Dosud mylně uváděno rodiště Dobříš. – Otec Jan K. byl v době narození K. hospodářským správcem statku, z Dobříče se rodina přestěhovala do Prahy. K. vyrůstal na Novém Městě pražském, kde otec vlastnil nájemní dům, a navštěvoval nižší reálku, poté Mikešovu soukromou obchodní školu. V šestnácti letech do stal jako ochotník příležitost vystoupit v Aréně v Kravíně (Carevič v Hálkově dramatu Carevič Alexej). 1877 utekl z domova k divadlu po vzoru staršího bratra Karla. Hereckou dráhu začínal u Kramuelovy společnosti, 1880–81 působil u F. Pokorného, kde vyzrával pod vedením ředitele a vedle řady hereckých osobností. Výkonem v tit. roli Goethova Fausta prý zaujal režiséra A. Puldu, z jehož popudu byl na jaře 1881 přijat do souboru PD rozšiřovaného před zahájením provozu ND. Za účast v tzv. chuchelské bitce (střet německých a českých studentů v červnu 1881) byl odsouzen k pětiměsíčnímu vězení. Po odpykání trestu se na zemskou scénu vrátil, ale na nátlak úřadů byl k 30. listopadu 1882 propuštěn. Odešel na Moravu k ředitelce A. Libické, 1883 nastoupil znovu u F. Pokorného v Plzni, v létě t. r. přešel ke společnosti P. Švandy ze Semčic, s níž hrál na Smíchově a v zimní sez. 1884/85 v Plzni, odtud načas přešel k F. Ludvíkovi, záhy se vrátil, ale v říjnu 1886 soubor opustil. Stal se členem ansámblu J. Pištěka, s nímž vystupoval v zimě v Plzni a v letních měsících v nově vzniklé aréně na Vinohradech (Letní divadlo na Král. Vinohradech). Po letní sezoně 1888 znovu zamířil ke Švandovi, na zimu do Brna však se souborem neodjel. Pro svou nepokojnou povahu a časté rozmíšky s režiséry a herci nadále často střídal angažmá. 1889 byl u V. Budila, v zimě 1889/90 u P. Švandy st. v Brně, v létě u Pištěka a v zimě 1890/91 znovu u Budila. Pomýšlel na založení vlastní společnosti, ale nezískal koncesi, o niž žádal 1892 a 1896. P. Švanda ml. ho přijal od srpna 1893 pro obor druhých milovníků a hrdinů do smíchovského divadla. K. v létě 1894 odešel poté, co fyzicky napadl režiséra K. Liera (soud ho obžaloby zprostil), a připojil se ke společnosti V. Hübnera na Moravě. Po jejím zániku nastoupil na podzim 1894 ke K. Stockému, který řídil scénu v Národním domě na Král. Vinohradech. Když zanedlouho ztroskotala, K. hrál 1895 u A. Chlumského, 1896/97 u P. Švandy ml. v ND Brně, do 1899 u společnosti bratra Karla. Na doporučení R. Deyla přijal 1899 nabídku slovinského Národního divadla v Lublani (studoval roli Antonia v Shakespearově Kupci benátském), kvůli jazykovým problémům se záhy vrátil se do Čech. V lednu 1902 se stal členem souboru smíchovského Švandova divadla, kde se uvedl rolí Filipa Derblaye v Ohnetově Majiteli hutí. V době smíchovského angažmá napsal a inscenoval hru ze života železničních zřízenců Povinnost (1905). V srpnu 1906 byl angažován F. Lacinou jako režisér a herec do Divadla sdružených měst východočeských. V lednu 1908 se objevil opět ve Švandově divadle, v červnu přestoupil do Lidového (Pištěkova) divadla na Král. Vinohradech a ještě t. r. se stal členem nově ustavené společnosti J. Blažka. 1910 se účastnil pokusu M. Zieglerové založit vlastní scénu v Deklaraci na Žižkově, na podzim 1911 nastoupil u O. Nováka. Během 1. světové války hrál znovu u J. Blažka. Po válce odešel na odpočinek. 1921 přijal angažmá jako herec a režisér činohry v Tylově divadle, které v Nuslích zbudoval S. Langer, znovu byl angažován 1925, kdy provoz divadla obnovila ředitelka D. Kubíková-Hallová. Na konci života vytvořil dvě role v němém filmu (Učitel hudby v Hraběnce z Podskalí, 1925; Helenčin otec v Pohádce máje, 1926). Přeložil dvě hry ruského dramatika I. V. Špažinského.
Manželka Anna (1860–1942) z divadelního rodu Mušků (dcera herce a principála Antonína Muška st.) sdílela s K. po sňatku 1884 většinu angažmá. Zastávala převážně menší role, u Švandy otce a poté syna hrála např. hospodyni Gertrudu v Nestroyově frašce Lumpacivagabundus (1889), Paní z Bülovu v Sardouově Madame Sans-Gêne (1894), Violu Těšínskou v Mikovcově Záhubě rodu Přemyslovců (1896), Betty Elisovou v Šimáčkově Jiném vzduchu (1896), hraběnku Marii Ludviku v Šubertových Probuzencích (1897), u V. Hübnera Paní z Klebsů v Sudermannově Domovu (1894).
K. byl zpočátku silně ovlivněn deklamačním herectvím doznívajícího romantického stylu. Fyzickým zjevem naplňoval dobovou představu mužného krasavce: měl vyšší, urostlou postavu, tvář ušlechtilých rysů s vysokým čelem, jiskrné oči, plné rty a bohaté tmavokaštanové vlasy; byl přezdíván „krásný Ferdinand“. S vizuálním dojmem souzněl melodický, tvárný baryton kovového zbarvení, umožňující rozvinout finesy deklamačního herectví. K. doprovázel hlasový projev malebnými gesty a postoji. Zpočátku vynikal v rolích mladistvých milovníků, a zejména hrdinů, jimiž manifestoval i své politické postoje (např. před uvězněním 1881 demonstrativně vystoupil v tit. roli Tylova Jana Husa u bratrovy společnosti ve Slaném). Pověst politického rebela zvyšovala jeho popularitu až do pozdního věku. Role tvořil v duchu romantické herecké konvence na základě intuitivního popudu. Uplatňoval se v širokém spektru tehdejšího repertoáru počínaje konverzačními hrami a fraškami přes obrazy z vesnického života až po dramatiku realistickou (např. Šumbal v Stroupežnického Našich furiantech). Ač se nerad podroboval režijnímu vedení, nejlepších výkonů dosahoval ve spolupráci se zkušenými režiséry (Pokorným, Švandou st., Pištěkem a Budilem), kteří jej usměrňovali a u nichž hrál po boku výrazných osobností (E. Vojana, K. Liera, V. Budila, M. Ryšavé, M. Hübnerové). U Švandovy společnosti v Plzni měl velký úspěch (zejména u dámské části publika) jako Štěpán Potocký v dramatizaci románu K. Světlé Kříž u potoka, jako mužný d’Artagnan v dramatizaci Dumasových Tří mušketýrů či Filip Derblay v Ohnetově Majiteli hutí. V Plzni, tentokrát jako člen Pištěkovy společnosti, podal výkon „důstojný i většího jeviště“ v tit. roli Shakespearova Hamleta (1887). V Letním divadle na Král. Vinohradech si vysloužil pochvalu kritiky za ohnivý přednes v roli Štěpána Chanovského (Vrchlický: Rabínská moudrost), za věrohodné ztvárnění Jeronýma (Šubert: Jan Výrava) a Švandy (Tyl: Strakonický dudák). Nejvíce byl ceněn jako Petruchio (Shakespeare: Zkrocení zlé ženy, 1888), „poutající vnitřní silou a ušlechtilou zmužilostí bez obvyklého hejskovství“. Souběžněse však koncem osmdesátých let začaly ukazovat hranice jeho možností; kritika mu vytýkala hlasovou manýru („prozpěvování“ a dramatizovaný hlasový projev) a také málo pečlivé studium rolí (Něklužev, Palm: Náš přítel Něklužev; Olaf Knudson, Bozděch: Baron Goertz). K. se dostával do izolace a jeho popularita upadala. Jeho dřívější role byly obsazovány mladšími a všestrannějšími herci, lépe připravenými zvládat psychologicky složité postavy moderního repertoáru. Naděje, které spojoval s novými divadelními podniky (Divadlo v Národním domě, Divadlo sdružených měst východočeských, Deklarace), se ukázaly liché; nakonec se musel spokojit s druhořadými venkovskými společnostmi, kde jeho deklamační styl stále nacházel vstřícné obecenstvo.
Role
Kramuelova spol.
Alexej (V. Hálek: Carevič Alexej), Spiegelberg (F. Schiller: Loupežníci), Doktor Kalous (A. L’Arronge: Doktor Kalous) – 1877; Bohuslav (Ch. Birch-Pfeifferová: Král Václav a jeho kat), Tetelka (G. v. Moser, E. Jacobson: Petr jako Pavel), Pan Měsíček (L. Stroupežnický: Pan Měsíček, obchodník) – 1880.
Pokorného spol.
Ferdinand (J. W. Goethe: Egmont), Faust (týž: Faust, i spol. P. Švandy ml. 1897), Václav Sokol (Ch. Birch-Pfeifferová: Zlatodvorský sedlák), Ben Jochai (K. Gutzkow: Uriel Acosta), Edmund (J. Estébanez: Nové drama), Percival (F. Halm: Griselda) – 1880; Alex (B. Bjørnson: Román mladé paní), Pierre Gringoire (T. de Banville: Gringoire), Hermann (F. Schiller: Loupežníci), Konrád (E. Raupach: Mlynář a jeho dítě, i Pištěkova spol. 1887), Blažej (J. Nestroy: Rozpustilí kluci ve škole), Kenneth Skotský (F. Halm: Griselda), Josef (S. H. Mosenthal: Debora aneb Křesťan a židovka, i Budilova spol. 1889), Hypolit (J. J. Kolár: Monika aneb Po bitvě na Bílé hoře), Fromont junior (A. Daudet, A. Belot: Fromont junior a Risler senior), Petřík (L. Anzengruber: Sedlák křivopřísežník), Pan z Četkovic (F. Raimund: Marnotratník), Pierre (A. Dennery, E. Cormon: Dva sirotci), August Lipnický (J. Nestroy: Chtějí mít švandu), Horacio (W. Shakespeare: Hamlet), Hynek (J. K. Tyl: Krvavý soud aneb Kutnohorští havíři), Kryštof (J. A. Fredro: Mentor), Milovín (J. Mikuláš Boleslavský: Katovo poslední dílo), Bedřich (O. F. Berg, ú. E. Züngel: Rázná žena), Lípa (F. Kaiser: Darebák aneb Dobré jádro v špatné skořápce), Julius (K. Juin: Království za ženicha), Vojtěch (A. L’Arronge: Můj Vojtíšek), Hrabě z Radotína (H. Müller: Se stupně k stupni aneb Život ve snách), Jakub (J. V. Kavka: Švihák a dělník) – b. d.; Felix z Vardenu (Ch. Birch-Pfeifferová: Růžena a Růženka) j. h. – 1882.
PD
Bastien (V. Sardou: Cypriena), Jaroslav Slavata (L. Stroupežnický: Černé duše), Sekáč (E. Erckmann, A. Chatrian: Kmotr Fricek), Bedřich (V. Sardou: Fernanda), Osrik (W. Shakespeare: Hamlet), Jan Čapek ze Sán (V. Vlček: Lipany), Ferdinand (G. v. Moser, F. v. Schönthan: Naše ženy) – 1881; Valançon (V. Sardou: Odetta), Baron Vopálka (F. F. Šamberk: Podskalák) – 1882; Salarino (W. Shakespeare: Kupec benátský), Sir Richard Ratcliff (týž: Richard III.) – 1883.
Kaňkovského spol.
Jan Hus (J. K. Tyl: Jan Hus, i Švandovo div., Lacinova spol. 1907) j. h. – 1881; J. K. Tyl (F. F. Šamberk: Josef Kajetán Tyl, i Švandovo div. 1908) j. h., Don Louis (A. Moreto, ú. K. A. West: Donna Diana) j. h. – 1882.
Švandova spol.
Caraman (E. Bozděch: Z doby kotillonů) j. h. –1883; Štěpán Potocký (K. Světlá, dram. E. Pešková: Kříž u potoka, i Pištěkova spol. 1887), Octave z Beaulieu (G. Ohnet: Filip Derblay), Pešek Hlav ně (J. Vrchlický: Noc na Karlštejně, i Pištěkova spol. 1886), d’Artagnan (A. F. dle A. Dumase st.: Tři mušketýři), Jindřich Smiřický (L. Stroupežnický: Černé duše) – 1884; Alexej Nikolajevič (I. S. Turgeněv: Měsíc na vsi, i Div. v Národním domě 1894), Hrabě Vetter ze Strahlu (H. v. Kleist: Katynka Heilbronská), Don José (G. Braun: Carmen), Karel Havlíček (F. F. Šamberk: Karel Havlíček Borovský), Filip Derblay (G. Ohnet: Filip Derblay, i Pištěkova spol. 1889, Švandovo div. 1902), Klaudio (W. Shakespeare: Mnoho povyku pro nic za nic), Radslav (J. Vrchlický: Drahomíra), Chevalier d’Aubigny (A. Dumas st.: Slečna de Belle Isle), Jaroslav Slupov (M. A. Šimáček: Pomluva) – 1885.
Pištěkova spol.
Rudolf (H. Murger, T. Barrière, ú. J. B. Kühnl: Studenti a grisetky), Ferréol de Meyran (V. Sardou: Ferréol, i Švandovo div. 1904), Štěpán Chanovský (J. Vrchlický: Rabínská moudrost), Jaroslav Sezima Rašín (týž: Exulanti), Hrabě Flahault (E. Bozděch: Světa pán v županu, i Budilova spol. 1890), Krupička (A. L’Arronge: Doktor Kalous, i Budilova spol. 1889), Lorenzo (W. Shakespeare: Kupec benátský), Kassio (týž: Othello, mouřenín benátský) – 1886;Jeroným (F. A. Šubert: Jan Výrava), de Nantya (V. Sardou: Staří mládenci), Trnka (F. F. Šamberk: Palackého třída čís. 27), Leopold (E. Augier: Dům Fourchambaultů), Hamlet (W. Shakespeare: Hamlet, princ dánský, i Budilova spol. 1889), Karloo van der Noot (V. Sar dou: Vlast), Václav Rainer (J. J. Kolár: Mravenci), Václav (F. F. Šamberk: Podskalák), Baron Šlechta (F. V. Jeřábek: Cesty veřejného mínění), De Prunelles (V. Sardou: Cyprienna), Karel IV. (J. Vrchlický: Noc na Karlštejně, i Budilova spol. 1890, Švandovo div. 1903, Pištěkovo div. 1908), Něklužev (A. I. Palm: Náš přítel Něklužev), Šumbal (L. Stroupežnický: Naši furianti), Petruchio (W. Shakespeare: Zkrocení zlé ženy), Jiřík z Poděbrad (J. J. Kolár: Královna Barbora) – 1887; Ondřej Filátovič Karjagin (I. V. Špažinskij: Paní majorka), Gontran (V. Sardou: Georgetta), Jaroslav z Divišova (L. Stroupežnický: Velký sen), Javorník (J. N. Štěpánek: Čech a Němec), Albert Durand, kořenář (A. Valabrègue, M. Ordonneau: Není Durand jako Durand), Švanda (J. K. Tyl: Strakonický dudák), Beránek (F. F. Šamberk: Jedenácté přikázání) – 1888.
Budilova spol.
Jakobides (J. J. Kolár: Pražský žid) – 1888; Loris Ipanov (V. Sardou: Fedora), Jean Raynaud (P. Decourcelle, H. Crémieux dle L. Halévyho: Abbé Constantin), Tristan (V. Sardou: Čarovné ruce), Edgar (W. Shakespeare: Král Lear) – 1889.
Švandova spol.
Indor Kaiping (F. Duchek: Princ a admirál) – Smíchov 1889; Olaf Knudson (E. Bozděch: Baron Goertz), Hjalmar Ekdal (H. Ibsen: Divoká kachna), Karel Darvás (G. Csiky: Proletáři), Grigorij Neznámý (A. N. Ostrovskij: Vinný bez viny), Josef (J. Štolba: Závěť) – Brno 1889; Lyngstrand (H. Ibsen: Mořská paní) – Brno 1890.
Budilova spol.
Lord Rowland Rochester (Ch. Birch-Pfeifferová dle C. Bell: Sirotek loowodský), Don Pelayo (J. Zeyer: Doňa Sanča), Ondřej Brtnický (L. Stroupežnický: Paní mincmistrová), Mortimer (F. Schiller: Marie Stuartovna), Claude Ruper (A. Dumas ml.: V století železa), Egmont (J. W. Goethe: Egmont) – 1890; André (V. Sardou: Fernanda), Masham (E. Scribe: Sklenice vody), Václav Strouhal (M. A. Šimáček: Svět malých lidí), Jetřich (J. J. Kolár: Žižkova smrt), Jonel (M. Brociner, L. Ganghofer: Bojarova svatba), Hrabě Štěpán (V. Sardou: Andrea, i Švandovo div. 1903), Gotovcov (P. M. Něvěžin: Druhá mladost), Krištof Kolumbus (L. Stroupežnický: Krištof Kolumbus), Armand Duval (A. Dumas ml.: Dáma s kameliemi, i Švandovo div. 1903), Molière (K. Gutzkow: Pravzor Tartuffa) – 1891.
Kaňkovského spol.
Vojmír (A. Brázda: Sedm havranů) – 1892.
Hübnerova spol.
Farář Hefterding (H. Sudermann: Domov) – 1894.
Div. v Národním domě
Max Mareš (P. Starý: Magdalena), Hodač (V. Štech: Zlatý déšť) – 1894.
Spol. P. Švandy ml.
Jaroslav Kořán (F. X. Svoboda: Útok zisku), Carmini (R. Nordmann: Padlí andělé), Prokop (M. A. Šimáček: Jiný vzduch, i Švandovo div. 1904) – 1894; Ozef (K. Jonáš: Oplancija) – Smíchov 1894; Stanislav Hošek (J. Hilbert: Vina), Dušek (J. Kvapil: Bludička), Jiří (H. Sudermann: Půtka motýlů), Alamir (J. K. Tyl: Strakonický dudák), Georges (L. Gandillot: Pan podprefekt), Kean (A. Dumas st.: Kean), Don Alonzo (P. A. Wolff, h. C. M. v. Weber: Preciosa), Baron Jiří Ruding (G. Davis: Katakomby), Václav III. (F. B. Mikovec: Záhuba rodu Přemyslovců), Bedřich Lobheimer (A. Schnitzler: Milkování), Izák (J. Zeyer: Z dob růžového jitra) – ND Brno 1896; Vejskal (J. Nestroy: Rozervanec), Ivan (I. V. Špažinskij: Snadné prostředky), Markus Brutus (W. Shakespeare: Julius Caesar), František Štěpán Lotrinský (E. Bozděch: Zkouška státníkova) – ND Brno 1897.
Kaňkovského spol.
Dr. Martius (F. Philippi: Dobrodinci lidstva), Kleant (Molière: Lakomec) – 1899.
Švandovo div.
Hrabě (V. Roger: Reservistka), Šmahel (V. Pittermann: Pan obecní tajemník), Lužecký (O. Faster: Hříšníci), Risler st. (A. Daudet, A. Belot: Fromont mladší a Risler starší), Theodor Šrámek (K. Lindau, L. Krenn: Chudá holka) – 1902; Artur (F. F. Šamberk: Blázinec v prvním poschodí), Kaplan Řehoř (M. Halbe: Mládí), Dieterici (týž: Bez domova), Antonín (J. K. Tyl: Paličova dcera), Tejmíra (K. Costa: Syčáci) – 1903; Trofim Chovrin (I. V. Špažinskij: Vše ztraceno, i Div. sdružerných měst 1907), Tomeš Vítek (F. A. Šubert: Probuzenci), Doktor Vordren (J. Hilbert: Pěst), Chandel (G. Feydeau: Vévodkyně Crevetta) – 1904; Pomerol (V. Sardou: Fernanda), Henri d’Albret (E. Scribe, E. Legouvé: Povídky královny navarské), Světelský (L. Anzengruber: Farář z Podlesí), Hrabě Pavel de Valreas (H. Meilhac, L. Halévy: Frou-Frou) – 1905; Boman (H. Aanrud: Čáp), Brack (H. Ibsen: Hedda Gablerová), Princ Lorenzo Medici (F. A. Šubert: Láska Raffaelova), André de Bardannes (A. Dumas ml.: Denisa), Tulák (J. Zeman: Sen těžké hodiny) – 1906; Jan Mydlář (J. J. Kolár: Pražský žid) – b. d.
Div. sdružených měst východočeských – F. Lacina
Dr. Johanes Obermayer (F. Wittenbauer: Soukromý docent, i Pištěkovo div. 1908), Princ dánský (H. Drachmann: Byl jednou jeden král), Doubrava (F. X. Svoboda: Démon), Kníže Něchljudov (H. Bataille dle L. N. Tolstého: Vzkříšení), Mladý magnát (J. Kvapil: Sirotek), Geert (H. Heijermans: Naděje) – 1906; Dr. Arnošt Mohl (E. v. Wolzogen: Čistý lístek), Raoul (O. Mirbeau: Špatní pastýři), Sherlock Holmes (F. Bonn dle A. C. Doyla: Sherlock Holmes), Boleslav Jarý (F. F. Šamberk: Palackého třída čís. 27), Alexej Karenin (L. N. Tolstoj, dram. K. Fořt: Anna Karenina) – 1907.
Pištěkovo div.
Stojmír (J. Zeyer: Radúz a Mahulena) – 1908.
Deklarace – Lidové div. v Žižkově
Dr. Petypon (G. Feydeau: Dáma od Maxima) – 1911.
Tylovo div. v Nuslích
Václav Budil (F. V. Jeřábek: Služebník svého pána) – 1923; Petr Veliký (V. Hálek: Carevič Alexej) – 1924; Vévoda benátský (W. Shakespeare: Othello, mouřenín benátský) – 1925.
Režie
Div. v Národním domě
P. Starý: Magdalena, I. S. Turgeněv: Měsíc na venkově – 1894; S. H. Mosenthal: Debora, O. Feuillet: Dalila, L. Anzengruber: Farář z Podlesí, T. Náhlovská: Moudrá tchyně, G. Ohnet: Majitel hutí (i Deklarace 1910), A. Dumas st.: Osudná sázka, G. v. Moser, F. v. Schönthan: Soudný den aneb Kde je kočka?, Ch. Birch-Pfeifferová dle C. Bell: Sirotek lowoodský (i Pištěkovo div. 1908) – 1895.
Švandovo div.
I. V. Špažinskij: Vše ztraceno – 1904; V. Sardou: Fernanda, E. Labiche: Ďábel – 1905; I. V. Špažinskij: Paní majorka – 1906.
Div. sdružených měst východočeských – F. Lacina
O. Mirbeau: Špatní pastýři – 1907.
Švandovo div.
R. Lothar, L. Lipschütz: Veleobec, G. Davis: Katakomby, A. Ohorn: Bratří sv. Bernarda, E. v. Wolzogen: Čistý lístek – 1908.
Pištěkovo div.
J. Jarno, H. Fischer: Krkavčí otec, H. Sudermann: Svatojanské ohně, E. Gettke, A. Engel: V předpeklí, J. J. Kolár: Pražský žid, F. Wittenbauer: Soukromý docent, L. N. Tolstoj, dram. K. Fořt: Anna Karenina – 1908; P. Berton, Ch. Simon: Zaza, F. Herczeg: Promluvte s mamá, M. A. Šimáček: Poslední scéna – 1909.
Deklarace – Lidové div. v Žižkově
F. v. Schönthan, F. Koppel-Ellfeld: Komtesa Kukuč, B. Pérez Galdós: Elektra, B. Dovsky: Zlaté časy, A. E. Brachvogel: Narcis, K. Kraatz, H. Stobitzer: Mamselle Tourbillon, S. Krzywoszewski: Herečky, A. Bisson, F. Carré: Pan ředitel, J.-F.-A. Bayard, Dumanoir: Vikomt z Letoriéru, K. Světlá, dram. E. Pešková: Kříž u potoka, K. Rožek: Husité před Naumburkem – 1910; J. Kühnl dle F. E. H. Burnettové: Malý lord – 1911.
Překlady
I. V. Špažinskij: Trýzeň, týž: Snadné prostředky – ND Brno 1897.
Prameny a literatura
SOA Praha: Sbírka matrik, Tachlovice 14, matrika narozených Dobříč 1858–1889, s. 2. NA: fond Policejní ředitelství I, konskripce, kart. 250, obr. 502, 519. ■ Divadelní anonce a referáty, in Národní listy 1902–1911, Národní politika 1902–1911; Y: České divadlo, Budivoj 11. a 15. 4. 1880; Pokrok 18. 9. 19881, příl. [chuchelská bitka, rozsudek]; v.: Městské divadlo v Plzni, Divadelní listy 3, 1882, s. 36; -če-: Švandovo divadlo na Smíchově, tamtéž 5, 1884, s. 110; Č., Národní listy 3. 9. 1886 [Ferréol], 24. 5. 1887 [Václav, Podskalák]; -utin-: Letní divadlo na Král. Vinohradech, Česká Thalia 1, 1887, s. 241; Jaroslav S.: Městské divadlo v Plzni, tamtéž, s. 315, 329; J. S.: České divadlo v Plzni, tamtéž, s. 361; B. Š. [Štěchovský]: Letní divadlo na Král. Vinohradech, tamtéž 2, 1888, s. 174; A. S.: Divadlo v Plzni, Plzeňské listy 3. 1. 1888; nesign.: Divadlo, Boleslavan 23. 2. a 13. 3. 1889; Národní listy 4. 10. 1894 [soud za napadení K. Liera]; -ová [O. Fastrová]: Švandovo divadlo na Smíchově, Divadelní listy 3, 1901/02, s. 240, 274; Národní listy 3. 6. 1905 [hra Povinnost]; nesign.: F. K., Divadlo 5, 1906/07, s. 325n.; K. Engelmüller: Carevič Alexěj, Národní politika 19. 1. 1924; J. Hais Týnecký: Znovuzahájení her v Tylovědivadle, tamtéž 17. 9. 1925, ráno; F. Bohuslav: Divadelní radosti i starosti, 1925, s. 55, 65●; úmrtí a nekrology: Národní listy 3. 8. 1926; j. p., Československé divadlo 4 (9), 1926, s. 234; nesign., Divadlo 6 (13), 1926/27, s. 21●; F. R. Kaňkovský: Chuchelská aféra, tamtéž 9 (16), 1929/30, č. 1–2, s. 10–12 , č. 3, s. 4–6, č. 4, s. 8–11, č. 5, s. 6n., č. 6, s. 12–14; F. Hlavatý: Z jevišťátek a z velkých scén, [1931], s. 16–18; R. Deyl: Sláva – tráva, 1938, s. 16, 72; J. Burda: Aby se nezapomnělo..., 1958, s. 140n.; S. Langer: Tylovo divadlo v Nuslích, rkp., DÚ, 1958, nestr.; R. Kautský: Lidové divadlo Deklarace na Žižkově 1910–1919, rkp., b. d., KČD; J. Knap: Umělcové na pouti, 1961, s. 95, 147; R. Deyl: Vavříny s trny, 1973, s. 96–103; L. Klosová: Život za divadlo. Marie Hübnerová, 1986, s. 35, 40; Český hraný film 1898–1930, 1995, s. 72, 153. ■ Otto, PBJ; Brno, Buchner, Plzeň
Vznik: 201
Zdroj: Česká činohra 19. a začátku 20. století. Osobnosti, I. A–M, ed. Eva Šormová, Praha: Institut umění – Divadelní ústav – Academia 2015, s. 406–411
