Pocházel z rodiny usedlé v Bousově, otec je v matrice uveden jako soused, tj. obyvatel obce s domovním a pozemkovým majetkem.
P. odešel na studia, o nichž není nic bližšího známo. Záhy nastoupil hereckou dráhu u kočovných společností. Začínal u H. Viceny (1867) a u E. Zöllnerové (1869), delší dobu pobyl u J. E. Kramuela (1871–76). 1874 se oženil s Františkou Klaudyovou (1854 nebo 1856 – 1. 10. 1884), rovněž kočující herečkou, s níž pak měl dvě děti. 1877 se stal členem právě založené Pištěkovy společnosti, v níž působil do 1882 (též jako překladatel, dramatik a upravovatel her). Poté se objevuje ve společnosti P. Švandy ze Semčic, 1883 u ředitelů F. J. Čížka a V. Pázdrala. Po manželčině smrti se patrně vrátil k Pištěkovi, v srpnu 1885 (před představením ve vinohradské aréně) byl stižen záchvatem šílenství a hospitalizován v ústavu pro choromyslné v Praze Na Slupi. Do domácího ošetření byl propuštěn nejdříve v březnu 1886. Návrat na jeviště si vyzkoušel v lednu 1887 u ochotníků v Mladé Boleslavi, pak u společnosti Rottovy. V květnu nastoupil znovu k Pištěkovi a s jeho společností hrál v zimní sez. 1887/88 v Plzni. Pravděpodobně 1887 se podruhé oženil se zpěvačkou M. Chlostíkovou-Körbrovou (1860–1943).1888 přestoupil opět ke Švandovi, kde nahradil komika J. Vilhelma po jeho odchoduna odpočinek. Se Švandovým souborem hrál v brněnském ND, po ředitelově náhlé smrti v lednu 1891 zůstal členem společnosti, kterou převzal P. Švanda ml. Současně vystupoval s komickými a zpěvními čísly na příležitostných akcích typu besed, merend či silvestrovských večerů. 1886 se podílel na založení JČH a byl zvolen do jejího prvního výboru. Zemřel ve čtyřiačtyřiceti letech po krátké nemoci na srdeční vadu.
P. zastával komický a charakterní obor, byl disponován též pěvecky. Vystupoval zejména ve veselohrách, fraškách, operetách a komických operách. Ztvárňoval energické mladíky (krejčovský tovaryš Jehlička, Nestroy: Zlý duch Lumpacivagabundus; Beneš Kosa, Juin: Lišák ferina aneb Nevěř pochlebníkům!), bodré, rázovité typy (kostelník Křivonoska, Kneisel: Pan farář a jeho kostelník; kvazi doktor Angrešt, Šamberk–Berg: Brno bez ševce; Jeremiáš Mrkvička, Suppé: Žádný muž a tolik děvčat) či sociálně nebo charakterově přesně vymezené figury (vychovatel Frimousse, Lecocq: Malý vévoda; sloužící Benjamin, Šamberk: Rodinná vojna; Desiré, Sardou: Fedora; Duperron, Bozděch: Světa pán v županu; potrhlý klavírista Kladívko, L’Arronge: Můj Vojtíšek; nerudný profesor Janáček, Moser: Ultimo). Hrál též charakterní role komediálního i vážného rázu (voják Chamboran, Dennery–Cormon: Nevinně odsouzen; parazit Konipásek, Sokol: Starý vlastenec; Jiří Pretvic, Sienkiewicz: Na jednu kartu) a výrazné postavy v uznávaných či klasických kusech (Šašek, Shakespeare: Král Lear; Karel, Schiller: Loupežníci; Bláha, Stroupežnický: Naši furianti; Principál, Smetana: Prodaná nevěsta). Šlo většinou o divácky vděčné postavy, které oživovaly divadelní dění a nejednou působily i jako důležití hybatelé děje. P. vládl bohatým, přirozeným komickým talentem, jeho jevištní projev byl prost drastických i triviálních postupů; koncem osmdesátých let jej brněnská kritika hodnotila jako dobrého nástupce J. Vilhelma. Úspěch u publika získával i pohotovými extempore, jimiž se často strefoval do aktuálních událostí.
Jako zkušenější člen Švandovy společnosti působil i režijně, zejména v době, kdy nedostával větší herecké příležitosti. Podle skutečné události napsal napínavou a sentimentální hru Trestanci na Špilberku aneb Revírník Anton, která se zejména v Brně stala oblíbeným kusem. Zdramatizoval román D. Defoea Robinson Crusoe a pořizoval adaptace vesměs druhořadých her. Jeho poměrně četné překlady her jsou pravděpodobně pouze úpravami již existujících českých překladů.
Role
Kramuelova spol.
[?] (K. J. Erben: Sládci aneb Gramatika co recept lásky, benef.) – 1871; Lancelot Gobbo (W. Shakespeare: Kupec benátský, i Pištěkova spol. 1885), Správce Čáp (K. Haffner: Študenti na Děvohradě), Pilníček (V. Lipovský: Kometa) – 1872; Józa (E. Karl: Otče náš! aneb Tajuplná noc před sv. Havlem) – 1873; Williams (A. Dumas st.: Kateřina Hovardova aneb Trůn a popraviště), Jupiter (J. Offenbach: Orfeus v podsvětí, i Pištěkova spol. 1879) – 1874; Camerlin (V. Sardou: Rabagas), Balthasar (týž: Andrea), Prof. Oldřich Janáček (G. v. Moser: Ultimo), Viktor Zefirín Kladívko (A. L’Arronge: Můj Vojtíšek, i Pištěkova spol ND Brno 1879), Beneš Kosa (K. Juin: Lišák ferina aneb Nevěř pochlebníkům!), Polonius (W. Shakespeare: Hamlet) – 1875; Petr Melichárek (L. Feldmann, ú. J. Böhm: Na kovárně), [?] (L. Angely: Vyhraná nevěsta, benef.), [?] (týž: Řemeslnická merenda, benef.), Jeremiáš Mrkvička (F. v. Suppé: Žádný muž a tolik děvčat) – 1876.
Pištěkova spol.
Barnabáš Křivonoska (R. Kneisel: Pan farář a jeho kostelník), Van der Rysen (A. Belot: Dcera hráčova), Principál komediantů (B. Smetana: Prodaná nevěsta) – Plzeň 1877; Frimousse (Ch. Lecocq: Malý vévoda), Gremio (W. Shakespeare: Zkrocení zlé ženy), Chamboran (A. Dennery, E. Cormon: Nevinně odsouzen), Vendelín (K. Costa: Zuzančin pan kaprál), Habakuk Angrešt (F. F. Šamberk dle O. F. Berga: Brno bez ševce), Honza (J. K. Tyl: Jiříkovo vidění), Statkář Doubrava (J. Rosen: Malí velikáni), Hrabě Gloria Cassis (J. Offenbach: Bandité), Vendelín Skokánek (G. v. Moser, E. Jacobson, ú. K. Tůma: Petr jako Pavel), Cabriolo (J. Offenbach: Trebizondská princezna), Lambertuccio (F. v. Suppé: Boccaccio) – ND Brno 1879; Don Boléro d’Alcarazas (Ch. Lecocq: Giroflé-Girofla), Netrefa (A. L’Arronge: Dobročinné paní), Magister Placide (J. Brandl: Probuzený lev), Samuel Cuff (H. Laube: Hrabě Essex), Cvrček (J. Nestroy: Tajnosti staré panny) – ND Brno 1880; Kalafuna (J. K. Tyl: Strakonický dudák), Kazimírek (G. v. Moser: Otrok), Giovanni Spinula (J. J. Kolár: Magelona), Gibson (G. v. Moser: Bibliotekář), Jonáš (V. Sardou: Vlast), Správce (E. Pešková dle K. A. Görnera: Jen mimochodem), Šašek (W. Shakespeare: Král Lear), Malvolio (týž: Večer tříkrálový), Bartoloměj Pecka (F. F. Šamberk: Jedenácté přikázání) – ND Brno 1881; Gagneus (A. Vacquerie: Jean Baudry), Trkoslav Angrešt (F. F. Šamberk: Podskalák) – 1882.
Čížkova spol.
Jiří Pretvic (H. Sienkiewicz: Na jednu kartu)– 1883.
Pázdralova spol.
Doktor Zvěřina (F. V. Jeřábek: Služebník svého pána) – 1883.
Pištěkova spol.
Baron Roupinelle (F. v. Suppé: Gaskoněc), Správec (R. Planquette: Zvonky cornevillské), Martin Toužimský (J. K. Tyl: Paličova dcera), Voříšek (F. F. Šamberk: Josef Kajetán Tyl), Don Pomponio (F. v. Suppé: Donna Juanita) – 1884; Henkl (G. v. Moser, F. v. Schönthan: Válka v míru), Lorsac (F. Nissel: Čarodějnice), Pekárek (J.-F.-A. Bayard, E. Vanderburch, ú. J. K. Tyl: Nalezenec), Benjamin (F. F. Šamberk: Rodinná vojna), Zelenka (týž: Karel Havlíček Borovský), Kopejtko (týž: Divadelní vlak), Baron Puk (J. Offenbach: Velkovévodkyně z Gerolštýnu), Bulíček (J. Nestroy: Chce mít švandu), Moták (F. F. Šamberk: Kulatý svět), Narcisse (V. Sardou: Odetta), Konipásek (A. H. Sokol: Starý vlastenec), Kavka (F. v. Schönthan: Zlatý pavouk), Don Sancho (J. Strauss: Královnin krajkový šáteček), Purkmistr Derrick (R. Planquette: Rip-Rip), Duperron (E. Bozděch: Světa pán v županu) – 1885.
Rottova spol.
Vít (Ch. Birch-Pfeifferová dle G. Sand: Diblík, šotek z hor), Karel (F. Schiller: Loupežníci) – 1887.
Pištěkova spol.
Vernouillet (E. Labiche, A. Delacour: Vřele milovaný Celimare) – Vinohrady 1887, Václav Drchota (F. F. Šamberk dle O. F. Berga: Potrhlý švec), Šimon Moreles (J. K. Tyl: Lesní panna), Profesor Jota (F. V. Jeřábek: Cesty veřejného mínění), Bonifác Bonafides (J. K. Tyl: Jiříkovo vidění), Bláha (L. Stroupežnický: Naši furianti), Kleofáš Červenka (J. Štolba: Vodní družstvo) – Plzeň 1887.
Švandova spol.
Jehlička (J. Nestroy: Zlý duch Lumpacivagabundus) – Smíchov 1888; Habršperk (L. Stroupežnický: Naši furianti), Perissol (V. Sardou: Ferréol), Josífek [?] (K. Elmar, ú. J. H. Böhm: Šantala – všude dobře, doma nejlíp) – ND Brno 1888; Dohazovač Novotný (J. Štolba: Závěť), Mikado (A. S. Sullivan: Mikado) – ND Brno 1889; Vojtíšek (J. Poláček: Trestanci na Špilberku aneb Revírník Anton), Bartolo [?] (P.-A. C. de Beaumarchais: Figarova svatba) – ND Brno 1890; Rychtář (G. Preissová: Její pastorkyňa), [?] (A. M. Šimáček: Svět malých lidí) – ND Brno 1891.
Spol. P. Švandy ml.
Larivaudière (Ch. Lecocq: Angot, dcera zeleného trhu), Pantaleon Vocilka (J. K. Tyl: Strakonický dudák) – 1891.
Spol. E. Zöllnerové
Desiré (V. Sardou: Fedora) – b. d.
Režie
Švandova spol.
E. Zola: Rabourdin a jeho dědicové – 1890.
Spol. P. Švandy ml.
F. v. Suppé: Donna Juanita, Ch. Lecocq: Malý vévoda, E. Labiche, A. Delacour: Náš million, Ch. Lecocq: Giroflé-Girofla – 1891.
Hra a adaptace
Trestanci na Špilberku aneb Revírník Anton, Švandova spol. ND Brno 1890, t. b. d. ■ Na námluvách, dle H. Bürgera, Pištěkova spol. 1882; Paní bez ducha, dle [?], tamtéž 1882; Rodina Václavíčkova, dle L. Treptowa, tamtéž, s tit. Pan Hanáček a jeho rodina, Švandova spol. 1889; Divadelní kukátko aneb Stoletý sen starého Pražana, Pištěkova spol. 1887; Robinson Crusoe, dle Camperaa D. Defoea, Švandova spol. ND Brno 1890; Výlet pana Broučka na Helgoland, dle L. Treptowa, tamtéž 1890.
Překlady
J. Rosen: Noví muži, Pištěkova spol. 1876; R. Kneisel: Pan Slídil, Čmuchal a Klepal, tamtéž 1881; G. v. Moser, F. v. Schönthan: Reif z Reiflingu, rkp.,1882, DÚk, Pokorného spol. Plzeň 1883; A. Dumas ml.: Princezna bagdadská, Pištěkova spol. 1882; A. Vacquerie: Jean Baudry, tamtéž 1882, hráno též s tit. Zlatý muž; T. Wunsch: Veselá Aninka slečna „Všetečka“, tamtéž 1882; M. Oeribauer: Čisté ruce aneb Láska a politika, tamtéž 1882; F. v. Schönthan dle E. Labicha: Pan manžel za 500 franků měsíčně, tamtéž 1883; H. Wilken, O. Justinus: Bilín-Milín [Kyritz-Pyritz], tamtéž 1883; F. v. Schönthan: Hloupý kousek, tamtéž 1883; A. Bisson: Zabil svou ženu, tamtéž 1883; V. Sardou: Fedora, tamtéž 1883; týž: Odetta, tamtéž 1883; F. Nissel: Čarodějnice, tamtéž 1883; F. Mamroth, O. S. Weiss: Cesta do Sumatry, tamtéž 1884; V. Sardou: Vlast, tamtéž 1885; E. Pailleron: Svět nudy, tamtéž 1885; E. Jacobson: Člověče, nezlob se!, Pištěkova spol. Plzeň 1887; T. Taube: Kuchař od Valdeků a dcera kominíka ze Škvrňan [Die Lauchtaube], tamtéž 1887; L. Treptow: Borovičkův koníček, tamtéž 1887; L. Artus, A. Ascher dle A. Bissona: Delikátní poslání, Budilova spol. 1888; P. Lindau: Paní Božena a dcera její Boženka, Švandova spol. 1889; A. Bisson, A. Mars: Ta milá paní tchýně, tamtéž 1889; A. Bisson, A. Mars: Panička za 100 000 zl., tamtéž 1891; K. A. Görlitz: Dokonalá ženuška, Pištěkova spol. Plzeň 1893.
Prameny a literatura
SOA Praha: Sbírka matrik, 09 Dolní Bousov, matrika narozených 1842–1875, s. 100, obr. 52. NA: fond Policejní ředitelství I, konskripce, kart. 474, obr. 381, [Polaček Johann] ■ Nesign.: Městské divadlo, Plzeňské listy 14. 10. 1877; nesign.: České divadlo v Brně. Námořní kadet, Moravská orlice 24. 10. 1879 Národní divadlo v besedním domě, tamtéž 27. 10. 1881 Za kuplet o německém divadle pražském, tamtéž 29. 5. 1885 Ústřední jednota českého herectva, tamtéž 20. 8. 1885 Pana J. P…., tamtéž 27. 8. 1885; nesign.: Dva sirotci, Národní listy 1. 9. 1885 Z ústavu pro choromyslné, tamtéž 23. 9. 1885 Stav šíleného herce p. J. P., tamtéž 28. 10. 1885; R. K. S.: Zprávy. Pan J. P…., Jeviště 2, 1886, s. 99; nesign.: Herec P. opět na jevišti, Národní listy 24. 1. 1887; nesign.: Z letního divadla na Král. Vinohradech, tamtéž 22. 5. 1887; -a: Divadlo král. města Plzně, Plzeňské listy 22. 11. 1887; utin [R. Kutina], ref. Borovičkův koníček, Česká Thalia 1, 1887, s. 272●; ref. Rodina Václavíčkova: J. S. [Schiebl], tamtéž 1, 1887, s. 343; V. L., tamtéž 4, 1890, s. 290●; utin [R. Kutina]: Letní divadlo na Kr. Vinohradech, tamtéž 1, 1887, s. 241n.; J. S. [Schiebl]: Městské divadlo v Plzni, tamtéž, s. 314, 361; nesign.: Letní divadlo na Král. Vinohradech, Národní listy 23. 5. 1888; nesign.: Král. Vinohrady, Dalibor 10, 1888, s. 231; nesign.: Z prozatímního nár. divadla v Brně, Moravská orlice 27. 11. 1888; J. M. [Merhaut], ref. Paní Božena a dcera její Boženka, tamtéž 4. 10. 1889; nesign.: Z proz. národního divadla v Brně, tamtéž 13. 2. 1890; nesign.: K nastávající saisoně…, tamtéž 23. 11. 1890; nesign.: Ze Šlapanic (Beseda), tamtéž 13. 12. 1890●; ref. Robinson Crusoe: Jizeran 23. 1. 1892; Národní politika 28. 5. 1892●; nesign., ref. Trestanci na Špilberku, Jizeran 20. 2. 1892; J. Bartoš: Loutkářská kronika, 1963, s. 230●; úmrtí a nekrology: Dalibor 14, 1891/92, s. 189n.; Národní listy 26. 4. 1892; Národní politika 26. 4. 1892; Plzeňské listy 26. 4. 1892; Moravská orlice 27. 4. 1892; Budivoj 28. 4. 1892; Ohlas od Nežárky 22, 1892, s. 146; Česká Thalia 6, 1892, s. 152●; V. Budil: Z mých hereckých vzpomínek, Český deník 26. 2. a 11. 6. 1922, příl. Besedy; J. Zelenka: Vzpomínám…, 1929, s. 16; V. Štein Táborský: Dějiny venkovských divadelních společností, 1930, s. 70, 108, 153, 155; sb. Zlatá kniha […], Brno 1934, s. 16; K. Tauš: K padesátiletému jubileu českého divadla v Brně, Brno 1934 s. 63 + Nadbytečné umělecké velikášství, Moravská orlice 2. 8. 1940; K. Engelmüller: Z letopisů českého divadelnictví I, 1946, s. 60; L. Pacák: Opereta, 1946, s. 141, 176, 282; J. Knap: Zöllnerové, 1958, s. 128, 221 + Umělcové na pouti, 1961, s. 60, 88, 90, 141, 148, 221; P. Pražák: Smetanova Prodaná nevěsta, 1962, s. 169; DČD III; S. Langer: Pištěkovo lidové divadlo na Kr. Vinohradech, rkp., b. d., DÚk, s. 9, 95. ■ Buchner, Brno, Plzeň
Vznik: 2015
Zdroj: Česká činohra 19. a začátku 20. století. Osobnosti, II. N–Ž, ed. Eva Šormová, Praha: Institut umění – Divadelní ústav – Academia 2015, s. 753–756
