Křtěn Jan Nepomuk, někdy chybně uváděno Jan Křtitel. – Nejstarší syn nakladatele Jana Hostivíta P. Vystudoval nižší gymnázium v Hradci Králové (profesoři V. K. Klicpera a J. Chmela) a první třídu humanitní na Akademickém gymnáziu v Praze. Původně pomýšlel na učitelskou nebo úřednickou dráhu, ale vyučil se sazečem v otcově královéhradecké tiskárně a 1834 nastoupil do tiskárny pražské. Podílel se na jejím vedení, které 1842 převzal; pražský závod tiskl ve čtyřicátých a padesátých letech také některá Shakespearova dramata pro muzejní edici. Ze širokého okruhu literátů kolem nakladatelství byli P. nejbližšími přáteli A. J. Vrťátko a B. Jablonský (jehož múzou byla P. sestra Marie). 1842 se oženil s Julií Machytkovou z Jilemnice, v manželství se narodilo šest dcer a syn Jaroslav. 1848 se účastnil revolučního dění jako člen Svatováclavského (později Národního) výboru. Pražský závod několikrát přestěhoval (1843 z původního sídla v Řetězové ul. do domu U Šedivých na nároží Perštýna a Betlémského nám., 1846 do Přívozní ul., 1861 na Václavské nám. a 1883 do ul. V Jámě) a řídil ho až do své smrti 1889. Zemřel na zánět mozkových blan, pohřben byl na Olšanských hřbitovech. Vedení celého podniku, který zahrnoval tiskárnu, nakladatelství a knihkupectví, převzal zeť J. Otto (tiskárnu už 1870).
P. psal v mládí básně, povídky, postřehy z cest a publikoval je v časopisech (Jindy a nyní, Květy) a almanachu Vesna. Je autorem memoárů Z dob vlasteneckých (1885). Redigoval almanachy a časopisy (např. Květy, 1837–40). Po převzetí pražského závodu rozšířil produkci, v níž vyhradil čelné místo české původní tvorbě. Vedle románů, povídek pro mládež a naučných děl zaujímala velkou část dramatická literatura. Od 1851 vydával Divadelní bibliotéku určenou hlavně ochotníkům. Kromě her domácích autorů (Tyl, J. J. Kolár, Macháček, Stroupežnický ad.) přinášela populární díla starších rakouských a německých dramatiků (Benedix, Kotzebue, Blum, Brachvogel, Raupach), soudobou produkci francouzskou (Augier, Dumas ml.) a polskou (Bałucki, Korzeniowski, Fredro st., Fredro ml.). P. do ní přispěl překladem veselohry J. Korzeniowského Starý manžel. Knižnice obsahovala řadu her v českém prostředí již známých z uvedení ve Std a PD, případně u kočujících společností. Orientovala se hlavně na většinové publikum, závažné tituly byly v menšině, postupně do ní stále více pronikaly druhořadé a efemérní práce českých autorů. Řada her byla vydávána opakovaně, některé vycházely pod jmény českých překladatelů a upravovatelů se zamlčením autora originálu. P. pro nedostatek odběratelů Divadelní bibliotéku 1882 ukončil (vyšlo 178 svazků) a hry pak vydával mimo edice. 1867–69 vydával knižnici Divadelní hry pro mládež (3 sv.).
Do konce šedesátých let byl P. podnik nejvýznamnějším českým nakladatelstvím a ohniskem literárního života. Úroveň produkce garantovaly P. redakční schopnosti i jeho nároky na kvalitu textů a překladů. Nové nakladatelské domy podobného zaměření (I. L. Kober, Mikuláš & Knapp), vzniklé za příznivé politické situace po pádu absolutismu, zbavily podnik dosavadní výlučné pozice. P. na rozdíl od svého otce sice platil honoráře, ale s autory se stále častěji dostával do střetů ve finančních záležitostech. V nakladatelských a knihkupeckých kruzích platil za uznávanou autoritu; 1861–65 byl přednostou pražského grémia knihtiskařského, předsedal 1. sjezdu českých knihkupců a nakladatelů, dal podnět k založení Spolku českých knihkupců, v němž od 1879 až do své smrti zastával funkci starosty.
Vydání her a teatralií
J. L. Deinhardstein: Vdovec, 1835; A. V. Rirenšaft: Stará láska nezahyne (Dramatické spisy I), 1844; J. K. Tyl: Masopust. Kukátko postavené v hluku a tísni Pražského života, 1844; týž: Paní Marjánka, matka pluku aneb Ženské srdce, týž: Cestující společnosti herecké, J. Kaška: Divadelní ochotník, K. Gutzkow: Srdce a svět aneb Milenka a manželka, A. v. Kotzebue: Zlé rozmary aneb Otec a syn ženichem – vše 1845; A. V. Rirenšaft: Lépe malým nežli velkým pánem býti (Dramatické spisy II), 1846; J. K. Tyl: Pražská děvečka a venkovský tovaryš aneb Paličova dcera, týž: Slepý mládenec, J. J. Kolár: Monika – vše 1847; F. B. Mikovec: Záhuba rodu Přemyslovského, 1851; týž: Dimitri Ivanovič, 1856; J. L. Turnovský: Z potulného života hereckého, 1882; K. Šimůnek: V sobotu, 1883; týž: Ballerina, 1884; týž: Byt pro svobodného pána, 1884.
Divadelní biblioteka
E. Scribe, Dumanoir: Milován býti nebo umříti! (i 1864), J.-B. Rosier: Brute, pusť Césara! (i 1864), J. J. Kolár: Žižkova smrt (i 1867), A. Fredro: Dámy a husaři – 1851; týž: Pan Čapek aneb Což mne nikdo nezná? (i 1865), Molière: Lakomec (i 1868), F. X. Told dle E. Scribea: Ďáblův podíl (i 1865); S. H. Mosenthal: Debora (i 1875) – 1852; E. Raupach: Duch času (i 1867), A. v. Kotzebue: Roztržití (i 1866), J. K. Tyl [spr. I. F. Castelli, př. Tyl]: Obě šelmy (i 1867), J. Korzeniowski: Obžinky, týž: Stará místo mladé (i 1865), R. Benedix: Pan strejček, týž: Vězení (i 1866) – 1853; J. Korzeniowski: Dříve matka (i 1866), J. K. Tyl: Bankrotář (i 1867), A. v. Kotzebue: Liška nad lišku, T. Hell [spr. P.-F.-A. Carmouche, J.-B.-E. Cantiran de Boirie, A. Poujol, ú. T. Hell]: Galejní otroci (i 1866), F. Pyat: Hadrník pařížský (i 1866), J. Franulová v. Weißenthurn: Statek Lhota (i 1867) – 1854; R. B. Sheridan: Klevety, K. Blum: Výroční trh v Milovicích – 1855; J. K. Tyl: Paní Marjánka, matka pluku aneb Ženské srdce (i 1866, 1875), A. Wilhelmi: Jeden z nás se musí oženit! (i 1875), K. Töpfer: Pěnkava a Čížek (i 1871, 1884) – 1856; J. V. Frič dle H. T. Schmida: Břetislav Bezejmenný, K. A. Görner: Manžel bez ženy (i 1866), E. Pešková [spr. J.-F.-A. Bayard, G. Lemoine, př. a ú. E. Pešková]: Husička z Podháje (i 1866, 1884) – 1857; A. v. Kotzebue: Veselohra u okna (i 1872, 1887), J. K. Tyl: Strakonický dudák aneb Hody divých žen (i 1872, 1887), Ch. Birch-Pfeifferová dle G. Sand: Ďáblova bařina (i 1867), V. Lefeuvre [spr. L. Lefèvre, Varin]: Dvě postele v jednom pokoji (i 1867) – 1858; J. K. Tyl: Pražský flamendr (i 1867, 1884), E. Augier: Škaredá sestra, A. E. Brachvogel: Narcis (i 1867, 1879), J. Neruda: Prodaná láska (i 1867, 1879), N. Fournier, H.-H. Meyer: Při piketu (i 1867, 1884) – 1859; K. A Görner: Převržená slánka, (i 1868), F. Kaiser: Dareba (i 1870), R. Genée: Hraje si na vdanou (i 1870) – 1860; J. Korzeniowski: Starý manžel, Ch. Birch-Pfeifferová dle G. Sand: Diblík (i 1871), G. Pfleger Moravský: Ona mě miluje! – 1861; J. J. Kolár: Magelona, J. K. Tyl: Tvrdohlavá žena a zamilovaný školní mládenec, J. A. Loučovský [spr. E. Scribe, Demonvel, př. Loučovský /J. A. Gabriel/]: Učenec, Morvel: Jenom pět zlatých! – 1862; K. A. Görner: Černý Petr (i 1870), G. Freytag: Novináři, L. Schneider: Český dobrovolník a francouzská selka, K. E. Chojecki: Vláda a láska [E. Pierron, A. Laferrière, H.-N.-J. Auger]: Kniha III. kapitola I. (i 1870), G. Puttlitz [spr. Putlitz]: Politika v lese (i 1870) – 1863; J. Korzeniowski: Poslední štace v Hulči, J. Neruda: Ženich z hladu (i 1875), T. L. Danis: Je hluchý!, F. Doucha [spr. J.- F.-A. Bayard, Dumanoir, př. F. Doucha]: Malý Richelieu na prvním potýkání, F. I. v. Holbein: Hledá tragickou rekyni, E. v. Bauernfeld: Domácnost a romantika, J. I. Kraszewski: Pán a správce, A. Berla: Čím dál, tím hůř!, T. Flamm: Rekrutýrka v Kocourkově (i 1875), H. Jireček: Tajemné psaní (i 1875), G. v. Moser: Pozvu si majora! – 1864; E. Raupach: Jenerál a profesor, R. Benedix: Svéhlavost, týž: Čeleď, týž: První den po svatbě, týž: Ženit nebo neženit?, J. Korzeniowski: Paní kastelánová, K. A. Görner: Ženské slzy, G. E. Lessing: Nathan moudrý, E. Pohl: Hluchý podomek, D. Kalisch: Doktor Žvanil, K. Š. [Šimůnek]: Dědkův kalmuk, J.-F.-A. Bayard, J. de Wailly: Musí na venek! – 1865; Molière: Tartuffe, E. Scribe: Ctižádostivý aneb Ministerská krise, A. v. Kotzebue: Vězeň, J. K. Tyl: Slepý mládenec, týž: Pražská děvečka a venkovský tovaryš aneb Paličova dcera, týž: Jiříkovo vidění, K. A. Görner: Střežený zeť, G. Lotz: Po slunce západu, G. Freytag: Valentina, T. L. Danis: Pojď sem!, W. Marsano: Hrdinové (i 1878); Lockroy: Komandant na outěku, V. Gabler: Johanna Dark, panna Orleanská, H. Rau: Po třiceti letech, K. Šimůnek: Pan domácí; I. F. Castelli: Petr a Pavel, F. Halm: Griselda, S. K. Macháček: Ženichové, F. V. Jeřábek: Veselohra, K. Sabina: Inserát, F. W. Hackländer: Náměsíčník, týž: Tajný jednatel, E. Züngel: Na zdar důstojného!, F. E. Hopp: Doktora Fausta domácí čepička, A. Melišová-Körschnerová: Bál se trichin, J. J. Stankovský: Braniboři v Čechách, týž: Není doma, L. Feldmann: Třešně, V. Sardou: Staří mládenci – 1866; J. J. Kolár: Monika (i 1880), A. v. Kotzebue: Dvě synovkyně za jednu, J. K. Tyl [spr. J.-F.-A. Bayard, E. Vanderburch, ú. J. K. Tyl]: Nalezenec, týž [spr. L. Angely]: Řemeslnická merenda, F. W. Hackländer: Ztracený syn, A. Melišová-Körschnerová: Chtěla mít hrdinu, J. J. Stankovský: Hrajete v šachy? (i 1880), [E. Grangé, Lambert-Thiboust]: Pokuta muže, E. de Girardin: Pokuta ženy, K. Kisfaludy: Klín klínem, A. Berger: Chudý baron, J. Sandeau: Šlechtic a voják, J. Hutt: Všichni se hašteří, U. D. Horn: Šťastné líbánky, E. Scribe, E. Legouvé: Boj s dámami, F. Wehlen: Romeo v kanceláři, J. v. Plötz: Zaklený princ – 1867; J. J. Kolár: Popis slavnosti položení základního kamene k velkému národnímu divadlu, se slavnostní předehrou Věštba Libušina, týž: Tři faraonové, A. v. Kotzebue: Intermezzo, J. K. Tyl: Krvavé křtiny čili Drahomíra a její synové, týž: Staré Město a Malá Strana, F. Pyat [spr. A. Dennery, J. Mallian]: Muka chudé ženy, Ch. Birch-Pfeifferová [dle C. Bell]: Sirotek lowoodský, J. L. Deinhardstein: Jan Sachs, K. Sabina: Maloměstské klepny, J. J. Stankovský: Muzikanti + Před bálem, týž: [dle Ch. Nuitter, J. Derley]: Sklenice čaje, H. Müller: Na nádraží, H. Zschokke dle Molièra: Jen samá poesie!, G. F. Belly: Herkules, F. Mallefille: Dvě vdovy, A. Moreto, ú. K. A. West: Donna Diana, S. Schlesinger: Duch péra, týž: Můj syn, týž: Ošklivá paní, Lavrier [spr. Varin, E. Arago, Desvergers, př. J. J. Kolár]: Casanova, anon. [E. Scribe]: Má hvězda, V. Beníšek [spr. M. J. Diana, př. V. Beníšek]: Recept proti tchyním, V. M.: Rovnoprávnost lásky aneb Svůj k svému, H. Laube: Náměstek bengalský, F. Schiller: Ouklady a láska, E. Jacobson: Uvězněná o vodě a chlebě, L.-D.-L. Audiffret: Světnice v záloze [Entre deux paravents], A. Förster: Z komické opery, A. Bergen: Z okna do okna, F. F. Šamberk: Blázinec v prvním poschodí, E. Aschenbrenner: Zapomenutá píseň, A. Dumas st.: Osudná sázka – 1868; E. Scribe: Pst! + Tři ženy najednou, týž: Sálický zákon, R. Benedix: Anjela, týž: Babička, týž: Proces + Dalibor Čermák + Modrovous, A. v. Kotzebue: Dva lístky, týž: Třeštílek, J. K. Tyl: Lesní panna, týž: Žižka z Trocnova, Ch. Birch-Pfeifferová: Růžena a Růženka, F. Kaiser: Osudná bambitka, týž: Zlato neblaží, G. H. Putlitz: Nepohrávej s ohněm, týž: Třicátý listopad, E. Züngel: Princ se baví!, J. J. Stankovský: O Sylvestru, F. F. Šamberk: Já mám příjem!, E. Aschenbrenner: Souboj, E. Pešková [spr. K. A. Görner, př. a ú. E. Pešková]: Jen mimochodem!, V. K. Častolovský [V. J. Kavka]: Na zdar!, E. Pailleron: Líbánky na kahánku, F. J. Procházka: Slatinská kyselka, M. Moltke: Srdce babičky, T. E. Wilks: NápadyF. Jaroš: Léčení lásky, K. Guigno: Věno – 1869; A. v. Kotzebue: Chytrá vdova, týž: Zmatek nad zmatek, J. K. Tyl: Chudý kejklíř, týž: Měšťané a studenti aneb Oblehnutí Prahy od Švédů, K. Töpfer: Panoš šibal, K. Sabina: Šašek Jiřího z Poděbrad, F. W. Hackländer: Léčení magnetické, J. J. Stankovský: Nedejme se!, F. R. Hocke: Nepravý a přece pravý, E. Wendling: Posledního dubna, J. Dürich: Proč ty ne, Augustine?, P. Calderón: Život pouhý sen, A. Bittner: Jen moudře!, J. A. Fredro: Před snídaním, J. Rosen: Staré hříchy, J. Štolba: Bratranec, Dumanoir: Princ Florestan, M. Fournier, ú. W. Friedrich: Komedie v komedii – 1870; E. Scribe: Poručník, A. v. Kotzebue: Dům na silnici, týž: Nevinní vinníci nebo Žena v prodeji, Ch. Birch-Pfeifferová: Sládkova dcera, F. Kaiser: Nebožtík strýc, G. H. Putlitz: Stará škatule, F. Wehlen: Nemalujme čerta na stěnu!, V. K. Častolovský [V. J. Kavka]: Ženská politika, F. Jaroš: Básník a štolba, K. Guigno: Můj ráj, F. P.: Mýlka v poschodí, V. F. Sedlecký: Veselohra před domem, F. R. Hocke: Osudné námluvy, J. Štolba: Spiknutí v Podmazově, A.-S. de Bawrová: Následky šibřinek [La suite d’un bal masqué], J. Wenzig: Gorilla + Nová konskripce, B. A. Herrmann: Kulík a Culík, H. Wilken: Kralovodvorský rukopis, J.-F.-A. Bayard, Dumanoir: Hrbatá nevěsta, L. Anzengruber: Farář z Podlesí, anon: Růže, J. Rychnovský: Ženich beneficiant, J. de Prémaray: Doktor Robin, Z. Kolovrat Krakovský: Libuše + Na rozcestí + Zmeškal hodinu, V. Lipovský: Dívka z Podskalí – 1871; R. Benedix: Mocnost pověsti, A. v. Kotzebue: Čtveráctví panoše, J. J. Stankovský: Božena od Klicpery, E. Pešková: Paragrafy pana Puškvorce, J. Štolba: Únos, V. Lipovský: Marnotratný syn, F. V. Chaloupka: Študenti v nesnázích, J.-F.-A. Bayard, Ch. Lafont: Vězeň carovny, E. Aschenbrenner dle A. Gallata: Za nevěstou, K. A. Görlitz: První oběd v manželství, V. J. K. [V. J. Kavka]: Švihák a dělník – 1872; R. Benedix: Tajný pokoj + Kazimír, A. v. Kotzebue: Němý, J. K. Tyl [spr. A. Varry, př. a ú. J. K. Tyl]: Císař Josef Druhý, J.-F.-A. Bayard: Protektor a pretendent čili Vlasti zdar!, A. Dumas ml.: Dáma s kameliemi, J. Štolba: Tak je to na tom světě!, Z. Kolovrat Krakovský: Trosky, V. Lipovský: Výškovský žid, P. Ferrari: Láska bez úcty, A. Urbański: Motýlek, E. Stadion: Kytice lásky, K. Schall: Osudná mýlka, P. Albini: Nebezpečná teta, Mélesville: Spanilá mlynářka, J. Dorich dle franc.: Strýček Milkovič, J. Dunovský: Vyzvědač – 1873; L. Feldmann: Nehoda za nehodou, H. Müller: Se stupně k stupni, V. Lipovský: Bodrý venkovan, F. W. Ziegler: Stranická zuřivost, F. Coppée: Stávka kovářů, J. Nestroy: Treperendy, M. A. Grandjean: Tři čtvrti na jedenáct, T. Megerleová: Vesničané, R. Jirkovský: Mrtvý ženich, H. K. Grunert [dle novely J. Štolby]: Je tatínkem – 1874; Molière: Skoroměl čili Domnělý rohoun [Sganarel aneb Domnělý paroháč], A. v. Kotzebue: Epigram, F. Kaiser: Dělníkova milenka, J. A. Fredro: Na jedlíka půst, na lenocha tuš, Z. Kolovrat Krakovský: Domácí prostředek + Dva sousedé, V. Lipovský: Služebnice své paní, V. J. K. [Kavka]: D. S., H. Herzenskron: Dívka je to a ne chlapec, A. Eltz [spr. Elz]: On nežárlí, M. Picard: Všecko ví!, J. M.: Věrný sluha svého pána, A. W. Iffland: Výmluvy, O. Pinkas: Změnil datum, E. Montner [spr. Mautner]: Matka před soudem, J. Žofka: Básník sokem – 1875; G. v. Moser: Z lásky k umění, V. Sardou: Poslední psaníčko, A. Dumas ml.: Pan Alfons, J. Rosen: Mluví ze spaní, J. Štolba: Jenom ne písemně!, Dumanoir: Krevní msta, V. J. K. [Kavka] dne franc.: Ve vagoně druhé třídy, M. Bauermeister: Návštěva, K. Zalewski: Před sňatkem, K. A. Lebrün: U dvora, F. A. Hora: Doktor Heřmánek aneb Vypůjčená žena, týž: Tomáš Mydlinka, holič v Bramborově, L. Stroupežnický: Noviny a karty, A. Günther: Bez kabátu 1876; E. Scribe: Estella, J. v. Plötz: Hloupá i učená, A. Günther: Náruživý kuřák, F. Paludan-Müller: Láska u dvora, J. F. Collin d’Harville: Lhář a jeho syn, L. R. Stirský: Domácí drak, B. Bjørnson: Bankrot, J. J. Stankovský: První doplněk k „Divadelnímu slovníku“ – 1877; J. K. Tyl: Čestmír, G. v. Moser: Hypochondr, týž: Chléb z milosti, L. Stroupežnický: Černé duše + V ochraně Napoleona Prvního, týž: Pan Měsíčník, obchodník (i 1885), A. Baumann: On nesmí na cesty – 1878; R. Benedix: Klíč od pokladnice, A. Berla: Svědomí aneb Žertva na Balkáně, G. v. Moser: Přezdívky, R. Skála: Já jsem doma!, J. O. Veselý: Na kolbišti literárním, A. G. Popov [E. Jelínek]: Domácí přítel, H. Ibsen: Podpory společnosti, A. L’Arronge: Doktor Kalous – 1879; A. v. Kotzebue: Dcera faraonova, E. Augier: Otec a syn, E. Züngel: Napoleonův svítek, týž: Vlastenci bohumilí, V. Sardou: Silné ženy, týž: Daniel Rochat, J. Žofka: Krásná Helena, A. L’Arronge: Dobročinné paní, M. v. Ernestová: Jen po proudu, A. H. Sokol: Farizejci, H. Salingré: Průpověď velkého Mahomeda, M. Bałucki: Příbuzní, E. Augier, J. Sandeau: Tchán a zeť, J. Vávra: Cylindr – 1880; A. v. Kotzebue: Žárlivá panička, G. v. Moser: Pan sekretář, V. Sardou: Cypriena, H. K. Grunert: Koťátko, V.-H. Rochefort, P. Veron: Je živ? Zaplať Pánbůh!, E. Labiche, Delacour: Dobrák – 1881; E. Scribe: První láska, V. J. K. [V. J. Kavka]: Z naší doby, G. v. Moser, F. v. Schönthan: Naše ženy, A. K. Nový: Nihilista, E. Labiche: Dobrodiní souží – 1882.
Divadelní hry pro mládež
J. A. Kouble [spr. Ch. F. Weiße, př. J. Kouble]: Překvapení + Rybrcol druhý v Krkonoších – 1867; V. Žížala Donovský: Božena Borotínská – 1869.
Prameny a literatura
LA PNP: osobní fond, inventář → E. Bílková, 1993. ■ J. Malý: Přehled literární činnosti Čechů od r. 1848 až do nynější doby, ČČM 26, 1852, sv. 4, s. 13; J. P.: Zasláno, Národní listy 26. 1. 1862; F. Bouček: Kněhkupec, p. J. P…, tamtéž 28. 1. 1862; V. Hálek: Divadelní bibliotéka. Vydává J. P., Český obzor literární 1, 1867/68, s. 83–85; +: J. P. Divadelní bibliotéka, Česká Thalia 2, 1868, s. 226–228; E. Krásnohorská: Josef Kajetán Tyl, Osvěta 8, 1878, s. 88, 185, 191; nesign. [J. Neruda]: J. P., Humoristické listy 20, 1878, s. 323n. → Podobizny I, 1951 + Nakladatel dramatických děl pan J. P. vypravuje, Národní listy 20. 11. 1880 → České divadlo VI, 1973; nesign.: J. P., Světozor 15, 1881, s. 166; -dr-: J. P., český nakladatel, Divadelní listy 3, 1882, s. 240n.; nesign.: J. P., Národní listy 14. 9. 1882, příl.; nesign.: J. P., nakladatel knih českých, Zábavné listy 4, 1882, s. 678n.; A. Mattuška: O literárních stycích A. J. Vrťátka s J. P., Literární listy 5, 1884, s. 144n.●; úmrtí a nekrology: J. L. T. [Turnovský], Zlatá Praha 6, 1888/89, s. 214n.; Národní listy 14. 3. 1889; Literární listy 10, 1889, s. 146n.; Budečská zahrada 20, 1889/90, d. 2, s. 69●; V. Kosnar: Z mého archivu, Venkov 13. 7. 1911; V. Č.: Památce J. P., Zlatá Praha 30, 1912/13, s. 10–12; nesign.: Několik dopisů z let obrození, Literární rozhledy 10, 1925/26, s. 251–255; J. Pešek: Z galerie českých nakladatelů 3, tamtéž, s. 335–339, pokr. tamtéž 11, 1926/27, s. 5–32; M. Novotný: Čtyřlístek k jubilejním dnům, Literární rozhledy 14, 1929/1930, s. 155; J. Šimák: Příspěvek k listáři Josefa Kajetána Tyla, ČNM 105, 1931, s. 262–293; J. Brambora: Pospíšilové v Praze, in sb. Národní obrození severovýchodních a východních Čech, Hradec Králové 1971, s. 30–33;DČD II; DČD III; J. Švehla: Starý komediant, 1983, s. 159; F. Černý: Snahy o vydávání divadelní literatury v české řeči v 19. století, Documenta Pragensia sv. 10/2, 1990, s. 449–466 + „…bezevolně scény sepřádám“ (Václav Kliment Klicpera), AUC. Philosophica et Historica 2–1993. Theatralia IX, 1994, s. 23–30, oboje → Kapitoly z dějin českého divadla, 2000. ■ Doucha, LČL, Otto, Rieger, Wurzbach; NAlb
Vznik: 2015
Zdroj: Česká činohra 19. a začátku 20. století. Osobnosti, II. N–Ž, ed. Eva Šormová, Praha: Institut umění – Divadelní ústav – Academia 2015, s. 761–765
