Psal se také Schantl. – Otec byl poděbradským měšťanem, matka Marie, roz. Turinská, byla možná příbuzná s dramatikem F. Turinským (pocházel rovněž z Poděbrad). Š. nabyl základní vzdělání v rodném městě, v Praze absolvoval gymnázium, filozofii a práva. Během studií si přivydělával jako zpěvák altista ve StD. 1827 nastoupil místo účetního v Králově Městci. Od 1830 působil jako vrchnostenský justiciár postupně v Dymokurech, Smidarech (od 1834) a Skřivanech (od 1838), pak pracoval u soudu v Českém Krumlově (od 1850) a od 1856 jako samostatný soudce ve Strakonicích. 1857 přijal místo notáře v Poděbradech, ale záhy onemocněl a zemřel. Během života zastával významné společenské a politické funkce: 1830–33 byl purkmistrem Poděbrad, 1848 byl zvolen poslancem do říšského sněmu za poděbradský okres. Je autorem několika hudebních, hlavně tanečních skladeb.
Divadelní tvorba patřila k Š. osobním zálibám. Původní hry, které napsal ve čtyřicátých a padesátých letech, zůstaly vesměs v rukopise a až na dvě nebyly ani scénicky realizovány. Žánrově jde o veselohry (Lesť proti lsti, 1844; Vdovec a vdova, 1846; Venkovské divadlo, 1855), dramatický žert (Staré hodiny, 1844) a historická dramata na náměty z českých dějin (Kouzedlnice Černoborka a kutnohorský kat, 1844; Jaroslav z Boskovic, 1849; Jiří z Poděbrad, 1855; Vlasta, nedochováno). Prvotina Kouzedlnice Černoborka, romantické drama z doby vlády Jiřího z Poděbrad na námět povídky A. J. Vrťátka, byla při prvním uvedení ve StD velmi příznivě přijata obecenstvem i kritikou, která ocenila autorův slibný dramatický talent. Hra patřila k oblíbeným titulům českých kočujících společností a přešla i do repertoáru PD. Tříaktová truchlohra Jaroslav z Boskovic získala 1850 druhou cenu v soutěži o nejlepší české soudobé historické drama, jejímu divadelnímu provedení však pro údajné politické narážky zabránila cenzura; na scénu se dostala až v liberálnějších šedesátých letech. Zamýšlené vydání Š. spisů, o němž informoval Lumír (1860, s. 402) se neuskutečnilo.
Hry
Kouzedlnice Černoborka a kutnohorský kat, StD 1846; Jaroslav z Boskovic, Kramuelova spol. Čes. Budějovice 1863.
Prameny a literatura
Md: rkp. her. ■ Ref. Černoborka: Květy 13, 1846, s. 35n., 39n.; S. [F. L. Rieger], Česká včela 13, 1846, s. 27n., 31n.; M [F. B. Mikovec], Bohemia 20. 1. 1847 + šifra kow, Ost und West 29. 1., 3. 2. 1847●; nekrology: F. J. Pok, Lumír 8, 1858, s. 326; Poutník od Otavy 1, 1858, s. 141, příl. k č. 17; Pražské noviny 1. 4. 1858●; J. Arbes: Billance původní dramatické literatury české, Literární listy 10, 1889, s. 102 → Theatralia I, [1912]; J. Kamper, in sb. Literatura česká devatenáctého století II, 1903, s. 401; M. Hýsek, Venkov 28. 8. 1938 [Jiří z Poděbrad]; Vondráček II; DČD II ■ LČL, Otto, Rieger, Wurzbach
Vznik: 2015
Zdroj: Česká činohra 19. a začátku 20. století. Osobnosti, II. N–Ž, ed. Eva Šormová, Praha: Institut umění – Divadelní ústav – Academia 2015, s. 997–998
