V matrice oddaných zapsán Srb. Psal se též Josef M. Srp. – Otec, krejčí původně ze Žebráku, provozoval živnost v Praze. S. se 1868 oženil v Chrudimi s Marií Papežovou, dcerou tamního měšťana a malíře. Tehdy pracoval jako městský důchodní v Heřmanově Městci, kde se 1871 narodil syn Josef. Rodina přesídlila do Prahy nejpozději 1882, kdy se S. stal společníkem nakladatelské firmy Josef Mikuláš a spol. v Karlíně. Závod procházel vážnou hospodářskou krizí a 1883 byl dán dražby. S. zakoupil část knižních zásob, 1884 založil vlastní podnik s názvem Josef M. Srp a 1885 získal nakladatelskou koncesi pro Karlín. Firma sídlila v čp. 240 (Královská, dnes Sokolovská ul. 27), 1886–87 v čp. 268 (Královská 3). Koncem osmdesátých let rozšířil působnost o obchod s potřebami pro divadelní ochotníky (líčidla, rekvizity apod.) a 1894 získal knihkupeckou koncesi pro podnikání na území Prahy. Zemřel v pětašedesáti letech, pohřben byl na Olšanských hřbitovech. Závod převzal syn Josef S. ml. (1871 – po 1939), který však nakladatelské aktivity utlumil a 1905 podnikání ukončil.
S. navázal na divadelní edice koncipované J. Mikulášem. Teatralia a hry vydával postupně ve dvou knižnicích. První byl Divadelní ochotník. Repertoirum soukromých divadel (1884–98, sv. 210–258), jehož redakci svěřil J. V. Fričovi (1884–85, sv. 210–216), pak ji převzal sám (sv. 217–258) a některé vydávané hry i upravoval. Z domácí produkce přinášela knižnice povětšině nenáročné hry, adaptace a dramatizace E. Peškové, A. Puldy, J. J. Stankovského, E. Züngela a mnoha dalších, převážně efemérní a leckdy pokleslé kusy. Zahraniční dramatiku zastupovaly především hry francouzských a německých autorů (R. Benedixe, A. Dumase st., F. Kaisera, G. v. Mosera, A. de Musseta, E. Raupacha), v českém prostředí již známé a prověřené provedeními na pražských scénách i u kočujících společností. Zlomek produkce tvořila literatura ruská a chorvatská. Knižnice Besední divadlo (1886–98, sv. 21–54) byla zaměřena na jednoaktové hry domácí provenience (F. S. Čech, E. Chvátal, E. Pešková, K. Šimůnek). S. ji sám redigoval, stejně jako edici Vybrané sólové výstupy, komické scény a popěvky (1887–99, 38 sešitů, později 8 sv.) vyhrazenou malým scénickým útvarům. Ve své nakladatelské činnosti se orientoval na ochotnickou divadelnickou obec, v osmdesátých letech 19. stol. velmi početnou, avšak nadmíru se podroboval tzv. lidovému vkusu a zálibám. I proto byl zastiňován Knappovým nakladatelstvím, které produkovalo náročnější dramatickou literaturu a s jehož konkurencí se po celou dobu svého podnikání potýkal. S. využil letité absence divadelního časopisu a 1885 začal ve spolupráci s J. V. Fričem jako redaktorem vydávat list Jeviště. Fričova původní koncepce odborného obtýdeníku širokého záběru (referáty, kritiky, vzdělávací a popularizační články, informace o dění doma i světě) mířila k zaplnění této mezery. Po půl roce převzal redakci S., změnil strukturu listu (zmizela např. kritická rubrika) a zaměřil ho výlučně na ochotnické divadlo. Od 1888 vycházel časopis s podtitulem List pro zájmy divadla ochotnického a přátel jeho, českých besed a spolků zábavních v měsíčním intervalu. Vedle S., který do něho přispíval od jeho založení, byli zpočátku kmenovými autory J. V. Frič a C. L. Frič, později J. E. Šlechta. Po S. smrti redigoval časopis do jeho zániku 1904 syn Josef.
Šifry
J. M. S.
Vydání her
Divadelní ochotník
E. Erckmann: Kmotr Fritz, F. Kaiser: Dobrou noc, Růženko! – 1884; G. M. Maximov: Po smrti k oltáři, V. J. Kavka: Kleofáš, K. Voitl: Premie, H. Müller: Beethovenova první láska, G. Ohnet: Majitel hutí, J. Junghans: Irena, kostelnice, K. L. Kukla: Když prší – 1885; F. Lorbeer: Za dveřmi, F. J. Andrlík: Sokyně, Sólové výstupy a popěvky Josefa Frankovského I; A. Dumas st.: Slečna de Belle-Isle – 1886; F. Menhard Litoměřický: Uzel na šátku, A. N. Potěchin: Román mladé vdovy, K. Voitl: Rakovnické povstání r. 1543, V. L. M.: Na dušičky aneb Modlitba na hřbitově, V. Krylov: Medvěd námluvčím, J. Dürich: Kabát dolů! – 1887; J. Vilhelm [dle něm.]: Mistr Bedrník a jeho chasa, A. Vacquerie: Jean Baudry, A. de Musset: Vznešené rozmary, J. K. Tyl [spr. A. Dennery, G. Lemoine, ú. J. K. Tyl]: Spanilá Savojanka, F. Ž. Miler: Květa a Milenko – 1888; P. Ferrari: Dvě dámy; G. v. Moser: Slavnost založení, F. Menhard Litoměřický: Boccacciův Dekameron, A. Valabrègue: Manželské štěstí aneb Z ráje manželského – 1889; F. Kaiser: Bratr honák aneb Venkované v hlavním městě, J. E. Šlechta: Svatby reservníků – 1890; F. Lorbeer: Ženitba Jarolímova, F. Hlohovský Kováříček: V lázních, E. Pohl, [ú.] J. J. Stankovský: Milion aneb Dukátový strýček z Ameriky, E. Pešková: Babiččina opička, F. Heran: Čtenáři oznamovatele, E. Pešková: Tatínkův jedináček – 1891; J. E. Šlechta: Pan Bulíček v tisíci úzkostech, R. Benedix: Obětovaná aneb Cti otce svého – 1892; J. S.: Hledal – našel, E. Raupach: Mlynář a jeho dítě, E. Krásnohorská: Ve službě národa aneb Náš druhý volební sbor – 1895; E. Scribe: Slepý malíř aneb Láska a přátelství – 1896; B. Mellanová: Venkované Praze aneb Hvězda Příkopů – 1897; A. Slezák-Bělský: Nerovní bratři – 1898.
Besední divadlo
E. Chvátal: Kandidát smrti, F. Lorbeer: V redakci, K. Šimůnek: Paní tchyně u večeře – 1886; F. D.: Jen kterou?, A. Duval, E. Chvátal: Zamilovaný Shakespeare, V. Stojanowski: Vřele milovaná Albina – 1887; V. Smutný: Psychosa – 1888; F. Menhard Litoměřický: Nový pan farář, R., B. Allegri: Havelok šedé barvy aneb Na nepravé stopě – 1889; A. Pavelka: Láska a dluhy, P. Rada: Osudné psaníčko, O. Kamerský: Měl ho za blázna, E. Pešková dle anon.: Třiasedmdesát krejcarů pana Čvančary, A. A.: Signor Mišpulini – 1890; J. Štolba: Zráda – 1891; K. T., J. H. [Horálek]: Pan školní inspektor, J. Zyka Borotínský: Přerušená dostaveníčka – 1892; E. Züngel: Vysoké zpropitné – hluboké mlčení – 1894; týž: Studie k Hamletu, E. Pešková: Veselé narozeniny, J. Krchlebský: Tajný pokoj – 1895; J. John: Horká hodina, J. Horálek: Spiritisté, F. S. Čech: Společník, ale té druhé!, P. M. Malloch: Za jediný polibek, F. Rayimann: Selské námluvy, F. S. Čech: Pomsta – 1896; B. Mellanová: Omyl, J. A. V.: Rozsudek purkmistra Šalamouna, V. Stojanowski: Náš bodrý Cantalini – 1897; A. K. Vratislavová: Cena holubí aneb Dobrý žaludek lepší než velká učenost – 1898.
Prameny a literatura
SOA Zámrsk: Sbírka matrik, 3676 Chrudim, matrika oddaných 1867–1876, fol. 36 [zapsán Srb]; 3688 Heřmanův Městec, matrika narozených 1861–1878, fol. 467 [syn Josef Srp, 22. 3. 1871]. NA: fond Policejní ředitelství I, konskripce, kart. 560, obr. 922 [Srp Josef, 1833], obr. 873, 874 [syn Srp Josef, 1871]. Seznam knih k dostání v knihoskladu a nakladatelství J. M. S. v Praze Karlíně…, 1886 a 1891; Úplný katalog divadelních her, komických výstupů, operet, zpěvů, merend a knih deklamatorních vydaných bývalými nakladatelstvími Jos. Mikuláše a spol. a J. M. S. v Karlíně, nyní v majetku nakladatelství B. Kočího, 1905. ■ Úmrtí: Národní politika 1. 9. 1898, ráno; Typografia 11, 1898, s. 187●; DČD III ■ LČL
Vznik: 2015
Zdroj: Česká činohra 19. a začátku 20. století. Osobnosti, II. N–Ž, ed. Eva Šormová, Praha: Institut umění – Divadelní ústav – Academia 2015, s. 926–928
