Pocházel z rodiny kupce. Jeho sestrou byla herečka PD a ředitelka divadelní společnosti Arnoštka Libická (1837–1893). Nižší ročníky gymnázia absolvoval v Německém [Havlíčkově] Brodě, vystudoval práva na pražské univerzitě. Po získání doktorátu 1867 působil jako advokát v Praze, od 1874 ve Vlašimi. Záhy onemocněl plicní chorobou (patrně tuberkulóza), které 1877 podlehl. Byl pohřben ve Vlašimi.
Již během studií se věnoval literární a spolkové činnosti. Byl činný v Akademickém čtenářském spolku (od 1861 předseda) a v Umělecké besedě (1864–66 předsedal literárnímu odboru). 1865–67 redigoval Hlas a Národní listy, jako jejich odpovědný redaktor byl za přestupky proti tiskovému zákonu souzen a načas zbaven politických práv. Přispíval i do dalších periodik (Květy, Literární listy) a udržoval přátelské vztahy s řadou spisovatelů, zvláště s J. Nerudou. Překládal, důsledně z originálu, francouzské a italské autory (V. Huga, J. Vernea, G. Leopardiho). Překlady, které podle dobové kritiky „vynikaly svědomitou věrností, věcným porozuměním i přesností jazykovou“ podepisoval většinou pseudonymem J. Drn. Přeložil řadu soudobých francouzských veseloher, frašek a tzv. komedií mravů (Augiera, Sardoua), jimiž od konce šedesátých let zásoboval PD, kde byly uváděny jak na hlavní scéně, tak v letní Aréně Na Hradbách. Patřil k hlavním překladatelům francouzské bulvární dramatiky a přispíval k jejímu silnému zastoupení v českém repertoáru.
Pseudonymy a šifry
J. Drn, Dr., R. Npk, R. N.
Překlady
V. Sardou: Mnoho přátel naše škoda [Nos intimes], PD 1863; E. Augier: Pavel Forestier, PD 1868; A. Decourcelle: Souboj v Krči [Les Tribulations d’un témoin], PD-AH 1869 (pseud. J. Drn); Varin, L. Boyer: Kabát, vesta i kalhoty, PD-AH 1869 (pseud. J. Drn); Clairville, H. Gillet: Odpustky pana Lívance [Les Amendes de Timothée], PD 1869 (pseud. J. Drn); T. de Banville: Gringoire, PD 1869 (pseud. J. Drn), t. 1873; E. Gondinet: Gavaut, Minard a spol., PD 1869 (pseud. J. Drn); Xavier [X.-B. Saintine], Varin, L. Boyer: Snědl jsem svého přítele, PD 1870 (pseud. J. Drn); B. Lopez, Ch. Narrey: Cesta pro vyražení [Trottman le touriste], PD-AH 1870 (pseud. J. Drn); E. Grangé, Lambert-Thiboust: Růžoví ďáblové, PD-AH 1871(pseud. J. Drn); E. Labiche, Delacour: Z otcovské lásky [Le Choix d’un gendre], PD-AH 1872 (pseud. J. Drn); V. Sardou: Černí ďáblové, PD 1873.
Prameny a literatura
Úmrtí a nekrology: Národní listy 2. 3. 1877; Česká včela 2, 1877, s. 80; E. Krásnohorská, Osvěta 7, 1877, s. 320●; ř.: Vzpomínky na Nerudu, Máj 2, 1903/04, s. 474–478; R. Pravda: Publicista a překladatel R. N. byl přítelem básníka Jana Nerudy, Vysočina – Listy Pelhřimovska 19. 6. 2004, s. 5. ■ LČL, Otto-m; PD-rep
Vznik: 2015
Zdroj: Česká činohra 19. a začátku 20. století. Osobnosti, II. N–Ž, ed. Eva Šormová, Praha: Institut umění – Divadelní ústav – Academia 2015, s. 687–688
