Psán též Mrniak, Mrniák. – Bratr malíře a kreslíře Ignáce M. Od 1810 studoval na pražské akademii u J. Berglera, za figurální kompozice získal řadu ocenění. Starozákonní a novozákonní náměty jeho obrazů prozrazují vliv nazarenismu, ztvárnění antických témat vliv klasicistní. Ke knižnímu vydání Klicperových her vytvořil kresby pro rytiny G. Döblera. Litografie na motivy selanek J. J. Langra (Zaklená panna, Zkamenělé stádo, Zdřevěnělý pastýř aj. 1831) přijala obrozenská reprezentace (Kollár, Čelakovský, Tomíček) jako vlastenecký čin. 1834 byl spolu s krajinářem a vedutistou K. Würbsem přizván k výtvarné spolupráci v Kajetánském divadle. Kromě dekorací pokojů, jejichž autorem byl údajně J. K. Tyl, M. s Würbsem zhotovil zřejmě všechny ostatní typové dekorace (selskou světnici, les, venkovskou krajinu, městskou ulici atd.). Dekorace se nedochovaly a nejsou známy ani z vyobrazení. Pravděpodobně nevybočovaly nikterak z dobové konvence iluzivní výpravy s perspektivou bočních kulis a nástropních sufit a s hlavním motivem na zadním prospektu.
Zemřel na sešlost stářím, byl pohřben na Olšanských hřbitovech.
Prameny a literatura
NA: fond Policejní ředitelství I, konskripce, kart. 405, obr. 658 [Mrniak Joseph, 1790]. AMP: Sbírka matrik, VO Z9, matrika zemřelých fary u sv. Vojtěcha 1853–1868, s. 277, obr. 285. ■ [J.] S. Tomíček: Ohlášení, Čechoslav 1, 1830/31, sv. 5, s. 35n.; Schematismus 1845, s. 706; 1847, s. 568; Národní listy 6. 10. 1867 [úmrtí]; F. X. Jiřík: Vývoj malířství českého ve století XIX., Dílo 6, 1908/09, s. 124; Vondráček II; DČD II; E. Reitharová, in E. Poche (ed.): Praha národního probuzení, 1980, s. 305; DČVU III/1. ■ Toman, Thieme-Becker, Wurzbach
Vznik: 2015
Zdroj: Česká činohra 19. a začátku 20. století. Osobnosti, I. A–M, ed. Eva Šormová, Praha: Institut umění – Divadelní ústav – Academia 2015, s. 661–662
