Remosani, Thusnelda

Celým jménem Thusnelda Walburga Malwina Remosani, za svobodna Schmid (též Schmidt), po sňatku Steinbrecht, objevuje se i příjmení Fridl. Umělecké jméno Remosani používala během své herecké kariéry 1854–63. Místo narození není známo, údajně byla dcerou výrobce slaměných klobouků. První hereckou stopu zanechala na podzim 1854 v městském divadle v bavorském Landshut jako host ve společnosti ředitelky B. Winter (mj. v roli Jane Eyre v populární adaptaci Die Waise aus Lowood od Ch. Birch-Pfeiffer). V sezoně 1855/56 byla angažována v královském zámeckém divadle v Ansbachu pro role mladých milovnic a hrdinek a v následujících dvou sezonách za ředitele F. Thomého v městském divadle v Rize. Když se Thomé od Velikonoc 1858 stal ředitelem Stavovského divadla, R. jej do Prahy následovala. Představila se jako Selma ve hře Mutter und Sohn a od následující sezony jí pražské publikum mohlo vídat ve velkých ženských rolích klasického německého dramatu, mj. jako Emilii Galotti v Lessingově stejnojmenné hře, Kätchen v Kleistově Katynce z Heilbronnu (Kätchen von Heilbronn), Gretchen v Goethově Faustovi, hojně se objevovala v rolích Schillerových hrdinek: Amálie v Loupežnících (Die Räuber), Louise v Úkladech a lásce (Kabale und Liebe), Elisabeth von Valois (Don Carlos), ale hrála také Desdemonu a Ofélii v Shakespearových tragédiích. Výrazné byly i její role sentimentálních milovnic ve hrách oblíbené autorky Ch. Birch-Pfeiffer (Die Waise aus Lowood), příležitostně se objevovala v kalhotkových rolích, sporadicky pak v komediálním žánru. Zahrála si po boku oblíbených pražských herců C. Hallensteina či E. Sauera, byla hereckou partnerkou hostujících hvězd E. Devrienta či B. Dawisona. Vynikala v rolích tragických milovnic; v rámci slavnostního představení při zahájená provozu Novoměstského divadla (24. 4. 1859) ztvárnila múzu truchlohry. Deklamační talent uplatnila při vystupování v komponovaných tzv. akademických večerech ve Stavovském divadle a recitačními přednesy na setkáních uměleckých spolků (Arcadia). Publikum i divadelní referenti si cenili její jemné dívčí krásy a melodického hlasu. Vedle převážně pochvalných, až nadšených hodnocení byly jejím hereckým výkonům ojediněle vytýkány monotónnost, vyumělkovanost a jistá manýra v deklamaci.
Pražské angažmá R. skončilo náhle uprostřed zimní sezony 1860/61. Den před premiérou (17. 11.) hry Don Juan d´Austria od G. zu Putlitze byla její role přeobsazena a herečka záhy oznámila odchod, odůvodněný tvrzením, že ředitel Thomé během zkoušky urazil její dívčí čest. Medializovaný spor (ředitel herečku vinil z nedbalosti, neposlušnosti a nedodržení služebního řádu) nedošel smírného narovnání a koncem 1859 bylo zahájeno soudní řízení. R. se s pražským publikem rozloučila při recitačním a koncertním večeru spolku Arcadia. Její obdivovatelé jí před jejím bydlištěm na náměstí před Prašnou bránou vyhotovili podobiznu v životní velikosti a náměstí přiřkli její jméno (Remosani-Platz).
Po odchodu z Prahy hostovala ve Dvorním divadle v Berlíně, kde jí byl přislíben kontrakt. V listu Vaterland vyšel 21. 2. článek, který kritizoval strojenost jejího přednesu, připomněl spor s pražským ředitelem a naznačil, že vzhledem ke své pověsti herečka jen obtížně získá angažmá. Souběžně prostřednictvím svého právního zástupce R. žalobu na Thomého stáhla, v Berlíně angažována nebyla. Od podzimu t. r. získala angažmá v městském divadle v Lipsku. Hrála zde dvě se sezony, v únoru 1863 oznámila zasnoubení s obchodníkem Hermannem Steinbrechtem, který podnikal v textilním a barvířském průmyslu. Sňatkem 24. května t. r. ukončila divadelní kariéru. V manželství se narodil syn Alexandr (1864–1922), který byl malířem. Po manželově smrti bydlela R. se synem v Ammersee u Mnichova, kde vlastnila dům v Buzalee 26, který synovi odkázala.

Spor R. s ředitelem F. Thomém herečku poškodil (přišla o angažmá v Praze i o slibný kontrakt v Berlíně), ne však do té míry, aby jí kariéru u divadla znemožnil. Případ ukazuje, že se postavení předních hereček a herců začínalo pozvolna měnit: pokud se cítili dostatečně podporováni svými fanoušky, odvážili se jít do přímého střetu se zaměstnavatelem, kterému byli do té doby zcela podřízeni.

Role

Městské divadlo (Stadttheater), Landshut

Jane Eyre (Ch. Birch-Pfeiffer: Waise aus Lowood), Louise (K. Töpfer: Der Pariser Taugennichts) – 1854.   

Stavovské divadlo, Praha (Ständetheater, Prag)

Selma (Ch. Birch-Pfeiffer dle románu Die Nachbarn od Bremera: Mutter und Sohn), Bertha (W. Jordan: Die Liebesleugner), Donna Isaura (E. Raupach: Die Schule des Lebens), Amalie (F. Schiller: Die Räuber), Siegelinde (H. Laube dle M. E. Gorostiza: Cato von Eisen), Caroline Mathilde, Prinzessin von Wales (M. Beer: Struensee), Leonore Gräfin Costa (W. Friedrich: Dornen und Lorbeer oder Das ungekannte Meisterwerk), Emilia Galotti (G. E. Lessing: Emilia Galotti), Ellen (Ch. Birch-Pfeiffer: Die Lady von Worsleyhall), Prinzessin Wilhelmine (K. Gutzkow: Zopf und Schwert), Demoiselle Doris Quinault (E. Brachvogel: Narciss), Bertha von Brunneck (F. Schiller: Wilhelm Tell), Marie (J. W. Göethe: Götz von Berlichingen mit der eisernen Hand), Cordelia (W. Shakespeare, přel. Voss: König Lear), Julie de Mortemar (E. L. Bulwer: Richelieu oder Die Tage der Geäfften) Sophie Wallmann (A. W. Iffland: Die Aussteur), Bertha (F. Grillparzer: Die Ahnfrau), Prinzessin Agrasine (Ch. Birsch-Preiffer: Die Günstige), Louise (F. Schiller: Kabale und Liebe), Christoph (K. Blum: Christoph und Renata oder Die Verwaisten), Sophie Charlotte von Hannover (G. Putlitz: Das Testament des großen Kurfürsten), Pauline (J. Franul von Weißenthurn: Pauline), Wilhelmine (K. Töpfer: Die Wasserkur oder Der reiche Mann) – 1858; Mathilde von Pirreval (E. Jerrmann: Man stirbt nicht von Entzücken), Marie (O. Ludwig: Der Erbförster), Mary (W. Friedrich: Doktor Robin), Beatrice (F. Schiller: Die Braut von Messina oder Die feindlichen Brüder), Fanny (T. Gaßmann: Nur ein Herz), Donna Diana (West podle španělské předlohy: Donna Diana oder Stolz und Liebe), Marie (E. Devrient: Treue Liebe), Leonore (Ch. Birch-Pfeiffer: Onkel und Nichte) – 1859; Thekla, Prinzessin von Friedland (F. Schiller: Die Piccolomini), Isolde (J. Weilen: Tristan), Miss Harriot (C. A. Görner podle franc. předlohy: Er macht eine Wasserfahrt), Anna (H. S. Mosenthal: Der Sonnwendhof), Marie Didier (H. Schmidt podle franc. předlohy: Der Lumpensammler von Paris), Parthenia (F. Halm: Der Sohn der Wildnis), Luciana (C. Holthei dle Shakespeara: Die Komödie der Irrungen), Marianne (J. W. Goethe: Die Geschwister), Cäcile (A. Bahn: Tantchen Aurelia), Hernance (Ch. Birch-Pfeiffer: Ein Kind des Glücks, benefice), Philippine Welser (O. Redwitz: Philippine Welser), Marie von Beaumarchais (J. W. Goethe: Clavigo), Desedemona (W. Shakespeare, přel. H. Voss: Othello, der Mohr von Venedig), Elisabeth von Valois (F. Schiller: Don Carlos, Infant von Spanien), Cöletine von Drang (W. Friedrich dle Bayarda a Vaillyho (Bayard, Vailly): Er muss auf´s Land), Louise de Tessé (G. Meyern: Prinz Eugen), Agnes Behaim (O. Redwitz: Der Zunftmeister von Nüremberg), Lady Clementine Dormond (J. B. Zahlhas: Ein Tag aus dem Leben Carl Stuart´s), Leonore (F. Schiller: Fiesco), Gertrud (G. Freytag: Graf Waldemar), Hermance (Ch. Birch-Pfeiffer: Das kind des Glücks), Adrienne Lecouvreur (E. Legouvé, E. Scribe: Adrienne Lecouvreur), Rosanna (F. Halm dle Lopeze de Vega Carpio: König und Bauer), Gräfin Rutland (H. Laube: Graf Essex) – 1860.

Novoměstské divadlo, Praha (Neustädter Theater, Prag)

Die Muse des Trauerspiels (E. Tauwitz: Des Hauses Weihe, slavnostní otevření Novoměstského divadla, 25. 4.), Marguirette (O. Feuillet: Ein armer junger Mann), Gretchen (J. W. Göethe: Faust), Clara (C. Töpfer: Zurücksetzung), Olivia (H. Laube: Montrose, der schwarze Markgraf), Helena (W. Shakespeare, přel. A. W. Schlegel: Ein Sommernachtstraum), Marie (přel. Hermann dle franc. předlohy: Die Memioren des Satans), Ira (K. Klouček: Ladislaus Hunyady), Anna (E. L. Pleßner: Eine halbe Stunde Aufenthalt), Kätchen (H. Kleist: Kätchen von Heilbronn), Rickchen (Ch. Birch-Preiffer: Der Leiermann und sein Pflegekind), Elise (C. Töpfer: Der Pariser Tagenichts), Helene (T. Gaßmann: Fee´n-Hände), Anna, Königin von England (A. C. Cosmar dle Scribeho: Das Glass Wasser oder Ursachen und Wirtungen), Ophelia (W. Shakespeare, přel. Schlegel: Hamlet, Prinz von Dänemark), Jane Eyre (Ch. Birch-Pfeiffer: Die Waise aus Lowood), Sylva (H. Laube: Monaldeschi oder Die Abendteuer), Maria (E. Raupach: Die Fürsten Chawansky), Marie (E. Raupach: Der Müller und sein Kind), Mathilde von Langen (G. Moser: Er soll dein Herr sein), Clothe (F. Halm, h. F. Liszt: Vor hundert Jahren, slavnostní představení ke 100. jubileu narození F. Schillera, 9. 11.), Thekla (F. Schiller: Wallenstein, slavnostní představení ke 100. jubileu narození F. Schillera, 10. 11.), Rosa (Ch. Birch-Pfeiffer: Rose und Röschen), Emilia Galotti (G. E. Lessing: Emilia Galotti), Beatrice (F. Schiller: Die Braut von Messina oder Die feindlichen Brüder), Luise (F. Schiller: Kabale und Liebe) – 1859; Elisabeth von Rochlitz (R. E. Prutz: Moritz von Sachsen) – 1860.

Zámecké divadlo, Teplice (Scholosstheater, Teplitz)

Cäcile (A. Bahn: Tantchen Aurelia, dobročinné představení členů StD ve prospěch postavení školy v Podmoklech) – 1860.

Dvorní divadlo, Berlín (Hoftheater, Berlin)

Jane Eyre (Ch. Birch-Pfeiffer: Die Waise aus Lowood), Gretchen (J. W. Goethe: Faust), Thekla (F. Schiller: Wallenstein) – 1861.

Městské divadlo, Lipsko (Stadttheater, Lepizig)

Philippine Welser (O. Redwitz: Philippine Welser) – 1861.

Prameny

NA Praha: Policejní ředitelství Praha I, 1861–1865 874/3/5, kart. 774 (výpoveď T. Remosani o urážce na cti ze strany ředitele Thomého).

DONM: č. 11353/ I. A 20980–21065 (cese honorářových nároků různých herců vč. T. Remosani postoupená F. Thomé na advokáta Pinkase); cedule StD 1858–1860.  

Bayerische Staatsbibliothek: Porträt- und Ansichtensammlung, číslo obrázku port-013145, sig. Portr.A. Remosani, Thusnelda (1), [online, cit. 24. 8. 2022], URL: Ganze Figur stehend - Bildarchiv (bsb-muenchen.de) (na fotografii uvedeny roky narození a úmrtí).    

Literatura

Kurier für Niederbayern (Landshut) 5. 11. 1854; Landeshuter Zeitung 8. 12. 1854; Livländische Gouvernments-Zeitung (Riga) 4. 10. 1857; Deutscher Bühnen-Almanach, Berlin 1856, s. 103, Deutscher Bühnen-Alamanach 1857, s. 306–307; 1860, s. 331; Almanach des königlichen ständischen Theaters (deutschen und böhmischen) zu Prag, Prag 1859, s. 11; Prag 1860, s. 10; Prag 1861, s. 11; Der Humorist (Wien) 15. 4. 1858 (R. první vystoupení v Praze); Wiener Theater-Chronik 15. 12. 1859; Der Zwischen-Akt (Wien) 13. 10. 1860; Tenschener Anzeiger 28. 4., 5. 5. 1860 (dobročinné vystoupení v děčínském zámeckém divadle), 5. 1. 1861 ● skandál Remosani vs. Thomé: Bohemia 21. 11. (noticka o urážce na zkoušce a odchodu R. z Prahy), 22. 11. (Thomého vyjádření), 24. 11. (R. reakce) 1860; Der Zwischen-Akt (Wien) 24. 11. 1860, 28. 2. 1861 (stažení žaloby ze strany R.); fejeton v rubrice Prager Briefe, Klagenfurter Zeitung 12. 12. 1860; Národní listy (Praha) 8. a 9. 1. 1860 (soudní řešení konfliktu s Thomém); Blätter für Musik, Theater und Kunst (Wien) 11. 1. 1861; Das Vaterland (Wien) 21. 2. 1861 ● Recensionen und Mittheilungen über Theater und Musik (Wien) 20. 7. 1859, 17. 2. 1861 (hostování v Berlíně); Ansbacher Morgenbatt 14. 3. 1861; Fremden-Blatt (Wien) 23. 4. 1861; Allgemeine Theater-Chronik (Leipzig) 20. 2. 1863 (oznámení sňatku, odchod od divadla); Blätter für Musik, Theater und Kunst (Wien) 21. 4. 1863; Münchener Amtsblatt 27. 5. 1863 (sňatek s obchodníkem Wilhelmem Albertem Steinbrechtem); Znaimer Wochenblatt 14. 6., 21. 6. 1863; Münchener Tages-Anzeiger 29. 5. 1863 (sňatek, celé jméno R., povolání jejího otce); Teuber s. 491 (debut), 495, 500, 502, 504, 515 (konflikt s Thomém); Schanakl-Haus wurde renoviert. Der besondere Charakter des Hauses in der Buzallee, im Jahr 1900 erbaut, wurde erhalten. Ammerseekurier. Unabhängiges Heimatsblatt für die Ammersseeregion, publikováno 13. 10. 2015, [online, cit. 25. 6. 2022, odkaz již není platný].

HD, s. 569–572 (Franz Thomé); Rigaer Theater- und Tonkünstler Lexikon, Riga 1890, s. 195 (příjmení Fridl).

Vznik: 2022