Křtěna Theresia Olga. Dcera P. M. Veselského (1810–89), ředitele chrámové hudby v Kutné Hoře, městského archiváře, hudebního skladatele a literáta (mj. Dějepis ochotnického divadla v král. horním městě Kutné Hoře, 1860). Od dětství ovlivňována vlasteneckým a uměnímilovným rodinným prostředím (otec se živě podílel na kulturním životě, přispíval do pražských listů, udržoval přátelské styky s řadou umělců, mj. s J. K. Tylem a jeho rodinou) začala záhy hrát s ochotníky, k nimž patřil i její otec. Za kutnohorského pobytu divadelní společnosti vedené J. J. Stankovským vystoupila 1. 11. 1874 pohostinsky v roli Jane Eyrové (Birch-Pfeifferová: Sirotek lowoodský) a po druhé pohostinské hře se k ní připojila. V létě 1875 je doložena v plzeňské Aréně Na Staré poště u pobočného souboru P. Švandy st. řízeného J. J. Stankovským. Záhy se stala jednou z kmenových členek Švandovy společnosti. 1880 se provdala za herce Josefa Š., který byl po propuštění z PD angažován rovněžu Švandy. Vyjma krátkého působení u F. Pokorného 1881 (v Plzni, Jindřichově Hradcia Táboře) setrvala u Švandy do poloviny 1883, kdy odešla společně s manželem, nastupujícím od června do ND. Údajně měla být také angažována, nedošlo však k tomu. Během léta vystupovala ve svých stěžejních rolích u mimopražských ochotníků, např. v Kolíně a Sedlčanech. Na podzim 1883 se vrátila k řediteli Pokornému, který nově sestavoval soubor pro svou již třetí zimní sezonu v městském divadle v Plzni. V březnu 1884 podepsala dvouletou smlouvu u P. Švandy. 24. 5. 1885 pohostinsky vystoupila v ND v roli Alžběty z Vrchlického Noci na Karlštejně, angažována byla až od počátku sez. 1886/87, po skončení kontraktu u Švandy. V ND setrvala pouze jeden rok, v srpnu 1887 se z rodinných důvodů vzdala herecké činnosti a žila v soukromí. 1894 režijně spolupracovala s modernisticky orientovanou scénou, založenou z iniciativy J. Ladeckého v Národním domě na Král. Vinohradech, s níž se ještě t. r. rozešla kvůli nekoretnímu jednání koncesionáře K. Stockého. S manželem, který od 1906 řídil rodící se Národní divadlo v Sofii, pobývala v Bulharsku; jejich jediná dcera se provdala za herce S. Ognjanova. Po návratu do vlasti se Š. s manželem přestěhovala do Tábora (1911), kde zanedlouho zemřela. Pohřbena byla na tamním Svatojakubském hřbitově.
Profesionální hereckou dráhu nastoupila v osmnácti letech. Debutovala rolí Jane Eyrové, která předznamenala její uplatnění v oboru sentimentálních milovnic a kterou si podržela dlouhá léta. Ve Švandově souboru, s nímž hrála v Plzni a ve smíchovských divadlech, se stala představitelkou jemných, cituplných a trpících žen a dívek. Vedle komediálně živější M. Pštrossové a k vypjatějším dramatickým polohám tíhnoucí M. Křepelové ztělesňovala křehký typ ženského mládí, který naplňovala vnitřní ušlechtilostí, noblesou a citovou vroucností. Výmluvnou mimikou, pohybem i přirozenou deklamací docilovala přesvědčivého výrazu niterných stavů. Schopnost psychologicky prohloubené charakteristiky osvědčovala zvláště ve francouzských společenských dramatech, v nichž vytvářela role senzitivních milujících a zrazovaných žen spíše submisivního typu (kupř. Lionetta, Dumas ml.: Princezna bagdadská; Michelina, Ohnet: Sergius Panin; Jeanne Raymondová, Pailleron: Svět, v němž se nudíme). K jejím nejlepším výkonům patřil Cherubín v české premiéře Beaumarchaisovy Figarovy svatby, v němž okouzlovala půvabným zjevem a graciézností. Přestože byla u Švandy občas obsazována mimo svůj hlavní obor (např. Regan, Shakespeare: Král Lear), teprve u F. Pokorného v Plzni 1883/84, kde byl jejím hereckým partnerem často E. Vojan, dostala příležitost rozšířit svůj repertoár o tragické hrdinky (např. Adámkova Salomena). Po návratu ke Švandovi vytvořila ještě dlouhou řadu postav. Prokázala i vlohy pro subretní obor (Adriena de Boistulbé, Meilhac–Gille: Můj kamarád), v němž potvrdila své dosud zřídka využívané komediální schopnosti.
Těžiště její činnosti spočívalo u společnosti Švandovy a Pokorného. Za krátkého působení v ND, kam byla přijata za L. Rottovou, byla ještě využívána jako osvědčená představitelka lyrických milovnic, ale dostala i několik nových příležitostí ztělesnit charakterní role žen středního věku (Lhotská v Šubertově Janu Výravovi, Emilie v Shakespearově Othellovi). Profesionální divadelní dráhu ukončila ve chvíli, kdy se začínala přehrávat do starších postav. Poté vystupovala jen občas s ochotníky, naposledy patrně 1910 v Mladé Boleslavi.
Role
Švandova spol.
Jane Eyrová (Ch. Birch-Pfeifferová dle C. Bell: Sirotek lowoodský) j. h. – 1874; Černobejl (J. K. Tyl: Rybrcoul, kníže krkonošský) – 1875; Adéla (G. v. Moser: Zlatohlávek), Anna (K. Costa: Farářova dceruška), Anna (P. Nevsky [P. de Corvin], A. Dumas ml.: Daniševi), Marie (E. Raupach: Mlynář a jeho dítě, i Pokorného spol. 1883), Louisa (A. Dennery, E. Cormon: Dva sirotci), Gilberta z Boismartelu (V. Sardou: Ferréol) – 1876; Serafina (O. F. Berg: Plzeňská paní domácí), Hraběnka Corniska [Niniche] (A. Hennequin, A. Millaud: Niniche aneb Polský princ a jeho milenka) – 1878; Hraběnka Rutlandová (H. Laube: Hrabě Essex, i Pokorného spol. 1884), Dora (V. Sardou: Dora, i Pokorného spol. 1883) – 1879; Klára (M. Klapp: Rosenkranz a Güldenstern), Kateřina, choť vévody Septmontse (A. Dumas ml.: Cizinka), Kordelie (W. Shakespeare: Král Lear), Marie Studená (A. L’Arronge: Dobročinné paní), Emma (E. Pešková dle G. v. Mosera Pan bibliotekář: Potrhlý krejčí), Genovefa (E. Augier: Dobrodružka) – 1880; Marie Lesczinská (A. E. Brachvogel: Narcis) – 1881.
Pokorného spol.
Emma Voborská (F. F. Šamberk: Jedenácté přikázání), Formosa (A. Vacquerie: Formosa) – 1881.
Švandova spol.
Lionetta de Hun (A. Dumas ml.: Princezna bagdadská), Paulina (A. Vacquerie: Jean Baudry), Ella Stránská (G. v. Moser, F. v. Schönthan: Naše ženy), Angela (A. Delacour, A. Hennequin: Růžová domina), Marie (Dumanoir, E. Lafargue: Zchudlý šlechtic a žena z lidu), Cherubín (P.-A. C. de Beaumarchais: Bláznivý den aneb Figarova svatba) – 1881; Helena (E. Scribe: Čarovné ruce), Jeanne Raymondová (E. Pailleron: Svět, v němž se nudíme), Bérangera (V. Sardou: Odetta), Jitka (V. Hálek: Záviš z Falkenštejna), Michelina (G. Ohnet: Sergius Panin), Liběna (J. K. Tyl: Čestmír), Josefina (F. V. Jeřábek: Služebník svého pána), Karolina (A. Lokay: Královna plesu), Kamila (K. Zalewski: Článek 264), Mimi (T. Barrière dle H. Murgera: Studenti a švadleny), Bianca (W. Shakespeare: Zkrocení zlé ženy), Anežka de Champrosé (E. Bozděch: Z doby kotillonů), Fernanda (V. Sardou: Fernanda), Božena (K. Pippich: Z české domácnosti), Helena (F. V. Jeřábek: Syn člověka) – 1882; Marie (H. Müller: Se stupně k stupni), Anna Rey (Dumanoir, A. de Keraniou: Jedna se směje, druhá pláče), Amelie (J. Słowacki: Mazepa), Louisa (V. Sardou: Zamilované psaníčko na cestách), Ludvika (E. Erckmann, A. Chatrian: Tvrdohlavci) – 1883.
Pokorného spol. Plzeň
Valentina (A. Bisson: Zabil svou ženu, i Švandova spol. 1884), Markéta (F. Nissel: Čarodějka), Marcella de Targy (O. Feuillet: Pařížský román), Cecilie (V. Sardou: Mnoho přátel naše škoda), Aouda (J. Verne, A. Dennery: Cesta kolem světa za 80 dní), Kateřina (W. Shakespeare: Zkrocení zlé ženy), Porcie (týž: Kupec benátský), Fedora (V. Sardou: Fedora, i Švandova spol. 1884), Lída Vránová (F. A. Šubert: Probuzenci), Clarissa (A. Dumas ml.: Pan Alfons) – 1883; Eliška ze Švamberka (L. Stroupežnický: Zvíkovský rarášek), Marie Stuartovna (F. Schiller: Marie Stuartovna), Cidlina (J. J. Kolár: Žižkova smrt), Dolores (V. Sardou: Vlast), Hraběnka Hermose de Saint-Colombe (A. Duru, H. Chivot: Arturova lesť), Salomena (B. Adámek: Salomena), Hermie (W. Shakespeare: Sen v noci svatojanské), Julie (G. Pfleger Moravský: Inserát) – 1884.
Švandova spol.
Marguerita Gautierová (A. Dumas ml.: Dáma s kameliemi), Evička (K. Světlá, dram. E. Pešková: Kříž u potoka), Adrienna de Boistulbé (H. Meilhac, Ph. Gille: Můj kamarád), Magelona (J. J. Kolár: Don César a spanilá Magelona), Klára Beaulieu (G. Ohnet: Philippe Derblay), Alžběta (J. Vrchlický: Noc na Karlštejně), Blažena (W. Shakespeare: Mnoho povyku pro nic za nic), Markéta Smiřická (L. Stroupežnický: Černé duše) – 1884; Julie (J.Arbes: Moderní upíři), Natalie Petrovna (I. S. Turgeněv: Měsíc na vsi), Carmen (G. Braun: Carmen), Gabriela (A. Dumas st.: Slečna de Belle-Isle), Serafina (E. Augier, E. Foussier: Chudá lvice) – 1885.
ND
Olivie (W. Shakespeare: Večer tříkrálový), Kedruta (L. Stroupežnický: Velký sen), Elisa (E. Bozděch: Světa pán v županu), Klára Dolenská (G. v. Moser, F. v. Schönthan: Válka v míru), Lhotská (F. A. Šubert: Jan Výrava) – 1886; Jeanne (A. Valabrègue: Manželské štěstí), Emilie (W. Shakespeare: Othello, mouřenín benátský), Kaša (J. Zeyer: Libušin hněv), Claire (A. Daudet, A. Belot: Fromont ml. a Risler st.), Klotilda (O. Feuillet: Chamillac), Virgilia (W. Shakespeare: Koriolan), Lauretta de Sade (J. Vrchlický: Soud lásky), Lesana (J. K. Tyl: Strakonický dudák), Emilie Novotná (J. Štolba: Vodní družstvo), Paní de Strade (J. Moineaux, A. Bisson: Kurátor marnotratníků) – 1887.
U ochotníků
Doňa Sanča (J. Zeyer: Doňa Sanča) – Chrudim 1890; Crescenzie Beroušková (J. Šmaha: Pátá hodina paní Berouškové), Betty Elisová (M. A. Šimáček: Jiný vzduch) – Ml. Boleslav 1910.
Prameny a literatura
SOA Praha: Sbírka matrik, Kutná Hora 14, matrika narozených 1855–1860, s. 137. Archiv města Plzně, sign. 424/183: Dopis P. Švandy I. Schiebloviz 26. 2. 1884 [ang. Š.]. SOA Třeboň: Sbírka matrik, Tábor 54, matrika zemřelých 1908–1911, fol. 202, obr. 205. ■ Divadelní listy 2, 1881, s. 308; 4, 1883, s. 238, 261 [vše Plzeň, Pokorného spol.]; 5, 1884, s. 7, 19, 31, 46, 61, 77n., 110, 139, 164, 218 [vše Švandova spol.]; Jeviště 1, 1885, s. 17 [Švandovo div.], 87 [host. v ND, Noc na Karlštejně]; ς, Lumír 13, 1885, s. 256 [host. v ND]; J. V. [Vrchlický], ref. debut v ND, Hlas národa 17. 10. 1886 [Olivie, Večer tříkrálový]; T. Šmahová: Zasláno. Ve věci divadla na Král. Vinohradech, Národní politika 19. 12. 1894; al: Divadlo v Národním domě na Král. Vinohradech, Besední listy 3, 1895, s. 8n.; Úmrtí paní Š., Lidové noviny 1. 11. 1911; J. Zelenka: Vzpomínám…, 1929, s. 109; L. Novák: Stará garda Národního divadla, 1937, s. 221; B. Karen: Episody, 1946, s. 100n.; J. Knap: Umělcové na pouti, 1961, s. 59, 77n. ■ Masaryk, Otto; Buchner, Plzeň
Vznik: 2015
Zdroj: Česká činohra 19. a začátku 20. století. Osobnosti, II. N–Ž, ed. Eva Šormová, Praha: Institut umění – Divadelní ústav – Academia 2015, s. 1026–1028
