Pocházel z rolnické rodiny. Studoval v Praze nejprve na Akademickém gymnáziu, poté na univerzitě právo, filologii, filozofii a historii; redigoval básnický almanach Máj (1878). Za pobytu v Paříži 1879 navštěvoval přednášky na Collège de France a navázal kontakty s polskými emigranty, zvláště s dramatikem a básníkem Z. Krasińským. Po návratu do vlasti byl od 1880 učitelem jazyků v Jičíně a od 1883 působil v Praze jako novinář a literát. 1885–86 redigoval čas. Ruch, 1886–90 byl redaktorem Hlasu národa a Zlaté Prahy, 1893–1920 tajemníkem a poté i ředitelem kanceláře Muzea království českého. 1902–04 redigoval spolu s Č. Zíbrtem ČČM. Přispíval do mnoha dalších periodik (Cesta, Česká revue, Květy, Lumír, Národní listy, Osvěta, Rozhledy literární, Světozor), do sborníků a almanachů (Slovanský sborník, Topičův sborník, Máj). V osmdesátých a devadesátých letech patřil k předním členům skupiny polonofilů (F. L. Hovorka, E. Jelínek, V. Vlček, O. Mokrý, A. Schwab-Polabský), kteří horlivě propagovali česko-polské kulturní vztahy. Často pobýval v Krakově, kam jezdil od 1884, publikoval mnoho článků o polském divadle, jeho překlady polských autorů byly oceňovány i v Polsku. Psal drobné epické básně se slovanskými náměty (Zpěvy knížecí, 1883; Zaváté stopy, 1887; Žalmy přítomnosti, 1918; Bělohorské melodie, 1918). Překládal především polská dramata z období romantismu (A. Fredro, J. Słowacki, Z. Krasiński), byl proto nazýván „epigonem polské romantiky“. Překládal také autory ruské a slovinské. Původní básnickou i překladatelsou tvorbou se hlásil k májovcům a k programu J. Vrchlického. O autorech, které překládal, psal také literárně historické studie a eseje.
Pseudonymy a šifry
Allegri, Anonym, Anonymus, F. Žherský, Hjalmar Jatgeir, Josef Vraný, K. Žitný, Vsevolod Hreč, Efr. z K., Fr. V. Kvapil, Fr. Ž., -il-, K., -l, S-s, -v-, -x.
Překlady
Z. Krasiński: Nebožská komedie, t. in týž: Vybrané spisy, 1880, VD 1918; týž: Iridion, t. 1905; A. Fredro: Dvě jizvy, t. 1891; J. Słowacki: Beatrix Cenci, ND 1910, i t.
Prameny a literatura
SOA Praha: Sbírka matrik, Skramníky 18, matrika narozených Žhery 1785–1856, s. 78, obr. 58. ■ J. Vrchlický, ref. almanach Máj, Lumír 6, 1878, s. 495; F. M. Vrána, ref. př. Krasiński: Vybrané spisy, Literární listy 1, 1880, s. 20●; k padesátinám: O. Theer, Lumír 33, 1904/05, s. 228; R. J. K. [Kronbauer], Máj 3, 1904/05, s. 366; A. Pražák, Zlatá Praha 22, 1904/05, s. 201n.●; A. Pražák: Slovanská povaha díla F. K., Slovanský přehled 7, 1905, s. 196; -a-, ref. př. Iridion, Máj 4, 1905/06, s. 672; Č. [V. Červinka]: F. K., Zlatá Praha 32, 1914/15, s. 213; nesign.: Tři literární jubilea, Zvon 15, 1914/15, s. 279●; k sedmdesátinám: A. Pražák, Literární rozhledy 9, 1924/25, s. 217; drb [J. Borecký], Zvon 25, 1924/25, s. 295; J. Heidenreich, Lidové noviny 15. 2. 1925; A. Černý: Národní osvobození 15. 2. 1925●; nekrology: AN [Novák], Lidové noviny 21. 10. 1925; -vh- [M. Hýsek], Lumír 53, 1925, s. 438; A. Černý, Národní osvobození 21. 10. 1925 + Almanach ČAVU 36, 1926, s. 229–241; -pa- [F. S. Procházka], Zvon 25, 1924/ /25, s. 99; J. Rokycana: Kalendář českožidovský 46, 1926/27, s. 98●; V. Dvořáčková: Dva průkopníci česko-polského přátelství, Slovanský přehled 51, 1956, s. 25; J. Krystýnek: Z dějin polsko-českých literárních vztahů, 1966, s. 76; B. Jarosiewicz-Kleindienst: Czescy działacze polonofilscy, in Sławistyczne studia literaturoznawcze poświęcone VII Międzynarodowemu kongresowi sławistów, Wroclaw – Warszawa 1973, s. 91–103; jk: Czeski epigon polskiego romantyzmu, Kalendarz Śląski, Ostrava 1975, s. 54–59. ■ LČL, Otto
Vznik: 2015
Zdroj:Česká činohra 19. a začátku 20. století. Osobnosti, I. A–M, ed. Eva Šormová, Praha: Institut umění – Divadelní ústav – Academia 2015, s. 541–542
