Otec F. J. Čížek byl herec, příslušník první generace principálů českých cestujících společností, matka M. Čížková-Bělská patřila rovněž do prvního sledu profesionálních venkovských herců. Z osmi sourozenců byl nadějným hercem bratr Václav, který si vzal život v mladém věku. Jako dítě kočujících divadelníků vystupovala od útlého věku, prokazatelně od osmi let (1865). S ovdovělým otcem, který hereckou družinu střídavě rozpouštěl a znovu sestavoval, prošla společností E. Zöllnerové a P. Švandy ze Semčic (1873–75). V druhé polovině sedmdesátých let se zřejmě osamostatnila a také poprvé provdala za blíže neznámého herce Kristeriuse (1874 doložen u E. Zöllnerové, záhy zemřel), s nímž 1878 působila u ředitele V. Svobody na Moravě. Za tohoto manželství vystupovala pod jménem Kristeriusová, poté se vrátila k rodnému příjmení. Hrála u otcovy společnosti řízené K. Vaňkem, u J. Muška (1880–81), F. Pokorného (1882) a J. Košnera (1882–83), kde se patrně sblížila s hercem Tomášem K., s nímž se vrátila do otcova souboru. Kratochvíl po Čížkově smrti 1887 společnost provozoval na vlastní koncesi (jako artistický správce ji fakticky vedl od 1885). K. se za něho provdala 1890; jejich první, nemanželský, syn Antonín (datum narození nezjištěno) vystupoval občas v dětských a chlapeckých rolích (např. 1889 hrál gymnazistu v Pohlově frašce Milion). Po skončení manželova divadelního podnikání (1892) opustila hereckou dráhu a usadila se v Rakovníku, kde se oba podíleli na ochotnických představeních, K. se stala také zanícenou sokolkou. Druhého muže přežila o mnoho let, zemřela v nemocnici v Mělníku.
Celý herecký život strávila u kočujících, většinou menších společností, jejichž personál nebyl vždy dostačující. Po rodičích zdědila herecké nadání, po matce navíc i podobný naturel a psychofyzický typ. Ztělesnila řadu stejných rolí jako ona a také až do zralého věku hrála chlapecké postavy, tzv. kalhotkové role, pro něž byla vybavena drobnou postavou, mrštností a značnou dávkou temperamentu. V eklektickém programu cestujících družin obsáhla širokou škálu postav: sentimentální a nyvé hrdinky zastaralých, leč stále vyhledávaných kusů, bystré a vtipné dívčiny z maloměstského i vesnického prostředí, skromné služtičky i prohnané komorné, efektní heroiny (Sardouova císařovna Theodora), salonní dámy z francouzských společenských dramat a komedií, ale také postavy v nové realistické dramatice (Markytka v Našich furiantech, krajčířka Eva v Gazdině robě). Občas se uplatnila i v operetě. U otcovy společnosti vytvořila mnoho postav v Tylových hrách, které byly stálou součástí Čížkova obrozensky založeného repertoáru (ve Strakonickém dudákovi hrála Dorotku a později Rosavu, v Lesní panně Terezku i Jasanu, v Paličově dceři Rozárku a Prokopa, ve Slepém mládenci Milinu). Podobně jako její matka působila na jevišti příjemně křehkou ženskostí, výrazným, měkkým hlasem a procítěným projevem. Dlouho zastávala mladý obor milovnický, charakterní i subretní a do postav matron se patrně nepřehrála – role tohoto typu se v jejím repertoáru objevují jen ojediněle.
Role
Čížkova spol.
Jindříšek (V. K. Klicpera: Loupež aneb Jindříšek z Dubínova) – 1865.
Švandova spol.
Zlatohlav, nazván Rybrcoul (J. K. Tyl: Rybrcoul, kníže krkonošský) – 1875; Julie (O. F. Berg: Milosrdný bratr aneb Upalování mrtvol) – b. d.
Čížkova spol.
Gabriela (L. Stroupežnický: Pan Měsíček, obchodník aneb Honba za bohatstvím), Laura (E. Pohl, ú. J. J. Stankovský: Milion čili Čechy a Amerika) – 1876.
Svobodova spol.
Bianka (W. Shakespeare: Zkrocení zlé ženy), Celie [?] (F. X. Told, h. A. E. Titl: Čarovný závoj), Carlo Braccio (F. X. Told dle E. Scribea: Ďáblův podíl, i Košnerova spol. 1883, Čížkova spol. 1885, Kratochvílova spol. 1890), Sidonie (A. Daudet, A. Belot: Fromont junior a Risler senior aneb Ultimo a bankrot) – 1878.
Čížkova spol.
Zdeněk, panoš (F. B. Mikovec: Záhuba rodu Přemyslovského čili Poslední Vršovec) – 1880; Adéla, bohatá Afrikánka (G. H. Putlitz: Afrikánka aneb Námořník bez lodě), Polixena (F. v. Suppé: Krásná Galathea), Slečna Serafinka (F. Hopp: Kožíšek, perle a kamna aneb Z jarmarku do šatlavy), Diana (J. Offenbach: Orfeus v podsvětí), Preciosa (P. A. Wolff, h. C. M. v. Weber: Preciosa, spanilé děvče cikánské), Evička (K. Světlá, dram. E. Pešková: Kříž u potoka), Konstance (V. Sardou: Jak si motýl křídla spálí), Pavlínka (J.-F.-A. Bayard, J. de Wailly: Musí na venek čili Vlci v beránčím rouně), Emma (A. L’Arronge: Doktor Kalous, i Kratochvílova spol. 1888), Clara (P. Moreau, ú. I. Görnerová: Naši spojenci čili Zápas lásky), Thea – Marie (T. Barrière, Lambert-Thiboust: Srdce kamenná), Doňa Elvíra de Silva (V. Hugo: Ernani), Marjanka (T. Flamm, J. Wimmer: Ďábel v srdci aneb Čtvrté přikázání boží), Boženka (A. v. Kotzebue: Rodinní duchové aneb Kvítek z ďáblovy zahrádky), Jarmila (F. B. Mikovec: Záhuba rodu Přemyslovců aneb Poslední Vršovec), Marie (R. Benedix: Dalibor Čermák aneb Čtyři redaktoři najednou), Anna (F. Kaiser: Bratr honák aneb Venkované v hlavním městě), Brigitta (J.-F.-A. Bayard: Matka žebračka), Alžběta Stuartka (L. Stroupežnický: Černé duše), Licinnie (A. Wilbrandt: Gracchus, tribun lidu), Viktorin z Lucevalu (I. F. Castelli: Sirotek a vrah aneb Bůh chrání nevinnost, i Kratochvílova spol. 1888), Baruška (F. Hopp: Postilion d’amour), Kačenka (J. N. Štěpánek: Čech a Němec aneb Smíření Čechů s Němci), Marie (E. Raupach: Mlynář a jeho dítě), Marie (A. Dennery, Dumanoir: Starý desátník) – 1879; Dorotka (J. K. Tyl: Strakonický dudák), Milina (týž: Slepý mládenec aneb Založení kostnice v Sedlicích), Františka (Ch. Birch-Pfeifferová dle F. Bremerové: Matka a syn aneb Láska a kletba), Rozárka (J. K. Tyl: Paličova dcera), Oriana (F. Halm: Griselda, vzor všech žen), Fany (F. Kaiser: Karbaník), Terezka (J. K. Tyl: Lesní pan na aneb Cesta do Ameriky), Ajajka (J. Valouch: Ajajka a Nathanael aneb Kletba starého žida), Anežka (K. Haffner dle M. G. Saphira: Prodané spaní aneb Hrůznými sny napravený nešlechetník) – 1880; Marie (K. Blum dle J.-F.-A. Bayarda a H. Saint-Georgese: Dcera pluku, i Kratochvílova spol. 1890), Aleš ze Šternberka (J. J. Kolár: Žižkova smrt), Mařenka (Ch. Birch-Pfeifferová dle B. Auerbacha: Město a vesnice), Irma (A. Berla: Cikán), Marie (L. Schneider: Český dobrovolník a francouzská selka) – 1881.
Pokorného spol. Plzeň
Růžena Hájková (Ch. Birch-Pfeifferová: Růžena a Růženka) – 1882.
Čížkova spol.
Jasana (J. K. Tyl: Lesní panna), Prokop (týž: Paličova dcera), Albína (L. Angely: Spiklenci aneb Spojenými silami, i Kratochvílova spol. 1887), Lizinka (F. Kaiser: Novomodní don Juan, i Kratochvílova spol. 1894), Katharina Bragadini (V. Hugo: Angelo, tyran padovánský), Klára (G. Ohnet: Majitel hutí), Klara (T. E. Wilks: Nápady), Helena (G. v. Moser: Nelíbejte potmě), Stella (H. Sienkiewicz: Na jednu kartu), Liduška (F. Prüller: Klášterní selka), Rozárka (R. Kneisel: Chudý písničkář), Nanynka (K. Haffner, h. A. Müller: Studenti na Děvohradě), Vanda (M. Bałucki: Těžké ryby), Verunka (Ch. Birch-Pfeifferová dle G. Sand: Diblík, šotek z hor), Hana (S. H. Mosenthal: Debora), Kačenka (J. K. Tyl: Jiříkovo vidění), Lidmila (J. Mikuláš Boleslavský: Katovo poslední dílo), Alžběta (J. Vrchlický: Noc na Karlštejně), Gabriela (A. Anicet-Bourgeois, A. Dennery: Slepý a hrbatý), Georgetta (F. Ruth: Sestřenka, i Kratochvílova spol. 1887), Eliška (F. Nová: Excelsior), Isabella (J. Voborník: Lví nevěsta), Hraběnka Olga Sukarevova (V. Sardou: Fedora), Jan (Ch. Birch-Pfeifferová dle C. Bell: Sirotek lowoodský) – 1885; Milota (J. K. Tyl: Umělcové na pouti), Petr (L. Stroupežnický: Zvíkovský rarášek), Athénais (G. Ohnet: Majitel hutí), Anička Lukavcova (týž: Sirotčí peníze, i Kratochvílova spol. 1887), Marie Letelliérova (E. Augier: Dům Fourchambault), Eliška (F. Ruth: Sestřenka), Helena (F. a P. Schönthanové: Paní ředitelová Švehlová), Theodora (V. Sardou: Theodora), Kamilla (J. Nestroy: Lumpacivagabundus čili Ludrácký trojlístek) – 1886; Karolina z Růženova (R. Benedix: Žebravý student), Marie (A. Dennery, G. Lemoine: Perla savojská), Rosava (J. K. Tyl: Strakonický dudák), Jaroslav (J. Rosen: Trpaslíci aneb Domýšlivost špatná ctnost), Marketa (A. Delacour, A. Hennequin: Růžová domina aneb Slasti a strasti maškarního plesu, i Kratochvílovaspol. 1889), Boženka (F. F. Šamberk: Podskalák), Pepík Cikán (týž: Palackého třída čís. 27), Floretka (H. Müller: Se stupně k stupni, i Kratochvílova spol. 1889), Mína (J. Rosen: Jací jsou ti naši muži aneb Skopové s rejží), Margarita (E. Scribe: Král ženou), Stella (V. Sardou: Andrea), Liduška (K. Holtei: Perle a slze čili Matčin odkaz), Emma (A. L’Arronge: Můj Vojtíšek), Růžena (týž: Dcery pana Zajíčka), Raymonda (A. Dumas ml.: Dítě dvou matek), Lovise (A. Dennery, E. Cormon: Dva sirotci), Ferdinand (J. W. Goethe: Egmont čili Odboj Nizozemska proti Filipu II.), Maruška (A. H. Sokol: Farizejci čili Napálený vydřiduch), Laura Peskatory (H. Laube: Filip V. a jeho dvůr čili Jezovité ve Španělích), Desirée (A. Daudet, A. Belot: Fromont junior a Risler senior), Iljuška (K. Tůma dle A. Berly: Žertva na Balkáně), Voršila (F. F. Šamberk: Rodinná vojna, i Košnerova spol. 1882 s tit. Rodinná idyla), Markyta (F. X. Told, h. A. E. Titl: Čarovný závoj aneb Malíř, víla a hospodská), Žofie (T. E. Wilks: Rytíř od jehly aneb Nápady), Gilberta (H. Meilhac, L. Halévy: Dcera velké Paříže), Julie (F. Ruth: Ztracený život), Ludmila (F. v. Schönthan: Jaromír Kvítek), Veronika (J. A. Lang: Marie Terezie), Evička (L. Anzengruber: Sedlák křivopřísežník), Antonie Turletova (E. Grangé, Lambert-Thiboust: Zlá tchýně aneb Paragraf 230), Rozárka zvaná Lucifer (V. P. Stěžerský: Lucifer aneb Starý ženich, i Košnerova spol. 1882), Josua Kopperstock (V. Sardou: Vlast), Terezie (O. F. Berg: Když dá žena muži kvinde), Henrietta Dolçy (P. Moreau, ú. I. Görnerová: Naši spojenci), Kateřina Černá (L. Feldmann, ú. J. Böhm: Na kovárně aneb Čech a Moravan) – b. d.
Kratochvílova spol.
Adlinka (J. K. Tyl: Rozina Ruthardova aneb Obležení Kutné Hory r. 1302), Marie (H. Müller: Se stupně k stupni), Verunka (L. Anzengruber: Sedlák křivopřísežník) – 1887; Nataša (A. I. Palm: Náš přítel Něklužev), Julie (F. F. Šamberk: Karel Havlíček Borovský), Cecilie (J. Vrchlický: Nad propastí), Markytka (L. Stroupežnický: Naši furianti), Johanna (A. Delacour, Lambert-Thiboust: Slepá nevěsta), Leonie z Villegontieru (E. Scribe, E. Legouvé: Ženská lest), Marta (F. v. Schönthan: Hloupý kousek), Feňa (I. V. Špažinskij: Paní majorka) – 1888; Leontina Alexandrovna (F. Ruth: Hrabě Razumovskij), Židovka (S. H. Mosenthal: Debora), Jeane (I. Görnerová dle A. de Beaulieu: Babička aneb Otrávený dech) – 1889; Eva (G. Preissová: Gazdina roba), Jane Eyrová (Ch. Birch-Pfeifferová dle C. Bell: Sirotek lowoodský), Nora (H. Ibsen: Nora), Emilie (R. Kneisel: Spolek mládenců proti ženám), Hortensie (A. Delacour, A. Hennequin: Růžová domina aneb Maškarní ples), Aninka (T. Kronesová: Panna jezerní aneb Čarovný prsten), Sylva (K. Světlá, dram. E. Pešková: Vesnický román aneb Nad propastí), Dorotka (I. N. Kola, ú. J. K. Tyl: Kryšpín a kmotra aneb Poslední desetník) – 1890; Fileto (Lope de Vega: Sedlák svým pánem), Anička (V. P. Stěžerský: Starý ženich), Akmé (J. Vrchlický: Pomsta Catullova), Paní Dobrovolná (A. Wilbrandt: Dcera Fabriciova) – 1891; Klara (R. Benedix: Mikado), Terezie (K. Juin: Věno aneb Království za ženicha) – 1892; Veronika (J. Vrchlický: Rabínská moudrost), Jelisaveta Dimitrovna – Lila (V. Krylov: Medvěd námluvčím), Anežka de Champrosé (E. Bozděch: Z doby kotillonů), Mary (J. de Prémaray: Doktor Robin aneb Herec co lékař), Doris Quinaultová (A. E. Brachvogel: Narcis), Berta (J. Rosen: Eliščina třída číslo 19), Zuzana, mlynářka Podhorská (V. K. Vratislavová: Jack rozparovač, vrah žen), Klára (R. Benedix: Móda tyranka aneb Všecko jako v Paříži), Marta (R. Kneisel: Ona něco ví!), Choť Peisserova (B. Adámek: Salomena), Kačenka (K. A. Görlitz, ú. J. Štolba: Tři páry střevíců), Markéta (V. Hálek: Záviš z Falkenštejna) – b. d.
Choděrova spol.
Marie (K. A. Görner: Jen mimochodem) – b. d.
Trnkova spol.
Bělča, Slovenka (F. v. Suppé: Žádný muž a tolik děvčat) – 1893.
Drobného spol.
Lori, baletka (K. M. Ziehrer: Tuláci) – 1905; Cisa Valdenrodova (F. Lehár: Dráteník) – b. d.; Laura (K. Kraatz, L. Krenn: Pepi), Emma (G. H. Putlitz: Damoklův meč) – 1914.
Sokol Rakovník (ochotníci)
Madlenka (A. v. Kotzebue: Krejčí Divíšek aneb Nebezpečné sousedství) – 1893; Mína Mařáková (J. Hilbert: Vina) – 1896; Paní Claude (Molière: Lakomec) – 1900.
Prameny a literatura
Divadelní referáty a anonce, in Budivoj 1878, 1885–1888; Ohlas od Nežárky 1885●; úmrtí a nekrology: Lidové noviny 18. 2. 1936; Právo lidu 18. 2. 1936; Dělnické listy 21. 2. 1936; -dv, Československé divadlo 19, 1936, s. 19●; J. Knap: Zöllnerové, 1958, s. 107 + Umělcové na pouti, 1961, s. 15, 54, 87, 123n., 199, 218 + Čtyři herečky, 1967, s. 102–105; DČD III ■ Buchner
Vznik: 2015
Zdroj: Česká činohra 19. a začátku 20. století. Osobnosti, I. A–M, ed. Eva Šormová, Praha: Institut umění – Divadelní ústav – Academia 2015, s. 510–513
