Příjmení též ve tvaru Rosa, křest. jm. Ignatz, Ignát, uváděno i Jan. – Narodil se v rodině hostinského Antonína R. a Tekly, roz. Zukalové. Již v dětství získal hudební vzdělání, učil se hře na klavír, housle, flétnu, klarinet, lesní roh a na fagot. 1830 nastoupil v Brně na gymnázium a vydělával si hraním po hospodách s kvartetem Leonhard, což se neslučovalo se studiem, a proto ze školy odešel. Poté studoval zpěv a zpíval v kostele u Sv. Jakuba, tam si ho povšiml kapelník brněnského divadla (patrně Spöttler) a nabídl mu místo. Přijat byl v listopadu 1838 a vzápětí se přidružil ke skupině herců, kteří pod vedením herce K. Rubera a za podpory německého ředitele W. Thiela hráli každou neděli česká představení. Koncem 1840 odešel do Vídně, kde se neúspěšně ucházel o přijetí k dvorní opeře, na krátkou dobu se stal členem Divadla na Vídeňce. Na podzim 1842 byl angažován jako barytonista u německého divadla v Olomouci vedeného ředitelem K. Burghauserem. I zde se aktivně podílel na pořádání českých představení, o jejichž povolení se zasloužil A. V. Šembera. V září 1843 byl angažován jako sborista u vídeňské dvorní opery. Zde působil do 1880, od 1867 jako nápověda. Paralelně vyučoval dvacet pět let v hudební škole P. Bílky. Od 1850 organizoval s F. Pivodou a J. Svobodou různé kulturní akce krajanské komunity: divadelní představení v Divadle v Josefově (např. 1855 Klicperův Divotvorný klobouk; 1866 Tylův Bankrotář a kramářka), besedy, zábavy, masopustní švandy a plesy. 1880 se oženil s Vincencií Geitnerovou a usídlil se v Moravské Nové Vsi (u Břeclavi), kde žil až do smrti.
Jako herec a zpěvák se uplatňoval v českých operních a činoherních představeních uváděných v Brně, Olomouci a Vídni, oceňován byl zejména v komických rolích. V německých představeních zastával jen epizodní role. Větší význam měla jeho činnost organizátorská, která jej řadí k průkopníkům českého divadla v převážně německých centrech divadelní kultury na Moravě a mezi krajany ve Vídni.
Role
MD Brno
Hanns Klachl (J. W. Schürer: Die nationale Hochzeit auf dem Lande oder Der Plampatsch in Böhmen) – 1824; Vůdce cikánů (P. A. Wolff, h. C. M. v. Weber: Preciosa, spanilé děvče cikánské) – 1838; Utobal (E.-N. Méhul: Egyptský Josef a bratří jeho), Jan, plavec (R.-Ch. G. de Pixérécourt, V. Ducange, ú. J. W. Lembert: Kat amsterodamský) – 1839; Kůl (F. Škroup: Dráteník) – 1840.
MD Olomouc
Koliáš (V. K. Klicpera: Divotvorný klobouk)– 1843.
Divadlo v Josefově
Hradní Robert (F. v. Holbein: Fridolín aneb Cesta do železných hutí), Bukovec (S. K. Macháček: Ženichové) – 1855.
Překlad
A. Schröder, h. F. Pillwitz: Rataplan, malý bubeník, MD Brno 1840 (s M. Mikšíčkem).
Prameny a literatura
MZA: Sbírka matrik, 2732 Klobouky u Brna, matrika narozených 1803–1822, s. 250, obr. 56. ■ Moravia 29. 11. 1838 [Preciosa]; 26. 11. 1840[Dráteník]; K. Š. [Šmídek], Květy 6, 1839, příl. 1, s. 3n. [Josef a bratři jeho] + pod vl. jm., tamtéž, příl. 4, s. 16 [Kat amsterodamský]; A. W., tamtéž 10, 1843, s. 124 [Divotvorný klobouk]; Z Vídně, Slovan 1851, s. 15, 372, 424; Českému divadlu ve Vídni…, Lumír 5, 1855, příl., č. 25, s. 98n. [Fridolín]; Vídeňským Čechům dostane se…, tamtéž 2, 1866, s. 48 [Bankrotář a kramářka]; J. Všetečka: Alois Vojtěch Šembera, in Almanach na oslavu sedmdesátých narozenin A. V. Šembery, Vídeň 1877, s. 9–59; [I. Rossa]: Autobiografie p. I. R. člena c. k. dvorní opery vídeňské ve v. v Moravské Vsi, in Sborník Čechů dolnorakouských 2, red. J. Karásek, Vídeň 1895, s. 111n.; J. V. Klíma: Čechové dolnorakouští, in Národopisná výstava českoslovanská v Praze, 1895, s. 280–289 + Dolnorakouské oddělení na Národopisné výstavě českoslovanské v Praze, in Kalendář Čechů vídeňských na rok 1896, Vídeň, s. 85–89; V. Jedlička: Z historie Pokroku, in Památník vydaný v roce 1903 k oslavě 40letého jubilea prvního divadelního ochotnického spolku Pokrok ve Vídni, Vídeň 1903, s. 3–39; Š. Šarkady: České divadlo ve Vídni, tamtéž, s. 67–76; M. Hýsek: Dějiny českého divadla v Brně, Brno 1907, s. 12, 16n., 21; M. Remeš: K dějinám divadla brněnského a olomouckého, Pozor 40, 1933, č. 33, 39, 45; Vondráček II; DČD II; Přehledné dějiny české literatury a divadla v Olomouci I, red. J. Stýskal, 1981, s. 96. ■ Otto, Seibt; Wurmová
Vznik: 2015
Zdroj: Česká činohra 19. a začátku 20. století. Osobnosti, II. N–Ž, ed. Eva Šormová, Praha: Institut umění – Divadelní ústav – Academia 2015, s. 838–839
