Psán též Jakub Škoda Počátecký. – Byl synem valcháře. Po trojtřídní škole v rodišti se připravoval na farách ve Veselé a v Počátkách na gymnaziální studia, která absolvoval v Jindřichově Hradci (1845–53). Během filologických studií na pražské univerzitě (1853–56) vyučoval český a německý jazyk na soukromé hospodářské škole. 1856–58 byl suplentem na gymnáziích v Chebu a Litoměřicích (učil češtinu), po složení příslušných zkoušek se stal řádným učitelem gymnázia v Jindřichově Hradci. 1865 se oženil s Františkou Koudelkovou, s níž měl devět dětí (pět zemřelo v dětství). 1867 získal místo na Slovanském gymnáziu v Olomouci (první české na Moravě). 1870 se zapojil do příprav vzniku českého reálného gymnázia v Přerově, 1871 byl jmenován jeho ředitelem a působil tu až do své smrti 1885. Škola byla za jeho vedení rozšířena, převzata do státní správy a na rozdíl od ostatních v okolních městech zůstala česká. Filologická studia Š. zúročil při tvorbě učebnic francouzštiny pro střední školy (gramatika a cvičební kniha), zabýval se francouzskou skladbou, pracoval i na latinské mluvnici. Zasloužil se o zřízení dalších škol v Přerově (střední škola hospodářská, průmyslová škola pokračovací, měšťanská škola chlapecká a dívčí). Proti germanizaci bojoval také na úrovni komunální politiky jako člen národní strany, díky níž si Přerov udržel české zastupitelstvo. Byl členem obecního výboru, mnoha vlasteneckých spolků, ředitelem a jednatelem občanské záložny, zasadil se o zřízení městské spořitelny a knihtiskárny. 1880 mu bylo uděleno čestné občanství města Přerov. Trpěl srdeční vadou a ledvinovou chorobou, na niž zemřel, pochován je na přerovském hřbitově.
Divadlem byl okouzlen od mládí. Už v Jindřichově Hradci spolupracoval s místními ochotníky, upravoval pro ně repertoár, skládal kuplety a do 1862 také hrál. Kvůli divadlu si osvojil francouzštinu, aby mohl překládat hry z originálu, a nikoli prostřednictvím německých převodů, jak bylo tehdy ještě obvyklé. Jako překladatel debutoval jednoaktovou veselohrou Doktor Robin (Prémaray), v šedesátých a sedmdesátých letech se jeho překlady staly základem módního francouzského repertoáru PD; novinky se na českou scénu dostávaly nedlouho po pařížských premiérách.Š. překládal většinou konverzační komedie a tzv. dobře udělané hry soudobých autorů (Delacoura, Grangého, Labicha, Lamberta-Thibousta, Meilhaca, Sardoua) i některé hry se sociální tematikou (Augier: Otec Guérin; Feuillet: Zakletá slečna). Z němčiny přeložil obraz venkovského života se zpěvy a tancem Dračí dráp H. T. Schmida. Kritika cenila jazykovou úroveň jeho překladů, které se na českých jevištích včetně ND používaly ještě v osmdesátých letech.
Pseudonymy a šifry
Jakub Škoda Počátecký, Jakub Počátecký, J. Počátecký, A. Počátecký, Počátecký, J. P.
Překlady
J. de Prémaray: Doktor Robin, t. 1856, PD 1863 (pseud. J. Počátecký); E. de Girardin: Pokuta ženy, PD-Žofín 1865, t. 1867 (pseud. J. Počátecký);E. Augier: Svatouškové [Le Fils de Giboyer], PD 1865, s tit. Pelikán ND 1884 (pseud. J. Počátecký); V. Sardou: Jak si motýl křídla spálí, PD 1865 (pseud. A. Počátecký); E. Grangé, Lambert-Thiboust: Pokuta muže, PD 1865 (pseud. J. Počátecký), t. 1867 (šifra J. P.); E.-L.-A. Brisebarre, A. Anicet-Bourgeois: Zapovězené cesty aneb První výlet do „krajů milostných“ [Le Premier coup de canif], PD 1866 (šifra J. P.); Lambert-Thiboust, T. Barrière: Manžel v bavlnce, PD 1867 (pseud. J. Počátecký); V. Sardou: Bodří venkované, PD 1867 (pseud. J. Počátecký); O. Feuillet: Zakletá slečna [La Belle au bois dormant], PD 1868 (pseud. J. Počátecký); H. Meilhac: Fabienna, PD 1869 (pseud. J. Počátecký); H. Meilhac, L. Halévy: Kytice, PD 1869 (pseud. J. Počátecký); A. Dumas ml.: Levoboček [Le Fils naturel], PD 1869 (pseud. J. Počátecký); E. Augier: Veřejné mínění [Les Effrontés], PD 1870 (pseud. J. Počátecký); T. Barrière, E. Capendu: Nepraví poctivci, PD 1870 (pseud. J. Počátecký); E. Augier: Otec Guérin, PD 1871 (pseud. J. Počátecký); E. Labiche, A. Delacour: Z Kolína do Prahy aneb Výlet k svatojanské pouti [La Cagnotte], PD-AH 1871 (anon.), t. 1875 (šifra J. P.); H. T. Schmid: Dračí dráp, PD 1873, t. 1875 (šifra J. P.); A. Dumas ml.: Žena Claudova, Švandova spol. 1873, t. 1874 (šifra J. P.).
Prameny a literatura
F. Višňák: J. Š. Nástin životopisný, Přerov 1886; F. Bayer: J. Š., Světozor 19, 1885, s. 284n.●; nekrology: Národní listy 29. 10. 1885, odp.; Literární listy 6, 1885, s. 265; F. Čenský, Osvěta 15, 1885, s. 1115; F. Bílý, Zlatá Praha 2, 1885, s. 749, 751, 766; nesign. [J. Neruda], Humoristické listy 27, 1885, s. 377n. → Podobizny III, 1954●; -aue [H. Pittauer]: J. Š., Literární listy 7, 1886, s. 226n.; F. Bayer, in Přerovsko, 1893, s. 247–272. ■ LČL, Masaryk, Otto; PD-rep
Vznik: 2015
Zdroj: Česká činohra 19. a začátku 20. století. Osobnosti, II. N–Ž, ed. Eva Šormová, Praha: Institut umění – Divadelní ústav – Academia 2015, s. 1017–1018
