Machová, Josefa

Josefa
Machová
26. 8. 1859
Brodce u Mladé Boleslavi
10. 6. 1914
Plzeň
Herečka.

Roz. Reisová. Pocházela z rodiny kočího ve službách hraběnky Caroliny Nostic-Rie­neck. Údajně brala lekce herectví u O. Skle­nářové-Malé. Informace, že na její doporučení nastoupila první angažmá u společnosti F. Po­korného, je zřejmě mylná. Cedule dokládají její působení u jiných ředitelů kočujících spo­lečností: u K. V. Jelínka (asi 1878), F. Viceny (1879–80, správcem J. Košner) a u J. Košnera. 1880 na štaci v Roudnici se provdala za he­reckého kolegu Josefa M. S manželem zůstala nejméně do podzimu 1882 u Košnera (při naro­zení dcery Barbory 1. 9. 1882 jsou v matrice za­psáni jako herci jeho společnosti). Dalších pět let její působení neznáme. Angažmá u F. Lud­víka, zmíněné v jediném zdroji, jiné prameny nepotvrzují. 1887 nastoupila do nové společ­nosti V. Budila, s níž působila převážně v Plzni (v letní Aréně Na Obcizně a ve starém měst­ském divadle). Angažmá u Budila vypověděla k 1. 9. 1892, ale již v průběhu zimní sezony v Brně (1892/93) se do souboru vrátila. Když Budil z finančních důvodů společnost roz­pustil, přestoupila již ovdovělá M. k řediteli F. Trnkovi (1900–02), jemuž bylo zadáno pl­zeňské divadlo. Patřila k etablovaným a váže­ným plzeňským umělcům (poručníkem jejích dětí se po manželově smrti 1899 stal purkmistr města V. Peták). 1902 ji angažoval Budil jako ředitel nového Městského divadla do stálého plzeňského souboru, jehož členkou byla deset let. Divadlo opustila na konci sez. 1911/12, ve stejnou chvíli, kdy Budil pod nátlakem rezignoval na ředitelskou funkci; její odchod patrně souvisel se změnou ve vedení divadla. Hereckou dráhu definitivně ukončila teprve dvaapadesátiletá. Dva roky nato náhle ze­mřela, dosud zdravá a plná sil. Pohřbena byla na novém Ústředním hřbitově v Plzni.

Všechny tři dcery pokračovaly v rodičov­ské profesi: Barbora (Betyna, 1882 Ústí n. Orlicí – 1942 Plzeň) byla členkou plzeňské opery, hrála v Divadle na výstavě (1898) a ná­sledně v Uranii, Anna (provd. Kandertová, 1890 Plzeň – 1971 Pardubice) a Otýlie (Otla, provd. Hostašová, data nezjištěna) působily v plzeňské činohře.

Podle jubilejního článku P. Nebeského na­studovala M. v prvních angažmá mnohé ze zásadních rolí tehdejšího repertoáru (Koláro­vu Moniku a Magelonu, Shakespearovu Julii, Ofélii a Blaženu, Schillerovu Amalii, Johanku a Alžbětu, Mosenthalovu Deboru a Sardouovu Fernandu a Cypriennu). Dochované cedule z té doby ji však zaznamenávají v úlohách rozver­ných či naivních děvčat, nikoli v rolích prvních milovnic a heroin. Pro obor naivek a subret ji předurčovala střední postava a souměrná, jemná a příjemně vyhlížející tvář. Žánrově konvenční uchopení subret však dokázala pře­konat, obohacujíc figury realisticky pojatým detailem dospěla ke kreacím lidsky a životně pravdivějším. Budil, v jehož společnosti se záhy přehrála do starších dam a matek, rozpo­znal, že hereččině naturelu jsou nejbližší tzv. charakterní role. Během více než dvacetiletého působení vytvořila pod jeho vedením desítky postav matron, matek, žen z lidu, babiček, tet, měštek a starých panen. Tento typ rolí úspěšně ztvárňovala v celém dobovém repertoárovém spektru: v komediích a fraškách (Eufrosina Špuláková, Šamberk: Rodinná vojna), v do­mácí i světové klasice (Rosava ve Strakonic­kém dudákovi, Hraběnka Kapuletová v Romeu a Julii, Frosina v Lakomci, Pernellová v Tartuf­fovi), v dramatice realistické (Horačka v Ma­ryše, Kopecká v Jiráskově Otci, Henčlová v Hauptmannově Formanu Henčlovi) i moder­ní (Kateřina Bindrová ve Schnitzlerově Milko­vání, Paní Sörbyová v Ibsenově Divoké kach­ně, Nyola v Zeyerově Radúzovi a Mahuleně, Ježibaba v Hauptmannově Potopeném zvonu, Kociánová v Kvapilových Oblacích). Doká­zala se vyrovnat i s tehdy ne zcela běžnými a zároveň protichůdnými polohami stylizace hereckého výrazu (např. Matrena v Tolstého naturalistické Vládě tmy, Eurydika v Sofoklo­vě Antigoně). Plzeňská kritika opakovaně oce­ňovala její tvárnost, cit pro míru a schopnost přizpůsobit se typu postavy i žánru a stylu hry.

Svědomitá a pilná herečka vynikala uměním psychologizace a charakterizační zkratky. Péči věnovala i vedlejším a menším rolím, které se staly její doménou také proto, že dokázala na omezeném prostoru postavu přesně vystih­nout a učinit ji zajímavou. Vedle propracova­ného mluvního projevu, opřeného o paměťové zvládnutí textového partu, využívala k charak­terizaci figur pečlivě připravenou masku. Svou spolehlivostí a profesionalitou, jimiž si získá­vala respekt kritiky a úctu publika, byla dlou­holetou oporou Budilova činoherního souboru a přispívala k jeho věhlasu.

Role

Spol. V. K. Jelínka

Žofie (T. E. Wilks: Nápady aneb Krejčí zůstaň u své jehly), Marie (D. Kalisch: Doktor Žvanil) – [1878].

Vicenova spol.

Marie (A. Berger dle Dumanoir, E. Lafargue: Schudlý šlechtic a žena z lidu) – 1879; Kristian, nezletilý král dánský (V. Sardou: Král a květinář­ka aneb Salický zákon), Eulalie (K. Juin, L. Flerx: Volby v Kocourkově) – 1880.

Košnerova spol.

Paní Smutná (J. J. Poříčský dle A. v. Kotzebuea: Nešťastní aneb Sokolové v Čechách), Julie A. Anno: Starý a mladý Kos) – 1881; Julie (F. F. Šamberk: Rodinná vojna) – 1882; Rosava (J. K. Tyl: Stra­konický dudák aneb Hody divých žen), Aurelie (E.-L.-A. Brisebarre, M. Michel: Bengálský tygr) – b. d.

Budilova spol.

Anna Kateřina (J. Vrchlický: Exulanti) – 1887; Emilie Novotná (J. Štolba: Vodní družstvo), Marie (I. V. Špažinskij: Paní majorka), Dolores (V. Sar­dou: Vlast), Paní de Chatenay (L. Artus, A. Ascher dle A. Bissona: Delikátní poslání) – Ml. Boleslav 1888; Paqueretta (A. Valabrègue, M. Ordonneau: Není Durand jako Durand), Kateřina (W. Shake­speare: Zkrocení zlé ženy), Blažena (týž: Mnoho povyku pro nic za nic), Eliška (R. Kneisel: Pan fa­rář a jeho kostelník), Markýzka de Logny (E. Boz­děch: Z doby kotillonů) – Plzeň 1888; Matylda (B. Bjørnson: Novomanželé), Goneril (W. Shake­speare: Král Lear) – Ml. Boleslav 1889; Olympie (T. Barrière, E. Gondinet: Třeštidlo) – Plzeň 1889; Natálie Štěpánovna (A. P. Čechov: Námluvy na Rusi), Paní Žofka (L. Stroupežnický: Paní minc­mistrová), Paulina (E. Bozděch: Světa pán v župa­nu) – Plzeň 1890; Olga Nikolajevna (V. Krylov: Havrani aneb Chytrák na chytráky), Paní de Stra­de (A. Bisson, J. Moineaux: Kurátor marnotratníků) – Ml. Boleslav 1891; Valentina (A. Bisson: Nebožtík Toupinel) – Čes. Budějovice 1892; Katty (A. Dumas st.: Kean), Eva Spurná (P. Rosegger: V den soudu) – Plzeň 1892; Athenais (G. Ohnet: Majitel hutí), Františka šl. Wendlovská (H. Suder­mann: Domov) – Plzeň 1893; Veronika Zítková (F. Ruth: Písmákova dcera) – Plzeň 1894; [?] (T. Megerle: Urozená paní a děvče z lidu) – Plzeň 1895; Mary (F. E. H. Burnettová: Malý lord, i MD Plzeň 1906), Stará Volfová (J. K. Tyl: Jan Hus, i MD Plzeň 1903), Princezna Elisa (V. Sardou, E. Moreau: Madame Sans-Gêne, i MD Plzeň1904), Mrs. Sarah Reedová (Ch. Birch-Pfeifferová dle C. Bell: Sirotek lowoodský, i MD Plzeň 1904) – Plzeň 1896; Antonina (V. Sardou: Theodora), Te­rezka (L. Stroupežnický: Vojtěch Žák, výtečník), Barbora (A. Abrahamowicz, R. Ruszkowski: Pan setník z Bosny), Zuzana Herzogová (J. J. Kolár: Mravenci), Vendelínová (K. Karlweis: Hrubá košile), Posejpalka (B. Smola [V. Budil]: Vzal si jednu od divadla), Paní de Targy (O. Feuillet: Pa­řížský román) – Plzeň 1897; Julie (A. Wilbrandt: Arria a Messalina, i MD Plzeň 1907), Paní Sene­šalová (V. Sardou: Fernanda), Infantka (Lope de Vega: Král a sedlák), Salomena (L. Stroupežnický: Zvíkovský rarášek, i MD Plzeň 1903) – Plzeň 1898; Madlena Jandová (Ch. Birch-Pfeiffero­vá: Sedlák Zlatodvorský), Paní Hergentheimová (H. Sudermann: Zápas motýlů), Kateřina Binde­rová (A. Schnitzler: Milkování), Hraběnka Kapule­tová (W. Shakespeare: Romeo a Julie), Paní Sör­byová (H. Ibsen: Divoká kachna), Anaïs (P. Ber­ton, Ch. Simon: Zaza, i MD Plzeň 1905), Matylda (O. Blumenthal, G. Kadelburg: U bílého koníčka, i MD Plzeň 1909) – Plzeň 1899; Sousedka (G. Haupt­mann: Potopený zvon), Matrena (L. N. Tolstoj: Vlá­da tmy, i MD Plzeň 1908) – Plzeň 1900.

Trnkova spol. Plzeň

Vdova po faráři (B. Bjørnson: Nad naši sílu), Ma­ryšina babička (A. a V. Mrštíkové: Maryša) – 1900; Batšéva (J. Zeyer: Sulamit), Hladíková (M. A. Ši­máček: Svět malých lidí), Královna Gertruda (R. Lothar: Král Harlekýn), Blažková (T. Kepková­-Novotná: Vykoupení) – 1901; Kniertje (H. Heijer­mans: Naděje) – 1902.

MD Plzeň

Rosava (J. K. Tyl: Strakonický dudák), Miss Su­san Abbey (J. K. Jerome: Miss Hobbs), Štěpanida (M. Gorkij: Měšťáci), Kristina Ostadalová (H. Sudermann: Svatojanské ohně), Máma (J. Kva­pil: Princezna Pampeliška), Zuzana Poličanská (J. K. Tyl: Jiříkovo vidění) – 1902; Nadlesňo­vá (F. X. Svoboda: Čekanky), Sara Mathisonová (V. Sardou: Vlast), Perl (J. Vrchlický: Rabínská moudrost), Havlová (A. Jirásek: Vojnarka), Paní Lindová (H. Ibsen: Nora), Hippolita (W. Shake­speare: Sen v noci svatojanské), Roubínková (A. Jirásek: M. D. Rettigová) – 1903; Vaňková (J. Šmaha: Zlato), Belina (Molière: Zdravý nemoc­ný), Tekla Sedlnická (L. Stroupežnický: Zkažená krev), Marie Jakubičková (O. Faster: Krásná Lída), Paní de Chantel (M. Prévost: Polopanny), Maria (A. Hoffmann: Pašijové hry), Frosina (Molière: Lakomec), Marfa (J. Verne, F. Csepreghy: Carův kurýr), Záhornová (F. A. Šubert: Žně), Kociánová (J. Kvapil: Oblaka), Paní Chocholatá (K. Karl­weis: Národní švec), Eurydika (Sofokles: Antigo­na), Jenovefa (V. K. Klicpera: Hadrián z Římsu), Paní de Moissand (E. Pailleron: Myška), Marie Sokolová (F. X. Svoboda: Olga Rubešová), Nyola (J. Zeyer, h. J. Suk: Radúz a Mahulena), Ježibaba (G. Hauptmann: Potopený zvon) – 1904; Flam­mová (G. Hauptmann: Růžena Berndtová), Oli­vová (B. Viková-Kunětická: Cop), Hana Kennedy (F. Schiller: Marie Stuart), Marie Lechatová (O. Mirbeau: Obchod je obchod), Máma (O. Ne­dbal: Pohádka o Honzovi), Jadviga (J. Štolba: Její systém), Babička Kajlíková (B. Viková-Kuně­tická: Přítěž), Háta (L. Manzotti, h. R. Marenco: Excelsior), Betty Elisová (M. A. Šimáček: Jiný vzduch), Ester (K. Gutzkow: Uriel Acosta), Horač­ka (A. a V. Mrštíkové: Maryša), Bába (A. Jirásek: Lucerna), Záleská (F. Raupach: Mlynář a jeho dítě) – 1905; Nerissa (Molière: Šibalství Scapino­va), Barbora (J. Štolba: Peníze), Paní Stázi Marko­vá (K. Costa: Podkova štěstí), Eufrosina Špuláková (F. F. Šamberk: Rodinná vojna), Madame Durand (J. Lemaître: Slečna šafářka), Dorota (J. K. Tyl: Kutnohorští havíři), Matka Miladina (V. Vlček: Milada), Jedličková (J. K. Tyl: Paličova dcera), Donátová (F. V. Jeřábek: Služebník svého pána), Rachel (K. Mašek: Betlém) – 1906; Žena strýce Wil­liama (G. B. Shaw: Pekelník), Emilie (W. Shake­speare: Othello), Divonna (A. Daudet: Sapho), Jela (G. Davis: Katakomby), Gertruda Krieglerová (A. Engel, J. Horst: Pryč s muži!), Věra (V. A. Kry­lov: Komu je na světě veselo?), Lady Markby (O. Wilde: Ideální manžel), Henčlová (G. Haupt­mann: Forman Henčl), Kopecká (A. Jirásek: Otec), Antonie (A. Guimerà: V nížině), Zámecká paní (K. Leger: Zima), Slečna Prismová (O. Wilde: Na čem záleží) – 1907; Soukupová (F. X. Svoboda: Směry života), Paňmáma Petráňová (A. H. Horá­ková: Páni), Horáková (V. Štech: Deskový statek), Klárčina matka (J. W. Goethe: Egmont), Verunka (L. Stroupežnický: Václav Hrobčický z Hrobčic), Bětuška Kyralová (F. A. Šubert: Jan Výrava), Paní Mařáková (J. Hilbert: Vina), Matka Přemys­lova (A. Dvořák: Kníže), Terezka (L. Stroupež­nický: Naši furianti) – 1908; Paní Neodbylská z Neodbylic (A. Fredro: Dámy a husaři), Juliina kojná (W. Shakespeare: Romeo a Julie), Marie (E. Gettke: V předpeklí) – 1909; Bába Spirodončeva (A. F. Pisemskij: Hořký osud), Emily Macgre­gorová (W. S. Maugham: Mrs. Dot), Paní Arviko­vá (B. Bjørnson: Když réva znovu kvete), Jaruše (V. K. Klicpera: Krásná Melusina), Franceska Doniová (G. D’Annunzio: Gioconda) – 1910; Tadra­chová (G. Zapolska: Morálka paní Dulské), Mar­kýza de Beaulieu (G. Ohnet: Majitel hutí), Ines (P. Calderón: Sudí zalamejský), Paní Pernellová (Molière: Tartuffe), Babička (O. Nedbal: Z pohád­ky do pohádky), Paní Santenay (P. Wolff: Veliké tajemství), Anna Pavlovna (L. N. Tolstoj: Živou­cí mrtvola) – 1911; Rebeka (J. J. Kolár: Pražský žid), Marie Brandová (M. Brociner: Za oponou), Čtvrtý herec (W. Shakespeare: Hamlet), Stará Dorla (B. Buchbinder: Helena všecko dokáže) – 1912.

Prameny a literatura

SOA Praha: Sbírka matrik, Horky n. Jizerou 13, matrika narozených 1859–1869, fol. 6, obr. 8. SOA Litoměřice: Sbírka matrik, L 134/55 matrika od­daných Roudnice 1876–1895, s. 47, obr. 48. SOA Zámrsk: Sbírka matrik, 3250 Ústí n. Orlicí, matrika narozených 1877–1890, s. 182 [dcera Barbora, 1. 9. 1882]. SOA Plzeň: Sbírka matrik, Plzeň 104, mat­rika zemřelých 1909–1914, s. 364, obr. 368. Archiv města Plzně: cedule MD 1902–1912. ■ Divadel­ní anonce a referáty, in Plzeňské listy 1895–1908, zvl. 20. 7. 1889 [Kateřina, Zkrocení zlé ženy], 1. 8. 1895 [benef., Urozená paní a děvče z lidu], nb. [P. Nebeský], 12. 8. 1897 [Terezka, Vojtěch Žák], 2. 10. 1897 [Posejpalka, Vzal si jednu od divadla], 14. 12. 1901 [Blažková, Vykoupení], 31. 10. 1902 [Máma, Princezna ], 11. 2. 1905 [Marie Lechatová, Obchod je obchod], 14. 1. 1905 [Anaïs, Zaza], 9. 9. 1908 [Matrena, Vláda tmy]; 3. 10. 1910 [Franceska, Gioconda]; 3. 10. 1911 [Paní Sante­nay, Veliké tajemství]●; 30 let u divadla: nesign., Divadlo 7, 1908/09, s. 402; nb. [P. Nebeský], Plzeň­ské listy 15. 5. 1909; V. Budil: Z mých ředitel­ských vzpomínek II, 1920, s. 226, 233●; nesign.: Paní J. M., Český denník 13. 6. 1914 [nekrolog]. ■ PBJ; Buchner, Plzeň

 

Vznik: 2015
Zdroj: Česká činohra 19. a začátku 20. století. Osobnosti, I. A–M, ed. Eva Šormová, Praha: Institut umění – Divadelní ústav  –  Academia 2015, s. 617–620

Autor: Šormová, EvaTopolová, Barbara