Pocházel z rodiny pražského měšťana a krejčovského mistra. Již v mládí hrával v ochotnickém divadle. Absolvoval gymnázium a v květnu 1864 se v Českých Budějovicích připojil k divadelní společnosti J. E. Kramuela (debutoval 12. 5. v Mosenthalově Deboře), s níž působil ve starém městském divadle v Plzni a v letní Aréně v Kravíně na Král. Vinohradech. Za lepším výdělkem odešel 1865 ke společnosti E. Zöllnerové, 1866 přijal nabídku P. Švandy ze Semčic a s ním se vrátil přes jižní Čechy na plzeňskou scénu (zimní sez. 1867/68, 1868/69). V dubnu 1869 se v Českých Budějovicích oženil s herečkou Karolinou Rennerovou (vl. jm. Ryšavou), rovněž členkou Švandova souboru. Pro její ustavičné neshody s ředitelem odešli manželé po skončení letní sezony ve Švandově Aréně ve Pštrosce na Král. Vinohradech 1869 ke společnosti J. E. Kramuela, kde setrvali tři roky. 1872 se vrátili ke Švandovi a v následujících téměř dvaceti letech hrál S. ve všech jeho působištích: na Smíchově v Aréně v Eggenberku a v Divadle u Libuše, v Plzni v městském divadle (zimní sez. 1874/75, 1876/77, 1878–81, 1884–86) i v letní aréně (1873–75), v Brně v ND (1886–91). V létě 1875 vedl po J. J. Stankovském Švandův pobočný soubor; tehdy pomýšlel na vlastní divadelní podnikání, opakovaně žádal o koncesi, ale nezískal ji. V prosinci 1875 nastoupil spolu s manželkou v Brně do družiny E. Zöllnerové, záhy se vrátil ke Švandovi. Koncem sedmdesátých let mu bylo dvakrát nabízeno angažmá v PD, které však odmítl, snad pro skvělé postavení, které měl ve Švandově společnosti. Po ředitelově náhlé smrti v lednu 1891 zůstal i s manželkou do konce sezony v Brně, v létě hrál u E. Peškové na Smíchově. Vrátil se do Brna, 1892 jej tamní Družstvo ND jmenovalo artistickým ředitelem pro mezidobí do nástupu V. Budila; funkci zastával jen během léta, kdy soubor hrál mimo Brno. Divadelní dráhu ukončil dvouletým pobytem u společnosti L. Chmelenského jako herec a režisér. 1894 kvůli těžké nemoci své ženy od divadla odešel a pracoval jako revident plynoměrů u obecní plynárny v Praze. Po manželčině smrti (6. 1. 1897) se znovu oženil, k divadlu se ale už nevrátil. 1914 odešel do výslužby, zbytek života strávil v chudobě a zapomnění ve Veltrubech na Kolínsku. Ve svých začátcích vynikl především v rolích milovníků a hrdinů v klasických i soudobých hrách. U Švandy hrál již v lednu 1867 Shakespearova Romea, brzy poté Bassania v Kupci benátském, Lysandra ve Snu noci svatojanské a postavy Schillerovy (Maxe Piccolominiho ve Valdštýnově smrti, Lionela v Panně Orleánské, Mortimera v Marii Stuartovně). Byl oceňován za ušlechtilý přednes i za vřelé procítění představovaných postav. Plavovlasý krasavec obdivovaný ženským publikem zastával obor prvního milovníka, ale jeho herecké schopnosti byly širší; vedle psychicky zvráceného Hypolita v Kolárově Monice se zdárně zhostil např. postavy Jana Husa v Tylově stejnojmenné hře. Úspěchy slavil i ve veseloherním oboru, v němž obsáhl jak role světáckých bonvivánů v salonních komediích (např. Caraman, Bozděch: Z doby kotillonů; Maurice de Theronan, Sardou: Mnoho přátel naše škoda), tak lidových postav z Nestroyových frašek (tit., Enšpígl; truhlář Klíh, Zlý duch Lumpacivagabundus). V podobných typech se uplatňoval i v operetě (např. bednář Lotteringhi, Suppé: Boccaccio). Úlohy ve vážném činoherním repertoáru (např. hrabě Beauvall, Šubert: Probuzenci; Bernard, Augier: Dům Fourchambaultů; zedník Coupeau, Zola: Zabiják) jej v osmdesátých letech přiváděly stále víc k charakterním rolím. Z nich byl obzvláště ceněn jeho Chlestakov v Gogolově Revizoru, Dvořák v Šubertově Janu Výravovi, Smirnov v Čechovově Medvědovi. Téměř celou hereckou dráhu prožil v elitní Švandově společnosti, v jejímž vyspělém souboru zaujímal přední místo; svou mnohostrannost osvědčoval v žánrově i typově různorodých rolích a postupně se přizpůsoboval požadavkům realistické poetiky, např. v postavách z dramat G. Preissové. Režií byl pověřován Švandou již od poloviny sedmdesátých let, statutárním režisérem byl od 1889 za působení společnosti v ND v Brně. Vedle klasického i novějšího českého repertoáru (Štěpánek, Tyl, Kolár, Bozděch, Jirásek, Vrchlický, Stroupežnický, Svoboda) a dramatiky zahraniční (např. Sudermann: Čest) režíroval také opery. Jako režisér se v Brně významně podílel rovněž na následujícím období ředitele V. Hübnera a u společnosti L. Chmelenského.
Role
Kramuelova spol.
Josef (S. H. Mosenthal: Debora, i Švandova spol. 1868) – 1864.
Švandova spol.
Max Piccolomini (F. Schiller: Smrt Valdštýnova) – 1866; Georges de Sorel (O. Feuillet: Montjoye), Romeo (W. Shakespeare: Romeo a Julie), Alba (J. W. Goethe: Egmont), Všehorád (F. F. Šamberk: Já mám příjem), Molière (K. Gutzkow: Pravzor Tartuffa), Rohoun (F. V. Jeřábek: Veselohra), Hrabě Southampton (H. Laube: Hrabě Essex), Konrad (E. Raupach: Mlynář a jeho dítě), Pavel (Ch. Birch-Pfeifferová dle G. Sand: Diblík, šotek z hor), Bassanio (W. Shakespeare: Kupec benátský), Josef II. (A. Varry, ú. J. K. Tyl: Císař Josef aneb Oběť synovské lásky), Jindřich z Lipé (V. Vlček: Eliška Přemyslovna), Macduff (W. Shakespeare: Macbeth), Mortimer (F. Schiller: Marie Stuartka), Přemysl (F. Stamm: Libuše, kněžna česká) – 1867; Hejřil (F. Raimund: Marnotratník), Lysander (W. Shakespeare: Sen v noci svatojanské), Karel (F. Schiller: Loupežníci), Jan Hus (J. K. Tyl: Jan Hus, kazatel betlemský), Vít Lipenský (F. X. Told, h. A. E. Titl: Čarovný závoj aneb Malíř, víla a hospodská), Vok (K. Sabina: Černá růže), Král František (E. Scribe, E. Legouvé: Povídky královny navarské), Olaf Knudson (E. Bozděch: Baron Goertz), Caraman (týž: Z doby kotillonů), Maurice de Théronan (V. Sardou: Mnoho přátel naše škoda), Richard z Kerbriandu (E. Scribe: Čarovné ruce), Don César (A. Moreto, ú. K. A. West: Donna Diana), Claude Carloman de Rulhière (B. Guldener: Kateřina II. a poslední polský král aneb Had v růžích) – 1868; Gustav z Grignonů (E. Scribe, E. Legouvé: Jak dámy boj vedou), Othello (W. Shakespeare: Othello, mouřenín benátský), Hipolyt (J. J. Kolár: Monika), Bořivoj Paris (F. v. Suppé: Žádný muž a tolik děvčat, i spol. E. Zöllnerové 1876), Železný (J. Rosen: Stará škatule), Julius Záhorský (O. F. Berg: Paní máma aneb Když dá žena muži kvinde) – 1869.
Kramuelova spol.
Vít (J. K. Tyl: Slepý mládenec, i spol. E. Zöllnerové 1876) j. h., Karloo van der Not (V. Sardou: Vlast, i Švandova spol. 1882) – 1870; Jaroš (K. J. Erben: Sládci aneb Gramatika co recept lásky), Faust (J. W. Goethe: Faust) – 1871; Gratiano (W. Shakespeare: Kupec benátský) – 1872.
Švandova spol.
Hrabě Štěpán (V. Sardou: Andrea, i spol. E. Zöllnerové 1876) – 1874; Johanes Pěnkava (J. K. Tyl: Rybrcoul, kníže krkonošský) – 1875.
Spol. E. Zöllnerové
Leicester (F. Schiller: Marie Stuartovna), Lucien (M. a L. Güntherovi dle E. Scribea: Žárlivá královna) – 1876.
Švandova spol.
Kníže Skalický (K. Costa: Farářova dceruška), Osip (P. Nevsky [P. de Corvin], A. Dumas ml.: Daniševi), Quarantaine (H. a T. Cogniardové, Bourdois: Cri-Cri!) – 1876; Fromont jun. (A. Daudet, A. Belot: Fromont jun. a Risler sen.), Hrabě Albrecht Dubenský (R. Benedix: Popelka) – 1877; Jean Renaud (A. Dennery, E. Cormon: Nevinně odsouzen) – 1878; Ruperto (V. Hálek: Záviš z Falkenštejna), První herec (W. Shakespeare: Hamlet, princ dánský), Lotteringhi (F. v. Suppé: Boccaccio), Bernard (E. Augier: Rodina Fourchambaultova), Zbyhněv (J. Słowacki: Mazepa) – 1879; Markus Brutus (W. Shakespeare: Julius Caesar), Baron Rosenkranz (M. Klapp: Rosenkranz a Güldenstern), Enšpígl (J. Nestroy: Enšpígl), Klíh (týž: Zlý duch Lumpacivagabundus), Gregoire (A. Hennequin, A. Millaud: Niniche aneb Polský princ a jeho milenka), Šašek (W. Shakespeare: Král Lear), Cabriolo (J. Offenbach: Trebizondská princezna), Bedřich Wetter ze Strahlu (H. v. Kleist: Katynka Heilbronská), Hrabě Beauvall (F. A. Šubert: Probuzenci), Coupeau (E. Zola, dram. W. Friedrich: Zabiják), Vévoda de Septmonts (A. Dumas ml.: Cizinka)– 1880; Hektor (R. Genée: Veselá hostinská U zlatého beránka), de Prunelles (V. Sardou: Rozveďme se!), Nourvady (A. Dumas ml.: Princezna bagdadská), Jean Baudry (A. Vacquerie: Jean Baudry), Ladislav (G. v. Moser: Pan bibliotekář), Václav (L. Anzengruber: Sedlák křivopřísežník), Basilio (P.-A. C. de Beaumarchais: Figarova svatba) – 1881; Bellac (E. Pailleron: Svět, kde se nudíme), Sergius Panin (G. Ohnet: Sergius Panin), Doktor Zvěřina (F. V. Jeřábek: Služebník svého pána), Rudolf (T. Körner: Hedvika), Mussat (E. Zola, dram. O. Gastineau, W. Busnach: Nana), Siloudin (E. Zola: Rabourdin a jeho dědicové), de Pomerol (V. Sardou: Fernanda), Hrabě Arnošt Harrach (F. V. Jeřábek: Syn člověka) – 1882; Jindřich Otto z Losů (J. J. Kolár: Magelona), Chlestakov (N. V. Gogol: Revisor) – 1883; Bohuslav Jarý (F. F. Šamberk: Palackého třída čís. 27), Ambrož Potocký (K. Světlá, dram. E. Pešková: Kříž u potoka), Hrabě de Croix (E. Bozděch: Z doby kotillonů), Petr, král cyperský a jerusalemský (J. Vrchlický: Noc na Karlštejně), Vévoda de Bligny (G. Ohnet: Majitel hutí), Bedřich Falcký (L. Stroupežnický: Černé duše) – 1884; Pavel Islajev (I. S. Turgeněv: Měsíc na vsi), Don Pedro (W. Shakespeare: Mnoho povyku pro nic za nic), De Siriex (V. Sardou: Fedora), Kalina (M. A. Šimáček: Pomluva), Cela (J. Strauss: Netopýr), Pommeau (E. Augier, E. Foussier: Chudá lvice) – 1885; Boris (V. Krylov: Havrani aneb Chytrák na chytráky), Vilém z Vřesovic (L. Stroupežnický: Paní mincmistrová), Mistr David z Bruselu (J. Vrchlický: Rabínská moudrost), Jetřich (J. J. Kolár: Žižkova smrt) – 1886; Menhard z Hradce (F. V. Jeřábek: Závist), André Taverny (A. Valabrègue: Manželské štěstí), Marcus Brutus (W. Shakespeare: Julius Caesar), Dvořák (F. A. Šubert: Jan Výrava), Bratr Lorenzo (W. Shakespeare: Romeo a Julie), Rachota (J. Štolba: Vodní družstvo), Hrabě d’Outreville (E. Augier: Pelikán), Oktáv [Pan Alfons] (A. Dumas ml.: Pan Alfons), Eskalus (W. Shakespeare: Romeo a Julie), Adam Berka z Dubé (J. Vrchlický: Exulanti), Haustad (H. Ibsen: Nepřítel lidu), Rosmer (týž: Bílí koně), Bolingbroke (E. Scribe: Sklenice vody), Rowland Rochester (Ch. Birch-Pfeifferová dle C. Bell: Sirotek lowoodský) – 1887; Šašek (W. Shakespeare: Večer tříkrálový), Sladněv (I. V. Špažinskij: Paní majorka), Dr. Tholosan (V. Sardou: Mnoho přátel naše škoda), Beneda (F. v. Schönthan, G. Kadelburg: Zlaté rybky), Bláha (L. Stroupežnický: Naši furianti), Alfons Satelli (V. Štech: Žena), Vilém princ z Oranien (J. W. Goethe: Hrabě Egmont aneb Povstání v Nizozemí), Cassio (W. Shakespeare: Othello), Max de Simiers (E. Pailleron: Myška), Albert Durand, advokát (M. Ordonneau, A. Valabrègue: Není Durand jako Durand), Oldřich, kníže Cilský (J. J. Kolár: Královna Barbora), Hrabě de Clermont-Latour (V. Sardou: Odetta) – 1888; Barnabáš Kulich (L. Schneider: Český dobrovolník a francouzská selka), Jiří Vilém Hrobčický z Hrobčic (L. Stroupežnický: Václav Hrobčický z Hrobčic), Hjalmar Ekdal (H. Ibsen: Divoká kachna), Blanda (F. X. Svoboda: Márinka Válkova), Karel XII. (E. Bozděch: Baron Goertz), Smirnov (A. P. Čechov: Medvěd), Benedikt Zátonyi (G. Csiky: Proletáři), Mortemer (V. Sardou: Staří mládenci), Černý (J. Štolba: Závěť) – 1889; Arnholm (H. Ibsen: Mořská paní), Samko (G. Preissová: Gazdina roba), Gotovcov (P. M. Nevěžin: Druhá mladost), Jan Žižka (J. J. Kolár: Žižkova smrt), Chaunard (H. Murger, T. Barrière: Studenti a švadleny), Horác Tic (E. Labiche, E. Martin: Vojanská krev), Roller (F. Schiller: Loupežníci) – 1890; Laca Klemeň (G. Preissová: Její pastorkyňa) – 1891.
ND Brno
[?] (M. A. Šimáček: Svět malých lidí), Čuku (M. Brociner, L. Ganghofer: Bojar a cikánka) – 1891; Narcis Rameau (A. E. Brachvogel: Narcis), Trast Saarberg (H. Sudermann: Čest) – 1892.
Chmelenského spol.
Setník Eppich (K. Weinberger: Huláni v citadele) – 1892; Honza (J. K. Tyl: Jiříkovo vidění) – 1893.
Režie
ND Brno
V. Sardou: Cypriena, B. Smetana: Tajemství, P.-A. C. de Beaumarchais: Figarova svatba, V. Sardou: Milostné psaníčko, G. Preissová: Gazdina roba, E. Labiche, E. Martin: Vojanská krev – 1890; B. Smetana: Prodaná nevěsta, I. Zajc: Únos Sabinek, B. Smetana: Dalibor, M. Bałucki: Klub mládenců, K. Bendl: Starý ženich, M. Brociner, L. Ganghofer: Bojar a cikánka, G. Verdi: Troubadour, A. Bisson: Nebožtík Toupinel, E. Raupach: Mlynář a jeho dítě, V. Blodek: V studni, A. Berla: Cikán, V. Sardou: Fedora, J. N. Štěpánek: Čech a Němec, E. Bozděch: Světa pán v županu, Ch. Gounod: Romeo a Julie – 1891; K. E. Ebert: Břetislav a Jitka, E. Bozděch: Jenerál bez vojska, A. Jirásek: Kolébka, J. K. Tyl: Pražský flamendr, J. J. Kolár: Monika, L. Stroupežnický: Zvíkovský rarášek, L. Stroupežnický: Paní mincmistrová, A. Fredro: Dámy a husaři, J. Vrchlický: V sudě Diogenově, P. Mascagni: Sedlák kavalír, A. E. Brachvogel: Narcis, F. X. Svoboda: Směry života, H. Sudermann: Čest, J. Vrchlický: Noc na Karlštejně – 1892.
Prameny a literatura
SOA Třeboň: Sbírka matrik, Čes. Budějovice – sv. Mikuláš 65, matrika oddaných 1867–1871, obr. 74 [8. 4. 1869]. NA: fond PM 1871–1880, kart. 1246, sign. 8/6/17/17 [koncese]. ■ Nesign., Česká Thalia 4, 1870, s. 109n. [Aréna v Kravíně]; Moravská orlice 31. 12. 1875 [ang. u Zöllnerové]; nesign. [J. Neruda]: Divadelní jubilea zrovna prší…, Humoristické listy 32, 1890, č. 5, s. 1 → Podobizny IV, 1957; nesign. [J. Merhaut]: Jubileum Syřínkovo, Moravská orlice 25. 1. 1890; ý: České divadlo v Brně, Česká Thalia 4, 1890, s. 42; V. H.: F. S., tamtéž, s. 60; A. Stránský: Listy z Brna, Národní listy 4. 11. 1891; Národní divadlo v Brně r. 1891/92, Moravská orlice 9. a 10. 3. 1893 [artist. správcem v Brně]; J. Schiebl: České divadlo v Plzni, in Příspěvky k dějinám českého divadla, usp. J. Ladecký, 1895, s. 63; A. B. Dostal: Čtyřicet let divadla na Smíchově, [1911], s. 15, 34; F. Lipš: Divadlo v Písku, Písek b. d., s. 29; V. Budil: Za F. S., Český deník 25. 4. 1927; J. Zelenka: Vzpomínám…,1929, s. 13; V. Štein Táborský: Dějiny venkovských divadelních společností, 1930, s. 66, 79, 98–100, 102, 104, 107; K. Engelmüller: Z letopisů českého divadelnictví I, 1946, s. 35, 125; V. Snítil: Alois Jirásek a Vendelín Budil, in sb. Listy z dějin českého divadla I, 1954, s. 152; A. Javorin: Pražské arény, 1958, s. 90, 109, 121, 147; J. Knap: Zöllnerové, 1958, zvl. s. 139n. + Umělcové na pouti, 1961, s. 124; R. Deyl: Vavříny s trny, 1973, s. 59–63; O. Spalová: Sága rodu Budilova, 1978, zvl. s. 342n. ■ PBJ; Brno, Buchner, Plzeň
Vznik: 2015
Zdroj: Česká činohra 19. a začátku 20. století. Osobnosti, II. N–Ž, ed. Eva Šormová, Praha: Institut umění – Divadelní ústav – Academia 2015, s. 979–983