Křtěn Matěj Valentin, Václav je přijaté vlastenecké jméno. Křest. jm. psána často v pořadí Václav Matěj. Podepisoval se obvykle Kraméryus. Starší literatura uvádí chybně *9. 2. 1753. – Pocházel z rodiny krejčovského mistra. V Klatovech vystudoval jezuitské gymnázium, v Praze filozofii, započatá právnická studia (1776–78) nedokončil. 1778–84 pracoval jako knihovník, opisovač a domácí knihtiskař u J. F. z Neuberku. 1785 nastoupil jako faktor v Schönfeldově tiskárně, od 1786 redigoval Schönfeldské c. k. pražské noviny. Po roztržce s Schönfeldem 1789 odešel a t. r. získal povolení vydávat vlastní noviny. Vycházely od 4. 7. 1789 pod názvem Kramériusovy c. k. pražské poštovské noviny, změněným od 29. 1. 1791 na Kramériusovy c. k. vlastenské noviny a 1806 na Císařské královské vlastenské noviny. 1790 založil nakladatelství, knihkupectví a antikvariát Česká expedice, kolem něhož se soustředila významná skupina raně obrozenských spisovatelů (B. J. Dlabač, J. Rulík, P. Šedivý, A. J. Zíma aj.). Po sňatku s Jenovéfou Hereciusovou, dcerou zlatníka a pražského měšťana, podnik rozšířil. Osobně ho řídil do 1807, kdy onemocněl plicní chorobou a revmatismem. Nedlouho poté zemřel, pohřben byl na Olšanských hřbitovech.
Těžiště K. významu spočívá v činnosti žurnalistické a ediční, jako spisovatel se věnoval vzdělávací četbě v osvícenském duchu a povídkové tvorbě pro lidové čtenáře. V období příprav na vznik profesionálního českého divadla přeložil anonymní volnou úpravu činohry S. Gessnera Erast (1762), která vyšla v Praze a v Lipsku pod názvem Albert und Lotte oder die Tugend bei der größten Armut. Byl to dojemný příběh dvou nezměrně chudých, ale ušlechtilých manželů, v závěru šťastně spasených. Překlad vydal anonymně pod titulem Albert a Lotte aneb Ctnost v nejvyšší nouzi. V novinách, které redigoval, věnoval pozornost českým divadelním představením, o nichž přinášel zprávy i referáty. Již 1786 souhlasně komentoval záměr postavit na Koňském trhu Boudu jako sídlo Vlastenského divadla, oznamoval zahájení her a informoval o dalších osudech Boudy a Divadla v Růžodole.
Překlad
Anon. dle S. Gessnera: Albert a Lotte aneb Ctnost v nejvyšší nouzi, t. 1785, Vlast. div.-Bouda 1786/87 [?], Div. v Růžodole 1788.
Prameny a literatura
SOA Plzeň: Sbírka matrik, Klatovy 06, matrika narozených 1730–1753, s. 801, obr. 410. ■ Schönfeldské c. k. pražské noviny 15. a 29. 7., 16., 23. a 30. 9. 1786; 5. 5., 1. 9., 10. 11., 1. 12. 1787; 5. 1, 2. 2., 12. 4. 1788; 11. a 25. 4., 20. 5., 27. 6. 1789. Kramériusovy c. k. vlastenské noviny 11. a 18. 4. 1795 [vše K. zprávy o divadle]. ■ Nesign., Schönfeldské c. k. pražské noviny 24. 3. 1787 [př. Albert a Lotte] A. Rybička: Život a působení V. M. K., 1859; J. E. Sojka: Naši mužové, 1862, s. 7–43; J. Máchal, in sb. Literatura česká devatenáctého století I, 1902, s. 277; J. Hahn: Gessnerův vliv na literaturu čes kou, ČČM 87, 1913, s. 350–352; R. Kepka: Kdy se narodil V. M. K.?, Slovesná věda 5, 1951/52, s. 170–174; J. Novotný: Příspěvek k otázce úlohy některých lidových buditelů v počátcích českého národního obrození, Český časopis historický 2, 1954, s. 600–629 + V. M. K., 1956, rozš. vyd. 1973 + K. Česká expedice, Pražský sborník historický 8, 1973, s. 56–79; Vondráček I; DČD II [s. 56 chybný údaj]; B. Srba: K zrodu ideje národního divadla v českém divadelním hnutí, Program SD Brno 55, 1983/84, zvl. s. 263–265. ■ Jungmann, Knihopis–dod II/1 [korekce údaje z DČD II], LČL, Otto, Rieger, Wurzbach; Laiske
Vznik: 2015
Zdroj: Česká činohra 19. a začátku 20. století. Osobnosti, I. A–M, ed. Eva Šormová, Praha: Institut umění – Divadelní ústav – Academia 2015, s. 497–498
