Známý též pod pseudonymem Fa Presto. Byl nejmladší ze tří synů hraběcího schönbornského pokladníka. Na Malé Straně, kde rodina žila, trávil dětství a navštěvoval gymnázium. Po maturitě1886 se zapsal na Karlo-Ferdinandovu univerzitu a vystudoval práva. 1892 se stal soudním vyšetřovatelem, 1896 nastoupil na pražský magistrát jako koncipista, v kariérním postupu dospěl na pozici magistrátního rady. 1908 odešel do výslužby. Působil v řadě kulturních organizací: v Matici české (od 1884), v Umělecké besedě (od 1892), ve Spolku českých spisovatelů beletristů Máj. 1896 se podílel na založení časopisu Volné směry, v němž spoluredigoval beletristickou část (do 1899). Zájem o loutkové divadlo ho přivedl do spolků Umělecká výchova a Umělecká loutková scéna (místopředseda). Stál u zrodu Loutkového divadla Umělecké výchovy (dramaturgem 1913–16, 1921). Byl blízkým přítelem J. Kvapila. Celý život zůstal svobodným mládencem, zemřel po dlouhotrvající nemoci (tuberkulóza) a byl zpopelněn v krematoriu v Praze-Strašnicích. V dobovém tisku i v nové literatuře bývá zaměňován s vrstevníkem Karlem Muškem, překladatelem, hercem a režisérem ND.
Do literatury vstoupil 1890 humoristickými pracemi, publikovanými zejména v časopisu Švanda dudák. Vedle satirické a ironické polohy (úspěšná sbírka parodistických básní Utíkej, Káčo!, 1904) byl autorem lyricky a melancholicky měkkého výrazu. Patřil ke generaci literátů devadesátých let, ale jeho básnická a prozaická tvorba navazovala spíše na starší poetiku. Konzervativní smýšlení se projevilo po 1918 v kritickém postoji k republikánskému režimu (satirický román Tajemství mlsné kočky, vyd. posmrtně 1925).
M. tvorba vztahující se k divadlu prošla několika stylovými a žánrovými proměnami. Rané práce měly satirický a parodistický ráz, zesměšňovaly dobové literární trendy (symbolistní Alkohol, impresionistické V předtuše nálady). Ve vážně laděných hrách z přelomu století, jež zahrnují kompozičně rozvolněné jednoaktovky s tématem mládí Studenti a Konec mládí, lyrické Jitro, mussetovskou variaci Bílý lístek a baladický obrázek Dceruška hostinského, se dostávala do popředí náladotvorná složka, charakteristická byla mnohomluvná jazyková výstavba a snížená dramatičnost. Z drobných komorních prací se vymykala výpravná vánoční hra Betlém. Po několika operních libretech, psaných obvykle na cizí náměty a s vypjatě lyrickým výrazem (Kunálovy oči podle povídky J. Zeyera; Malíř Rainer na motivy textů J. J. Kolára), a příležitostné hře Poutník (k otevření nového divadla v Pardubicích), vytvořil M. na přelomu první a druhé dekády 20. stol. své nejzávažnější drama Král. Ideově provokativní a pesimisticky vyznívající dílo nesené skepsí vůči sociálním revolucím, jež postrádají duchovní bázi a rozvrátí veškeré hodnoty, vyvolalo prudký kritický ohlas. Na rané Studenty a Konec mládí kompozičně i žánrově navázala hra Ženy, které potkáváme, sledující ve volně propojených výstupech střetání juanovského hrdiny s různými podobami ženství. Počínaje lyrickým proverbem Loutky, ovlivněným dobovým kultem marionety, obrátil M. pozornost k loutkovému divadlu; ostatní jevištní práce měly jen příležitostný ráz (Hold Prodané nevěstě, České Sibyly). Pro rodinné loutkové divadlo továrníka J. J. Friče zvané Tyátr u tety Bóži, které poznal 1911, psal hry obracející se jak k dětským, tak k dospělým divákům této domácí scény. Pohádkový příběh prolínaly zcizující, nezřídka aktualizující komentáře, situace a postavy byly traktovány s ironií a nadsázkou. Inspirován hrami F. von Pocciho rozvinul typ „pohádky naruby“, jenž opouštěl tradiční schémata (Krasocitný Budulín, Po konci pohádky). Do pozdějších pohádek vtělil i odraz společenských změn po převratu 1918 (Kašpárkova maminka, Pohádkový zákon). K dobovým snahám poskytnout loutkovým divadlům umělecky hodnotné a seriózní texty přispěl adaptací Shakespearova Perikla, nazvanou Pyrokles, král Tyrský. Vedle vlastní autorské tvorby se věnoval práci překladatelské, v níž se soustředil na dramatiku italskou (R. Bracco) a německou; několik překladů uvedlo i ND (Hardt: Blázen Tantris aj.).
M. zprvu spíše příležitostná divadelní publicistika (příspěvky do Radikálních listů, Slova, Českého loutkáře, Zvonu a Loutkáře) nabyla postupně na soustavnosti. Ve válečných letech byl divadelním referentem Zlaté Prahy (1914–16) a Národních listů (1917), pravidelně přispíval do časopisu České divadlo (1918). Byl mu vlastní fejetonistický způsob psaní, vůči posuzovaným dílům projevoval shovívavost a snažil se hledat jejich klady. Obdivoval herectví i osobnost H. Kvapilové, uznával E. Vojana, B. Zakopala a L. Dostalovou, byl stoupencem inscenační poetiky J. Kvapila.
Pseudonymy a šifry
A. M. Zloch, Budulín Krasocitný, Don Quixote, Douška sazečova, Fa Presto, Fa presto, Farfarello, Fix-Nix, František Čtrnáctý, Horymír, Kofétua II., Silorád Vokurka, F. P., Kaz., K. M., M., Prst, Q.
Hry a libreta
Alkohol, t. in Švanda dudák 13, 1894 (šifra F. P.); V předtuše nálady, t. tamtéž 14, 1895 (pseud. František Čtrnáctý); Stínová hra, t. 1895 (pseud. Fa Presto); Vláda špíny, t. in Švanda dudák 16, 1897 (pseud. Silorád Vokurka); Studenti, Švandovo div. 1897, i t.; Hrůza, t. [1897], večírek staré gardy malostranských cyklistů [1898]; Jitro, Div. na výstavě (Uranie) 1898; Konec mládí, Švandovo div. 1899, i t.; Bílý lístek, t. 1902; Dceruška hostinského, ND 1904, i t.; Betlém, ND 1905, i t.; Poutník, ochotn. Pardubice 1909, i t. in Dvě hry, napsané ke slavnostnímu otevření Městského divadla v Pardubicích; Král, ND 1909, i t.; Loutky, t. 1910; Kašpárek hvězdářem, Fričovo rodinné divadlo 1911, t. [1912, pseud. Fa Presto]; Prsteny (monolog), t. 1914; Ženy, které potkáváme, t. in Květy 34, 1912, d. 1, s. 555–563, 670–679, d. 2, s. 94–104, 197–209, kn. [1913], ND 1913; Kámen mudrců, Fričovo rodinné divadlo [1913], opis, b. d., DÚk; Krasocitný Budulín, tamtéž 1913, t. 1918; Faust na Šibřinkách, Šibřinky v Praze I 1914 (pseud. Budulín Krasocitný); Hold Prodané nevěstě, ND 1916; České Sibylly, ND 1918; Kašpárkova maminka, ND 1919, i t.; Pohádkový zákon, t. [1919], Umělecká loutková scéna 1920 (pseud. Fa Presto); Pyrokles, král Tyrský, dle W. Shakespeara, t. [1919]; Jsme svobodni! (sletová scéna), t. 1920. ■ Indická princezna, h. K. Bendl, ND 1906, i t. (přeprac. libr. A. Puldy); Sen lesa, h. L. Prokop, ND 1907, i t. (s L. Prokopem); Kunálovy oči, dle J. Zeyera, h. O. Ostrčil, ND 1908, i t.; Otázka, h. L. Prokop, t. 1910 (ú. libr. L. Prokopa); Malíř Rainer, dle J. J. Kolára, h. F. Pic ka, ND 1911, i t.
Překlady
B. Dovsky: Zlaté časy, Uranie 1903, t. 1906; R. Bracco: Pravá láska, ND 1911, t. [1913]; R. Misch: V říši Amazonek aneb Věčné ženství, Uranie 1912; P. Apel: Cesta do pekel, ND 1912, rozmn., b. d.,DÚk; F. v. Pocci: Soví hrad, t. 1912; H. Bahr: Hvězda divadelní, Uranie 1913; H. Rosenberg: Tyl Enšpígl, tamtéž 1913; F. Molnár, ú. A. Polgar: Liliom, MD Plzeň 1913; E. Hardt: Blázen Tantris, tamtéž 1913, t. [1914]; M. Grube, R. Lothar dle L. N. Parkera: Kardinál, Uranie 1914; F. Pastonchi: Gianettiny slzy, Intimní (Švandovo) div. 1914, rkp., b. d., DÚk; Ch. B. Fernald, ú. Sil-Vara: Co máme rádi, ND 1915, rkp., DÚk; R. Bracco: Konec milování, MD Plzeň 1916; F. v. Pocci: Šípková Růžinka, t. in týž: Výbor loutkových her, b. d.; V. Alfieri: Merope, ND 1921, opis, b. d., DÚk; P. Corneille: Rogoduna, kněžna Parthská, t. 1923; R. Bracco: On ona on, rozmn., 1943, DÚk; týž: Co nechceš, aby ti jiní činili, rozmn., b. d., DÚk; týž: Cestovní dobrodružství, rozmn., b. d., DÚk; A. Fraccaroli: Fíkový list, rozmn., b. d., DÚk; R. Voss: Zlatovlasá Katuška, rozmn., b. d., DÚk; A. Testoni: Život v zátiší, Uranie b. d.
Prameny a literatura
AMP: Sbírka matrik, MIK N24, matrika narozených fary u sv. Mikuláše 1867–1873, fol. 35, obr. 39; Soupis pražských domovských příslušníků [otec Maschek Wenzl, 1820]. LA PNP: osobní fond [mj. rkp. her a překladů Jitro, Faust /Faust na Šibřinkách/, Sněhová královna, V říši Amazonek, Zlaté prasátko aj.], inventář → T. Breň, 2000. ■ D. V.: Bibliografie prací K. M. – Fa Presta o loutkách, in K. M.: Pyrokles, král Tyrský, [1919], s. [31]; nesign.: Bibliografie prací K. M. – Fa Presto o loutkách, Loutkář 7 (9), 1922/23, 60; V. Sojka: Soupis československých loutkových her, scének a výstupů, 1929, s. 50, 70, 82n., 105, 150, 164, 179, 186n.; ■ Nemo [K. B. Mádl], ref. Jitro + Studenti, Zlatá Praha 15, 1897/98, s. 562●; ref. Studenti: q. [J. Borecký], Národní listy 1. 1898; -id-, tamtéž 27. 9. 1898; ech [V. Štech], Zlatá Praha 15, 1897/98, s. 82; P., Světozor 32, 1897/98, s. 84; Olga P. [Přibyslavová], Ženský svět 2, 1897/98, 28; jv. [J. Vodák], Obzor literární a umělecký 1, 1899, s. 133n.●; ref. Konec mládí: Jiří K. [Karásek], Rozhledy 8, 1898/99, s. 915; -al., Literární listy 20, 1898/99, s. 321; F. Zákrejs, Osvěta 29, 1899, s. 940; jv. [J. Vodák], Obzor literární a umělecký 1, 1899, s. 167; ref. Bílý lístek: nesign., Čas 17. 4. 1902; K., Lidové noviny 14. 11. 1902; F. X. Zdařil, Srdce 1, 1901/02, s. 285n.; -rach-, Moderní život 1, 1902, s. 45; K. L., Divadelní listy 3, 1901/02, 383●; ref. Zlaté časy: Dačický, Divadlo 2, 1903/04, s. 63; K. R. , Divadelní list Máje 4, 1907/08, s. 48●; ref. Dceruška hostinského: -ý, Divadlo 2, 1903/ /04, s. 376; J. Hor, Srdce 3, 1903/04, s. 310n.; P. [J. Pelcl], Rozhledy 14, 1903/04, 815; J., Přehled 2, 1903/04, s. 451; ech [V. Štech], Máj 2, 1903/04, s. 557n.; -s- [A. B. Dostal], Lumír 32, 1903/04, s. 285; Nemo [K. B. Mádl], Zlatá Praha 21, 1903/04, s. 372; š. [J. Kuffner], Národní listy 15. 5. 1904; r., Právo lidu 17. 5. 1904; nesign. [J. Vodák], Čas 18. 5. 1904; F. X. H. [Hodač], Lidové noviny 18. 5. 1904; Ar...ti [A. V. Kraus], Politik 20. 5. 1904; nesign., Česká demokracie 21. 5. 1904; nesign., Divadelní listy 5, 1903/04, s. 239n.; J. Ladecký, Osvěta 34, 1904, s. 556n. + šifra J. Lý, Zvon 4, 1903/04, s. 490●; ref. Betlém: r. [F. V. Krejčí], Právo lidu 8. 12. 1905; š. [J. Kuffner], Národní listy 8. 12. 1905; nesign. [J. Vodák], Čas 9. 12. 1905; O. Theer, Pražská lidová revue 1, 1905, s. 298; -d-, Divadlo 4, 1905/06, s. 112n.; Nemo [K. B. Mádl], Zlatá Praha 23, 1905/06, s. 130n.; KMČ [Čapek Chod], Zvon 6, 1905/06, s. 221; O-o-, Máj 4, 1905/06, s. 222n.; nesign., Přehled 4, 1905/06, s. 224; -ev-, Ženský obzor 6, 1906/07, s. 25; -ský, Divadelní list Máje 3, 1906/07, s. 136●; ref. Král: O. Theer, Česká revue 2, 1908/09, s. 507; F. X. Šalda, Novina 2, 1908/09, s. 280–282 → Kritické projevy VII, 1953; O. Fischer, Přehled 7, 1908/09, s. 518; KMČ [Čapek Chod], Zvon 9, 1908/ /09, s. 443n.; J. Karásek, Moderní revue 15, 1908/ /09, sv. 21, s. 412n.; K. H. Hilar, Divadlo 7, 1908/09, s. 299; O. Jakoubek, Vlasť 25, 1908/09, s. 775n.; nj, Akademie 13, 1908/09, s. 384; Nemo [K. B. Mádl], Zlatá Praha 26, 1908/09, s. 345n.; J. Hilbert, Venkov 4. 4. 1909; r. [F. V. Krejčí], Právo lidu 4. 4. 1909, 2. příl.; š. [J. Kuffner], Národní listy 4. 4. 1909; -jm- [J. Mahen], Lidové noviny 6. 4. 1909; K. Čvančara, Osvěta 39, 1909, s. 468–470; V. K., Pražská lidová revue 5, 1909, s. 151; K. Kamínek, Lumír 38, 1909/10, s. 267●; A. B. Dostal: Čtyři cet let divadla na Smíchově, [1911], s. 68, 84●; O. Fischer: Literatura v Nár. divadle, Přehled 10, 1911/12, s. 639–642●; ref. Ženy, které potkáváme: J. Kodíček, Přehled 11, 1912/13, s. 361; O. Fischer, Česká revue 6, 1912/13, s. 384; A. P. [Procházka], Moderní revue 19, 1912/13, sv. 26, s. 278n.; Tristan [S. V. Friedl], Zvon 13, 1912/13, s. 302n.; Nemo [K. B. Mádl], Zlatá Praha 30, 1912/13, s. 275; O. Jakoubek, Vlasť 29, 1912/13, 572; Dr. R. J. K. [Kronbauer], Máj 11, 1912/13, s. 266–268; T. [V. Tille], Národní listy 2. 1913; J. Hilbert, Venkov 11. 2. 1913; K. [F. V. Krejčí], Právo lidu 11. 2. 1913; nesign. [J. Vodák], Čas 11. 2. 1913; H. Jelínek, Divadlo 11, 1912/13, s. 146 + Lumír 41, 1912/13, s. 283n.; Č, Lidové noviny 12. 2. 1913; Z. V., Národní obzor 14. 2. 1913; K. Čvančara, Osvěta 43, 1913, s. 226; MilNý [Novotný], Národní listy 7. 10. 1922●; J. Rydvan, ref. Tyl Enšpígl, Divadlo 11, 1912/13, s. 185●; ref. Blázen Tantris: E., Český denník 23. 1. 1913; Dý, tamtéž 26. a 27. 1. 1913; nesign., Národní listy 3. 2. 1913, več.; K [F. V. Krejčí], Právo lidu 14. 10. 1913; Narcis Budil, Pražská lidová revue 9, 1913, s. 284; Tristan [S. V. Friedl], Zvon 14, 1913/14, s. 55; H. Jelínek, Lumír 42, 1913/14, s. 42n.; -á-, Nový obzor 4, 1914, s. 46●; O. F. [Fischer], ref. Co máme rádi, Národní listy 31. 8. 1915●; ref. Hold Prodané nevěstě: nesign., Ženský obzor 14, 1915/16, s. 184; nesign., Národní listy 31. 5. 1916●; -r [O. Fischer], ref. Šípková Růžinka, tamtéž 2. 12. 1917●; k padesátinám: nesign.: tamtéž 29. 12. 1917; -tr [G. Winter], Právo lidu 29. 12. 1917; E. [K. Engelmüller], Zlatá Praha 35, 1917/18, s. 168; -o-, Topičův sborník 5, 1917/18, s. 235n.; Horus, Vzlet 2, 1918, s. 45●; ref. České Sibylly: nesign., Národní listy 9. 11. 1918; nesign., Prager Abendblatt 9. 11. 1918●; ref. Krasocitný Budulín: R., České divadlo 2, 1918, s. 109; A. Šebek, Zvon 19, 1918/19, s. 546●; Z. Z., ref. Pohádkový zákon, Národní listy 25. 2. 1920●; ref. Kašpárkova maminka: J. H. [Hilbert], Venkov 7. 1. 1919; Pt., tamtéž 27. 3. 1919; m, Právo lidu 7. 1. 1919; jv [Vodák], Lidové novi ny 9. 1. 1919; H. Jelínek, Lumír 47, 1919, s. 92; J. Borecký, Osvěta 49, 1919, s. 188; D., Lípa 2, 1918/19, s. 239n.; Vkb [V. K. Blahník], Topičův sborník 6, 1918/19, s. 282n.; K. Engelmüller, Zlatá Praha 36, 1918/19, s. 143; -er, Zvon 19, 1918/19, s. 239●; K. Fišer: Loutkové hry K. M., Loutkář 4, 1919/20, s. 101–103; nesign.: Ve věci libreta Výletů pá ně Broučkových, Národní listy 5. 5. 1920●; ref. Merope: Ot. F. [Fischer], tamtéž 26. 11. 1921; M. M. [Majerová], Rudé právo 26. 11. 1921; K. Engelmüller, Zlatá Praha 38, 1921/22, s. 427; Et. [E. Tréval], Zvon 22, 1921/22, s. 167●; úmrtí a nekrology: Č. [V. Červinka], Národní listy 13. 9. 1922, več., 14. 9. 1922; nesign., Právo lidu 14. 9. 1922; K. Č. [Čapek], Lidové noviny 14. 9. 1922 → O umění a kultuře II, 1985; -jvs- [Sedlák], Tribuna 15. 9. 1922; B. Jedlička-Brodský, Národní listy 19. 9. 1922, več.; J. Borotínský, Divadlo 2 (9), 1921/22, č. 23, s. 1n.; Sk. [F. Skácelík], Lumír 49, 1922, s. 448; -pa- [F. S. Procházka], Zvon 23, 1922/23, s. 27n.; -i [A. Wenig], Topičův sborník 10, 1922/23, s. 42; Loutkář 7(9), 1922/23, č. 4 [přísp. L. Ostrčilová, V. Zákrejs, J. Veselý, J. Šváb-Malostranský, V. Havelková, M. Gebauerová, K. Engelmüller, J. Gotthard, V. Skála]●; nesign.: Literární pozůstalost K. M..., Tribuna 14. 10. 1923; J. K. [Kvapil]: O dvou, kdož už nepřijdou.Štědrovečerní povídání, Ročenka Kruhu solistů MD na Král. Vinohradech 1929, 1929, s. 39–43 → O čem vím, 1932; V. Tille: Činohra Národního divadla od roku 1900 do převratu (Dějiny ND V), 1935, s. 72, 87, 140, 194, 205, 219; Z. Nejedlý: Opera Národního divadla od roku 1900 do převratu (Dějiny ND VI), 1936, s. 131, 166, 325, 342; V. Skála: Vzpomínáme K. M. – Fa Presto, Československý loutkář 7, 1957, s. 280; H. Lamková: Úvodem, in K. M.: Pohádkový zákon, 1959, s. 3–7; F. Pala: Opera Národního divadla v období Otakara Ostrčila I, 1962, s. 41, 56, 60n., 64; III, 1965, s. 63–66, 68; J. Vogel: Leoš Janáček, 1963, s. 222–224; J. Malík: Úsměvy dřevěné Thalie, 1965, s. 7, 29, 89, 118, 243n., 254 + České a slovenské loutkové divadelnictví I. Od nejstarších dob do května 1945, 1968, s. 10, 13; VM [Müller]: Přezíraný divadelník, Lidová demokracie 12. 9. 1972; DČD III; Z. Bezděk: Dějiny české loutkové hry do roku 1945, 1983, s. 5, 42–45, 49, 60, 94, 144; M. Česal: Vůdčí osobnosti amatérské etapy VI., Loutkář 44, 1994, s. 122; P. Pátková: Parodická tvorba K. M. na pozadí literárních sporů sklonku devatenáctého století, dipl., FF UK 1997; A. Dubská: Dvě století českého loutkářství, 2004, zvl. s. 178n. ■ ČHS, EDS [Loutkové div. Umělecké výchovy; Umělecká loutková scéna], LČL, Masaryk, Otto, Otto-dod; NAlb
Vznik: 2015
Zdroj: Česká činohra 19. a začátku 20. století. Osobnosti, I. A–M, ed. Eva Šormová, Praha: Institut umění – Divadelní ústav – Academia 2015, s. 624–627
