Pocházela z rodiny měšťana a mistra koželužského na Novém Městě pražském. Otec podporoval ochotnickou divadelní činnost karlínské Měšťanské besedy, na jejíž scéně (v hostinci U Červené hvězdy) obě jeho dcery, Františka a Anna, i syn Adolf získali první herecké zkušenosti. P. se zde představila v dubnu 1866 v roli ovdovělé baronky v Görnerově veselohře Vychovatel v nesnázích a v několika dívčích rolích po boku V. Budila a J. Puldy. Herecky se školila u E. Peškové, na jejíž doporučení se na podzim 1867 stala členkou společnosti P. Švandy ze Semčic, s níž strávila svou první divadelní sezonu v Plzni. Na jaře 1868 se ucházela o angažmá v PD, absolvovala tři zkušební vystoupení, ale přijata nebyla. Setrvala ve Švandově souboru, s nímž hrála v létě 1869 v Aréně ve Pštrosce a v zimní sezoně opět v Plzni. Už od ochotnických začátků v Karlíně byl často jejím jevištním partnerem V. Budil, kterého k ní poutaly vřelé city. P. ale dala přednost kapelníkovi a hudebnímu skladateli Mořici Angerovi (1844–1905), za něhož se v únoru 1870, ještě nezletilá, provdala. Koncem května t. r. v nedožitých dvaceti letech zemřela na následky komplikovaného porodu.
P. byla nesporným hereckým talentem. Už mezi ochotníky v Karlíně upoutala svými výkony, na jejichž základě byla přijata P. Švandou. Mladičká herečka se během krátké divadelní dráhy uplatňovala v souladu se svým věkem v rolích naivních milovnic povětšině v dobových fraškách, veselohrách a obrazech ze života (Verunka, Birch-Pfeifferová: Diblík z hor; Růžena, Benedix: Popelka). U Švandy byla hlavní interpretkou tohoto oborou, pro nějž měla mladistvou svěžest a půvab i dostatek citu a nadání. Plzeňská kritika cenila její přirozenou, promyšlenou hru a mistrné ztvárnění naivnosti (Hedvika, Müller: Když slavík do lesa zaletí), nicméně Švanda začínal využívat jejích možností i pro dramatičtější role v náročnějším repertoáru (Rafaela, Sardou: Vlast), se kterým se jinak setkávala jen vzácně.
Role
Měšťanská beseda Karlín (ochotníci)
Tekla (J. J. Stankovský: Hej, Slované!), Klára (K. A. Görner: Manžel bez ženy a otec bez dítěte), Baronka Chvojinská (týž: Vychovatel v čepci), Milina (J. K. Tyl: Slepý mládenec), Efrosina (týž: Jiříkovo vidění), Griselda (F. Halm: Griselda) – 1866; Verunka (Ch. Birch-Pfeifferová: Sedlák Zlatodvorský, i Švandova spol. 1869), Hanička (S. H. Mosenthal: Debora, i PD 1868 j. h.), Marie (E. Raupach: Mlynář a jeho dítě) – 1867.
Švandova spol.
Adéla (F. V. Jeřábek: Veselohra), Antoinetta (V. Sardou: Staří mládenci, i PD 1868 j. h.) – 1867; Verunka (Ch. Birch-Pfeifferová dle G. Sand: Diblík z hor, i PD 1868 j. h.), Paola (V. Sardou: Paragrafy na střeše), Červenková (W. A. Gerle: Noc před novým rokem aneb Princ a ponocný na redutě) – 1868; Hermance (Ch. Birch-Pfeifferová: Miláček Štěstěny), Emilie z Nemanic (T. Flamm: Chudý milionář aneb Překážky na překážky), Leonie (E. Scribe, E. Legouvé: Jak dámy boj vedou), Georgina (Honoré: Sirka mezi jiskrami), Františka (Ch. Birch-Pfeifferová dle F. Bremerové: Matka a syn), Lucie (E. v. Bauernfeld: Sňatek pro statek aneb Láska v denníku), Hedvika (W. Müller: Když slavík do lesa zaletí), Helena (E.-L.-A. Brisebarre: Útěk z kláštera), Marie (T. Barrière: Dobře, milý Josefe), Adéla (G. H. Putlitz: Nepohrávej s ohněm aneb Nehas, co tě nepálí), Růžena (R. Benedix: Popelka), Ema (J. Rosen: Mluví ve spaní), Babinka (O. F. Berg: Milosrdná sestra), Libuše, Češka (F. v. Suppé: Žádný muž a tolik děvčat), Julie (J. Rosen: Stará škatule), [?] (W. Shakespeare: Sen v noci svatojanské) – 1869; Harrieta (H. A. Schauffert: Šach králi), Ivonne (V. Sardou: Serafína), Rafaela (týž: Vlast), Gabriela [?] (O. Leroy, Regnier: Oko za oko, zub za zub) – 1870.
Prameny a literatura
AMP: Sbírka matrik, VO N16, matrika narozených fary u sv. Vojtěcha 1847–1850, fol. 214. SOA Plzeň: Sbírka matrik, 029 Plzeň, matrika oddaných 1868 až 1873, fol. 114, obr. 116. ■ Divadelní referáty a anonce, in Národní listy 1866–1867; Plzeňské noviny 1867–1869; Český lev 1870; P.: Z Karlína, Česká Thalia 1, 1867, s. 93, 189; J. N. [Neruda], Národní listy 3. 4., 5. 5. 1868 [hostování v PD]; Český lev 31. 5. 1870 [úmrtí]; V. Budil: Z mých hereckých vzpomínek, Český deník 3. 10., 7., 14. a 28. 11., 5. 12. 1920, 9., 16. a 23. 1. 1921, příl. Besedy; V. Štein Táborský: Příspěvky k dějinám divadelního ochotnictva československého, 1931, s. 40; A. Smolák: Na „Lišce“ na Pankráci, Český deník 22. 5. 1932; A. Javorin: Pražské arény, 1958, s. 121; J. Knap: Umělcové na pouti, 1961, s. 71; O. Spalová: Sága rodu Budilova, 1978, s. 39n., 42–44, 55n., 60, 65–67. ■ Buchner, PD-rep, Plzeň
Vznik: 2015
Zdroj: Česká činohra 19. a začátku 20. století. Osobnosti, II. N–Ž, ed. Eva Šormová, Praha: Institut umění – Divadelní ústav – Academia 2015, s. 800–801
