Roz. Nikolaiová, křtěna Magdalena Marie, často psána Majdalena. – Jejím otcem byl hudebník Friedrich Nikolai, nikoli jak dosud uváděno člen orchestru a sborista StD Augustin Nikolai. Hrála s ochotníky ve Švestkově divadle u sv. Mikuláše i jinde a vynikala zpěvem. 1833 byla přijata do zpěvoherního sboru StD, jako jeho členku ji uvádějí divadelní almanachy po celé její angažmá na stavovské scéně. Brzy začala dostávat úlohy v činohře, v níž nalezla hlavní uplatnění. Koncem 1834 se zapojila do českých představení ve StD, 1834–37 působila paralelně v ochotnickém Kajetánském divadle. V září 1842 se provdala za sboristu StD Aloise H., svědkem jim byl J. K. Tyl. Po profesionalizaci dosud převážně ochotnického českého souboru StD za ředitele J. Hoffmanna 1846 se stala i jeho členkou a jednou z jeho hlavních opor. 1862 přešla do nově otevřeného PD, od srpna 1864 pobírala penzi ze StD, a proto angažmá ukončila. Dalších patnáct let působila v PD jako stálý host. 1879 jí těžká nervová choroba znemožnila divadelní činnost. Od 1880 pobývala v městském chorobinci na Karlově, kde zemřela. Pohřbena byla na Olšanských hřbitovech.
H. ztělesňovala v německých i českých představeních role služebných, komorných, hospodyní, selek, měštek i aristokratek nebo pohádkových bytostí. Počátkem divadelní dráhy jen krátce hrála milovnice, v nichž ji záhy nahradily A. Manetínská a M. Forchheimová, které měly na rozdíl od ní pro tento obor odpovídající vzhled a lepší hlasové před poklady; H. hlas postrádající zvučnost byl slabinou jejích výrazových prostředků. Hřmotná postava a obličej nepříliš jemných rysů předurčovaly H. pro postavy matek, které vytvářela od svých jednadvaceti let, k nimž o něco později přibyly komické stařeny. Tento obor se stal její doménou a na české scéně si v něm zachovala prvenství i přes vážnou konkurenci stárnoucí A. Kolárové. Obdobně byla obsazována i v německých představeních. V padesátých a šedesátých letech, kdy herecké mistrovství H. vrcholilo, byl její projev syntézou tylovské herecké školy, pracující s žánrovým detailem a téměř klasicistické strohosti a výrazové úspornosti. Rozšafnost, energická ráznost, výřečnost a srdečný nebo ironický humor povyšovaly každou její i sebemenší úložku na typ prosté stárnoucí matky či ženy z lidu, která své těžké i radostné osudy vděčně a věcně prožívá. Na české scéně založila tradici těchto rolí, jejími nejbližšími následovnicemi byly M. Ryšavá a M. Hübnerová. Okruh postav H. byl poměrně úzký, uplatňovala se však ve všech dramatických žánrech a ve stylově značně odlišných hrách uváděných za její téměř padesátileté herecké činnosti. Vynikala v úlohách, které pro ni napsal Tyl (Jedličková, Pražská děvečka a venkovský tovaryš; Rosava a Kordula, Strakonický dudák; Beránková a Vorlíčková, Bankrotář a kramářka; Markéta, Jan Hus; Kněžna Lidmila, Krvavé křtiny; Kalousová, Jiříkovo vidění) a v obdobných rolích z her Ch. Birch-Pfeifferové. Její výkony v Shakespearových postavách napomáhaly uskutečňovat v padesátých a šedesátých letech náročné cykly (Chůva, Romeo a Julie; Obratná, Veselé ženy windsorské; Gertruda, Hamlet; Voršila, Mnoho povyku pro nic). V jejím repertoáru se střídali Schiller, Goethe, Lessing a Kleist s Terentiem, Nestroyem, Šamberkem, Sardouem a Fredrem. H. nezůstal cizí živelný humor a univerzální herectví pražských arén, kde v sedmdesátých letech vystupovala ve výpravných báchorkách, cestopisných fériích i v operetách (Offenbachova Juno v Orfeu v podsvětí a Paola v Princezně trebizondské; Tereza v Lecocqově Angot). Stala se jednou z nejpopulárnějších českých hereček 19. stol. V posledních deseti letech herecké činnosti vytvořila několik rolí v inscenacích her domácích i zahraničních autorů, které předznamenávaly obrat českého divadla k realismu; k tomuto vývoji přispěla především rolí staré Kabanové (Ostrovskij: Bouře) a Bibiany (Stroupežnický: Pan Měsíček, obchodník).
Role
StD
Potměška (F. Raimund: Diamant krále duchů) – 1834; Ludvíka (T. Hell dle V. Ducangea: Tři dnové ze života karbaníkova aneb Marnotratný syn), Vdova Záleská (E. Raupach: Mlynář a jeho dítě) – 1836; Kordula (J. N. Štěpánek: Pivovár v Sojkově aneb Jak se sluší a patří) – 1837; Anežka (E. Houwald: Kletba a požehnání), Klaudinka (L. Angely: Třináctero děvčat v uniformě), Regan (W. Shakespeare: Král Lear) – 1838; Druhá čarodějnice (týž: Makbeth aneb Proroctví čarodějnic), Vavroušková (V. Filípek: Pomoc ze říše kouzelné aneb Ženich v tisícerých ouzkostech), Sobotková (K. Töpfer: Matka a dcera aneb Milující a milovaní), Eva (T. Körner: Mikuláš hrabě Zrinský) – 1839; Matylda (E. Raupach: Robert ďábel), Kněžna z Friedlandů (F. Schiller: Wallenstein) – 1840; Marie Trenčanská (Ch. Birch-Pfeifferová: Petr Szapár aneb Rek v otroctví) – 1841; Nájemnice (J. Hutt: Všickni se hašteří), Hannerl (J. Nestroy: Der böse Geist Lumpacivagabundus oder Das liederliche Kleeblat), Elsbet (F. Schiller: Wilhelm Tell) – 1842.
Nové div. v Růžové ul.
Christine + Die alte Straba + Prokopine (F. X. Told, h. A. E. Titl: Wastl oder Die böhmischen Amazonen), Borůvka (V. K. Klicpera: Soběslav a Bedřich aneb Boj o knížecí korunu), Astrea (F. X. Told, h. A. E. Titl: Der Zauberschleier oder Maler, Fee und Wirthin, i čes. Čarovný závoj, neb Malíř, víla a hospodská), Martha Perin (F. X. Told dle M. Massona a A. Anicet-Bourgeoise: Die Verlobung vor der Trommel oder Regimentstambour und Marketenderin) – 1843; Madame Stehauf (L. Angely: Das Fest der Handwerker) – 1844.
StD
Paní ve smutku (G. E. Lessing: Mína z Blahodova aneb Šťastní vojáci), Frau von Abendroth (J. Nestroy: Der Affe und der Bräutigam) – 1844; Marietta (J. J. Řezníček: Neapolský žebrák aneb Boháč ve škole chudoby) – 1845; Vdova Jedličková (J. K. Tyl: Pražská děvečka a venkovský tovaryš aneb Paličova dcera), Marketa (A. Dennery, J. Mallian: Muka chudé ženy aneb Síla mateřského srdce), Rosava (J. K. Tyl: Strakonický dudák aneb Hody divých žen) – 1847; Vdova Beránková (týž: Bankrotář a kramářka aneb Zkouška o slavnosti ve Hvězdě), Frau Schabenfellner (J. Nestroy: Freiheit in Krähwinkel), Markéta (J. K. Tyl: Jan Hus, kazatel betlemský) – 1848; Eližběta (V. K. Klicpera: Loupež aneb Ztracené dítě), Lidmila (J. K. Tyl: Krvavé křtiny aneb Drahomíra a její synové), Fortuna (W. Friedrich, ú. K. J. Hickel: Die Töchter Luzifers), Kalousová (J. K. Tyl: Jiříkovo vidění), Marta (Ch. Birch-Pfeifferová: Štefek Langer z Hlohova aneb Holandský komín) – 1849; Davisonová (J. K. Tyl: Lesní panna aneb Cesta do Ameriky), Votrubová (V. K. Klicpera: Každý něco pro vlast!) – 1850; Jenovefa (V. K. Klicpera: Hadrián z Římsu), Millerová (F. Schiller: Ouklady a láska) – 1851; Alžběta (J.-F.-A. Bayard dle H. de Balzaka: Lakomec a jeho dcera), Eva (J. Nestroy: Mein Freund), Klíčnice Klíčkovská (J. Korzeniowski: Obžinky), Anežka (Ch. Birch-Pfeifferová: Král Václav a jeho kat), Kordula (J. K. Tyl: Strakonický dudák aneb Hody divých žen), Emerentias (F. Raimund: Der Alpenkönig und der Menschenfeind) – 1852; Lojzička (K. Elmar: Děvče z přádelny), Juliina kojná (W. Shakespeare: Romeo a Julie), Cloe (T. Megerleová dle H. Beecher-Stoweové: Onkel Tom), Lidka (V. K. Klicpera: Rod Svojanovský) – 1853; Gratia Poole (Ch. Birch-Pfeifferová dle Ch. Brontëové: Die Waise aus Lowood), Frau von Wachsweich (J. Nestroy: Zu ebener Erde und erster Stock oder Die Launen des Glücks), Die Wirthin (S. H. Mosenthal: Deborah), Gertruda (J. Nestroy: Zlý duch Lumpacivagabundus aneb Ludařský trojlist), Veronika (W. A. Gerle: Noc před Novým rokem aneb Ponocný na redutě) – 1854; Marthe (F. Hopp: Das Gut Waldegg oder Die Husaren und der Kinderstrumpf), Waberl (T. Kronesová: Sylphide, das Seefräulein), Čarodějka (J. W. Goethe: Faust) – 1855; Kordula (K. Töpfer: Pěnkava a Čížek), Paní Obratná (W. Shakespeare: Veselé ženy windsorské aneb Potrestaný starý nezbeda), Cerberusová (W. Friedrich, ú. K. J. Hickel: Dcery Satanáše aneb Boj lásky sesterské s mocí pekelnou), Die Nacht (F. Raimund: Das Mädchen aus der Feenwelt oder Der Bauer als Millionär) – 1856; Madame Lovas (L. Angely: Das Fest der Handwerker), Paraška (J. V. Frič dle N. V. Gogola: Taras Bulba, ataman kozácký), Gertruda (W. Shakespeare: Hamlet, princ dánský), Herzogin von Nemours (C. P. Berger: Marie von Medicis), Brigita (H. v. Kleist: Katynka Heilbronská aneb Zkoušení ohněm) – 1857; Stará Vostřebalka (Ch. Birch-Pfeifferová dle G. Sand: Diblík, šotek z hor) – 1858; Voršila (W. Shakespeare: Mnoho povyku pro nic za nic), Vjarda (P. A. Wolff, h. C. M. v. Weber: Preciosa, spanilé děvče cikánské), Marquise von Mondecar (F. Schiller: Don Carlos, Infant von Spanien), Veronika Vorlíčková (J. K. Tyl: Bankrotář a kramářka aneb Zkouška o slavnosti ve Hvězdě), Paní Neodbylská (A. Fredro: Dámy a husaři) – 1859; Voršila (J. K. Tyl: Lesní panna aneb Cesta do Ameriky), Sybille (J. Schick: Entführung von Maskenball oder Die ungleichen Brautwerber) – 1860; Gertruda (Morländer: Mlýn na ženy aneb Šotek filuta), Frau von Storchschnabel (K. Blum: Marquis, Tandlerin und Schuster), Anežka (J. Korzeniowski: Starý manžel) – 1861; Paní Marta Sekáčková (J. W. Goethe: Faust), Manon (Ch. Birch-Pfeifferová dle G. Sand: Die Grille), Gräfin Schnurrianu (L. Feldmann, Bertram: Faustin I., Kaiser von Hayti), Matka paní z Hlásnova (A. Langer: Pražský flašinetář a jeho rodina) – 1862.
PD
Veronika (J. K. Tyl: Pražský flamendr aneb Co mu přece pomohlo) – 1862; Hájková (Ch. Birch-Pfeifferová: Růžena a Růženka), Kalinová (táž: Sládkova dcera a panská rodina), Caton (táž: Miláček Štěstěny aneb Babička a vnučka) – 1863; Paní Kordula (J. Nestroy: Enšpigl aneb Každou chvilku nějaké čtveráctví) – 1864; dále vše j. h.: Anna Andrejevna (N. V. Gogol: Revisor), Paní Pernellová (Molière: Tartuffe) – 1865; Karolina (F. Adolphi dle Terentia: Kdo je otcem?), Barbora Sekáčková (F. F. Šamberk: Jen žádný sněm!) – 1866; Pelagie (A. N. Ostrovskij: Chudoba cti netratí) – 1867; Brita (E. Bozděch: Baron Goertz) – 1868; Kukuškinová (A. N. Ostrovskij: Výnosné místo), Herzogová (J. J. Kolár: Mravenci) – 1869; Marta Ignatěvna Kabanová (A. N. Ostrovskij: Bouře), Donátová (F. V. Jeřábek: Služebník svého pána), Paní Senéchalová (V. Sardou: Fernanda) – 1870; Brigitta (L. Anzengruber: Farář z Podlesí), Rebeka (J. J. Kolár: Pražský žid) – 1871; Lída (L. Anzengruber: Sedlák křivopřísežník), 1872; Juno (J. Offenbach: Orfeus v podsvětí), Rebeka (F. F. Šamberk: Osudná kule) – 1873; Paní Možná (J. Nestroy: Treperendy), Hubatá (J. A. Fredro: Vydřiduch a jeho trampoty), Paola (J. Offenbach: Princezna trebizondská) – 1874; Tereza (Ch. Lecocq: Angot, dítě pařížské tržnice), Klytemnestra (J. Offenbach: Sličná Helena), Paní Guichardová (A. Dumas ml.: Pan Alfons) – 1875; Paní Tjaeldeová (B. Bjørnson: Bankrot) – 1876; Bibiana (L. Stroupežnický: Pan Měsíček, obchodník) – 1877; Šestáková (J. K. Tyl: Pražská děvečka a venkovský tovaryš aneb Paličova dcera), Paní Rummelová (H. Ibsen: Podpory společnosti), Kordula (F. F. Šamberk dle O. F. Berga: Potrhlý švec) – 1878; Cotteretová (V. Sardou: Měšťáci z Port-Arcy), Háta (G. Raeder: Flik a Cvok) – 1879.
Prameny a literatura
AMP: Sbírka matrik, ŠT N14, matrika narozených fary u sv. Štěpána 1812–1824, s. 175; ŠT O8, matrika oddaných tamtéž 1837–1848, s. 251. ■ Nesign. [F. B. Mikovec], Bohemia 26. 11. 1847 [Rosava, Strakonický dudák], Lumír 3, 1853, s. 357n. [Kojná, Romeo a Julie], tamtéž 7, 1857, s. 187n. [Paraška, Taras Bulba], vše → Pražská Thálie kolem 1850, 2010; nesign. [J. Neruda]: M. H., Humoristické listy 20, 1878, s. 33n. → Podobizny I, 1951; J. L. T. [Turnovský]: M. H., Divadelní listy 1, 1880, s. 122n. → Z naší doby, [1888]●; nekrology: Divadelní listy 4, 1883, s. 95; Světozor 17, 1883, s. 234●; J. Arbes: M. H., Divadelní list 1, 1886, č. 62, [1] n., č. 63, s. [1]n. → Ze zákulisí, 1888 + Před otevřením ND, Česká Thalia 5, 1891, s. 205n.; O. Sklenářová-Malá: Z mých vzpomínek, 1912, s. 56–59; K. Šípek: Vzpomínky na Prozatímní, 1918, 28; Jan Bartoš: Prozatímní divadlo a jeho činohra, 1937,s. 224n.; L. Pacák: Opereta, 1946, s. 89, 106–108; J. K. Tyl: Divadelní referáty a stati, 1960, zvl. s. 181, 183, 205; DČD II; DČD III; O. Roubínek: František Ferdinand Šamberk, 1985, 187, 292; L. Chválová: Tylovy herečky. M. Forchheimová-Skalná a M. H., Disk č. 29, 2009, 76–87 → Žena v divadle J. K. Tyla, 2012. ■ NDp, Otto; Laiske, NAlb, PD-rep
Vznik: 2015
Zdroj: Česká činohra 19. a začátku 20. století. Osobnosti, I. A–M, ed. Eva Šormová, Praha: Institut umění – Divadelní ústav – Academia 2015, s. 309–312
