Roz. Reisová. Pocházela z rodiny kočího ve službách hraběnky Caroliny Nostic-Rieneck. Údajně brala lekce herectví u O. Sklenářové-Malé. Informace, že na její doporučení nastoupila první angažmá u společnosti F. Pokorného, je zřejmě mylná. Cedule dokládají její působení u jiných ředitelů kočujících společností: u K. V. Jelínka (asi 1878), F. Viceny (1879–80, správcem J. Košner) a u J. Košnera. 1880 na štaci v Roudnici se provdala za hereckého kolegu Josefa M. S manželem zůstala nejméně do podzimu 1882 u Košnera (při narození dcery Barbory 1. 9. 1882 jsou v matrice zapsáni jako herci jeho společnosti). Dalších pět let její působení neznáme. Angažmá u F. Ludvíka, zmíněné v jediném zdroji, jiné prameny nepotvrzují. 1887 nastoupila do nové společnosti V. Budila, s níž působila převážně v Plzni (v letní Aréně Na Obcizně a ve starém městském divadle). Angažmá u Budila vypověděla k 1. 9. 1892, ale již v průběhu zimní sezony v Brně (1892/93) se do souboru vrátila. Když Budil z finančních důvodů společnost rozpustil, přestoupila již ovdovělá M. k řediteli F. Trnkovi (1900–02), jemuž bylo zadáno plzeňské divadlo. Patřila k etablovaným a váženým plzeňským umělcům (poručníkem jejích dětí se po manželově smrti 1899 stal purkmistr města V. Peták). 1902 ji angažoval Budil jako ředitel nového Městského divadla do stálého plzeňského souboru, jehož členkou byla deset let. Divadlo opustila na konci sez. 1911/12, ve stejnou chvíli, kdy Budil pod nátlakem rezignoval na ředitelskou funkci; její odchod patrně souvisel se změnou ve vedení divadla. Hereckou dráhu definitivně ukončila teprve dvaapadesátiletá. Dva roky nato náhle zemřela, dosud zdravá a plná sil. Pohřbena byla na novém Ústředním hřbitově v Plzni.
Všechny tři dcery pokračovaly v rodičovské profesi: Barbora (Betyna, 1882 Ústí n. Orlicí – 1942 Plzeň) byla členkou plzeňské opery, hrála v Divadle na výstavě (1898) a následně v Uranii, Anna (provd. Kandertová, 1890 Plzeň – 1971 Pardubice) a Otýlie (Otla, provd. Hostašová, data nezjištěna) působily v plzeňské činohře.
Podle jubilejního článku P. Nebeského nastudovala M. v prvních angažmá mnohé ze zásadních rolí tehdejšího repertoáru (Kolárovu Moniku a Magelonu, Shakespearovu Julii, Ofélii a Blaženu, Schillerovu Amalii, Johanku a Alžbětu, Mosenthalovu Deboru a Sardouovu Fernandu a Cypriennu). Dochované cedule z té doby ji však zaznamenávají v úlohách rozverných či naivních děvčat, nikoli v rolích prvních milovnic a heroin. Pro obor naivek a subret ji předurčovala střední postava a souměrná, jemná a příjemně vyhlížející tvář. Žánrově konvenční uchopení subret však dokázala překonat, obohacujíc figury realisticky pojatým detailem dospěla ke kreacím lidsky a životně pravdivějším. Budil, v jehož společnosti se záhy přehrála do starších dam a matek, rozpoznal, že hereččině naturelu jsou nejbližší tzv. charakterní role. Během více než dvacetiletého působení vytvořila pod jeho vedením desítky postav matron, matek, žen z lidu, babiček, tet, měštek a starých panen. Tento typ rolí úspěšně ztvárňovala v celém dobovém repertoárovém spektru: v komediích a fraškách (Eufrosina Špuláková, Šamberk: Rodinná vojna), v domácí i světové klasice (Rosava ve Strakonickém dudákovi, Hraběnka Kapuletová v Romeu a Julii, Frosina v Lakomci, Pernellová v Tartuffovi), v dramatice realistické (Horačka v Maryše, Kopecká v Jiráskově Otci, Henčlová v Hauptmannově Formanu Henčlovi) i moderní (Kateřina Bindrová ve Schnitzlerově Milkování, Paní Sörbyová v Ibsenově Divoké kachně, Nyola v Zeyerově Radúzovi a Mahuleně, Ježibaba v Hauptmannově Potopeném zvonu, Kociánová v Kvapilových Oblacích). Dokázala se vyrovnat i s tehdy ne zcela běžnými a zároveň protichůdnými polohami stylizace hereckého výrazu (např. Matrena v Tolstého naturalistické Vládě tmy, Eurydika v Sofoklově Antigoně). Plzeňská kritika opakovaně oceňovala její tvárnost, cit pro míru a schopnost přizpůsobit se typu postavy i žánru a stylu hry.
Svědomitá a pilná herečka vynikala uměním psychologizace a charakterizační zkratky. Péči věnovala i vedlejším a menším rolím, které se staly její doménou také proto, že dokázala na omezeném prostoru postavu přesně vystihnout a učinit ji zajímavou. Vedle propracovaného mluvního projevu, opřeného o paměťové zvládnutí textového partu, využívala k charakterizaci figur pečlivě připravenou masku. Svou spolehlivostí a profesionalitou, jimiž si získávala respekt kritiky a úctu publika, byla dlouholetou oporou Budilova činoherního souboru a přispívala k jeho věhlasu.
Role
Spol. V. K. Jelínka
Žofie (T. E. Wilks: Nápady aneb Krejčí zůstaň u své jehly), Marie (D. Kalisch: Doktor Žvanil) – [1878].
Vicenova spol.
Marie (A. Berger dle Dumanoir, E. Lafargue: Schudlý šlechtic a žena z lidu) – 1879; Kristian, nezletilý král dánský (V. Sardou: Král a květinářka aneb Salický zákon), Eulalie (K. Juin, L. Flerx: Volby v Kocourkově) – 1880.
Košnerova spol.
Paní Smutná (J. J. Poříčský dle A. v. Kotzebuea: Nešťastní aneb Sokolové v Čechách), Julie A. Anno: Starý a mladý Kos) – 1881; Julie (F. F. Šamberk: Rodinná vojna) – 1882; Rosava (J. K. Tyl: Strakonický dudák aneb Hody divých žen), Aurelie (E.-L.-A. Brisebarre, M. Michel: Bengálský tygr) – b. d.
Budilova spol.
Anna Kateřina (J. Vrchlický: Exulanti) – 1887; Emilie Novotná (J. Štolba: Vodní družstvo), Marie (I. V. Špažinskij: Paní majorka), Dolores (V. Sardou: Vlast), Paní de Chatenay (L. Artus, A. Ascher dle A. Bissona: Delikátní poslání) – Ml. Boleslav 1888; Paqueretta (A. Valabrègue, M. Ordonneau: Není Durand jako Durand), Kateřina (W. Shakespeare: Zkrocení zlé ženy), Blažena (týž: Mnoho povyku pro nic za nic), Eliška (R. Kneisel: Pan farář a jeho kostelník), Markýzka de Logny (E. Bozděch: Z doby kotillonů) – Plzeň 1888; Matylda (B. Bjørnson: Novomanželé), Goneril (W. Shakespeare: Král Lear) – Ml. Boleslav 1889; Olympie (T. Barrière, E. Gondinet: Třeštidlo) – Plzeň 1889; Natálie Štěpánovna (A. P. Čechov: Námluvy na Rusi), Paní Žofka (L. Stroupežnický: Paní mincmistrová), Paulina (E. Bozděch: Světa pán v županu) – Plzeň 1890; Olga Nikolajevna (V. Krylov: Havrani aneb Chytrák na chytráky), Paní de Strade (A. Bisson, J. Moineaux: Kurátor marnotratníků) – Ml. Boleslav 1891; Valentina (A. Bisson: Nebožtík Toupinel) – Čes. Budějovice 1892; Katty (A. Dumas st.: Kean), Eva Spurná (P. Rosegger: V den soudu) – Plzeň 1892; Athenais (G. Ohnet: Majitel hutí), Františka šl. Wendlovská (H. Sudermann: Domov) – Plzeň 1893; Veronika Zítková (F. Ruth: Písmákova dcera) – Plzeň 1894; [?] (T. Megerle: Urozená paní a děvče z lidu) – Plzeň 1895; Mary (F. E. H. Burnettová: Malý lord, i MD Plzeň 1906), Stará Volfová (J. K. Tyl: Jan Hus, i MD Plzeň 1903), Princezna Elisa (V. Sardou, E. Moreau: Madame Sans-Gêne, i MD Plzeň1904), Mrs. Sarah Reedová (Ch. Birch-Pfeifferová dle C. Bell: Sirotek lowoodský, i MD Plzeň 1904) – Plzeň 1896; Antonina (V. Sardou: Theodora), Terezka (L. Stroupežnický: Vojtěch Žák, výtečník), Barbora (A. Abrahamowicz, R. Ruszkowski: Pan setník z Bosny), Zuzana Herzogová (J. J. Kolár: Mravenci), Vendelínová (K. Karlweis: Hrubá košile), Posejpalka (B. Smola [V. Budil]: Vzal si jednu od divadla), Paní de Targy (O. Feuillet: Pařížský román) – Plzeň 1897; Julie (A. Wilbrandt: Arria a Messalina, i MD Plzeň 1907), Paní Senešalová (V. Sardou: Fernanda), Infantka (Lope de Vega: Král a sedlák), Salomena (L. Stroupežnický: Zvíkovský rarášek, i MD Plzeň 1903) – Plzeň 1898; Madlena Jandová (Ch. Birch-Pfeifferová: Sedlák Zlatodvorský), Paní Hergentheimová (H. Sudermann: Zápas motýlů), Kateřina Binderová (A. Schnitzler: Milkování), Hraběnka Kapuletová (W. Shakespeare: Romeo a Julie), Paní Sörbyová (H. Ibsen: Divoká kachna), Anaïs (P. Berton, Ch. Simon: Zaza, i MD Plzeň 1905), Matylda (O. Blumenthal, G. Kadelburg: U bílého koníčka, i MD Plzeň 1909) – Plzeň 1899; Sousedka (G. Hauptmann: Potopený zvon), Matrena (L. N. Tolstoj: Vláda tmy, i MD Plzeň 1908) – Plzeň 1900.
Trnkova spol. Plzeň
Vdova po faráři (B. Bjørnson: Nad naši sílu), Maryšina babička (A. a V. Mrštíkové: Maryša) – 1900; Batšéva (J. Zeyer: Sulamit), Hladíková (M. A. Šimáček: Svět malých lidí), Královna Gertruda (R. Lothar: Král Harlekýn), Blažková (T. Kepková-Novotná: Vykoupení) – 1901; Kniertje (H. Heijermans: Naděje) – 1902.
MD Plzeň
Rosava (J. K. Tyl: Strakonický dudák), Miss Susan Abbey (J. K. Jerome: Miss Hobbs), Štěpanida (M. Gorkij: Měšťáci), Kristina Ostadalová (H. Sudermann: Svatojanské ohně), Máma (J. Kvapil: Princezna Pampeliška), Zuzana Poličanská (J. K. Tyl: Jiříkovo vidění) – 1902; Nadlesňová (F. X. Svoboda: Čekanky), Sara Mathisonová (V. Sardou: Vlast), Perl (J. Vrchlický: Rabínská moudrost), Havlová (A. Jirásek: Vojnarka), Paní Lindová (H. Ibsen: Nora), Hippolita (W. Shakespeare: Sen v noci svatojanské), Roubínková (A. Jirásek: M. D. Rettigová) – 1903; Vaňková (J. Šmaha: Zlato), Belina (Molière: Zdravý nemocný), Tekla Sedlnická (L. Stroupežnický: Zkažená krev), Marie Jakubičková (O. Faster: Krásná Lída), Paní de Chantel (M. Prévost: Polopanny), Maria (A. Hoffmann: Pašijové hry), Frosina (Molière: Lakomec), Marfa (J. Verne, F. Csepreghy: Carův kurýr), Záhornová (F. A. Šubert: Žně), Kociánová (J. Kvapil: Oblaka), Paní Chocholatá (K. Karlweis: Národní švec), Eurydika (Sofokles: Antigona), Jenovefa (V. K. Klicpera: Hadrián z Římsu), Paní de Moissand (E. Pailleron: Myška), Marie Sokolová (F. X. Svoboda: Olga Rubešová), Nyola (J. Zeyer, h. J. Suk: Radúz a Mahulena), Ježibaba (G. Hauptmann: Potopený zvon) – 1904; Flammová (G. Hauptmann: Růžena Berndtová), Olivová (B. Viková-Kunětická: Cop), Hana Kennedy (F. Schiller: Marie Stuart), Marie Lechatová (O. Mirbeau: Obchod je obchod), Máma (O. Nedbal: Pohádka o Honzovi), Jadviga (J. Štolba: Její systém), Babička Kajlíková (B. Viková-Kunětická: Přítěž), Háta (L. Manzotti, h. R. Marenco: Excelsior), Betty Elisová (M. A. Šimáček: Jiný vzduch), Ester (K. Gutzkow: Uriel Acosta), Horačka (A. a V. Mrštíkové: Maryša), Bába (A. Jirásek: Lucerna), Záleská (F. Raupach: Mlynář a jeho dítě) – 1905; Nerissa (Molière: Šibalství Scapinova), Barbora (J. Štolba: Peníze), Paní Stázi Marková (K. Costa: Podkova štěstí), Eufrosina Špuláková (F. F. Šamberk: Rodinná vojna), Madame Durand (J. Lemaître: Slečna šafářka), Dorota (J. K. Tyl: Kutnohorští havíři), Matka Miladina (V. Vlček: Milada), Jedličková (J. K. Tyl: Paličova dcera), Donátová (F. V. Jeřábek: Služebník svého pána), Rachel (K. Mašek: Betlém) – 1906; Žena strýce Williama (G. B. Shaw: Pekelník), Emilie (W. Shakespeare: Othello), Divonna (A. Daudet: Sapho), Jela (G. Davis: Katakomby), Gertruda Krieglerová (A. Engel, J. Horst: Pryč s muži!), Věra (V. A. Krylov: Komu je na světě veselo?), Lady Markby (O. Wilde: Ideální manžel), Henčlová (G. Hauptmann: Forman Henčl), Kopecká (A. Jirásek: Otec), Antonie (A. Guimerà: V nížině), Zámecká paní (K. Leger: Zima), Slečna Prismová (O. Wilde: Na čem záleží) – 1907; Soukupová (F. X. Svoboda: Směry života), Paňmáma Petráňová (A. H. Horáková: Páni), Horáková (V. Štech: Deskový statek), Klárčina matka (J. W. Goethe: Egmont), Verunka (L. Stroupežnický: Václav Hrobčický z Hrobčic), Bětuška Kyralová (F. A. Šubert: Jan Výrava), Paní Mařáková (J. Hilbert: Vina), Matka Přemyslova (A. Dvořák: Kníže), Terezka (L. Stroupežnický: Naši furianti) – 1908; Paní Neodbylská z Neodbylic (A. Fredro: Dámy a husaři), Juliina kojná (W. Shakespeare: Romeo a Julie), Marie (E. Gettke: V předpeklí) – 1909; Bába Spirodončeva (A. F. Pisemskij: Hořký osud), Emily Macgregorová (W. S. Maugham: Mrs. Dot), Paní Arviková (B. Bjørnson: Když réva znovu kvete), Jaruše (V. K. Klicpera: Krásná Melusina), Franceska Doniová (G. D’Annunzio: Gioconda) – 1910; Tadrachová (G. Zapolska: Morálka paní Dulské), Markýza de Beaulieu (G. Ohnet: Majitel hutí), Ines (P. Calderón: Sudí zalamejský), Paní Pernellová (Molière: Tartuffe), Babička (O. Nedbal: Z pohádky do pohádky), Paní Santenay (P. Wolff: Veliké tajemství), Anna Pavlovna (L. N. Tolstoj: Živoucí mrtvola) – 1911; Rebeka (J. J. Kolár: Pražský žid), Marie Brandová (M. Brociner: Za oponou), Čtvrtý herec (W. Shakespeare: Hamlet), Stará Dorla (B. Buchbinder: Helena všecko dokáže) – 1912.
Prameny a literatura
SOA Praha: Sbírka matrik, Horky n. Jizerou 13, matrika narozených 1859–1869, fol. 6, obr. 8. SOA Litoměřice: Sbírka matrik, L 134/55 matrika oddaných Roudnice 1876–1895, s. 47, obr. 48. SOA Zámrsk: Sbírka matrik, 3250 Ústí n. Orlicí, matrika narozených 1877–1890, s. 182 [dcera Barbora, 1. 9. 1882]. SOA Plzeň: Sbírka matrik, Plzeň 104, matrika zemřelých 1909–1914, s. 364, obr. 368. Archiv města Plzně: cedule MD 1902–1912. ■ Divadelní anonce a referáty, in Plzeňské listy 1895–1908, zvl. 20. 7. 1889 [Kateřina, Zkrocení zlé ženy], 1. 8. 1895 [benef., Urozená paní a děvče z lidu], nb. [P. Nebeský], 12. 8. 1897 [Terezka, Vojtěch Žák], 2. 10. 1897 [Posejpalka, Vzal si jednu od divadla], 14. 12. 1901 [Blažková, Vykoupení], 31. 10. 1902 [Máma, Princezna ], 11. 2. 1905 [Marie Lechatová, Obchod je obchod], 14. 1. 1905 [Anaïs, Zaza], 9. 9. 1908 [Matrena, Vláda tmy]; 3. 10. 1910 [Franceska, Gioconda]; 3. 10. 1911 [Paní Santenay, Veliké tajemství]●; 30 let u divadla: nesign., Divadlo 7, 1908/09, s. 402; nb. [P. Nebeský], Plzeňské listy 15. 5. 1909; V. Budil: Z mých ředitelských vzpomínek II, 1920, s. 226, 233●; nesign.: Paní J. M., Český denník 13. 6. 1914 [nekrolog]. ■ PBJ; Buchner, Plzeň
Vznik: 2015
Zdroj: Česká činohra 19. a začátku 20. století. Osobnosti, I. A–M, ed. Eva Šormová, Praha: Institut umění – Divadelní ústav – Academia 2015, s. 617–620
