Otec byl sluhou opata Strahovského kláštera, rodina (podle vzpomínek J. V. Friče) pocházela ze Sušice. Po absolvování Akademického gymnázia vystudoval S. filozofii (1844–46) a práva na pražské univerzitě (1846–49). 1848 byl uveden mezi členy výboru Akademického řečnického a čtenářského spolku, od března do listopadu 1849 byl jeho tajemníkem. Více o jeho životě není známo. Ze svého básnického díla vydal knižně pouze skladbu Úcta Čechoslovanův Ludevítu Gájovi (Vídeň 1847).
S. jediná divadelní hra, pětiaktová historická tragédie Klášter svatého Tomáše, je situována do doby husitských válek. Ústřední postavu pátera Hieronyma autor pojal jako romanticky rozervanou osobnost toužící po svobodě uprostřed klášterních zdí a po lásce, již nedokáže naplnit. Hieronymus opouští klášter a odchází bojovat po boku Jana Žižky, o němž se domnívá, že hájí zájmy českého národa, záhy jej však zavrhuje pro příliš kruté metody válčení. Vnitřní svár hrdiny vytváří řadu vypjatých, avšak zcela nedostatečně motivovaných a kauzálně nepropojených situací. Děj, v němž je velký prostor ponechán náhodě, je roztříštěn do mnoha nesourodých obrazů. Pro svůj akcent na ideu vzpoury, boje za svobodu a národ se drama při uvedení ve StD dočkalo poměrně značného diváckého úspěchu, kritikou však bylo odmítnuto pro nízkou uměleckou úroveň, zejména stylistickou.
Hra
Klášter svatého Tomáše, StD 1849, i t.
Prameny a literatura
Ref. Klášter sv. Tomáše: Bd., Pražské noviny 16. 4. 1849; nesign., Bohemia 17. 4. 1849; J. Sl. [V. Vávra], Noviny Lípy slovanské 18. 4. 1849●; J. Malý: Přehled literární činnosti Čechů od r. 1848 až do nynější doby, ČČM 26, 1852, č. 4, s. 14; F. A. Slavík: Stručný dějepis Akademického čtenářského spolku, 1869, s. 5; J. V. Frič: Paměti I, ed. V. Cvejn, 1957, s. 82, 119; DČD II ■ Laiske
Vznik: 2015
Zdroj: Česká činohra 19. a začátku 20. století. Osobnosti, II. N–Ž, ed. Eva Šormová, Praha: Institut umění – Divadelní ústav – Academia 2015, s. 966–967
