filologické 85, 1962, s. 76–95; J. Šprincl: Vývoj českého překladu z antické literatury, 1979, s. 35. ■ LČL, Otto
Vznik: 2015
Zdroj: Česká činohra 19. a začátku 20. století. Osobnosti, II. N–Ž, ed. Eva Šormová, Praha: Institut umění – Divadelní ústav – Academia 2015, s. 1034–1035
