Vl. jm. Kröpfelová. Po sňatku vystupovala pod jménem Vinklerová, psáno též Winklerová. – Dcera obuvnického mistra. V šestnácti letech nastoupila u společnosti P. Švandy st. (1867), kam ji přivedla její herecká učitelka E. Pešková. Ještě t. r. přešla k řediteli F. Pokornému, koncem 1868 k J. E. Kramuelovi. Na podzim 1869 se vrátila do Švandova souboru, v němž setrvala šest let. Počátkem 1876 nastudovala v PD pohostinsky roli Mariany (Dennery– Cormon: Dva sirotci), přijata však nebyla. Hrála pak krátce v obnovené společnosti F. J. Čížka, v létě hostovala v Kramuelově Aréně v Kravíně. V první polovině 1877 působila u společnosti E. Zöllnerové, na podzim nastoupila do nové společnosti J. Pištěka, s níž hrála v zimní sez. 1877/78 v Plzni. Odtud se vrátila ke Švandovi, v jehož souboru setrvala do 1883. Před znovuotevřením ND hostovala na angažmá (vystoupila v PD a v NČD) a byla přijata. V květnu 1890 se provdala za vrchního revidenta státních drah Leopolda Vinklera. Plicní choroba a nátlak vedení divadla ji přiměly hereckou dráhu předčasně ukončit; naposledy vystoupila 8. 5. 1896 v roli plátenice Šestákové v Tylově Paličově dceři. Ze zdravotních důvodů se přestěhovala do Řevnic, kde žila posledních deset let. Zemřela na ochrnutí plic, pohřbena byla na Olšanských hřbitovech.
Talentovaná začátečnice projevovala záhy po nástupu na divadelní dráhu silný tragický fond a cit pro vypjaté dramatické polohy. U Kramuela debutovala v lednu 1869 rolí Markéty v Goethově Faustovi, nedlouho poté ztvárnila tit. roli Kolárovy Moniky. Její doménou se stal obor prvních milovnic, který obsáhla v celé šíři od naivních a sentimentálních (Desdemona v Othellovi, Jane Eyrová v Sirotku lowoodském, Amalie v Schillerových Loupežnících), hrdinských a tragických (tit. role v Schillerově Panně Orleánské a v Kolárově Mageloně, Kunhuta v Hálkově Záviši z Falkenštejna) až po veseloherní a komediální (Shakespearova Viola ve Večeru tříkrálovém a Katuška ve Zkrocení zlé ženy). Patřila k nejuznávanějším mladým herečkám divadelních společností; obdivovalo ji publikum v Praze, Plzni a venkovských městech, kritika oceňovala přesvědčivost jejích výkonů, přirozený mluvní projev nezatížený deklamační konvencí. Pod Švandovým vedením se možnosti K. rozvíjely v široké škále různorodých úkolů: vedle světové klasiky (Shakespeare, Schiller) se setkávala s českou dramatikou romantickou (Častava, Tyl: Čestmír; Cidlina, Kolár: Žižkova smrt) i s novou tvorbou (Mína, Jeřábek: Služebník svého pána), s množstvím francouzských salonních her (Sardou, Ohnet, Dumas ml., Augier), ale i s ruskou dramatikou (Ostrovskij) a s díly naturalistickými. Posledních pět let ve Švandově společnosti bylo nejplodnějším obdobím její kariéry; v bezpočtu rolí prokazovala svou mnohostrannost. Vedle Hraběnky v prvním českém provedení Beaumarchaisovy Figarovy svatby ztvárnila role v dramatizacích Zolových románů Zabiják a Nana, které spolu s kreacemi J. Šmahy představovaly první projev naturalismu v českém herectví. V zábavné části repertoáru vytvářela okouzlující portréty rozmarných a lehkovážných žen (Regina, Sardou: Zamilované psaníčko na cestách ad.) a salonních krásek. Přechod na první českou scénu přinesl protagonistce Švandova souboru oslabení dosavadní pozice. Zprvu zastávala ještě obor tragických milovnic a salonních dam, současně se začínala přehrávat do rolí starších žen a matek. Tento její herecký vývoj spadal do nástupu realistické dramatiky (Preissová, Stroupežnický, Šimáček, Štolba, Šubert, Jirásek), která jí v postavách venkovanek, selských žen a měštek přinášela úlohy, v nichž uplatnila své charakterizační umění a rozvíjela realistické a naturalistické postupy ze závěru působení u Švandy. Někdejší milovnice, heroina a salonní dáma se stala barvitou portrétistkou žen z lidu a jako představitelka realistického herectví jednou z opor nové dramatiky a dramaturgie v ND. V posledních letech si v nových nastudováních her zopakovala řadu rolí, které vytvořila již dříve, v nových úlohách se už neobjevovala.
Role
Kramuelova spol.
Markéta (J. W. Goethe: Faust), Esmeralda (Ch. Birch-Pfeifferová dle V. Huga: Zvoník u Matky boží, i Švandova spol. 1869), Monika (J. J. Kolár: Monika, i Pištěkova spol. 1877, Švandova spol. 1881), Paní Velenská z Velenova (A. Berla: Jen s pravdou ven aneb Volte poslance), Pavlinka (F. Hopp: Statek Záhvozd), Teresie (R. Benedix: Moda tyranka), Angelina (V. Sardou: Paragrafy na střeše), Amalie (T. Hell dle V. Ducangea: Tři dny ze života karbaníka aneb Marnotratný syn), Lupáč (J. K. Tyl: Jan Hus), Libuše (F. Stamm: Libuše, kněžna česká aneb Založení Prahy), Emi lie (J. K. Tyl: Bankrotář a kramářka), Johanna (V. K. Klicpera: Loupež aneb Ztracené dítě) – 1869.
Švandova spol.
Ema z Falkenštejna (A. v. Kotzebue: Zazděná jeptiška), Karolina (R. Benedix: Kočičina čili Vyloučení studenti), Desdemona (W. Shakespeare: Othello, mouřenín benátský), Jane Eyrová (Ch. Birch-Pfeifferová dle C. Bell: Sirotek lowoodský), Královna Žofie (J. K. Tyl: Jan Hus, kazatel betlemský), Kačenka (J. Nestroy: Upřímný Romeo a falešná Julie aneb Zámečník a kapitalista), Marie (A. Langer: Praha před sto lety aneb Jidáš ve fraku), Ebba Brahe (E. Bozděch: Baron Goertz), Debora (S. H. Mosenthal: Debora) – 1869; Jarmila (F. B. Mikovec: Záhuba rodu Přemyslovského), Katinka (H. v. Kleist: Katinka Heilbronská), Dolores (V. Sardou: Vlasť), Alžběta (F. Schiller: Marie Stuartovna), Hraběnka z Angerolles (O. Leroy, Regnier: Oko za oko, zub za zub!), Marie (E. Raupach: Mlynář a jeho dítě), Marguerita Gautierová (A. Dumas ml.: Dáma s kameliemi), Mína (F. V. Jeřábek: Služebník svého pána), Doris Quinaultová (A. E. Brachvogel: Narcis) – 1870; Judita (F. Hebbel: Judita), Viola (W. Shakespeare: Večer tříkrálový), Grisel da (F. Halm: Griselda), Evička (K. Světlá, dram. E. Pešková: Kříž u potoka), Nicole Andryová (T. de Banville: Gringoire), Hero (W. Shakespeare: Mnoho povyku pro nic za nic), Anna (L. Anzengruber: Farář z Podlesí), Lady Macbeth (W. Shakespeare: Macbeth), Rychtářka (K. Světlá, dram. E. Pešková: Vesnický román), Rozárka (J. K. Tyl: Paličova dcera), Drahomíra (týž: Drahomíra a její synové), Verunka (Ch. Birch-Pfeifferová: Sedlák Zlatodvorský), Ida z Felseku (táž dle B. Auerbacha: Vesnice a město), Klára Vignotová (A. Dumas ml.: Levoboček) – 1871; Klára (J. Korzeniowski: Spekulant), Preciosa (P. A. Wolff, h. C. M. v. Weber: Preciosa), Fernanda (V. Sardou: Fernanda), Emilie (F. Kaiser: Žebrákova poslední vůle), Laura (B. Bjørnson: Novomanželé) – 1872; Johanna (F. Schiller: Panna Orleanská), Hraběnka Somerive (T. Barrière, A. Regnauld de Prebois: Hraběnka Somerive), Cesarina (A. Dumas ml.: Žena Claudiova), Christiane (E. Gondinet: Christiane, dcera dvou otců), Mistress Eva Blounth (V. Sardou: Rabagas), Volumnie (W. Shakespeare: Koriolan) – 1873; Clarissa de Montaiglin (A. Dumas ml.: Pan Alfons), Julie (W. Shakespeare: Romeo a Julie), Terezka (A. Varry: Císař Josef II. a jeho doba), Abigail (E. Scribe: Sklenice vody) – 1874.
PD
Mariane (A. Dennery, E. Cormon: Dva sirotci) j. h. – 1876.
Kramuelova spol.
Luisa (F. Schiller: Úklady a láska) j. h., Zuzanka (J. B. Schenk: Vesnický lazebník), [?] (E. Raupach: Škola života) – 1876.
Spol. E. Zöllnerové
Amalie (J. Nestroy: Novověká Pompadourka), Julietta (H. Meilhac: Opisovač), Jenerálová z Mannsfeldů (Ch. Birch-Pfeifferová dle F. Bremerové: Matka a syn), Debora (S. H. Mosenthal: Debora, i Švandova spol. 1879), Sidonie (A. Daudet, A. Belot: Fromont junior a Risler senior, i Pištěkova spol. 1877) – 1877.
Pištěkova spol.
Antonie Turletová (E. Grangé, Lambert-Thiboust: Slaměný hrb a hedvábné srdce), Aurora (Ch. Lecocq: Giroflé-Girofla), Valentina (A. Belot: Dcera hráčova), Carevna Eliška (J.-F.-A. Bayard, Ch. Lafont: Vězeň carevny), Lubov Pavlovna (N. I. Černjavskij: Občanský sňatek), Marie (J. V. Frič dle H. T. Schmida: Břetislav Bezejmenný), Mathilda (E. de Girardin: Pokuta ženy) – 1877.
Pokorného spol.
Amalie (F. Schiller: Loupežníci, i Švandova spol. 1882) – 1878.
Švandova spol.
Noemi Clarksonová (A. Dumas ml.: Cizinka), Amelie (J. Słowacki: Mazepa), Alžběta (H. Laube: Hrabě Essex), Markéta (E. Scribe, E. Legouvé: Povídky královny navarské) – 1879; Kalpurnia (W. Shakespeare: Julius Caesar), Regan (týž: Král Lear), Paní Pejsková (A. L’Arronge: Dobročinné paní), Gervaisa (E. Zola, dram. W. Friedrich: Zabiják), Sarah O’Donnorová (G. Ohnet: Hraběnka Sarah), Dona Clorinda (E. Augier: Dobrodružka) – 1880; Marie Leterierova (E. Augier: Fourchambaultové), Miss Junia Graftonová (H. Laube: Náměstek bengálský), Carevna Kateřina (I. F. Castelli: Car Petr Veliký), Hermance (E. Labiche, E. Gondinet: Ze tří nejšťastnější), Markéta (A. Delacour, A. Hennequin: Růžová domina), Hraběnka (P.-A. C. de Beaumarchais: Bláznivý den aneb Figarova svatba) – 1881; Lucy Watson (E. Pailleron: Svět, v němž se nudíme), Častava (J. K. Tyl: Čestmír), Judita + Helena (A. Wilbrandt: Dvojčata), Odetta (V. Sardou: Odetta), Královna Kunhuta (V. Hálek: Záviš z Falkenštejna), Jeanne (G. Ohnet: Sergius Panin), Hedvika (T. Körner: Hedvika), Nana (E. Zola, dram. O. Gastineau a W. Busnach: Nana), Madame Vertpré (E. Zola: Rabourdin a jeho dědicové), Anežka de Champrosé (E. Bozděch: Z doby kotillonů), Clotilda (V. Sardou: Fernanda), Hraběnky Dubarry (J. J. Stankovský: Ve Versaillu), Verunka (L. Anzengruber: Sedlák křivopřísežník), Raymonda (A. Dumas ml.: Pan Alfons), Pietra (S. H. Mosenthal: Pietra), Katuška (W. Shakespeare: Zkrocení zlé ženy), Božena Jelenská (A. Lokay: Královna plesu), Lady Georgina Clarencová (Ch. Birch-Pfeifferová dle C. Bell: Sirotek lowoodský), Baronka Helena (M. Bałucki: Truhlář a jeho synové) – 1882; Magelona (J. J. Kolár: Magelona), Donna Diana (A. Moreto, ú. K. A. West: Donna Diana), Kleopatra Mamajevová (A. N. Ostrovskij: Tak se dělá kariéra), Markétka (F. Nissel: Čarodějnice), Anna Vanneau (Dumanoir, A. de Keraniou: Jedna se směje, druhá pláče), Cidlina (J. J. Kolár: Žižkova smrt), Regina (V. Sardou: Zamilované psaníčko na cestách), Fedora (týž: Fedora), Andrea (týž: Andrea) – 1883.
PD
Baronka de Cambri (H. Meilhac, L. Halévy: Frou-Frou) j. h., Eva z Losů (J. J. Kolár: Magelona) j. h., Kněžna (E. Gondinet: Velké děti) – 1883.
ND
Josefina (E. Bozděch: Světa pán v županu) – 1883; Hippolita (W. Shakespeare: Sen v noci svatojanské), Eliška Polská (V. Vlček: Eliška Přemyslovna), Maršálková d’Estrées (E. Bozděch: Z doby kotillonů), Juliina kojná (W. Shakespeare: Romeo a Julie), Rebeka (J. J. Kolár: Pražský žid), Paní Maréchalová (E. Augier: Pelikán), Batšéva (J. Zeyer: Sulamit) – 1884; Královna Marie Juliana (E. Scribe: Ministr a obchodník), Kateřina (V. Sardou: Bodří venkované), Sara Mattusona (V. Sardou: Vlasť) –1885; Ludmila (F. F. Šamberk: Éra Kubánkova), Sibylla (J. Vrchlický: Exulanti), Yvonna (A. Villiers de L’Isle-Adam: Útěk), Moravcová (F. A. Šubert: Jan Výrava) – 1886; Anna Ivánovna Pospělová (A. I. Palm: Náš přítel Něklužev), Marie Dubská (L. Stroupežnický: Naši furianti), Inéz (P. Calderón: Sudí zalamejský) – 1887; Vévodkyně z Friedlandu (F. Schiller: Piccolomini, Valdštejnova smrt), Olga Pavlovna Gurmyžská (A. N. Ostrovskij: Les), Paní Barbora Zoufalová (F. F. Šamberk: Rodinná vojna), Zuzana Herzogová (J. J. Kolár: Mravenci), Verunka (L. Stroupežnický: Václav Hrobčický z Hrobčic) – 1888; Eurydike (Sofokles: Antigona), Juana (J. Echegaray: Světec či blázen), Kornelie Poissardová (E. Bozděch: Jenerál bez vojska), Mešjanovka (G. Preissová: Gazdina roba) – 1889; Havlová (A. Jirásek: Vojnarka), Stařenka Buryjovka (G. Preissová: Její pastorkyňa), Stará Řehačka (M. A. Šimáček: Svět malých lidí), Představená ústavu U Vlašťoviček (F. Hervé: Mamzelle Nitouche), Hromádková (F. A. Šubert: Velkostatkář) – 1890; Paní Heineková (H. Sudermann: Čest), Fevroňa Petrovna Pošlepkina (N. V. Gogol: Revisor), Margreta (A. Jirásek: Kolébka) – 1891; Soukupová (F. X. Svoboda: Směry života) – 1892; Veronika Vorlíčková (J. K. Tyl: Bankrotář a kramářka), Paní Kateřina Šestáková (týž: Paličova dcera) – 1893; Betty (M. A. Šimáček: Jiný vzduch), Tulpová (G. Hauptmann: Hanička), Lízalka (A. a V. Mrštíkové: Maryša), Kopecká (A. Jirásek: Otec) – 1894.
Prameny a literatura
NA: fond Policejní ředitelství, konskripce, kart. 312, obr. 567, 568 [Kröpfel], kart. 695, obr. 910. [Winkler]. NMd: sign. T 128 almanach spol. Čížkovy (1876 Pardubice), Kramuelovy (1868/69 Tábor), Pištěkovy (1877/78 Plzeň). ■ Městské divadlo, Český lev 1. 1. 1871 [Plzeň]; P.: M. V.-K., Světozor 30, 1895/96, s. 312●; nekrology: K. [R. J. Kronbauer], Divadelní list Máje 2, 1905/06, s. 121n.; Divadlo 4, 1905/06, s. 226n.●; L. Novák: Stará garda Národního divadla, 1937, s. 248–250; J. Knap: Umělcové na pouti, 1961, s. 80–82, 88, 123; A. Javorin: Tylův nejvěrnější žák, rkp., b. d.,DÚk; O. Spalová: Sága rodu Budilova, 1978, zvl. s. 64–66, 76. ■ NDp; PD-rep, Plzeň
Vznik: 2015
Zdroj:Česká činohra 19. a začátku 20. století. Osobnosti, I. A–M, ed. Eva Šormová, Praha: Institut umění – Divadelní ústav – Academia 2015, s. 527–530
